(13.10 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Proto já jsem měl původně daleko rozsáhlejší vystoupení, ale díky tomu kompromisnímu návrhu, a pevně věřím, že paní ministryně jej podpoří, to vynechám a jsem rád, že takto je upraveno. Jediné, co bych ještě zmínil u těch úschov, je, že realitní kanceláře budou moci přijímat úschovy pouze bezhotovostně, oproti tomu advokáti stále mají možnost do výše - teď je to zhruba 250 tisíc - přijímat v hotovosti, takže to není paní ministryně Dostálové, ale zaměřit se na to, zda bychom náhodou i do budoucna se neměli podívat na advokáty, abychom tam odstranili ty hotovostní příjmy, protože přece jenom stále nám to v něčem hrozí.
A ještě jedna věc, která nezazněla v té diskusi moc jasně, a to je, že si musíme uvědomit, že když někdo využije úschovu, a v tomto případě i tu realitní kancelář jako úschovu, tak je to přesně nástroj proti praní špinavých peněz. Nejhorší asi je, když si někdo kupuje mezi sebou nemovitosti, a nebudu říkat, odkud jsou ti lidé, ty peníze jdou takřka bez bank a bez úschovy z ničeho, a pak je těžko dohledat, jak ty peníze vznikly, kde se ztratily a podobně. Takže si myslím, že je dobré nechat ten nástroj tak, aby ten pohodlný způsob realitní úschovy byl, a tím zabezpečoval i naplňování našich cílů v oblasti boje proti korupci a praní špinavých peněz.
Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, které jsou už konkrétně moje, jeden se týká pojištění realitního zprostředkovatele. Původně navrhované ustanovení § 7 odstavce 1 stanoví minimální výši pojištění pro všechny realitní zprostředkovatele, tedy pro osoby, kterým bude vydáno živnostenské oprávnění a budou vykonávat realitní činnost, přitom nerozlišuje, zda vykonávají činnost přímo ve vztahu ke klientům, nebo jako zástupci realitní kanceláře. Já navrhuji, aby tam v případě pojištění došlo ke zvýšení těch pojistek. Věc je jednoduchá, samozřejmě realitní trh v některých menších obcích nedisponuje takovými nemovitostmi, aby pojistky musely být vysoké, ale velmi dobře víme, že již okresní města, natož krajská a především hlavní město Praha disponují nemovitostmi, které razantně přesahují požadované pojistky. Proto já navrhuji, aby to pojištění bylo vyšší, a je to právě ochrana klienta. Podobně jako u těch úschov jsme řešili ochranu klienta, tak i zde to řešíme.
Pak je tam jedna drobná záležitost, týká se výpovědi smluv. Sledovanému záměru zákona, kterým je ochrana spotřebitele, odpovídá stanovení maximální délky výpovědní lhůty smluv a já tam navrhuji, aby bylo jasné, že to je se spotřebitelem, to znamená, s tou fyzickou osobou, ale aby realitní kanceláře nebyly tlačeny do toho, že s právnickou osobou musí mít pouze měsíční výpovědní lhůtu, protože například u velkých developerských projektů není silnější hráč realitní kancelář, ale ten developer. A tam ze zákona, jak je navržen, vyplývá, že by během měsíce byla také povinná výpovědní lhůta, a já navrhuji, aby právě právnické osoby si to mohly upravit i jinak, protože například by bylo vhodné, aby tři měsíce měla realitní kancelář na to, aby třeba mohla mít výpověď upravenou se svým klientem, což je ten developer. Přece jenom jsou to velké projekty, realitní kancelář do toho musí jít velmi otevřeně a ne vždycky je garantováno, že ty zisky přijdou.
Poslední pozměňovací návrh se týká vzdělání realitního zprostředkovatele. Tady už o tom bylo hovořeno. Já tam navrhuji některé úpravy tak, aby podmínkou pro výkon realitní činnosti bylo uznání vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu, a další věci, jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu.
Vzhledem k tomu, že máme limitovaný čas, nebudu s tím dále zdržovat. Požádám kolegy, aby si to přečetli. Myslím si, že je důležité, aby lidé pracující v realitním sektoru, v těch kancelářích, byli lidé, kterým můžeme věřit. Často naše investice do bydlení je ta největší v našem životě, a proto by nás měl provázet někdo, kdo na to má vzdělání, praxi a solidnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Poura, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.
Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi návrh zákona, který považuji za důležitý. Dotýká se sice tématu, ve kterém se běžně člověk zase tak často nepohybuje, nicméně několikrát za život se s ním většina občanů setká. Jedná se o nákup, prodej či pronájem nemovitostí a o odbornou asistenci ze strany realitních makléřů. Pro běžného občana toto bývají jedny z největších transakcí v životě. Proto podporuji záměr předkladatele dát tomuto druhu podnikání legislativní rámec. Jsem rád, že cílem zákona je kultivace realitních prostředí a zvýšení důvěry v realitní kanceláře.
Rád bych nyní odůvodnil svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Podle původního návrhu v podobě, v jaké se dostal do Poslanecké sněmovny, byly realitní kanceláře oprávněny poskytovat, byť ne nabízet, úschovu finančních prostředků v souvislosti s realitním obchodem bez omezení. Následně se objevil pozměňovací návrh, který toto navrhuje zcela zakázat a úschovy provádět pouze prostřednictvím vyjmenovaných osob. Po vyslechnutí odůvodnění obou těchto postojů jsem se rozhodl předložit kompromisní návrh, který má za cíl stanovit hranici takzvaného menšího obchodu, kdy by úschovy mohly poskytovat i realitní kanceláře, a většího obchodu, kdy by tyto úschovy byly poskytovány pouze bankami, zahraničními bankami, notáři nebo advokáty. Tuto částku jsem navrhl ve výši 890 tisíc korun, kdy tuto výši dále odůvodním.
Ve vládou předloženém návrhu zákona se v ustanovení § 4 navrhuje úprava, dle které se realitním zprostředkovatelům zakazuje nabízet, nikoli poskytovat, úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy. Při projednávání předloženého návrhu zákona v prvním čtení bylo zástupkyní předkladatele, paní ministryní pro místní rozvoj, při odůvodnění zvolené úpravy uvedeno, že je potřeba rozlišovat velké obchody a malé obchody s tím, že v malých obchodech má být umožněno poskytování úschovy realitními zprostředkovateli, ve velkých obchodech by měla být úschova svěřena profesionálům. V navrhovaném textu zákona však k žádnému rozlišení na malé a velké obchody nedochází a možnosti poskytování úschov jsou upraveny pro všechny obchody stejně.
Pozměňovacím návrhem tedy navrhuji stanovit hranici, do které by bylo umožněno poskytovat úschovy realitním zprostředkovatelům, s tím, že v případě vyšší částky by realitní zprostředkovatel mohl zprostředkovat pouze u notářů, advokátů, bank, zahraničních bank. Při stanovení výše této hranice jsem vycházel z údaje obsaženého v důvodové zprávě k návrhu zákona, kde na straně 28 vláda uvádí, že průměrná hodnota realitního obchodu zprostředkovaného vybranými velkými realitními kancelářemi i zástupci menších realitních kanceláří činila v letech 2015 až 2017 cca 890 tisíc korun. Tudíž navrhuji, aby výše uvedenou hranicí byla právě částka 890 tisíc korun.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Zahradníka do obecné rozpravy, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem o tomto zákoně tady mluvil již v prvním čtení, a tak se spíše omezím na vysvětlení a zdůvodnění svých pozměňovacích návrhů. Předložil jsem jeden pozměňovací návrh, který ovšem má jedenáct bodů, a s těmi vás teď seznámím.
První návrh spočívá v tom, že navrhuje zrušit § 4. To je ten inkriminovaný paragraf, který zakazuje realitnímu zprostředkovateli nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, ledaže by to bylo úschovou u banky zahraniční nebo domácí nebo u notáře nebo advokáta. Můj názor je ten, že klient je dostatečně soudný na to, aby se mohl rozhodnout, zdali je realitní kancelář dostatečně důvěryhodná, aby případně její nabídku na úschovu peněz mohl využít, anebo zdali dá raději přednost úschově své finanční částky u banky nebo u advokáta nebo u notáře. Otázka, zdali banky, advokáti nebo notáři, při vší úctě k těmto institucím, jsou nějak čestnější nebo důvěryhodnější než jiní lidé, mezi které patří pak ti realitní makléři... Jejich důvěryhodnost je také mimo jiné podpořena tím, že jsou ze zákona ze své činnosti pojištěni, takže tady to pojištění pak může krýt jejich případná pochybení.
Takže můj první návrh je zrušit § 4, tedy dát realitním zprostředkovatelům, makléřům, možnost úschovu nabízet. ***