Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

317.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Konstatuji, že na pořad jednání 35. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 17 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z tohoto důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 12 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Tolik jednací řád.

A nyní už můžeme přistoupit k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci usnesení Senátu k duplicitám kontrol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 482. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Andrej Babiš tu ale není, takže budeme pokračovat v přerušení této interpelace.

Dále, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci budování jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a stav postupného nahrazování systému společnosti OKsystem. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 571. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Paní ministryně je přítomna, takže můžeme pokračovat.

Já zahajuji rozpravu. První v rozpravě místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, děkuji, že můžeme projednat tuto moji písemnou interpelaci. Na předchozím jednání jsem načetl doplňující otázky, které mne vedly k tomu, že jsem nesouhlasil s odpovědí paní ministryně práce a sociálních věcí. A věřím tomu, že paní ministryně na ty otázky bude moci odpovědět s tím, že tím cílem je, abychom se nějakým způsobem dostali k tomu, aby ten harmonogram, který je v ekonomickém systému Úřadu práce, byl opravdu spuštěn k 1. 1. 2020. To je celý cíl. Vím, že to není zcela v rukou paní ministryně. Chápu její složitou pozici v těch obchodních vztazích, které neuzavírala ani ona, ale zdědila je, a je potřeba tedy, abychom o tom byli všichni informováni, protože samozřejmě ten systém zahrnuje velké množství občanů České republiky. Těším se na odpověď paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně je připravena odpovědět. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nejprve mi dovolte, vážený pane místopředsedo, vás ujistit, že dokončení přechodu na nové agendové systémy považuji za prioritní úkol, jehož postupné plnění je pravidelně kontrolováno v rámci mnou zřízené rezortní kontrolní pracovní skupiny složené z nejvyššího vedení rezortu MPSV. V rámci této kontrolní skupiny dochází mimo jiné ke kontrole milníků stanovených v rámci integračního harmonogramu. V podstatě pokud dojde k jakékoliv odchylce, ať již v řádu dvou týdnů, nebo částky dvou milionů korun, tak bezprostředně kvůli těmto... (Odmlka pro zjednání klidu poblíž řečniště.) Děkuji. ... odchylkám konáme.

K vašemu dotazu ohledně vymezení rozsahu systému a jeho funkcí mohu sdělit, že přesný popis rozsahu dodávky každého systému je uveden v cílovém návrhu řešení, takzvaný solution design document, včetně analytických a architektonických modelů. Minimálně pět měsíců před nasazením systému do produkce je dodáván kompletní plán přechodu, takzvaný cut over document, kde jsou informace potřebné pro uvedení výstupů projektu do produkčního stavu.

Připravenost každého funkčního celku je ověřována v rámci standardních testovacích fází. Mezi současná hlavní rizika patří zejména komplexita řešení a počet závislostí mezi jednotlivými systémy; kapacitní možnosti ze strany věcných garantů, kteří provádějí testování nově nasazovaných systémů, reportují chyby a následně musí opravy přetestovávat, a to za současného zajištění té běžné agendy; dále pak složitost smluvních vztahů - to jste zmiňoval - a příprava navazujících veřejných zakázek, jejichž zpracování klade vysoké požadavky na personální kapacity věcných a technických garantů a IT architektů.

Ta analýza rizik včetně jejich mitigace probíhá v rámci projektového řízení na úrovni každého projektu v rámci programového řízení na úrovni programu ISPV, případně na úrovni nejvyššího vedení v rámci již zmíněné rezortní kontrolní pracovní skupiny pro IT, případně i na úrovni porady vedení. Je to zhruba dvakrát měsíčně, kdy na poradě vedení Ministerstva práce a sociálních věcí to probíráme velmi detailně.

Závislosti mezi jednotlivými projekty jsou evidovány v IT roadmapě a integračním harmonogramu s integračním i milníky. Detailní analýza dopadu případného nenasazení projektu SE Úřadu práce k 1. 1. 2020 neexistuje, neboť všechny okolní systémy jsou dlouhodobě připravovány právě na spuštění projektu SE Úřadu práce. V případě jeho nenasazení by došlo ke zpoždění nasazení do produkce ostatních klíčových projektů.

K vašemu doplňujícími dotazu ohledně nekonzistencí si dovoluji nejprve doplnit informaci ohledně dalšího postupu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak jsem již uvedla ve své odpovědi k původní interpelaci, z analýzy dat provedených pracovníky Úřadu práce po oznámení zjištění datových nekonzistencí vyplynulo, že v jimi prověřovaném vzorku se jedná o falešně pozitivní zjištění, kdy chyba není ve zkoumaných datech, ale v jejich interpretaci v rámci použitých migračních algoritmů dodavatele migračních služeb z let 2017 a 2018. MPSV v reakci na tuto informaci znovu oslovilo Úřad práce České republiky s žádostí o doplnění informace za účelem získání větší jistoty nad správností závěru Úřadu práce České republiky. Na základě doplněné informace MPSV došlo k závěru, že většina nekonzistencí neznamená chybu výpočtu výše platby, ale vznikla nesouladem mezi agendových a ekonomickým systémem, což je způsobeno nezajištěním automatických přenosů dat mezi ekonomickým a agendovým systémem. Jedná se například o manuální zadávání úroků u některých agend, nebo takovéto nesrovnalosti pocházejí z období migrací z Fujitsu do OK aplikací na přelomu let 2013 a 2014.

K vaší doplňující otázce, jak ovlivňuje existence nekonzistentností možnost řádné a včasné migrace dat pro potřeby IS Zaměstnanost, sděluji, že pro většinu oblasti v IS Zaměstnanost budou migrována data nejdéle z období roku 2015. V případě zjištění nekonzistencí v průběhu migrace z OK aplikací do nového IS ZAM bude k čištění dat přistoupeno individuálně, například s rozlišením, zda se jedná o platební, či pouze evidenční data. Jak jsem již uvedla ve své původní odpovědi, nekonzistence z let 2011 až 2014 byly způsobeny převážně migrací ze systému poskytovaného společností Fujitsu zpět do OK aplikací. Nejedná se tedy o pochybení společnosti OKsystem, které pouze převzalo migrovaná data ze systému dodávaných společností Fujitsu.

Co se týká vašeho dotazu, zda OKsystem pochybila při realizaci projektu ověření konzistence dat v roce 2014, tak bych ráda uvedla, že se jednalo pravděpodobně o projekt verifikace dat a přípravy dat k dalšímu použití, kdy výstupy tohoto projektu byly dle předávacího protokolu podepsaného ze dne 18. 2. 2013 předány na pěti datových nosičích Ministerstvu práce a sociálních věcí k dalšímu využití. Nelze tedy učinit závěr, že společnost OKsystem pochybila. Pokud bude zjištěno, že nekonzistence vznikla v důsledku porušení smluvních povinností dodavatele a následkem toho vznikla MPSV škoda, bude MPSV uhrazení takové škody po dodavateli požadovat. V tuto chvíli nicméně ministerstvo prověřuje související právní a věcné aspekty.

Ve vaší poslední doplňující otázce ohledně řešení agendového systému na výplatu nepojistných dávek vás mohu ujistit, že analyzujeme všechny možnosti, jak zajistit výplatu dávek po roce 2020, a to i pro případ, že výběr dodavatele soutěže na IT systém na výplatu dávek bude opětovně zpožděn podaným návrhem na zahájení řízení u ÚOHSu. Pro takový případ opětovně prověřujeme, za jakých podmínek by bylo na nezbytně nutnou dobu realizovatelné transparentní otevřené zadávací řízení na rozvoj a provoz stávajícího systému. Ve hře zůstává i varianta smíru v soudním řízení o platnosti odstoupení od smlouvy se společností OKsystem, kterou MPSV uzavřelo na základě otevřeného zadávacího řízení v roce 2016, a následně od ní v roce 2017 pro nedostatečnou součinnost dodavatele odstoupilo.

Detailnější informace k řešení IS DAV i stav dalších projektů je uveden v podkladu vypracovaném pro 36. schůzi výboru pro sociální politiku plánovanou dne 19. září 2019. Obecně lze konstatovat, že vyjma systému IS DAV jsou všechny klíčové projekty JISPSV ve stavu finálního testování včetně takzvaného end-to-end testu. Výsledky z testování MPSV zohledňuje v úpravě budoucí resortní architektury a i při přípravě nových veřejných zakázek na zajištění provozu a rozvoje systému integrovaná provozní a podpůrná data a ekonomického systému Úřadu práce České republiky a MPSV.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Pan místopředseda Filip bude reagovat. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji za doplnění odpovědí na otázky, ale přece jen bych měl ještě dvě otázky, které se toho týkají. Vy jste řekla, že ty systémy mají být testovány pět měsíců před zahájením. To znamená, rád bych věděl, jak dopadl test vzhledem k tomu, že je říjen a má to běžet k 1. lednu 2020. Jak dopadl ten poslední test systému, který tedy byl proveden? A jestli zajišťuje jak samotný systém, tak jeho bezpečnost, to znamená, jestli nemůžou být prolomena data.

A k té třetí doplňující otázce jste řekla, uvedla jste, jestli provádíte analýzu toho zajištění dodávek nového systému. Mně jde o to, já jsem se ptal, jestli je zajištěna dodávka nového systému s garancí dodání 1. 1. 2021. Mně ta analýza tedy moc nestačí. Protože jaký je výsledek té analýzy? Nebo jestli bude výsledek té analýzy sdělen. A teď mi stačí to, co vy jste uvedla, alespoň doplnit výboru pro sociální politiku. Protože jestli to má fungovat, tak podle mého soudu provádění analýzy nebude postačovat.

To jsou ještě dvě doplňující otázky, které mám k té věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně, prosím máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Myslím, že se míjíme v těch datech. IS DAV má být nasazen k 1. 1. 2021. A pokud máme mít pět měsíců předtím testování nasazení systému, tak máme stále teď, jestli správně počítám, devět měsíců čas. A 1. 1. spouštíme SE Úřadu práce. To znamená, aby nedocházelo k záměně těchto dvou systémů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vojtěch Filip, ano, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To se míjíme, mimoběžná komunikace, paní ministryně. Vy jste řekla, že ten systém se zkouší, v podstatě tedy že pět měsíců před jeho spuštěním se provádí jeho zkouška. A my máme tři měsíce do spuštění toho prvního systému. A k tomu IS DAV jste řekla, že provádíte analýzu. Ale tam podle mého soudu je potřeba vědět, jestli toho roku 2021 bude zajištěna dodávka nového systému. To znamená, analýza toho systému, ta měla být provedena a má být ve výběrovém řízení. Vy sama jste uvedla, že to není jednoduché. Jsou tam samozřejmě ty spory, které se vedou přes ÚOHS, si dovedu představit.

Mně jde tedy o to, jestli to spouštění nového systému, tedy před pěti měsíci, to znamená v osmém měsíci letošního roku, byla provedena ta zkouška, jestli byla úspěšná. To je první otázka.

A druhá otázka je, jaký je výsledek té analýzy IS DAV, nebo jestli ještě není dokončena. To znamená, jestli je zajištěno nebo není zajištěno vypsání výběrového řízení, garance dodání toho IS DAV k 1. 1. 2021. Na to jsem se ptal. U toho prvního máte mít zkoušku v srpnu za sebou. A u toho druhého mně analýza nestačí. Mně jde o to, jestli výsledek analýzy je například zpřesnění toho výběrového řízení a jeho zajištění.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Dvě věci. Správní ekonomika Úřadu práce, která má běžet od 1. 1. 2020 - tam běží testování od června tohoto roku a vše běží tak, jak má. Všechno běží.

