(13.20 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Na něj se pak váže přímo návrh č. 3. V § 7 je pak uvedeno pojištění realitních zprostředkovatelů. Navrhuji, aby pokud by byl schválen můj první návrh, tedy by byl § 4 zrušen, aby se hlasovalo o variantě č. 1 mého návrhu, a ta spočívá v tom, že se pojistná částka navyšuje z 1 750 000 korun na 25 000 000 a částka, která je tam vyšší, 3 500 000, aby se nahradila částkou 50 000 000, tedy aby se významně zvýšila pojistná částka, na kterou by se museli realitní makléři pojistit.
V případě ale, že by můj návrh na zrušení § 4 nebyl schválen, pak považuji povinnost pojištění makléřů za zbytečnou, neboť oni pak nemají, jak způsobit svému klientovi nějakou finanční škodu, když nebudou s jeho penězi přímo disponovat. Pak navrhuji § 7, definující pojištění makléřů, zrušit a ostatní návrhy přečíslovat.
Vrátím se zpátky k návrhu č. 2, který definuje právní bezúhonnost realitního zprostředkovatele. Tady podotýkám, že bezúhonnou fyzickou osobou, která je tedy členem statutárního orgánu a musí být bezúhonná, nemusí být přímo majitel právnické osoby, ale je to tedy fyzická osoba, kterou on správou své firmy pověřil, tedy aby bezúhonnost padla na osobu, která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby anebo která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. Čili požadavek na bezúhonnost přímo majitele je bezpředmětný a nadbytečný.
Čtvrtý návrh se týká toho, o čem jsem tady mluvil v prvním čtení, že je tady určitý zmatek ve slově "zájemce", který je zřejmě podle zákonodárce, tvůrce zákona, vyměřen osobě, která přichází za realitním makléřem, je vlastníkem nějaké nemovitosti, kterou mu přináší jako předmět prodeje, a chce, aby se jí makléř ujal a na trhu ji uplatnil. Pak je tedy skutečně třeba udělat smlouvu o realitním zprostředkování. Někdy ale, zejména pak v § 11 odst. 1, je slovem "zájemce" myšlen ten, kdo přichází a chce si koupit, reaguje na nabídku, kterou makléř dává nemovitost na trh, a chce si ji koupit. Tady navrhuji, aby jeho pozice byla upřesněna, aby se o něm nemluvilo jako o "zájemci", ale jako o "zájemci o nabytí práva k nemovité věci", nebo přesně řečeno jako o tom, kdo má zájem o nabytí práva k nemovité věci, zkráceně tedy pak bude používán termín, bude-li to schváleno, "zájemce o nabytí práva k nemovité věci". Čili odlišit tyto dvě věci, upřesnit používání termínu "zájemce" v našem zákoně.
Stejně tak se tento zmatek objevuje v § 12, čili navrhuji opět nahradit slovo "zájemce", pokud se jedná o toho, kdo má zájem nemovitost koupit, slovem "zájemce o nabytí práva k nemovité věci". Zdůvodnění je stejné jako u bodu 4.
§ 12 odst. 4 navrhuji zrušit, a to proto, že "zájemce o nabytí práva k nemovité věci" neuzavírá žádnou realitní smlouvu, ten usiluje o to, aby s ním byla uzavřena kupní smlouva, aby nemovitost mohl koupit. Čili tady je zbytečné, aby tady byla nějakým způsobem zmiňována realitní smlouva.
Opět § 13 mylně manipuluje s tím, kdo má zájem o nabytí právě k nemovité věci, čili jej navrhuji vypustit.
V § 14, který tady mám před sebou, se mluví o tom, že nelze zájemci uložit povinnost, tedy tím pádem, který je spotřebitelem, tady píšete, čili "zájemci o nabytí práva k nemovité věci", aby musel uzavřít realitní smlouvu. Čili tady přidávám větu: "Tím však zájemce není zbaven povinnosti uhradit realitnímu makléři náklady a ušlý zisk."
§ 18 a bod 9 mého návrhu - to už myslím zmiňoval kolega Dolínek. Tam je výpovědní lhůta jeden měsíc, podle mého názoru je krátká. Realitní zprostředkovatel vynaloží spoustu práce při shromažďování podkladů pro naplnění realitní smlouvy. Navrhuji, aby výpovědní lhůta byla nikoliv měsíc, ale tři měsíce.
Desátý bod mého návrhu - § 19 odst. 4 upřesňuje smlouvu, jejíž pozdní uzavření má být důvodem k zániku práva na provizi, jako smlouvu realitní, aby bylo jasné, o co se jedná.
A konečně poslední, jedenáctý bod - v § 26, což je účinnostní paragraf, vzhledem k tomu, že rok "2020" už bude za chvilku, leden je blízko, někteří makléři by nestihli své patřičné změny provést, navrhuji, aby byl nahrazen číslem "2021" tedy, aby se platnost a účinnost zákona posunula na rok 2021.
V podrobné rozpravě se potom ke svému návrhu přihlásím. Děkuji. (Velký hluk a neklid v sále!)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a zvu dalšího řečníka, jímž je paní poslankyně Válková. Mám tady pana předsedu Fialu s faktickou poznámkou. Chcete vystoupit teď? Ne, dobře. Prosím paní poslankyni.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si být opravdu velmi stručná, protože tady už to řekl výstižně pan kolega poslanec Feri vaším prostřednictvím, pane předsedající, když upozornil na to, že náš pozměňovací návrh si osvojil ústavněprávní výbor tím, že ho schválil.
V podstatě se po věcné stránce jedná o tři základní změny a upřesnění. Umožňuje nadále realitním kancelářím poskytovat úschovy, ovšem za výrazně přísnějších podmínek: kromě písemné formy na samostatné listině musí být taková žádost podána zájemcem, smlouva o úschově musí být v písemné podobě. Je tam všechno popsáno a vše je přesně identifikované, a tím pádem i kontrolovatelné tím, kdo bude kontrolovat. K tomu se vyjádřím za chvilku. Čili ano, i nadále smí realitní kanceláře poskytovat úschovu, nicméně podmínky jsou přísné. - První.
Druhá. V případě, že se v této oblasti dopustí nějakého přestupku, porušení zákona, tak je to kvalifikováno jako přestupek a lze za to uložit pokutu až do 500 000 korun.
A třetí věc, která je důležitá. Samozřejmě někdo musí i kontrolovat dodržování povinností, a to jsme se nakonec po dlouhých diskusích dohodli, že budou dělat obecní živnostenské úřady. Přestupky, které jsou přesně stanovené v pozměňovacím návrhu, potom bude projednávat i ministerstvo.
Takže za mě je to všechno. Já se v podrobné rozpravě k návrhu přihlásím. Je to návrh, který vyvolal pan poslanec Dominik Feri, paní poslankyně Malá a já. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Ještě máme minutu, takže bych pozval k mikrofonu pana poslance Munzara, jestli to ještě stihne. Prosím. ***