(18.00 hodin)
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Ještě jednou vaším prostřednictvím k panu kolegovi Martínkovi. Já jsem tady nikde dnes neargumentoval žádným průzkumem, ani od SANEPu, ani Medianu, ani od kohokoli jiného. Znovu opakuji, jsem konzervativní politik a pro témata hodnotové politiky se nebudu rozhodovat podle veřejného mínění ani podle průzkumu, ať by byl od kohokoli.
Ale k tomu, co jste tady zmiňoval, abychom se podívali na průzkumy například toho Medianu. Tak jenom aby všichni věděli, aby to věděla i veřejnost, ano, i průzkum objednaný Medianem byl výrazně sugestivní a ten výsledek byl dán například tím, že ta otázka, která tam byla, a teď budu citovat, pokud ta otázka začíná slovy "když se dva lidé milují" a tak dále, no tak samozřejmě se jedná o sugestivní otázku, která logicky implikuje pozitivní odpověď. A pak máte ten výsledek, který tady vy interpretujete jako 70- nebo 75procentní podporu veřejnosti manželským svazkům lidí stejného pohlaví.
Takže já bych opravdu byl rád, nechme průzkumy průzkumy, protože i průzkum Medianu objednaný iniciativou Jsme fér byl výrazně, výrazně posunutý díky sugestivně položené otázce. Každý průzkum si můžete zfalšovat tak, aby vám vyšel tak, jak potřebujete.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Martínek, po něm pan poslanec Nacher, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já jen krátce zopakuji. Vážně jsem nechtěl používat žádné průzkumy, ale vždycky jsem to použil v návaznosti na příspěvek nějakého řečníka, který nějaký průzkum použil, aby to právě nezaznělo jednostranně, tak jak se o to snažil ten předřečník. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Nacher, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. No ono je to právě docela zábavné - kdyby mě kolega poslouchal - s těmi průzkumy. Já si pamatuji, když jsem měl první vystoupení k tomuto tématu v Událostech, komentářích, tak právě na tom průzkumu, který byl výrazně pro, postavila moderátorka tenkrát to grilování, kdy mě tam grilovala, že když je 70 % pro, tak jak já si můžu dovolit být proti. Já jsem tenkrát tam nešikovně řekl, že i 70 % lidí je pro trest smrti a také pro něj nehlasuji, protože se průzkumy neřídím, a také jsem to ve svém dnešním projevu říkal. A pak mně všichni předhazovali, že už dneska 70 % lidí pro trest smrti není, protože už je to jenom 58. Tak já jsem prostě použil jenom příměr.
Jinými slovy, tím jsem chtěl říct, pojďme se domluvit, že ty průzkumy tady vůbec nebudeme předkládat, vůbec nebudeme s nimi argumentovat. Ale bylo by dobré tohleto fakt jako dodržovat od začátku. Protože dokud byly ty průzkumy jenom jakoby takhle, tak se tím argumentovalo. A podívejte se skutečně na ty Události, komentáře, jak jsem tam dostával za uši za to. Teď, když jsou jakoby na obě dvě strany, tak už se to tak jako různě relativizuje.
To znamená, pojďme se domluvit, máme tady svoji hlavu, proto jsem říkal, ať všichni jdou z těch chodeb sem, ať se tady přesvědčujeme argumenty, nikoliv průzkumy. Kdo zná seriál Jistě, pane ministře, tak ví, jak se takový průzkum i dá dělat. A nemusí tam být sugestivní otázka, může to být celá série otázek, kde na konci je, jestli jste pro znovuzavedení povinné vojny například, jestli si vzpomínáte. Takže takhle. Díky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda Bartošek se omlouvá z dnešního jednání od 18 hodin z pracovních důvodů.
Nyní je na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Skopeček, připraví se paní poslankyně Melková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Předem se omlouvám za hlasovou indispozici, a pokud se rozkašlu, tak je riziko, že svůj projev nedokončím, tak se ho pokusím alespoň zkrátit do pár poznámek. A v případě, že se mi to nepovede, tak vám své argumenty alespoň rozešlu.
Já samozřejmě vystupuji na obranu tradiční rodiny. Spolupodepsal jsem zákon, který rodinu jako svazek muže a ženy chce zakotvit jako ústavní princip. Proč? Protože rodinu považuji za elementární a základní stavební jednotku každé společnosti a je to pro mě institut, který prověřily historie generací před námi na stovky let. Rád bych vás také vyzval, abychom tomuto tématu věnovali skutečně patřičnou pozornost, protože jde podle mého názoru o zcela zásadní téma, možná nejdůležitější téma v tomto volebním období. Protože když uděláme špatnou hospodářskou politiku, tak ji může opravit příští vláda. Dnešní složité a vysoké daně určitě opraví, já doufám, budoucí pravicová vláda, která tady bude vládnout. Takové věci jsou opravitelné. Ale pokud dneska rozmělníme a rozvolníme instituci tradiční rodiny a tradiční rodina ztratí své výsostné postavení v právní řádě, tak už to nikdy nikdo nevrátí a škody, které to nadělá, už nikdo nevrátí zpátky.