Co se týká IS DAV, kde jsou všechny ty problémy, které jsem popsala s ÚOHSem, tak vám říkám, že v tuto chvíli analyzujeme všechny možnosti, jak zajistit výplatu dávek i po 1. 1. i po roce 2020, to znamená od 1. 1. 2021. Jedná se o kritickou infrastrukturu státu, a to i pro případ, - mohu to přečíst ještě jednou - že výběr dodavatele v soutěži na IT systém na výplatu dávek bude opětovně zpožděn podaným návrhem na zahájení řízení u ÚOHSu. Pro takový případ opětovně prověřujeme, za jakých podmínek by bylo na nezbytně nutnou dobu realizovatelné transparentní otevřené zadávací řízení na rozvoj a provoz stávajícího systému.

Za druhé. Ve hře zůstává i varianta smíru v soudním řízení o platnosti odstoupení od smlouvy ve společnosti OKsystem, kterou MPSV uzavřelo na základě otevřeného zadávacího řízení v roce 2016 a následně od ní v roce 2017 pro nedostatečnou součinnost dodavatele odstoupilo. To znamená, správní ekonomika - vše běží, nasazení od 1. 1. IS DAV - v tuto chvíli řešíme dvě možnosti, protože jsou tam, řekněme... Řeší se to přes ÚOHS.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak teď si rozumíme, paní ministryně. Jestliže ta zkouška dopadla dobře a garantujete, že 1. 1. 2020 to pojede, ty úřady práce, jsem spokojen.

Druhá věc je: Kdybyste mi tady slíbila, paní ministryně, že minimálně ten výsledek jednání, který tady nabízíte, sdělíte aspoň výboru v nějakém reálném čase, tak nebudu požadovat odmítnutí té dodatečné odpovědi, protože ... Rozumím vám velmi dobře. Vy máte situaci, kde máte dvě možnosti řešení. Buď udělat ten smír, anebo prohlásit, že to je neplatné, ta záležitost, tak jak byla ta výpověď, že to tady dopadlo. Ale to nezajišťuje podle mého soudu agendu systému nepojistných dávek k 1. 1. 2021. Ale jestliže máte před sebou jednání a řeknete, dejme tomu, že v listopadu sdělíte výboru pro sociální politiku nějaký výsledek, tak se s tím spokojím, případně vás budu interpelovat později, kdyby ten smír nedopadl. Ale to bych rád věděl, k jakému datu předpokládáte, že k tomu jednání u té agendy systému nepojistných dávek můžete garantovat, že zajišťujeme ten nebo onen termín, protože chápu, že to je v jednání. Tomu rozumím, že je to momentálně v jednání. Ale žádný termín, kde bychom se dozvěděli, jak to jednání dopadne a jestli ty nepojistné dávky budeme mít 2021 nebo až 2022? Protože ve vašem vystoupení bylo jasné, že tam to zpoždění nastává.

Takže já bych rád věděl, kdy nám můžete dál další informaci. A teď vás nechci trápit, že budeme odmítat tu vaši odpověď, protože vím, že byla zpracována velmi poctivě. Ale tyto otázky jsou logické z té vaší odpovědi. Myslím, že nejen já to chci vědět, protože je to záležitost, která má svoje konsekvence. Mimo jiné stojí ministerstvo, které řídíte, nemalé částky, které by mohlo utrácet ministerstvo ve prospěch sociálně potřebných, nikoliv za placení softwarových firem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně vystoupí. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane místopředsedo, věřte, že výbor pro sociální politiku informujeme na měsíční bázi, ještě častěji ten příslušný podvýbor, takže si myslím, že informovanost je tu dostatečná. Také jsem naznačila ta řešení, která máme ve výhledu. ÚOHS má rozhodnout do 4. prosince, to znamená, že řešení pravděpodobně bude známé během několika týdnů. Na výboru pro sociální politiku jsme maximálně transparentní, opravdu jsme otevřeli veškeré karty.

A co se týká vašeho požadavku, abych slíbila, že v roce 2020 budou ty systémy fungovat, tak vám řeknu, že mám povinnost jako ministryně práce a sociálních věcí zajistit provoz kritické infrastruktury státu. My nemáme od 1. 1. 2021 v tuto chvíli ten provoz zajištěn. Velmi intenzivně na něm pracujeme, říkám, do 4. prosince 2019 má ÚOHS rozhodnout, a já si nedokážu představit, že by kritická infrastruktura státu nebyla zajištěna. Je to systém, přes který protéká ročně přes 80 mld. korun na dávkách. A věřte mi, a také jsem vám to již také říkala, že neexistuje žádná záležitost, která by mě v tuto chvíli více zaměstnávala než právě tato. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Mně se přihlásil předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Tak aby to nebyl jen dialog pana místopředsedy a paní ministryně a my ostatní nebyli pouze diváci, já myslím, že ten problém je širší a jmenuje se v pojmu, který si kdysi sociální demokraté zavedli do české legislativy, to je jednotný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí. A tehdy, když to prosazovali, tak bezesporu do toho mysleli i systém, který se týká vyplácení důchodů. A tam těch peněz teče ještě mnohem víc než těch zmiňovaných 80 mld.

Když si přeložím to, co říkala paní ministryně, tak to řekněme úplně jednoduše: Nevíme, jestli to stihneme, po šesti letech, co se přesoutěžuje systém. Podobná slova jsem tady slyšel v roce 2015, 2016, 2017, že už se blížíme, při soutěži že to bude, pak si přečtěte zprávu NKÚ, jak to dopadlo, kolik se vynaložilo peněz. De facto dva systémy souběžně, výsledek nula.

Pak když navrhujeme nějakou úpravu důchodového systému, tak zjistíme, že sociální správa není schopna zjistit, odkdy člověk pobírá důchod. To je debata rok stará mezi mnou a paní ministryní. A paní ministryně řekla zaprvé: Nevím, jestli to stihneme. A za druhé: Když to nestihneme, tak to prolongujeme se stávajícím dodavatelem. Když si přeložíte slova, která zní tak hezky: Otevřené transparentní výběrové řízení na provoz stávajícího systému. No, kdo ho může vyhrát? A je jedno, kdo je dodavatel. Pokud dám otevřené výběrové řízení na provoz stávajícího systému, tak ho vyhraje stávající provozovatel. Zcela logicky. Takže to je ta varianta, jak o tom paní ministryně tak hezky mluví, že zajistí kritickou infrastrukturu státu, že to zase dá z ruky a že to zase prodlouží. Ale mně tady chybí něco jiného. Důkladná analýza, co ty systémy, co ty databáze mají vlastně obsahovat.

Stát od nás chce pořád, neustále, nějaká data, a pak je schopen klidně říct, že jejich systém to neumí, protože neví a chce něco jiného. A není to jenom v oblasti MPSV. Když chcete zjistit, jaký máte počet obyvatel ve svém městě, tak máte dva zdroje, které se liší - Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra. A vy vlastně nevíte, který údaj platí. Až budeme za pár okamžiků mluvit o interpelaci, kterou jsem dal na pana ministra průmyslu ohledně počtu OSVČ či živnostníků, tak zjistíte, že je několik databází a ta čísla se liší.

Takže klíčový problém výplaty dávek, ale i důchodů je kvalitní analýza nejenom stávajícího systému. Paní ministryně mluví už několik měsíců, možná několik let o tom, že prověří systém sociálních dávek, že ho zefektivní a podobně. V tom má naši podporu. Ale máme už k tomu udělanou analýzu? Určitě? Na nic jsme nezapomněli? Žádné datum? Všechno tam máme? Jsme připraveni reagovat? A ne že pak my tady přijmeme zákon nebo nějaký návrh - za to nemůžeme, že v databázi to není. To je klíčový okamžik. To, že ty soutěže jsou komplikované a že se prodlužují (lhůty) Úřadu pro hospodářskou soutěž, to je tím, že ten úřad prostě špatně funguje. Říkáme to tady roky. Já nekritizuji, jak rozhoduje, to je jiná věc. Já kritizuji, jak dlouho rozhoduje. A to jsou neuvěřitelné lhůty. A řekne vám to každý starosta, který má tu smůlu, že se jeho zakázka dostane na ÚOHS. Včera večer jsme tady mluvili o mýtu. A zase, nechci říkat, jak v této otázce - kritizovat a polemizovat, jak rozhoduje, ale jak dlouho to všechno probíhá. Pak se fakt nedá plánovat a říkat nějaká data.

Takže mě ta odpověď neuspokojila, protože je příliš obecná, samé sliby. Kdybych to neslyšel šest let, tak bych tomu i věřil. Vzpomeňte si vy, kteří jste tady v minulém volebním období seděli, kolikrát jsme slyšeli z úst jiné ministryně, ale za stejnou politickou stranu, že už budou vysoutěženy nové, moderní, skvělé informační systémy. Tak se podívejme o tři čtyři roky později, jak to dopadlo. Nemáme jediný důvod věřit tomu, že tentokrát, letos to dopadne jinak.

Mě by skutečně zajímalo to, co říkal pan místopředseda Filip, jestliže část systému se má nasadit k 1. lednu roku 2020, tak už musí probíhat zkušební provoz. To není jen zkouška. Jak dlouho ten zkušební provoz probíhá, jaké jsou závěry? Už víme, že ten systém je v pořádku? To jsou přece klíčové otázky. Protože nasadit něco... A potom, když se jedná o migraci dat a migruje to z jednoho informačního systému do druhého a něco se nepovede, tak nikdy není chyba pouze na jedné straně. To vám jako bývalý programátor můžu s klidným svědomím říct. Nikdy není chyba na jedné straně. My tu nejsme od toho, abychom soudili, kdo tu chybu udělal. První chyba je na straně zadavatele - zadavatele, protože ten si má ohlídat, co mají databáze obsahovat, ať už u starého systému, nebo nového systému. A pokud to udělal dobře zadavatel a vyjdeme z této teorie, že to zadavatel dobře ohlídal, to znamená Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak někdo musel udělat chybu. Ale normálně převod z jednoho systému do druhého - za to mají odpovědnost obě dvě ty firmy. Takže nemůžeme se spokojit s tím, že my jsme z obliga, (nesrozumitelné), a ti ostatní, ti zlí, to udělali špatně. Někdo v tom selhal, minimálně v kontrole, na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a pak ty systémy nejsou funkční, nejsou moderní a nefungují tak, jak by fungovat mohly. Tohle je přesně ukázka špatné cesty digitalizace a elektronizace veřejné správy, místo abychom to zjednodušovali, tak mám obavu, kolikrát jsme tady o tom jednali.

Já věřím tomu, že členové sociálního výboru jsou informováni, tak já bych poprosil novou předsedkyni sociálního výboru, aby požádala sekretariát svého výboru, aby vytáhli za posledních šest let všechny sliby a všechny termíny, které zazněly - "otevřeně, transparentně" a nevím jak, na jednání sociálního výboru z úst představitelů Ministerstva práce a sociálních věcí, a porovnali s realitou ke konci října roku 2019. A pak uvidíme, jak to věrohodné je, nebo není.

Já neříkám, že to je jednoduchá věc, ale řešit to šest let... Kdyby to paní ministryně Marksová vysoutěžila a chtěla, tak ten systém je dneska už pomalu morálně zastaralý, už ten nový, a ten nemáme. Tak jak asi může z morálně technického hlediska vypadat ten systém, který se provozuje dneska?

Ale je tady obecnější otázka, na kterou měli otázku zákonodárci napříč politickým spektrem, a to je vlastně výběr pořizování rozsáhlých informačních systémů, a co s nimi, když jednou se stát pro nějaký informační systém rozhodne. Je iluzorní říkat, že ho za čtyři roky přesoutěžím. To prostě není efektivní. Vznikají nejenom problémy s migrací dat, ale opakují se vstupní náklady. Na druhé straně nemůže platit, že když to někdo vysoutěží, že to má na věky věků. Ale myslím si, že by měla proběhnout nějaká odborná debata, a pak to je potřeba zakotvit v zákoně a mít pro tyto informační systémy speciální pravidla ve smyslu, jak dlouhá je životnost toho systému a na jak dlouho by se měl vysoutěžit. A co s tím, když ta životnost se bude blížit ke konci. To opravdu není triviální věc, takové přesoutěžení velkého informačního systému, od malé firmy po velké, vyměnit třeba ekonomický systém není vůbec jednoduchá věc v žádné firmě, a tak rozsáhlé informační systémy, které používá stát, je mnohem komplikovanější, nežli vyměnit v zásadě jednoduchý - ale říkám v uvozovkách v zásadě jednoduchý - systém, např. účetnictví či řízení nějakých činností ve společnosti.

