(10.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Je tady uvedeno: Pokud jde o zpřesnění a doplnění obsahu mimořádných veterinárních opatření ukládaných orgány veterinární správy a navazující zpřesnění vyplácení náhrady nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření, nebude mít tato navrhovaná úprava dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. - Přičemž - Finanční prostředky na náhrady nákladů a ztrát podle veterinárního zákona jsou alokovány v kapitole 329-MZE v části 1) Podpora agropotravinářského komplexu části B) Dotace a ostatní výdaje do zemědělství celkem písm. a) Majetková újma - zákon o veterinární péči. Alokovaná částka pro daný kalendářní rok vychází z kvalifikovaného odhadu potřeby finančních prostředků na řešení náhrad nákladů a ztrát. Skutečná potřeba finančních prostředků se však odvíjí od aktuální nákazové situace na území České republiky v daném kalendářním roce. - To je tedy trošku v rozporu s tím, co tady vládní zdůvodnění říká, že návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, neboť následně uvádí opak.
Zároveň v § 55a se navrhuje nově stanovit kompetenci kraje, která obsahově odpovídá úpravě v § 46e veterinárního zákona týkající se obcí. Kraje se obdobně jako obce nově podílely na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření, a to v obvodu kraje nebo jeho části, pokud přesahují územní obvod obce. Cílem doplnění je usnadnění realizace uložených mimořádných veterinárních opatření v praxi. Řada z nás byla konfrontována s praktickými situacemi, kdy se jednalo např. o problematiku týrání koní, kde nakonec řešení a finanční dopady na řešení té situace padaly na náklady obecních rozpočtů. Takže neplatí, že by žádné finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nebyly. A že to byly často náklady, které byly pro obec téměř smrtelné! Pamatuji si dohadování Středočeský kraj versus obec někde na Benešovsku, tuším, šlo o stovky tisíc korun, neboť o týrané koně se nechtěl vlastník starat, nestaral se a bylo nutné zajistit nejenom veterinární léčbu, ale samozřejmě i běžné fungování, krmení apod., což vzhledem k tomu, jak dlouho se celá situace vlekla, znamenalo jenom další navyšování nákladů, jejichž konec nikdo v praxi neviděl. Proto i v zákoně o týrání, který má vazbu na veterinární zákon, zcela určitě avizuji, že budu upozorňovat na fakt, že stát má jakous takous síť na řešení týraných menších zvířat, koček, psů apod., neboť je schopen vyřešit tu nerudovskou otázku kam s nimi, ale u koní, velkého dobytka tu otázku vyřešenou nemáme, veterináři vlastně nemají kolikrát šanci, co s tím v tom množství atd., a myslím si, že je velkým dluhem České republiky a Ministerstva zemědělství, že tuhle záležitost ještě pořád neupravily.
Stejně tak se vládní návrh zákona zabývá náklady souvisejícími s africkým morem. Takže zase neplatí, že by návrh zákona neměl dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. A budu citovat: V souvislosti s historicky prvním výskytem nebezpečné nákazy, africký mor prasat, v České republice v červnu 2017 byla Ministerstvem zemědělství v souladu s příslušnými ustanoveními veterinárního zákona k 31. červenci 2018 přiznána náhrada nákladů a ztrát ve výši 23 581 880 Kč. Náhrada byla poskytnuta z částky alokované pro daný kalendářní rok v rozpočtu Ministerstva zemědělství. - Teď nekritizuji tu částku, kritizuji fakt, že důvodová zpráva uvádí, že žádné takovéto náklady nebudou, přičemž v jiné části správně důvodová zpráva uvádí, že se neví, jaké ty náklady budou, protože nevíme, jestli nějaká takováto nákaza přijde. - Náhrada byla přiznána především uživatelům honitby (myslivecké spolky, honební společenstva) za náklady spojené zejména s vybudováním pachových ohradníků a jejich udržování ve funkčním stavu a za náklady vynaložené na zajištění neškodného odstranění prasat ulovených a nalezených v zamořené oblasti.
Já přeskočím celou tuhle část, která se týká moru, ale uvedu ještě ten odstavec: Pokud jde o dopady zpřesnění a doplnění obsahu mimořádných veterinárních opatření ukládaných orgány veterinární správy a navazující zakotvení nové kompetence kraje a upřesnění právní úpravy náhrady nákladů a ztrát, je třeba uvést, že obsah uložených opatření se stanoví vždy na základě aktuální nákazové situace v konkrétním případě, a není proto možné předem odhadnout subjekty, na které se budou opatření vztahovat, a dopady uložených opatření vyhodnotit.
Co považuji za věc, která tady vlastně ještě nepadla a možná vás některé bude zajímat. Totiž od 1. července 2017 je nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, konkrétně jeho novelou, provedeno nařízení Komise Evropské unie 2017/893, povoleno používat pro krmení živočichů pocházejících z akvakultury živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu. V současné době je k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, tzn. pro krmné účely, možné použít pouze omezené spektrum druhů hmyzu, konkrétně jde o bráněnku, mouchu domácí, kterou chováme v České republice asi na sedmi místech, jestli jsem to dobře pochopil z té důvodové zprávy, potemníka moučného chováme, potemníka stájového, cvrčka domácího, cvrčka krátkokřídlého a cvrčka banánového. To jsou všechno chovatelské stanice, které se legitimně živí prodejem tohoto hmyzu. A my upravujeme ve veterinárním zákoně fungování těchto prvovýrobců, ať už jde o produkci hmyzu používaného jako krmení pro ostatní zvířata, tak i určeného k lidské spotřebě - konkrétně se tím zaobírá § 22 odst. 1 veterinárního zákona. To pro ty z vás, koho by zajímalo, že už nemáme jenom farmy na dobytek, ale upravujeme, a je to určitě správně, veterinárním zákonem i farmy chovající hmyz.
Co bych tady chtěl říct jako perličku, která mně nedává moc smysl. Návrh veterinárního zákona zavádí nový správní poplatek. Já zase odcituji pár vět z důvodové zprávy, aby bylo jasné, že si nevymýšlím: Sazebník zákona o správních poplatcích se doplňuje o správní poplatek za vydání souhlasu k neškodnému odstranění kadáveru koně v zájmovém chovu chovatelem na jeho vlastním pozemku. Souhlas vydává krajská veterinární správa na základě ustanovení § 40 odst. 4 veterinárního zákona. Uvedených souhlasů bylo v roce 2015 vydáno v České republice celkem 15, v roce 2016 celkem 113, v roce 2017 celkem 29. - Zavádíme nový správní stokorunový poplatek. Já si tedy nejsem jistý, že to je efektivní. V řádu desítek vydaných správních rozhodnutí ročně, za které budeme chtít sto korun jako stát. Podle mě náklady s tou byrokracií spojené budou mnohonásobně vyšší než vybírání toho správního poplatku. ***