Také bych chtěl vyzvat, ať nepodléháte lobby zájmové skupiny, která se vám snaží vehementně namluvit, že je to o odstraňování diskriminace a že je to o liberalizaci. Není to pravda. V žádném případě to není pravda. V tomto tématu o žádné odstraňování diskriminace nejde. Odstraňování diskriminace jedinců s homosexuální orientací, detabuizace této orientace a v širším slova smyslu liberalizace probíhala v naší zemi od šedesátých let minulého století, a to jak v rovině legislativní, tak v rovině vnímání této orientace většinovou společností. Díky tomuto procesu, za který já jsem rád, dnes žádná diskriminace homosexuálních párů neexistuje. A je tomu dobře. Nikomu není nic do toho, a státu už vůbec ne, kdo a jak s kým žije, kdo jak nakládá se svým soukromým životem. Byl bych první, kdo by proti tomu protestoval, aby stát do jakýchkoliv mezilidských vztahů a do soukromí zasahoval.
Nejde o odstraňování diskriminace z logiky věci, když žádná neexistuje, nejde ani o liberalizaci. Jde o pravý opak. Jde o rozšiřování privilegia, jde o rozšiřování vlivu státu na to, jakým způsobem bude regulovat další formu mezilidských vztahů, které ve společnosti existují. Je rozdíl liberalizovat, to znamená odstraňovat státní regulace, nebo naopak chceme státní regulace rozšiřovat a vtěsnat pod ně další formu mezilidských vztahů. A o to právě jde u těch navrhovatelů, kteří se snaží uzákonit manželství stejnopohlavních párů. Není to liberalizace, je to naopak rozšiřování státní regulace. Pro liberály přeloženo, pokud by to bylo schváleno, vliv státu se nesníží, ale naopak zvýší. Čili nejen konzervativec, ale i skutečný klasický, nikoliv progresivní liberál pro tuto změnu nemůže hlasovat.
Otázka je, jestli si stejnopohlavní páry zasluhují stejné výsady, stejné regulace ze strany státu, jako má tradiční rodina. Já si myslím, že kromě tradiční rodiny ženy a muže si žádná forma mezilidských vztahů nezasluhuje výlučnost či regulaci ze strany státu, tak jak je to dneska obvyklé u rodiny. Manželství, respektive tradiční rodina požívá výsad ze strany státu z jednoho prostého důvodu. Tím důvodem není to, že si dva heterosexuální lidé chtějí svoji lásku oficiálně stvrdit či uspořádat svatební oslavu. To je mnohem méně důležitý a vedlejší efekt sňatku. Stát v rámci oficiálního manželství reguluje vztahy dvou osob, omezuje jejich svobodné rozhodování a ukládá na ně řadu povinností z jednoho prostého důvodu. Stát vstupuje do vztahu dvou lidí proto, aby vytvořil, garantoval a chránil prostředí pro stabilní a zdravý vývoj a výchovu dětí. Což je hlavním smyslem a úkolem rodiny. A to i při vědomí toho, že ne všechny manželské páry mají to štěstí vlastní děti počít. Ochrana dětí, stabilita prostředí, ve kterém vyrůstají, to je hlavním smyslem, proč stát rodinu definuje, dává jí výsady, ale také ukládá jejím členům povinnosti a omezuje jejich svobodu. Nikoliv náhodou je slovo rodina odvozeno od slova rodit. Nikoliv náhodou odkazuje manželství na slova muž a žena.
Snaha revolučně měnit tyto přirozené atributy světa, snaha vzepřít se biologickým zákonům je mi cizí a nejsem schopen je podpořit. Tradiční rodina muže a ženy je pro mě tím nejpřirozenějším prostředím pro výchovu dětí a žádná jiná forma ji v tomto nahradit nemůže. Samozřejmě můžeme najít řadu nefungujících rodin, rodin, kde jsou třeba i děti týrány. Tyto odsouzeníhodné excesy ale nemohou být argumentem pro zatracení tradiční rodiny jako takové. Jsem přesvědčen, že muž a žena je nejen jediná kombinace, která je schopná zplodit a rodit děti, ale navíc je to ta nejlepší a pro mě jediná kombinace, které mají být svěřeny děti k výchově.
Vážení kolegové, chtěl bych vás poprosit, aby v tomto tématu nezvítězila pýcha rozumu, abychom si nehráli na sociální inženýry, abychom měli úctu ke staletí prověřené instituci tradiční rodiny a neměli tu drzost ji rozbíjet. Respektujme prosím přirozenost.***