Takže to je obecný problém, který provází pořizování a provoz informačních systémů v celé veřejné správě. Platí to pro kraje a pro města úplně stejně. Možná to není tolik vidět. A tomu bychom se měli věnovat. To není určitě otázka Ministerstva práce a sociálních věcí či jednoho ministerstva. To je průřezová otázka pro všechna ministerstva a pro všechny orgány veřejné správy. A za nás bychom takovou debatu přivítali, jsme připraveni se jí konstruktivně účastnit. Protože doba, na kterou soutěžíte, a jak případně pak udělat novou soutěž, to jsou klíčové otázky a nejsou jednoduché odpovědi. A představa, že co tři čtyři roky měním rozsáhlý informační systém a znovu soutěžím, při všech komplikacích se soutěžním právem, je prostě neefektivní. A bude to nakonec dražší. Ale současně se stát či veřejná správa nemůže stát rukojmím dodavatele.

Občas slyším od některých ministrů, že si koupíme zdrojové texty programu. To není řešení. To pak jdeme zpátky, že máme státní programátory. To prostě není možné. Není nic cennějšího pro softwarovou firmu, než zdrojové texty. To se nedá! A pokud si je budeme chtít kupovat, tak zaplatíme nehorázné peníze. Protože pokud by už některá softwarová firma souhlasila s tím, že to prodá, tak ta částka bude obrovská. Protože když mluvíme o vědě, výzkumu, inovacích, tak z toho jakoby širšího pohledu každý nový softwarový produkt padá do této kategorie. Nikdy nevíte, jak se uchytí. Přitom sami víte, že programátoři patří mezi velmi dobře placené profese, takže ty náklady pro vznik softwarového produktu jsou nemalé. Úspěch není zajištěn.

To jsou obecnější otázky, které se týkají nejenom toho problému, ale chtěl jsem je tady zmínit, abychom to nezužovali pouze na jeden informační systém nebo část jednoho informačního systému, protože ta otázka je obecně platná. Za mnou sedí paní ministryně financí. A jejich informační systém - o tom bych nerad mluvil. Ale ten problém je vlastně stejný - modelově. Starý informační systém, jak ho přesoutěžit, parametry nového, jaká má být životnost nového informačního systému. Toto neberte jako kritiku, ale spíš jako popsání problému, který reálně existuje a který nemá jednoduché řešení a je spíš technicko-organizačně-manažerský než politický střet vlády a opozice. To určitě takhle nechápeme.

Ale pokud budeme řešit jenom jednotlivosti a budeme se ve Sněmovně zabývat konkrétními informačními systémy, tak vlastně nic nezměníme. Tady náhodou - nemyslím náhodou, ale dneska řešíme jeden informační systém, za chvilku budeme mluvit o počtu živnostníků, mohli bychom mluvit o počtu obyvatel, a tak bych to mohl opakovat.

Stát všechno ví, všechna data má, a neumí s nimi pracovat. To je základní problém digitalizace a elektronizace. Já vím, že to je hezké heslo, všichni se na něm shodujeme, digi ústava, právo na digitální služby, já s tím vším souhlasím, ale podle mě někdy jdeme moc rychle. Místo abychom se snažili udělat dobrou analýzu na začátku, na vstupu, tak hrrr hrrr něco uděláme, a pak zjišťujeme v provozu, že jsme na něco zapomněli. Každý programátor vám řekne, že není klíčové, nebo není nejdůležitější, jak ten program napíšete, ale jak kvalitní máte vstupní analýzu, jak kvalitně jste vymysleli databáze a jak budete pracovat s informacemi. Pak už to je jenom jakoby jazyk jiný, který to zadání nějakým způsobem plní.

A v tom veřejná správa dlouhodobě - a nechci to vztahovat jenom na tuto vládu nebo na minulou vládu, říkám dlouhodobě - selhává. Protože pod tím tlakem denního rozhodování, denního problému - za měsíc musím mít nový systém, poslanci něco změnili, za rok musím mít nový systém - nemáme čas provést kvalitní vstupní analýzu, a pak ty výsledky jsou horší, než by mohly být. Protože buď nám budou ty informační systémy sloužit, což je fajn a ušetříme si práci, čas, papíry, formuláře, anebo my budeme sloužit jim. A protože občas musím taky komunikovat s veřejnou správou, tak tomu trošku parodicky říkám, že my máme elektronizaci jako Rakousko-Uhersko. Já ten papír potřebuji, musím ho vyplnit, a elektronizace znamená, že si ho vytisknu, což bych dělal normálně, místo abych ho vložil do obálky a poslal, tak ho podepíšu, naskenuji zpátky do toho počítače a někam pošlu. Takže naskenované lejstro a naskenovaný formulář není žádná elektronizace. To je jenom obtěžování. A takhle bohužel česká veřejná správa velmi často postupuje a říká tomu elektronizace a služby občanům. A tak to skutečně není.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky - nejprve pan poslanec Rais, potom pan poslanec Černohorský a paní ministryně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Chtěl bych se připojit k názoru pana poslance Stanjury, co se týká absence toho nástroje, který by v podstatě řekl, že ten velký programový systém je už zastaralý. Já tady můžu říkat konkrétní případy. Když to řekne soudní znalec směrem k tomu velkému informačnímu systému, tak pak pro jistotu ho honí po soudech a trvá to pět sedm let, než je očištěný. A samozřejmě ten už si dá pořádný pozor, aby tady ten jednotlivec zaútočil na informační systém, o kterém si v podstatě odborná veřejnost myslí právem, že je to prostě nefunkční záležitost.

V této souvislosti je pak taky otázka finančních nákladů samozřejmě. Kdybych měl mluvit konkrétně, všichni máme na paměti situaci, která byla kolem informačního systému, o kterém taky pan Stanjura hovořil, a to je informační systém pro hodnocení výsledků vědy a výzkumu z minulého období, kdy jsme to tady několikrát interpelovali jako naprosto nedostatečnou a nepřipravenou záležitost.

Čili jednoznačně jakýsi závěr - prostě velmi podporuji názor, že by tady měl být nějaký orgán, který rozhodne o tom, že ten programátorský systém už je starý a že je potřeba vyměnit. Toto neudělá jeden soudní znalec. Konkrétní příklad? Akorát ho zavřou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Černohorský s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Část už jsme si přeříkali s panem předsedou Stanjurou. Jde o to, že pokud máte zdrojové kódy, tak vy nemusíte u toho informačního systému nechat to napsat nějakou konkrétní firmou kompletně celé. Vy dokonce můžete použít, prostřednictvím pana předsedajícího, když už vás tady nepřímo oslovuji, použít databázi, nemusí to být třeba Oracle, protože koupit si Oracle by zruinovalo státní rozpočet, ale můžete použít například PostgreSQL, a ty jednotlivé komponenty seskládat právě ze softwaru s otevřenými zdrojovými kódy. V tu chvíli už můžete měnit případně i dodavatele. Bude to samozřejmě pro některé složitější, pokud neznají přímo ten softwarový produkt, ale máte tam mnohem větší možnost té správy. Ale souhlasím s vámi, že pak je potřeba mít perfektně připravenou analýzu a rozdělenou na ty jednotlivé komponenty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, budu velmi stručná. Nebudu se plést tady do problematiky MPSV, to mi nepřísluší ani do toho nevidím. Ale byla jsem oslovena panem předsedou Stanjurou, zmínil Ministerstvo financí. Budu mluvit velice krátce o systému ADIS, který má Finanční správa.

Chtěla bych říct, že přes všechno, co tady bylo řečeno, a já neříkám, že to nemá relevanci, tak je potřeba se vrátit na ten samý začátek, na ty smlouvy z roku 1991, 1992, které tehdejší ministři, už ani nevím, mám to někde vytaženo, který to podepsal, nás dostali do takového neřešitelného vendor locku, konkrétně budu-li mluvit o ADISu na Finanční správě, kde prostě třicet let trvalo, a my jsme skutečně dneska v situaci, kdy vidíme světlo na konci tunelu, kdy paní generální ředitelka Richterová podepsala konečně s firmou IBM smlouvu a všechno zveřejnila, všechno jsme dali transparentně ven, na základě které ještě čtyři roky prostě firma bude dodávat, ale pak se vzdá - řeknu to lidově, tak ať se na mě nezlobí znalci z oblasti IT - vzdá se těch zdrojových klíčů, bez kterých nic nevysoutěžíte. Nemohla být vypsána veřejná zakázka, pokud tam nebyla záruka, že někdo ty zdrojové klíče prostě dá, dá je z rukou. A to vyplývá z této smlouvy. Proto dneska už se soutěží nový systém. A soutěžit se bude jiným způsobem - modulově - to znamená, teď tady nemám podrobnosti, protože jsem nečekala, že povedu tuto debatu, ale bude se soutěžit tak, aby už se nikdy nestalo to, že bude závislost na jednom, aby byla prostě zastupitelnost, aby se to týkalo různých daní.

Takže ten problém vznikl někde, nevím, jak je to na MPSV, to skutečně nevím, ale budu-li mluvit, a byla jsem oslovena, vznikl před třiceti lety. A třicet let bohužel trvalo, než jsme se z toho vendor locku dostali. Takže děkujeme těm, co ty smlouvy tehdy podepsali. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, čas. Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Válka. Máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Když už jsme se dostali tak daleko, tak ten problém je samozřejmě, jak tady moji předřečníci nastínili, velmi komplexní. Je obrovská nekompatibilita jednotlivých informačních systémů. Když se podívám jenom na velmi úzkou oblast zdravotnictví, která ale s problematikou Ministerstva práce a sociálních věcí souvisí v té přechodové zóně, tak je v podstatě nemožné poslat elektronicky informaci z jednoho zařízení do druhého. A pokud se neudělá centrální výběrové řízení na jednotný informační systém, tak žádné sjednocující platformy, které by ta data převáděly, se zatím nepodařilo aplikovat.

A druhý úhel pohledu, a zase to souvisí s Ministerstvem práce a sociálních věcí, je to, že když se přechází z papírové do elektronické formy, pokud ten uživatel neví s dostatečně velkým předstihem, že ten přechod stoprocentně nastane, tak je vystaven situaci jako dneska s elektronickou neschopenkou, že ty nemocnice nevědí, jestli tedy mají formuláře fasovat, a nastane něco podobného jako s eReceptem, všechno se třeba o půl rok oddálí, anebo je nemají fasovat a riskovat, že nebudou mít jak vystavovat neschopenky od 1. 1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní je přihlášen pan místopředseda Filip do rozpravy a potom pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, vzhledem k tomu, kam se posunula ta debata, nenavrhnu Poslanecké sněmovně, aby odmítla odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí, protože po 4. prosinci, jak tady řekla paní ministryně, se s ní buď dohodnu na tom, že dostaneme novou informaci k nepojistným dávkám, nebo napíšu novou interpelaci, aby se to dostalo na jednání Poslanecké sněmovny.

Pokud jsem správně rozuměl, ta zkouška pět měsíců dopředu od června do srpna probíhala. Zkouška zajišťuje, že 1. 1. 2020 bude fungovat jeden systém. Další systém je ohrožen, o tom se budu bavit později v jiné platformě.

Nenavrhuji tedy žádné usnesení k této interpelaci. Děkuji, paní ministryně. Děkuji všem ostatním, kteří diskutovali, ale diskuse se dostala jinam, než jsem předpokládal.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní pan předseda Stanjura ještě v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní ministryně financí to posunula někam, kam jsem nechtěl. Já jsem ji ani nevyzval, ani neoslovil, ani jsem nikoho nekritizoval. Měl jsem obecnou poznámku. Ale jestli začneme každou debatu o tom, jak kdo co podepsal v roce 1991, tak se fakt nikam nedostaneme. Taky jsem ve svém vyjádření, pokud jste si všimla, paní ministryně financí, řekl, že to je dlouhodobý problém, nejenom posledních dvou vlád nebo posledních dvou volebních období. Takže to není vůbec opozičně-vládní spor.

