(16.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
My jsme připravili dobrý rozpočet, rozpočet, který zohledňuje priority této vlády. A doby, kdy tato země měla špatné rozpočty, pane předsedo Kalousku, ty jsou naštěstí pryč, a já ty roky připomenu, kdy jsme tady měli 150 mld. schodek a měli jsme nejvyšší zadlužení země vůbec v historii.
Nebudu se věnovat příjmům, protože ani ze strany opozice nezaznělo zpochybnění příjmů, odhadu příjmů. No bodejť by zaznělo, když vychází z makroekonomické predikce, kterou opakovaně za realistickou, což je nejvyšší hodnocení, označil nově vzniklý Výbor pro rozpočtové prognózy. A samozřejmě na základě té makroekonomické predikce se potom provedl odhad těchto příjmů, konzervativní odhad příjmů. Takže se příjmové stránce věnovat nebudu, kromě toho, že se vyjádřím ke složené daňové kvótě, jak o ní hovořil pan poslanec Skopeček. Takže postupně.
Budu se věnovat především výdajové stránce. Zaznívalo tady projídání budoucnosti, zaznívalo tady kupování si voličů, uplácení voličů a podobné jiné výrazy. A já si kladu otázku - není to spíš splacení starých dluhů? Toho, kdy se snižovala valorizace důchodů, toho, kdy se podfinancovávalo školství, tak jak o tom tady hovořila paní poslankyně Valachová, toho, kdy se sahalo na platy pracovníků ve veřejném sektoru. Já si to pamatuji a pamatuji si i to, jak se sahalo na platy ozbrojeným složkám, a oni si to pamatují, když za mnou chodí s různými požadavky a diskusemi, tak o tom velmi mluví. Klaďme si otázku, jestli jsme tím i neohrožovali bezpečnost země.
Jaké priority v tomto rozpočtu jsou. A hned budu klást otázku, případně jestli jsme tyto priority neměli zohlednit a jestli jsme zrovna na tyto částky měli sáhnout. Měli jsme sáhnout na navýšení důchodů, neměli jsme zvyšovat důchody o 918 korun v průměru? 570 korun je částka, kterou dostanou všichni v rámci tzv. solidární participace na důchodech. Ano? Měli jsme to udělat? No určitě ne. Měli jsme nefinancovat reformu regionálního školství, kterou schválila Poslanecká sněmovna před posledními parlamentními volbami, jejíž nejvyšší součástí je částka větší než 22 mld. na platy učitelů a na navýšení počtu učitelů o 16 tisíc? Takže to jsme také neměli udělat? Neměli jsme dát dalších asi 7 nebo 8 mld. na investice do školství? Neměli jsme navýšit platy ve veřejném sektoru zhruba o částku asi 30 mld. a tak, že jsme to tentokrát neudělali skokově, ale skutečně jsme v podstatě navýšili podle toho, které skupiny těchto složek mají ty platy nejnižší, když jsme jim je před lety, před více než pěti lety snižovali a pořád jsme to ještě pořádně nedohnali s ohledem na růst ekonomiky?
Samozřejmě že jsme nerezignovali ani na oblast investic. A tady se projevují právě ty hrátky s čísly. Z národních zdrojů, to znamená, nepočítáme fondy Evropské unie, dáváme do investic téměř 80 mld. Říkám z národních zdrojů. A podíváme-li se poctivě na ta čísla, tak je to nejvíc za posledních deset let. Slyšeli jsme od pana předsedy Kalouska, že je to méně než v krizových letech. Ale on dobře ví jako bývalý ministr financí - dělal tu práci více než šest let, takže ji zná velmi dobře, sestavoval několik státních rozpočtů, tak dobře ví, že nelze srovnávat skutečnost a plán, že si musíme srovnat plán jednotlivých let anebo skutečnost. A podíváme-li se na ten rok 2015, který tu zazněl, ale já mohu jmenovat i 2008 nebo 2009, protože to také často zaznívá, tak v podstatě vidím - a já ty grafy tady mám, mám ta čísla vytažená ze státní pokladny - ta částka 175 mld. byla složena z velké části z evropských peněz, protože v tom období se překrývala dvě programovací období a z národních zdrojů tam šlo pouhých 37 mld. To znamená, ty peníze se musely dovybrat a vlastně začínalo další programovací období. Takže to je ta celá pravda. My z národních zdrojů dáváme téměř 80 mld. na investice a počítáme a prognózujeme, i když se evropské peníze těžko dají odhadovat, celkovou částku větší než 122 mld. A stejná situace byla i v letech 2008, 2009, kdy se nám překrývala jednotlivá programovací období. A to tady vůbec nechci rozpitvávat, držím se tématu dnešní schůze, nechci rozpitvávat to, že na čerpání měly vliv i problematické regionální operační programy v té době, ROPy, kde padla celá řada trestních oznámení. To nechávám v podstatě stranou.
Mluvíme-li o těch starých časech, o podílech investic na HDP, tak ano, v roce 2009 kapitálové výdaje měly podíl 11,4 % HDP. Ale za jakou cenu? V roce 2010 bylo makro 2,3 a byl čtyřnásobný deficit než dnes, kdy máme makro 3 %. Tento rozpočet je postavený na makru 3 % a máme deficit 40 mld., což je 0,7 % HDP. Tehdy bylo 150 mld. při makru 2,3. A o opatřeních, která se v té době zvolila, radši pomlčím, protože si je všichni a hodně z nás dobře pamatujeme.
A teď k dalším hodnocením, která padala. My nemáme dnes v podstatě... Tehdy, v době krize, v tom období, o kterém hovoříme, bylo strukturální saldo minus 3,2 % HDP. Opakuji, minus 3,2 % HDP. Dnes máme - a pan předseda Kalousek často používá termín strukturální saldo, to je saldo očištěné od vlivu ekonomického cyklu - máme víc než plus 1 % HDP. Dokonce letos to bylo 1,6, v příštím roce plánujeme něco kolem 1 %.
A teď k podstatným informacím. Tady bylo srovnáváno Slovensko, Německo. Slovensko i Německo mají horší stav veřejných financí než Česká republika. Toto je situace v letošním roce. (Ukazuje graf.) Ten červený puntík je průnik státního dluhu a veřejného přebytku, přebytku veřejných financí, resp. přesně, přebytku veřejných financí, to znamená financí jako celek - státního rozpočtu, rozpočtů krajů, měst a obcí, veřejných fondů, veřejných institucí. Stát vybere daně a přerozdělí je podle RUDu a podle dalších transferů, to znamená, zabezpečí příjmy a jako celek hospodaříme v přebytku. A nepoužívejme prosím vás tady laciné věty typu, kdo hospodaří lépe nebo hůře. Všichni hospodaříme, jak nejlépe umíme. A Česká republika bude příští rok na třetím místě. Je na místě lepším než Slovensko a Německo v celkovém přebytku veřejných financí. Tak prosím vás, používejme poctivé informace a poctivá čísla. ***