Ale když vás vezmu za slovo, a pokud máte software z roku 1991, já jsem teď přemýšlel, jaký jsem měl počítač v tom roce. Úplně přesně nevím. Možná to bylo XT a možná už byly pětipalcové diskety. To už si úplně přesně nevzpomínám, na čem jsem programoval v roce 1991. Tak si sama odpovězte, paní ministryně, kolikrát jste vyměnili hardware od té doby, kolik máte aut na Ministerstvu financí z roku 1991. A já prostě odmítám, a mám nějakou zkušenost s tím, když vás dodavatel tlačí do kouta jako veřejnou správu, odmítám říct, že od roku 1991 se nic v tom nedalo změnit. A teď jsme to vyřešili tak, že se nedá nic změnit ještě čtyři roky nebo tři. To prostě není pravda. A neberte to jako kritiku. Tak jako stát musí být v tomhle tom silný.

Já jsem měl obecnou poznámku k tomu, ať to děláme dobře, ať to slouží občanům, podnikatelům a všem, kteří ta data neustále někam posílají, té státní správě, a odpověď je - já nevím, kdo to v roce 1991 podepsal. Já taky nevím, kdo to v roce 1991 podepsal. A je mi to ale úplně jedno. To XT podle mě dneska už nefunguje, možná bychom někde našli funkční, možná už byly AT, já nevím, už si to fakt nepamatuju, ale je to skoro třicet let. A říkat, že jedu na třicet let starém softwaru, to prostě taky nemůže být pravda. Tam jediné, co zůstalo stejné, je dodavatel a název. To prostě nemůže fungovat. Software z roku 1991 nemůže fungovat v roce 2019. Tenhle určitě ne. To znamená, to je cesta, která nikam nevede, nevede k žádnému zlepšení, když budeme říkat, kdo podepsal něco v roce 1991, 1996, 2016, 2018. Spíš udělejme tu dobrou analýzu, ale ne na úrovni jednoho ministerstva, ale na úrovni centrální veřejné správy jako celku. To jediné má smysl.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já víceméně souhlasím se svými předřečníky, nicméně chtěl jsem jenom doplnit kolegu Černohorského a vrátit se k té debatě o tom důležitém know-how zdrojových kódů. Není to tak, že je to jediné, co softwarová firma má. Dneska je mnohem důležitější, že má ty seniorní lidi. Protože nějak napatlat zdrojový kód není zas tak složité, ale mít kvalitní tým, který udrží kvalitní produkt v dané úrovni kvality, to je opravdu složité. A myslím, že nám to dokazuje i trh. Když tento rok firma IBM koupila firmu Red Hat za 34 miliard dolarů, jeden z největších obchodů v historii IT, a firma Red Hat píše software s otevřeným zdrojovým kódem, takže opravdu nemá žádné uzavřené zdrojové kódy a její hodnota přesáhla 34 miliard dolarů... Tak to jenom pro informaci.

A ještě k paní ministryni. Já jsem chtěl říct, nebo zdůraznit - ono to už tady také zaznělo, ale myslím, že to dostatečně nerezonovalo: důležité je nejen mít ten systém, nejen ho mít správně vysoutěžený, ale umět využívat ta data. To si myslím, že je opravdový problém. A neposouvá nás to dál, protože jsme furt u starých de facto rakousko-uherských vzorců, které vycházejí z toho, že řadový úředník musí být všechno schopný spočítat atd. A tady bylo třeba zcela podle mě nedůstojné chování paní ministryně, když reagovala na mou kolegyni Olgu Richterovou, když ta navrhla vzorec pro valorizaci rodičovské a paní ministryně se vysmívala, že je složitý. Ano, ty vzorce mohou být složité, protože ta problematika je složitá. Kdo se zabývá ekonomií, tak ví, že některé vzorce jsou prostě složité, protože je tam hodně proměnných. Tečka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne, rozpravu končím. Konstatuji, že pan poslanec Vojtěch Filip nenavrhl žádné usnesení Poslanecké sněmovně k této odpovědi, takže končím projednání této interpelace.

Mezitím přišly další omluvy, některé dokonce dvakrát, tak se pokusím vás s nimi seznámit. Pan ministr dopravy Kremlík se omlouvá od 17.55 do ukončení jednacího dne z pracovních důvodů, první místopředseda vlády, ministr vnitra Jan Hamáček dnes od 9 hodin do 17.15 z pracovních důvodů, ještě jednou, tak to nebudu číst, pan poslanec Roman Onderka se omlouvá od 10.00 do 17.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík od 9.00 do 9.45 z osobních důvodů, pan ministr Kremlík ještě jednou, ale tato omluva už je načtena, pan poslanec Antonín Staněk se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Holík od 12.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Řehounek z dnešního jednání od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Margita Balaštíková z dnešního jednání od 9.00 do 11.00 z pracovních důvodů.

Další interpelace. Pan ministr životního prostředí Richard Brabec odpověděl na interpelaci poslance Radka Holomčíka ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v kauze těžby štěrkopísku u obce Moravský Písek, jde o sněmovní tisk 587. Nicméně projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministra životního prostředí Richarda Brabce. Pan ministr je omluven, takže se touto písemnou interpelací dnes zabývat nebudeme.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci provedené systematizace služebních míst v oblasti lékařské posudkové služby a její reformy, ve věci informačních systémů a podpory procesů lékařské posudkové služby a ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Interpelace spolu s odpovědí je předložena jako sněmovní tisk 588. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Paní ministryně je přítomna, můžeme se touto odpovědí na písemnou interpelaci zabývat.

A já zahajuji rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se v té interpelaci dotýkám několika zcela konkrétních věcí. Ale pro pochopení širšího kontextu si dovolím velice stručně uvést, že lékařská posudková služba je něco, co může potřebovat každý z nás. Zkrátka a jednoduše se tímto systémem posuzuje zhruba 400 až 430 tisíc žádostí ročně. Jedná se o situace úrazu, nemocí, trvalé invalidity, trvalého postižení. Je to základní systém, o nějž se opírá podpora všech, kteří jsou ať už dlouhodobě nemocní, nebo žijí s postižením.

Vedle velikého vnitřního dluhu z minulosti, kdy se nenabírali noví lékaři dlouhodobě, bohužel vznikají z toho, jak jsme se to snažili analyzovat, obrovské potíže v lékařské posudkové službě i proto, že je rozdělené fungování mezi Ministerstvo práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Ve výboru pro sociální politiku jsme se tomu také mnohokrát věnovali, řada kolegů se tomu věnovala. Nicméně v červenci došlo k opětovné změně, k opětovnému vynětí lékařů orgánu sociálního zabezpečení ze státní služby. Ten důvod byl, aby mohli dál pracovat lékaři ve státní službě dosahující věku 70 let. Na tom je myslím dobře vidět ta krize, že v lékařské posudkové službě jakoby jsou nutně potřeba lékaři starší 70 let, aby to vůbec mohlo fungovat.

Já jsem se snažila zjistit, jaké jsou reálné kroky Ministerstva práce směřující ke stabilizaci téhle důležité organizace, téhle důležité agendy. A zajímaly mě konkrétní věci týkající se rušení třeba jenom některé části těch míst, jejich vyjímání ze státní služby. Třeba mě zajímalo, proč nedošlo ke zrušení 55 míst a převedení pod zákoník práce, ale jenom 50, abych se dozvěděla, jak promyšlená ta reforma je. Stejně tak mě zajímalo, kdo se bude do budoucna zabývat metodikou lékařské posudkové služby či stížnostmi klientů, když došlo ke sloučení oddělení. Navíc když se v průběhu roku - a o to šlo - uskuteční změna systemizace, tak tam musí být velice podstatné změnění nějakých podmínek, třeba to, že vznikne nová legislativa. Takže mě zajímalo, proč ministerstvo tu systemizaci udělalo, jak důkladně to má odůvodněné. Zase to byl jeden z důvodů nesouhlasu s tou odpovědí, odpověď nebyla v tomto konkrétní. Je to zkrátka věc, která se týká tisíců lidí, kteří podávají odvolání, a na ta odvolání není včas reagováno, nedosáhnou vyřízení své věci v zákonné lhůtě.

Já vám řeknu ta čísla z odpovědi, ale ve skutečnosti to naprosto hlavní, ta hlavní otázka na paní ministryni, je, jestli je zajištěno, aby mohli být akreditováni noví posudkoví lékaři. Abych dostala odpověď na to, kdy proběhla akreditace nového programu a k jakému cíli směřujeme. Co je tedy ten výhled na řešení téhle důležité oblasti. Usnadněním práce pak měl být podpůrný informační systém pro potřeby lékařské posudkové služby a tam zase naváže to na to, co se tu projednávalo před chvílí. Bylo zrušeno vytváření informačního systému komplet pro celou posudkovou službu v České republice a vypadá to, že zase bude jen si vlastní informační systém dělat Česká správa. Byť část agendy je pod MPSV. Takže k tomu se také dotazuji.

A na závěr vypíchnu tedy některá čísla z té odpovědi a to, na co já se doptávám. Vlastně jde o to, že bylo plánováno, že bychom potřebovali jako republika 351 služebních lékařských míst, ale do toho pracovního poměru, o kterém jsem hovořila, přešlo 287 lékařů. Takže nám tam chybí jenom čistě číselně přes 60 lékařů. Co se týče odvolání, tak těch jsou tisíce ročně. Za únor až prosinec 2018 mi bylo odpovězeno, že bylo 17 000 odvolání. A teď - a to je zase podstatné - když se lidé odvolají, tak se ve čtvrtině až polovině případů tomu odvolání vyhoví ve prospěch klientů. Já tím chci říct, že to je údaj, který ukazuje na kvalitu té původní práce i na délku řízení. Protože to, že to trvá tak dlouho, tak se někdy ten stav zhorší a lidem je přiznáno to, kvůli čemu se odvolávali. Zase, proto se paní ministryně táži, jak s touto obrovskou změnovostí, tím, že se lidé odvolávají právem, a tedy že ta primární rozhodnutí nejsou v pořádku, jak se s tím vyrovnává.

Stejně tak je tam strašně důležité číslo: k 1. 7. tohoto roku posudkové komise MPSV evidovaly 7 784 nevyřízených případů, z toho po lhůtě 4 136. Zase, na MPSV není obsazeno 17 míst, což podle odpovědi představuje měsíčně kapacitu 800 posudků. Ale to ty lidi nezajímá. Ti lidé chtějí vědět, jak to bude vyřešeno. Tisíce posudků po lhůtě. Já jsem se tam ptala velmi konkrétně, po jaké lhůtě. Tam jsou dva druhy, protože to by mě zajímalo, aby to bylo zodpovězeno přesněji, jak dlouho ti lidé čekají.

Stejně tak náborová kampaň pro nové lékaře byla zahájena k 1. červnu. Jenže jak může probíhat náborová kampaň, pokud není akreditace pro vzdělávání nových posudkových lékařů? Takže na to se také ptám, poněvadž v odpovědi zaznívá, že akreditace pracovišť je připravena a v okamžiku schválení vzdělávacího programu bude zahájeno řízení ve věci akreditace pracovišť. Jinými slovy, paní ministryně, je správná moje dedukce, že žádná akreditace už roky není? Čili roky není možné vlastně připravování nových posudkových lékařů? (Především v levé straně sálu se poslanci velmi hlučně baví mezi sebou.)

A ještě jedna důležitá věc. To, že řešení situace v IT chcete jako ministerstvo nechat čistě odděleně na řešení České správy, na samostatný projekt? To by pak znamenalo, že zase nebudou třeba společná sdílená data. (Obrací se na předsedajícího.)

se domnívám, že ten hluk je už - pane předsedající?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, vážené paní kolegyně, páni kolegové, požádal bych vás o klid ve sněmovně! Diskuse, které se netýkají interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí, prosím zásadně v předsálí. A kdo bude chtít k této interpelaci diskutovat, jistě dostane slovo. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Opravdu už jenom poslední velice důležitá věc, že dnes není k dispozici jednotné datové úložiště, takže je nutné přepisovat lékařské zprávy a nálezy odborných lékařů do posudku. To je konkrétní příklad něčeho, co zase zbytečně protahuje, přidělává práci. Mohlo by se to řešit mnohem jednodušeji. A proto je to řešení situace v IT i v lékařské posudkové službě zase klíčovou věcí.

Já bych ráda shrnula tím, že jsem konkrétním otázky k té odpovědi na ministerstvo zaslala, přiložila jsem to k nesouhlasu s odpovědí, takže věřím, že dostanu zkrátka ta data, na která jsem se ptala. Jenom by mě zajímalo, co má být také ta cesta vpřed. Skutečně to zlepšení pro tisíce lidí, co čekají na vyřízení svých žádostí. A rovnou podotýkám, že nepovažuji za vhodné jít cestou nějakého outsourcování této agendy na soukromou firmu, což bylo uvedeno jako jedno možné řešení ve starých analýzách zaslaných z ministerstva, ale že by mě zajímalo, zda ministerstvo zvažuje cestu, kterou se vydala řada evropských i dalších zemí, a to je využití nějaké možnosti, aby si lidé sami vyplňovali podrobné formuláře, podrobné dotazníky, tzv. sebehodnocení, a aby velkou část té práce dnes, vyplňování různých dokumentů těmi posudkovými lékaři, mohli udělat sami klienti. Z řady zemí se ukazuje, že je to nesmírně efektivní, a když jsou tyhle dotazníky dobře sestavené, tak tam je velice nízká chybovost.

Předem děkuji za zodpovězení svých předem zaslaných otázek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za úvodní slovo. Kdo se hlásí? Paní ministryni práce a sociálních věcí Jana Maláčová v rozpravě. Ještě než udělím slovo, konstatuji omluvu došlou předsedovi PS. Z jednání dnešního pléna od 9 do 14 hodin se omlouvá Marek Výborný. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lékařská posudková služba a ta první etapa reformy lékařské posudkové služby byl první zákon, který se mi podařilo jako ministryni práce a sociálních věcí prosadit. Schvalovali jste jej na podzim minulého roku. V důsledku této první fáze byli lékaři posudkové služby vyňati ze služebního zákona, a to z toho důvodu, protože průměrný věk posudkového lékaře se blíží 70 letům a víte, že služební zákon stropuje věk státních úředníků na 70 let. Kdybychom tento krok neučinili, tak by se nám stalo, že velká část lékařů by byla povinně v podstatě vyřazena ze služby a již nyní ten žalostný stav, kterému v lékařské posudkové službě čelíme, by se ještě zhoršil. Takže tolik k té první otázce, proč systemizace k 1. 7. Protože navazovala na zákon, který byl touto Sněmovnou na konci minulého roku schválen. Byla to tzv. první etapa reformy lékařské posudkové služby.

Teď bych se dostala plynule k té problematice jako takové. Ve stručnosti bych řekla, že problém spočívá v tom, že v České republice nemáme dostatek lékařů, a pak samozřejmě tento problém se, řekněme, propívá do lékařské posudkové služby. Mám ráda, velmi ráda výrok pana profesora Žaloudíka, který říká, že posudkovým lékařem se stáváte až po druhém infarktu. Já si myslím, že to je přesně ten stav, který popisuje tu situaci. To znamená, že nedostatek lékařů obecně pak způsobuje to, že o službu v LPS není zájem. Minulý rok naše vláda přijala celou řadu opatření k tomu, aby se špatný stav s počtem lékařů v České republice zlepšil, nicméně víte, že to bude trvat zhruba 10 až 12 let, než ta opatření přijatá vládou budou pak pocítěna v realitě, ve skutečnosti, v terénu. To znamená, že to je běh na dlouhou trať. Tak dlouho samozřejmě na Ministerstvu práce a sociálních věcí čekat nebudeme.

Já jsem 29. března na webu MPSV, ale také na tiskové konferenci zveřejnila tzv. východiska pro diskusi pro reformě lékařské posudkové služby. Tento materiál jsme pak velmi podrobně prezentovali na sociálním výboru a tam jsme popsali veškeré problémy, které s lékařskou posudkovou službou souvisí, a veškeré kroky, kterými budeme chtít jít v těch budoucích měsících. Jak už jsem řekla, ten první krok, ten rychlý, vyjmout posudkové lékaře ze služebního zákona, byl prosazen a také k 1. 7. tohoto roku realizován.

Je potřeba říci, že v žádném případě já jako sociální demokratka neplánuji outsourcing lékařů do soukromé sféry. To je nepřípustné a já se touto cestou nehodlám vydat. Pokud bych měla shrnout současný stav příprav, tak paní poslankyně to ví, byla jedna z prvních, se kterými jsme to konzultovali. My v tuto chvíli připravujeme skutečně velmi rozsáhlou reformu lékařské posudkové služby. Já osobně se domnívám, že budoucnost lékařské posudkové služby by měla spočívat v odborných asistentkách, analyzujeme ale také vlastně všechny evropské země, které jsou, řekněme, v této oblasti lídry, a testujeme, zda můžeme jejich systémy přejmout do českého prostředí. To znamená, v tom by měla spočívat ta cesta.

To řešení jsme částečně prezentovali, tuším, na minulém výboru pro sociální politiku, a také jsme avizovali, že v několika příštích týdnech jej představíme. V tuto chvíli, jak už jsem zmiňovala, probíhají konzultace nejenom se členy výboru pro sociální politiku, ale také zdravotního výboru, který se o tuto záležitost zajímá.

Takže v tuto chvíli jsou to věci, já jsem odpovídala na všechny ty velmi technické dotazy paní poslankyně na čtrnácti stránkách. Uvedli jsme tam veškerá čísla. Myslím si, že ta odpověď byla vyčerpávající. Považuji za důležité shrnout tu filozofii, problém.

Hlavní problém je nedostatek lékařů. Snažíme se to řešit, nespoléháme se na to dlouhodobé řešení. Už nyní jsme vlastně udělali legislativní změnu, pak jsme udělali zhruba dvacet opatření nelegislativního charakteru, zejména na posudkových komisích Ministerstva práce a sociálních věcí a také na České správě sociálního zabezpečení, a připravujeme tu takzvanou druhou fázi reformy lékařské posudkové služby a konzultujeme ji se všemi aktéry, kterých se to týká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Pokračujeme v diskusi. Paní kolegyně Olga Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji vám za slovo. Bohužel ta odpověď pro mě byla velice nepříjemným překvapením, protože to není tak, že bych dostala čtrnáctistránkovou odpověď na své dotazy. Právě že potíž je v tom, já to tady mám vytištěné, je to pět stran textu. A nerozumím tomu, kde ty odpovědi jsou, ani nerozumím tomu, co tedy jsou ty konkrétní kroky, protože právě to je ta kontrolní role parlamentu ptát se na to, jak se řeší kritický krizový stav.

Já vím, že už v minulých letech se Ministerstvo práce připojilo k evropskému projektu EUMASS, že se tam právě už řešilo, které evropské vzory bychom mohli využít, a letos v lednu byla zveřejněna i celoevropská srovnávací studie. A paní ministryně mluví jenom obecně o tom, analyzujeme všechny evropské země, ale my tu máme možnost připojit se ke konkrétnímu pilotování. Mě zajímá, jestli to uděláme, jestli využijeme i třeba evropské peníze a tu cestu toho projektu, třeba sebehodnocení, prošlapeme, skutečně prozkoušíme. Právě proto je tady dnešní interpelace, že nemáme čas na to, ztrácet další čas analýzami, když byly v minulých dvou letech udělány. A jde jenom o to, jestli to my začneme realizovat.

Stejně tak bohužel v těch odpovědích, které jsem dostala, bylo zdůrazněné, že cesty jsou naznačené dvěma přílohami. A tam byla bohužel jasně uvedena jako možnost toho outsourcingu, proto jsem se na to ptala. Nebylo tam vůbec jasné, co je ten cíl, co je ta skutečná cesta reformy lékařské posudkové služby. (Hluk v sále.) Stejně tak z čísel bylo jasné, že je strašně malý počet podpůrných profesí, těch asistentů lékařů lékařské posudkové služby. I proto se ptám, jak je chcete přilákat, jak konkrétně to uděláte, aby se v té kritické situaci podařilo zlepšit tuhle službu pro potřebné lidi.

Já vám dám ještě jeden konkrétní příklad, na co jsem nedostala odpověď. Ptala jsem se třeba, kolik lékařů se zapojilo do zpracování posudku po lhůtě na MPSV v roce 2019, jaký je vývoj podaných odvolání v tomto letošním roce, který už se chýlí ke konci. A vím, že dále probíhá na České správě krizový režim v této oblasti.

Stejně tak mě zajímá, zda už má Česká správa a Ministerstvo práce akreditaci, protože v té odpovědi jsem nechtěla být nezdvořilá a tak to jasně říkat, ale v té odpovědi byla naprosto nemožná věc, a sice že už se provádí předatestační příprava lékařů. Ale předatestační přípravu lékařů můžete dělat pouze na akreditovaném pracovišti, takže proto je ta otázka akreditace naprosto klíčová.

Znova se ptám, paní ministryně, jestli na tyto věci dostanu odpověď, a pokud ne, tak se obávám, že ta interpelace zkrátka vůbec nebyla zodpovězena v zájmu informování o této důležité agendě, která se týká opravdu 430 tisíc žádostí ročně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ptám se paní ministryně, jestli má zájem ještě vystoupit. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Paní poslankyně, děkuji. Akreditace, současná akreditace, je platná do roku 2021. Nová akreditace byla připravena Ministerstvem práce a sociálních věcí, respektive návrh nového vzdělávacího programu byl připraven Ministerstvem práce a sociálních věcí a čeká na schválení Ministerstvem zdravotnictví. My to schválení očekáváme na přelomu měsíce října a listopadu. To znamená, prosím, neříkejte, že to není akreditační program. Ten současný platí do roku 2021 a ten nový bude schválen v několika příštích týdnech. To samé váš dotaz, proč proběhla systemizace k 1. 7. tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a znovu sněmovnu požádám o klid. Debaty, které se netýkají tématu, prosím v předsálí. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Systemizace lékařské posudkové služby k 1. červenci tohoto roku proběhla, jak jsem vám psala, protože Poslanecká sněmovna, mimo jiné, Poslanecká sněmovna minulý rok schválila takzvanou první fázi reformy lékařské posudkové služby a ta systemizace proběhla přesně podle tohoto zákona. To znamená, vychází to ze dvou faktů, které jsou veřejně známé, já jsem vám je zodpověděla. A ještě jednou, neříkejte, že nemáme platný akreditační program. Máme ho platný do roku 2021 a ten nový bude Ministerstvem zdravotnictví schválen během několika týdnů. Systemizace proběhla podle zákona, který jste, mimo jiné, pomáhala schvalovat. Takže k tomuto.

Co se týká těch obecných principů, jakým směrem bychom se chtěli ubírat. Já jsem to říkala v tom předchozím příspěvku. Já se domnívám, že budoucnost lékařské posudkové služby bude spočívat v odborných asistentkách. V tuto chvíli konzultujeme se členy sociálního a zdravotnického výboru, protože si uvědomujeme závažnost těchto rozhodnutí. Já se také domnívám, že by měla být lékařská posudková služba kompletně umístěna na České správě sociálního zabezpečení. Víte, že jsem to navrhovala právě v tom zákoně minulý rok. Příslušný paragraf nebyl schválen, ale myslím si, že to je krok správným směrem.

Potom celá ta řada těch dvaceti dalších opatření, která už byla realizována. Nebudu je tady podrobně popisovat, jsou uvedena v tom dokumentu východiska k diskusi o reformě lékařské posudkové služby, my jsme je velmi podrobně diskutovali na sociálním výboru.

Co se týká té náborové kampaně, my jsme pojali tu myšlenku, že lékařská posudková služba by mohla být atraktivní zejména pro mladé lékařky, matky malých dětí, které se snaží o sladění práce a rodiny. Provedli jsme náborovou kampaň, zacílili jsme ji například, toto jsou jenom útržkové informace, v tramvajích, které vedou k velkým nemocnicím, s tím, že jsme se domnívali, že by to mohlo být řešení právě pro mladé lékařky, aby neztratily kontakt se svou profesí a zároveň nám pomohly na několik let stabilizovat ten problém s lékařskou posudkovou službou. Přiznávám, že ta kampaň měla minimální dopad. Nově evidovaných zájemců o lékařskou posudkovou službu máme v řádu několika desítek. Nicméně kroky, které jsme podnikli, na to budou navazovat. Já si myslím, že důležité je, že jsme zpřesnili a nově stanovili veškeré metodické pokyny jak na posudkových komisích MPSV, tak na České správě sociálního zabezpečení, že se snažíme jasně stanovit a provázat veškeré normy, že velmi podrobně sledujeme celý systém plnění lhůt a tak dále, a výsledky se již dostavují.

Takže ještě jednou, akreditační program je platný. Během několika týdnů budeme mít nově schválený akreditační program. Je to v řešení mezi MPSV, schvaluje to Ministerstvo zdravotnictví a systematizace k 1. 7. proběhla na základě zákona schváleného touto Sněmovnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Válek se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Mockrát děkuji. Já jsem teď lehce zmatený, doteď jsem si myslel, že rozumím systému akreditací, a teď si nejsem úplně jistý. Já opravdu obdivuji snahu Ministerstva práce a sociálních věcí posunout všechno dál, a to i ve světle toho, že jsem celoživotně zvyklý, že snaha se pozitivně hodnotí pouze na základní škole na prvním stupni a na vyšších stupních se už pak hodnotí spíše znalosti a skutečná fakta. Nicméně akreditace mě zajímá a chtěl bych tedy slyšet název jednoho konkrétního akreditovaného pracoviště, kam může nastoupit lékař bez atestace tak, aby se začal třeba zítra připravovat k atestaci. (Důrazně.) To znamená, mohla byste mi, paní ministryně, říct jedno konkrétní pracoviště, kam by zítra mohl nastoupit lékař, aby se chystal k atestaci? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Paní ministryně. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Je to, pane poslanče, Institut postgraduálního vzdělávání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní kolegyně Richterová pravděpodobně s návrhem na usnesení. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já už nechci prodlužovat tuto debatu, ale považuji to za jednoduché. Položte si, prosím vedle sebe moje otázky.

Moje otázky byly:

V současné době je program posudkového lékařství jednoroční na rozdíl od předchozího dvouletého, kdy proběhla akreditace programu. Na tuto otázku jsem odpověď nedostala jinou, než že ČSSZ a MPSV zahájily jednání za účelem optimalizace obsahu a formy vzdělávacího programu a nyní se čeká na schválení vzdělávacího programu Ministerstvem zdravotnictví.

Potom jsem se ptala: Vzdělávají se již lékaři dle tohoto nového programu? Kolik? Tam bylo odpovězeno, že se vzdělávají podle stávajícího vzdělávacího programu. Ale zase tam je právě klíčová ta akreditace pracovišť. A tam, když jsem ptala, jak to s ní je, tak odpověď byla, že akreditace pracovišť je připravena a v okamžiku schválení bude zahájeno řízení ve věci akreditace pracovišť.

Co se týče Institutu postgraduálního vzdělávání, který paní ministryně zmínila teď, v odpovědi jsem dostala jenom, že v gesci toho institutu je příprava a složení atestační zkoušky, ne že by to tam už běželo.

Takže já se omlouvám, ale jelikož jsem nedostala konkrétní odpovědi na jednoduché otázky, kolik lékařů se vzdělává dle nového programu, jak běží akreditace, a skutečně se mi mé otázky zdály konkrétní, jednoduché a přehledné, tak musím navrhnout Sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí na tuto interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to je procedurální návrh podle jednacího řádu.

Kolega Mašek má náhradní kartu č. 17.

Zagonguji, protože jsem požádal diskutéry na jiné téma, aby odešli do předsálí. A ve chvíli, kdy nás bude dostatek, rozhodneme o návrhu paní kolegyně Richterové o nesouhlasu s odpovědí na písemnou interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí v hlasování číslo padesát devět. (Poslanci přicházejí do sálu.) Zdá se, že počet přihlášených se ustálil. Já vás ještě všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Opakuji návrh paní kolegyně Richterové: "Poslanecká sněmovna vyslovuje" - pan kolega Špičák, náhradní karta č. 18 - "nesouhlas s odpovědí ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na písemnou interpelaci poslankyně Olgy Richterové."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 59 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 59 z přítomných 109 pro 46, proti 3. Návrh nebyl přijat. Tím interpelace končí.

 

Než se budeme věnovat další interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, konstatuji, že předsedovi Poslanecké sněmovny došla omluva do 12 hodin od pana poslance Dominika Feriho.

Další interpelace je interpelace poslance Vojtěcha Pikala ve věci odvolání předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petra Rafaje. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 592. Pan předseda vlády je řádně omluven, ale pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal se hlásí o slovo. Máte slovo, pane poslanče.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Kdybych se nepřihlásil, tak by mi ta interpelace propadla, takže děkuji, pane předsedající.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení přítomní členové vlády, protože pan premiér není přítomen, po přednesení této své interpelace požádám o přerušení jejího projednávání do jeho přítomnosti, aby na ni případně mohl reagovat. A teď již k interpelaci.

Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, v odpovědi na mou interpelaci ze dne 31. 7. 2019 jste uvedl, že vláda nebude navrhovat odvolání předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na základě nepotvrzených a spekulativních informací z médií, ze kterých jsem ve své interpelaci údajně čerpal. Na začátek si proto dovolím upozornit, že má interpelace vycházela ze zjištění publikovaných širokým spektrem seriózních médií, která zahrnovala Hospodářské noviny, Právo, ČTK, nebo dokonce Mladou frontu Dnes, která je součástí vašeho svěřeneckého fondu. Se způsobem, jakým byla má interpelace vypořádána, tedy nesouhlasím, a to z toho důvodu, že skutečnosti ohledně předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petra Rafaje nejsou nepotvrzené nebo spekulativní.

Ohledně prvního a druhého bodu mé původní interpelace, které se týkaly domovní prohlídky předsedy úřadu v rámci probíhajícího vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení, podotýkám, že tato informace byla kromě policejních zdrojů právě potvrzena i na 21. jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, které předsedáte. Toto jednání se uskutečnilo ve středu 2. října 2019. Podle vládního serveru Ministerstva spravedlnosti Justice.cz je členem výše zmíněného poradního orgánu vlády i ředitel Národní centrály pro boj s organizovaným členem plukovník doktor Jiří Mazánek, kde se na základě tohoto jednání probírala současná situace na úřadu. Za přítomnosti předsedy Rafaje byl pan plukovník Mazánek nucen se vyloučit z jednání pro střet zájmů, a to z důvodu, že momentálně vyšetřuje pana předsedu Rafaje v rámci probíhajícího trestního řízení.

Veškeré tyto skutečnosti jsou zaznamenány v zápise z jednání této protikorupční rady vlády. Je tedy vskutku nepravdivé tvrdit, že informace z bodu 1 a mé původní interpelace jsou nepotvrzené nebo spekulativní. Potud probíhající vyšetřování potvrdil i vedoucí představitel Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem na jednání poradního orgánu vlády, kterému sám předsedáte, a ostatně tyto informace potvrdil i sám předseda Rafaj ve včerejším rozhovoru pro tisk.

Co se týče bodu 3, ve kterém jste uvedl, že Ing. Rafaj nejmenoval do rozkladových komisí ÚOHS svou dceru, svého zetě a dvě blízké osoby ze svého politického angažmá ve Frýdku-Místku, tyto informace jsou potvrzeny dokonce samotným úřadem, který je ani nezpochybňuje. Angažmá výše zmíněných osob vyplývá na základě odpovědí úřadu na žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle výše zmíněného zákona povinný subjekt má povinnost tyto informace zveřejnit do 15 dnů na webových stránkách, což se také stalo, takže pod rubrikou "o úřadu" v sekci "odpovědi na dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb." si tak může každý ověřit angažmá rodinných příslušníků a dalších blízkých osob předsedy Rafaje v rozkladových komisích úřadu.

Ze všech výše zmíněných skutečností se tedy nadále domnívám, že pozice předsedy úřadu Ing. Petra Rafaje je neudržitelná a obvinění a probíhající vyšetřování jsou nesmírně závažná. Vláda ČR by měla navrhnout jeho odvolání, a to z důvodu podle § 1 odst. 6 písm. b) zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy narušení nezávislosti a nestrannosti úřadu. Samozřejmě může být vaším názorem, že tyto důvody nejsou dostatečné nebo že mnou uvedené informace nejsou závažným porušením nezávislosti a nestrannosti úřadu, že vám prostě nevadí, že v úřadu probíhá takto nepotistické řízení nebo že vyšetřování vysokých státních úředníků či vysoce postavených politiků není problémem, že nebudeme uplatňovat vyšší morální princip na vysoké státní úředníky na rozdíl od řadových občanů. Já to chápu jako politický postoj. Ale pak prosím o tuto odpověď, a nikoliv o tvrzení, že ty informace jsou spekulativní a nepodložené. Děkuji.

A nyní tedy prosím o přerušení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Takže návrh na přerušení. Dobře. Ještě před tím návrhem na přerušení s přednostním právem předseda klubu ODS. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nedá mi to, abych necitoval z rozhovoru předsedy antimonopolního úřadu v Hospodářských novinách, myslím, že z 15. října, a pokud jsem to spletl, bylo to tento týden. Dovolte mi odcitovat dvě otázky a dvě krátké odpovědi.

Otázka: Pane předsedo, pokud vás policie obviní, odejdete? Odpověď: Pan premiér je mým velkým příkladem. Doplňující otázka: Aha, takže ne. A odpověď je ne. To jenom abychom věděli, kdo je velkým příkladem předsedy antimonopolního úřadu pana Rafaje.

A já bych měl dotaz na oba dva vicepremiéry. Premiér tady není, je řádně omluven, a z pochopitelných důvodů. Mohli byste prosím některý z vás odpovědět na mikrofon všem členům Poslanecké sněmovny, co se stane řadovému úředníkovi ministerstva, třeba vašeho, pokud ho policie obviní podle služebního zákona? Co se stane s takovým člověkem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě oslovení mohou mluvit i mimo bod. Já tedy nechám (hlasovat) o procedurálním návrhu bez rozpravy, nemohl jsem nedat slovo předsedovi poslaneckého klubu.

 

Takže nyní máme hlasování o návrhu na přerušení tohoto bodu do přítomnosti předsedy vlády.

Rozhodneme v hlasování číslo 60, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 60 ze 119 přítomných pro 58, proti 3. Návrh nebyl přijat.

 

Pan místopředseda Vojtěch Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já si jenom dovolím krátkou poznámku k tomu hlasování. Takže chápu to tak, že Sněmovně je jedno, že na její interpelace se neodpovídá nebo že se odpovídá nepravdivě. Beru to na vědomí. Co mi zbývá? Děkuji. (Smích a potlesk Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No. Jednací řád mi neumožňuje komentovat bez výměny, tak já budu jenom pokračovat další interpelací a to je interpelace na předsedu vlády, kterou podala paní poslankyně Věra Kovářová ve věci prázdné židle na Ústavním soudu (sněmovní tisk 579). Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že pan premiér je dnes nepřítomen, vím, že je řádně omluven, tak navrhuji, aby tato interpelace byla přerušena do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. O procedurálním návrhu dám hlasovat v hlasování číslo 61, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. (Požadavky na odhlášení.) Pardon, prohlašuji hlasování číslo 61 za zmatečné.

 

Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci a rozhodneme v hlasování číslo 62 ve chvíli, kdy se ustálí počet přihlášených poslanců. Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 62 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 103 pro 63, proti nikdo. Návrh byl přijat. V interpelaci budeme pokračovat v době přítomnosti předsedy vlády.

 

A nyní máme interpelaci na ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alenu Schillerovou, kterou interpelovala paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová ve věci podezření z krácení daně koncernem Agrofert. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 598. Paní poslankyně je přítomna, paní místopředsedkyně vlády také. Prosím, paní poslankyně, máte slovo v otevřené rozpravě.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená paní ministryně, v červenci tohoto roku jsem se na vás obrátila písemnou interpelací ve věci podezření z trestného činu krácení daně koncernem Agrofert ze svěřeneckého fondu ovládaného premiérem Andrejem Babišem. Připomenu krátce, o co šlo.

Policie začala v zimě minulého roku prověřovat reklamy zadávané firmami z koncernu Agrofert na Farmě Čapí hnízdo v letech 2010 až 2013 a v celkové hodnotě šlo o reklamu za téměř 280 milionů korun. Taková částka však odpovídá zhruba tisícovce, nebo více než tisícovce billboardů po celé zemi na několik let. Objevilo se podezření, že tato reklama na Čapím hnízdě ve skutečnosti byla jenom fiktivní, fakticky neproběhla, anebo pokud, tak proběhla ve významně nižším plnění. Díky nákladům na reklamu si měly firmy z holdingu Agrofert snižovat daňový základ, resp. daně odváděné státu. Ztrátové Čapí hnízdo díky transakci získalo finance, které potřebovalo na splacení stamilionového úvěru. Podle bývalého ředitele Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky se jedná od daňovou fintu, kterou firmy využívají už zhruba 15 let v této zemi. Jde přitom o velmi závažný daňový prohřešek, a proto se na něj Finanční správa důkladně zaměřuje.

Princip je naprosto jednoduchý. Zisková firma zaplatí vysokou sumu za reklamu, kterou si dá do nákladů, tím si sníží základ daně, takže jich zaplatí méně. Peníze posílá ztrátové spřízněné firmě, která díky tomu, že je ve ztrátě, daně, zisk, samozřejmě neplatí. Pro všechny strany výhodný kšeft, tedy až samozřejmě na stát.

A právě tento případ se měl týkat i firem z koncernu Agrofert. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí dle dostupných informacích upozorněno německými úřady, a to již v roce 2014, tedy v době, kdy jej vedl nynější pan premiér, zároveň ovládající osoba svěřenského fondu vlastnícího dotčené firmy, pan premiér Babiš. Finančním ředitelem Finanční správy byl tou dobou Martin Janeček, který byl právě Andrejem Babišem na tuto funkci jmenován, a na Generálním finančním ředitelství jste pracovala jako ředitelka odboru právního a daňového procesu vy osobně, paní ministryně.

Podezření v celé věci později zmínila i zpráva OLAF publikovaná Evropským úřadem pro boj s podvody v souvislosti s prošetřováním dotací pro farmu Čapí hnízdo. V létě policie vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná. Zahájila proto úkony trestního řízení.

Z toho důvodu jsem se vás tázala v interpelaci na následující otázky: Jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření celé události Finanční správa po obdržení podnětu v roce 2014 učinila? Byly výše uvedené daňové náklady Finanční správnou prošetřeny a případně rozporovány? Pokud ano, došlo k doměření daně? Pokud daňové náklady uznány nebyly, jaké další konkrétní kroky v této věci Finanční správa podnikla? Podala v této věci Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR? Pokud k detailnímu prošetření nedošlo a Finanční správa případ sporných reklam nechala promlčet, kdo za tuto skutečnost nese odpovědnost? Jaký bude váš další konkrétní postup vůči této osobě či osobám?

To byly mé otázky. V zaslané odpovědi jste však vlastně na žádnou z nich neodpověděla s odůvodněním, že s ohledem na právní úpravu daňového řízení nemůžete být k dané věci konkrétnější. Odvolávala jste se přitom na povinnost zachování mlčenlivosti v souladu s § 52 odst. 1 daňového řádu.

Jelikož se domnívám, že na mé otázky mělo a mohlo být odpovězeno i bez porušení zmiňovaného paragrafu, požádala jsem o zařazení vaší odpovědi na pořad schůze. Mezitím se objevily nové informace.

Finanční správa oficiálně potvrdila, že v daném případě nepředala tyto závažné informace policii, a to přesto, že tak běžně činí u mnohem méně závažných podezření. V odpovědi na žádost o poskytnutí informace od pana senátora Tomáše Goláně to uvedla generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Tím se tedy nabízí odpověď na mou třetí otázku, jestli v této věci podala Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR. Nepodala.

Shrňme si fakta. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí, potažmo Finanční správa dle dostupných informací upozorněna německými úřady v roce 2014. Na otázky, jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření obdrženého podnětu (byly učiněny), odmítáte odpovědět. Nevíme tedy, jestli byly daňové náklady Finanční správou prošetřeny, případně, jestli došlo k doměření daně. Víme však, že Finanční správa všechny dostupné informace a podněty nepovažovala za tolik závažné, aby je předala policii k prošetření. Naopak policie zhruba osm měsíců poté, co se sama začala záležitostí zabývat, vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná, a zahájila proto úkony trestního řízení.

Pikantní v této situaci, této reklamy, je, když se podíváte, o jakou reklamu údajně mohlo či mělo jít. Kdo si ji u Čapího hnízda, u této farmy, rekreačního zařízení, objednával. Jednou z těch firem totiž byla chemička, německá chemička SKW Piesteritz, která prodává čpavek, močovinu, kyselinu dusičnou. Tyto produkty prodává, zřejmě tedy potřebuje reklamu v rámci České republiky na farmě, byť tedy hlavními odběrateli takových komodit jako čpavek jsou především zemědělci, a v případě této německé chemičky němečtí zemědělci. Takže velmi zajímavé je pak se podívat na to, kdo vlastně chtěl takovouto reklamu. Asi si umíme představit, jak by reklama na čpavek a močovinu na Čapím hnízdě vypadala.

Vážená paní ministryně, já bych tedy byla ráda, abyste se přestala schovávat za paragrafy a skutečně jako ministryně financí, bývalá odborná náměstkyně Ministerstva financí pro daně a cla a bývalá ředitelka odboru právního a daňového procesu, zda souhlasíte s postupem, kdy Finanční správa nechá takto závažná podezření promlčet a do celé věci se z vlastního podnětu musí vložit až Policie ČR.

Očekávám, že se dozvím, že musíte zachovávat mlčenlivost. Proto se znovu tedy zeptám, ale jinak. Dovolím se zeptat, jak by podle vašeho soudu měla být řešena hypotetická, představme si, hypotetická situace. Firma Adam si u své sesterské firmy Eva ze stejného koncernu objedná reklamu za sto milionů korun. Takto vysokou sumu si posléze dá do nákladů, díky čemuž si sníží daňový základ. Sesterská firma Eva tyto peníze nutně potřebuje k tomu, aby nezkrachovala, aby zaplatila dluhy a platy zaměstnanců. Sto milionů si tedy nechá proplatit, ačkoliv si je vědoma toho, že není schopna reklamu v takovém plnění poskytnout, a navíc není registrována jako reklamní agentura. Jelikož je firma Eva ztrátová, vyhne se rovněž placení daní. Jak by podle vás měl v takovém případě postupovat stát? Měla by se Finanční správa na takovou transakci zaměřit a prošetřit ji? Pokud by Finanční správa došla k závěru, že šlo o fiktivní reklamu, že celá transakce byla účelová, a daňové náklady by tudíž byly Finanční správou rozporovány, mělo by dojít k doměření daně? Pokud by daňové náklady za fiktivní reklamu uznány nebyly, měla by v této věci Finanční správa případně podniknout nějaké další kroky? A měla by podle vás v této situaci například podat podnět orgánům činným v trestním řízení?

Já bych hrozně ráda věděla, jak byste vy, paní ministryně, vy osobně, v tomto hypotetickém případu firem Adam a Eva postupovala. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. To byla paní poslankyně Adamová Pekarová. Ještě než dám slovo paní místopředsedkyni vlády k odpovědi, konstatuji, že předsedovi Sněmovny došla omluva od 11.00 do 11.45 z pracovních důvodů paní poslankyně Heleny Langšádlové.

Nyní máte slovo, paní místopředsedkyně vlády. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nebudu opakovat to, co jsem vám napsala do písemné interpelace. Budu mluvit vlastními slovy. (V sále je velmi hlučno.)

Já jsem si připravila takový jednoduchý organigram, jestli chcete přijít blíž (ukazuje), já jsem nechtěla ho brát větší. Mám ho i větší, můžu vám ho pak i věnovat. Je to v podstatě organigram z doby, kdy podle médií vyplývá, že přišel podnět z německé finanční správy, takto bylo organizováno Generální finanční ředitelství. Dnes jsou tam samozřejmě trošku změny. A to, že přijde podnět z nějaké zahraniční finanční správy, v tomto případě z Německa, má svoje přesná pravidla. Ta pravidla jsou dána zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní a navíc jsou k tomu ještě dány různé metodické pokyny, které jsou buď vyjednány -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid! Ti, kteří diskutují o jiných záležitostech, prosím v předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Které jsou v podstatě dojednány na úrovni evropské a pak samozřejmě interní. Takový podnět, když přijde, v tomto případě z německé finanční správy, jde speciálním chráněným systémem - to říkám tak, abyste viděla ten proces - prochází, je to speciální IT systém, který je chráněný, prochází, je přidělen na speciální útvar oddělení mezinárodní spolupráce a to ho distribuuje automaticky podle místní příslušnosti na konkrétní finanční úřad. V tomto případě, jak jsme se dočetli v médiích, to byl Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

Finanční úřad pro hlavní město Prahu, a já čerpám z médií. Já nemám - můžete tady jaksi mlčenlivost jakýmkoliv způsobem prostě komentovat - já nemám přístup ke spisu. Nemám k němu a neměla jsem z žádné své pozice. Pozice moje byla tady od 1. července 2014. To, že to bylo distribuováno na Finanční úřad pro hlavní město Praha, potvrdil sám tento úřad. Sám tento úřad se vyjádřil - já čerpám z mediálních vyjádření - řekl ano, tento podnět jsme obdrželi a tento podnět šetříme. Takto to vyznělo v médiích.

To, že já nic víc nevím než to, co mi připravilo Generální finanční ředitelství do podkladů a co bylo v médiích. Protože mlčenlivost platí i pro ministra financí. Ministr financí nemá právo, ani náměstkyně ministra financí, ani na mé pozici od 1. července 2014, kdy jsem byla ředitelkou daňového procesu, ani v této pozici jsem k těmto podnětům neměla přístup. Čili tento kanál distribuoval na hlavní město Prahu a ten šetří.

A já vám teď položím jinou otázku. Jak vy víte, že to bylo promlčeno? Jak vy víte, s jakým výsledkem ta kauza byla vyšetřena, či je šetřena? Jak vy víte, jaké okolnosti vedly k tomu, že nebyl podán podnět policii? Což je vyjádření generální ředitelky, které bylo také medializováno. Protože já osobně to nevím. A nevím to proto, protože to vědět nemohu. Takže to nemůžete vědět ani vy. A ta šetření, a je to dobře, probíhají v přísně... je to dobře pro všechny daňové subjekty této země, bez ohledu na to, o jakou firmu se jedná, že podléhají velmi přísné mlčenlivosti.

Nicméně Ministerstvo financí určité kompetence má. Tyto vyplývají z kompetenčního zákona a to je činnost takzvaná dohlídková. To znamená, že Ministerstvo financí může vykonat dohlídku, ale nemůže zasahovat do toho spisu, nemůže v podstatě řídit procesy, které spadají striktně do kompetence Finanční správy, naprosto striktně, ale může dohlédnout na to, zda procesy probíhají standardně a zda nevybočily z běžných postupů, které jsou dány buď zákonem, nebo podzákonnými předpisy, teď myslím metodickými pokyny.

Například. Pro podávání trestních oznámení má Finanční správa vydané Generálním finančním ředitelstvím jasné pokyny, vedou se tabulky, musí se u každé kontroly zaznamenat do speciální tabulky, prostě pokud se nepodává trestní oznámení, z jakého důvodu. To se eviduje. Když se podíváte do zprávy o Finanční správě, kterou projednává ve výroční zprávě každý rok vláda, tak tam uvidíte i tento seznam.

Co se týče promlčení, to je tedy správně prekluze, to není promlčení, tak je to zakotveno v § 148 daňového řádu. Jasně se říká, které úkony přerušují tuto prekluzi. Zase je na to vydán metodický pokyn, ze kterého jasně vyplývá, jaké by byly postupy a co by znamenalo, kdyby úředník způsobil svou nečinnosti prekluzi. V podstatě to by mělo na něho zcela konkrétní dopady.

Takže já odpovídám, že ten proces prostě běží podle zákona, běží podle předpisů a Ministerstvo financí tam může vykonat dohlídkovou činnost. Což já v tuto chvíli neříkám ani tak, ani tak, jestli vykonává, nebo ne. Abych právě nenarušila nestranný proces. Ale využilo Ministerstvo financí všech svých kompetencí. Asi tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí. A ještě než dám slovo paní poslankyni Pekarové Adamové, je tady faktická poznámka pana poslance Pavla Plzáka, protože je otevřena rozprava. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já se přidám k paní ministryni. Mě by také zajímalo, kde paní poslankyně sehnala informace, které pro nás normální smrtelníky jsou utajené. Rád bych to věděl.

Ale já jsem původně tu svoji faktickou poznámku směřoval k něčemu jinému. Já jsem vás prostřednictvím pana předsedajícího pozorně poslouchal a já jsem nepochopil. Vy jste mluvila o tom postupu, který jste tady široce rozvedla, že je to daňová finta podle nějakého odborníka. Ale nepochopil jsem, jestli celý ten postup považujete za legální, nebo za nelegální. A jestliže ho považuje za legální, proč se vám zdá nelegální, pouze týká-li se to Agrofertu a Čapího hnízda. A pokud ho jako takový považujete za nelegální, tak ten tady probíhal přece celá léta, jak jste řekla. A bylo to i za vašeho pana ministra Kalouska. Tak proč se ten tím nezabýval dříve? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo paní kolegyni Pekarové Adamové, pojďte už dál. Já jenom konstatuji, že pan poslanec Ondřej Veselý hlasuje s kartou číslo 19. A ještě maličkost, ještě dvě omluvy. Omlouvá se pan ministr a místopředseda vlády Karel Havlíček dnes od 10.50 do 13 hodin a z odpoledního jednání na celý den se omlouvá pan poslanec Jan Bartošek.

Teď už máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych ze slušnosti vždycky poděkovala za odpověď, ale tady v tomto případě nemohu, protože jsem vlastně žádnou nedostala na ty dotazy, které jsem kladla. A bylo tady chvíli až - vyměnili jsme si vlastně role, protože to chvíli vypadalo, že tady interpelace probíhají od paní ministryně na poslance, nikoliv naopak.

Já jsem se ptala na hypotetickou situaci hypotetických firem, a jak byste se vy ze svých funkcí, ve kterých jste působila, nebo teď působíte, v takovém případě zachovala. To znamená, dejme stranou nějaké diagramy nebo nějaké procesy v tuto chvíli. Mě zajímá váš osobní názor, jak se v takové věci postupovat má v případě, že taková podezření, že se jedná o daňový podvod, a tedy že šlo o krácení daní. Tím pádem je újma státu - abych tady tedy odpověděla předřečníkovi panu poslanci prostřednictvím předsedajícího - samozřejmě v tu chvíli se jedná o nelegální jednání. A v tu chvíli - a takových případů jsou ročně určitě stovky a desítky, které šetří právě orgány k tomu zřízené.

Mě samozřejmě zajímalo zejména, proč tady v tomto konkrétním případě k tomu nedocházelo podle všech dostupných informací, které mám z médií, tak jako je máte možnost mít úplně každý z vás. Pokud si takovouto informaci vyhledat chcete, tak to určitě umíte. Jsme tady na takové úrovni, že to určitě děláme běžně. Takže v tomto směru ten dotaz byl na hypotetické firmy Adam a Eva, připomínám. To byla moje otázka, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych dal slovo paní místopředsedkyni vlády, ale s faktickou poznámkou - ne, řádně se hlásí - s faktickou, tak v tom případě dám k faktické poznámce slovo panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak o té fakturaci víme ze zprávy OLAF - informace pro pana poslance. Vzpomeňme si, jak to bylo. A je to oblíbená taktika ministryně financí a Ministerstva financí pod vedením paní ministryně. Nejprve zatloukat, zatloukat, zatloukat, nevydávat, pravidlo omerty. Bylo to u zprávy OLAF, vzpomeňte si - nemůžeme vydat, nemůžeme potvrdit, nemáme překlad, to samé u auditu, nemůžeme, nemůžeme.

Pan poslanec v té horlivé obhajobě své ministryně svého hnutí zapomněl: naprosto souhlasím s paní ministryní, která nemůže nic řešit, proč to nevyřešil Kalousek? To je opravdu logický vývod. Pokud souhlasím s tím, že ministr nemůže nic dělat, tak proč si berete do úst jiné ministry a říkáte "oni to měli vyřešit"? Problém je úplně jiný. Podívejte se na tu zprávu OLAF, podívejte se na to plnění, podívejte se, kdy skončilo to plnění.

A ten podnět přišel z Německa. Co s ním udělala státní správa v době, kdy rezort Ministerstva financí mělo hnutí ANO? Zametla to pod koberec. Zametla to pod koberec. A nebýt zprávy OLAF, tak se tomu ani Policie České republiky nevěnuje. Takhle jednoduché to je. A je to nezákonné, to není legální. Uměle si zvyšovat náklady je nezákonné. A kromě daně z příjmů, kterou si snižuje ta firma, nezapomeňte na DPH, vy velcí bojovníci s malými podnikateli s EET! Taky Čapí hnízdo inkasovalo DPH z těchto faktur A stát jim ji vyplácel a vracel! A to je taky nelegální.

Takže pokud se ptáte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jestli to bylo legální, nebo nelegální - je to nelegální! A platí to pro všechny. I pro hypotetickou firmu i pro firmu, kterou řešíme v tomto konkrétním případě. A jsou konkrétní případy, kdy podnikatelé za mnohem menší částku skončili na mnoho let nepodmíněně ve vězení za tento kriminální čin. To si dohledejte z veřejných zdrojů. To nejsou žádné informace, které my, normální smrtelníci, se nedozvíme. Na rozdíl od Finanční správy.

Vy tady vždycky tleskáte, jak ti podnikatelé podvádějí. Jak to víte, že podvádějí podnikatelé? Kde jste na to přišli? Máte jiné informace než my, kteří tvrdíme, že to není pravda? V té horlivé obhajobě také někdy používejme zdravý rozum a nějaké argumenty a fakta.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi i za dodržení času k faktické poznámce. A už nedám nikomu slovo, protože podle zákona o jednacím řádu v 11 hodin musíme skončit tento bod. Ještě než předám řízení schůze, konstatuji, že k faktické poznámce je přihlášen pan kolega Plzák. Řádně přihlášeni s přednostními právy: místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní předám řízení schůze... (Poslanec Plzák mimo mikrofon oznamuje, že faktickou poznámku ruší.) Ano, pan kolega Plzák ruší svou faktickou poznámku. Čili prvními, kteří budou vystupovat v této interpelaci příští čtvrtek nejdříve, bude paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pak je řádně přihlášena paní kolegyně Adamová Pekarová.

Budeme se zabývat pořadem schůze a předávám řízení schůze, když je přihlášen pan kolega Jaroslav Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych jménem našeho klubu navrhl pevně zařadit bod č. 246, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní, takzvaný daňový balíček, sněmovní tisk 509, třetí čtení, na zítra, pátek 18. 10. 2019, jako první bod v bloku třetích čtení před již pevně zařazený bod číslo 210. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, při předávání řízení schůze pan předseda Faltýnek trošku předběhl ten pořad, ale v pořádku. Já jsem ten bod zaznamenal.

Jenom bych chtěl seznámit všechny poslankyně a poslance, že se teď budeme zabývat pevně zařazenými body 245, 246, 247, 248, 249 a 250. To jsou zprávy České televize.

Dále bych vás chtěl informovat a prosím, abyste si v tomto směru upravili svůj schválený pořad, že vláda svým usnesením č. 746 vzala zpět vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky v části uvádějící sídlo této instituce, sjednaná dne 4. prosince 2018 ve Varaderu. Je to sněmovní tisk 512, prvé čtení. Prosím tedy, abyste si škrtli bod 198 ze schváleného programu. O této věci se nehlasuje.

Také připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 318, což jsou ústní interpelace, a pak budeme pokračovat případně v jednání o zprávách České televize. Tolik informace, které měly zaznít na začátku.

Nyní bychom se dostali, nebo už jsme se dostali k návrhům na změny programu schůze. První návrh zazněl od pana předsedy Faltýnka. Nyní je přihlášen pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Máme na programu zprávy o hospodaření České televize se velkým Z. Já jsem se včera ze zpráv České televize s malým z dozvěděl, že sociální demokraté po dohodě s hnutím ANO chtějí projednávat daňový balíček v pátek 1. listopadu 2019. Mně to přijde jako docela dobrý nápad. Tak aby to bylo logické, navrhuji vyřadit bod 206 z pořadu této schůze, pokud se tomu máme věnovat v pátek 1. listopadu 2019, jak jsem se z těch zpráv České televize dozvěděl od pana prvního místopředsedy ČSSD Romana Onderky a od paní poslankyně Valachové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Je ještě nějaký návrh na změnu pořadu schůze? Není Tak budeme hlasováním rozhodovat o těch dvou návrzích, které zazněly. Pokud nejsou námitky, tak budeme postupovat v pořadí, v jakém byly předneseny.

 

Takže nejprve se hlasováním vyrovnáme s návrhem pana předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka, aby bod 206 byl zařazen na pátek jako první bod bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63. Přihlášeno 144, pro 83, proti 49. Návrh byl přijat.

 

A protože jsme tento bod zařadili napevno, tak není hlasovatelný bod... Já se obávám, že není hlasovatelný, ale prosím, dám samozřejmě slovo panu předsedovi Stanjurovi.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná to časově není obvyklé, ale můžeme navrhnout vyřazení pevně zařazeného bodu, když už ho Sněmovna schválila. Takže si myslím, že to hlasovat máme, budeme. Jsem smířen s tím, že to neprojde, ale myslím, že hlasovatelné to je. Protože kdybychom to třeba zařadili v úterý na pátek, i tak bych to dneska mohl navrhnout. Takže tady je spíš neobvyklý ten časový sled těchto dvou návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, máte pravdu. Je samozřejmě neobvyklé hlasovat bezprostředně poté, co jsme ten bod zařadili, ale je to jistější postup, aby Sněmovna o tom vašem návrhu rozhodla hlasováním.

 

Akceptuji tento návrh a dám tedy hlasovat o tom, abychom bod 206 vyřadili z pořadu této schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64. Přihlášeno 146 poslanců, pro 58, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme rozhodli o úpravách pořadu 35. schůze a budeme se věnovat bodům, které máme napevno zařazeny. První je bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.