(15.30 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Dál bych se rád zmínil ještě o dvou pozměňovacích návrzích, které již směřují do jiné kapitoly, do avizované kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
Tím prvním je pozměňovací návrh pod označením B19/1, kde reaguji na potřebu, která v naší zemi narůstá, a tou je paliativní a hospicová péče. Je velmi dobrým znamením, že se Česká republika v posledních letech paliativní a hospicové péči věnuje více než v minulosti. Bohudíky se v posledních patnácti letech podařilo zbudovat v tuto chvíli už patnáct fungujících kamenných hospiců, bohužel v jednom kraji kamenný hospic ještě chybí, je to můj domovský Kraj Vysočina, ale je také potřeba říci, že se velmi dobře rozvíjí terénní hospicové služby. A to je samozřejmě velmi dobrý signál a je potřeba v něm pokračovat. Bohužel podpora ze strany státu směrem k hospicové péči není na dostatečné úrovni. Ministerstvo zdravotnictví má sice zřízen dotační program na podporu hospicové péče zejména v té materiálně technické oblasti, ale na příští rok je v něm alokováno pouhých 12,5 mil. korun. Podle mého názoru je to naprosto nedostatečné nejenom na příští rok, ale i na roky další.
Z tohoto důvodu předkládám pozměňovací návrh, který by navýšil tento dotační program alespoň o 10 mil. korun. Opět ho předkládám variantně. V jedné variantě sahám do kapitoly Kanceláře prezidenta republiky. Možná byste si mohli myslet, že to je nějaké gesto vůči panu prezidentovi jako vyjádření mého nesouhlasu s jeho politikou a jeho chováním. Ano, patřím mezi kritiky pana prezidenta, nicméně pan prezident je dlouhodobým podporovatelem hospicové péče a musím říci, že tohle je oblast, za kterou ho chválím. Proto předpokládám, že by mu nečinilo potíže, kdyby 10 mil. z poměrně bohatého rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky bylo určeno právě na bohulibou činnost, a tou je hospicová péče. Navrhuji ale i jiný zdroj financování pro podporu hospicové péče, tak věřím, že si alespoň z jedné varianty budeme moci vybrat.
Posledním pozměňovacím návrhem, kde bych vás rád požádal o podporu, je pozměňovací návrh pod písmenem B18, kde navrhuji posílení zdrojů Ministerstva zdravotnictví v podkapitole, která směřuje do primární prevence nemocí. Hovořil jsem zde o tom ve druhém čtení. Česká republika je bohužel popelkou v aplikaci primární prevence nemocí. Nám se daří navyšovat finanční prostředky do akutní a chronické péče o naše nemocné. To je samozřejmě naprosto v pořádku. Nicméně pokud chceme dosáhnout kvalitativního zlepšení zdraví české populace, tak musíme učinit zásadní kroky v primární prevenci. A tady je potřeba říci, to není jenom na tuto vládu, i několik vlád dozadu a i těch, kde seděla KDU-ČSl, se primární prevenci věnovalo velmi málo, nebo vůbec ne. A pokud si vezmeme příklad severských zemí, ale i některých zemí na západ od nás, tak skutečně dobře prováděná účinná prevence nemocí jednak dokáže významným způsobem zlepšit zdraví občanů, ale také dokáže ušetřit významné finanční prostředky ve státním rozpočtu, které jsou určeny na léčbu pacientů.
Milé kolegyně, vážení kolegové, pevně věřím, že se dobře rozhodnete při finálním hlasování o pozměňovacích návrzích, a já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kaňkovský. Takže jednu faktickou, pan poslanec Marian Jurečka, a následně se připraví pan poslanec Jan Lipavský. Máte slovo, vaše dvě minutky.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem tady zaslechl z úst paní ministryně Maláčové, ale i některých dalších vystupujících, že tady je určitý argument, kterým se argumentuje, a to je, že je to rekordně nejvyšší rozpočet. Já se zeptám pana premiéra či paní ministryně financí. Je tady nějaký ministr vlády, který nemá letos rekordně nejvyšší rozpočet? Já myslím, že všichni, co tady sedí, členové vlády mají letos rekordně nejvyšší rozpočet, protože si to prostě tato ekonomika může dovolit. Bohužel není tedy rozpočet vyrovnaný. Říkám to proto, že tady opravdu nepoužívejme tento argument vůči veřejnosti, že v uvozovkách říkáme, že jsme problém například v sociálních službách a jejich podfinancování vyřešili argumentem: máme rekordně nejvyšší rozpočet. I v příštích letech, možná desítkách let, dokud se nezlomí demografická křivka v České republice, nezačne ubývat obyvatel, tak si troufnu říci, že v budoucnu nároky na rozpočet v sociální oblasti porostou, protože se nám prodlužuje délka dožití, protože máme stále méně a méně dětí, které by se byly schopné o své rodiče postarat v domácí péči. Prostě je to bohužel trend a fakt této společnosti. A to, na co tady upozorňuje poslanec Kaňkovský i mnoho dalších, je prostě vzkaz těm poskytovatelům a především zaměstnancům, v jaké míře pamatujeme na uspokojení těch obrovsky rozevřených nůžek především platů těchto lidí, kteří pracují jako pečovatelky, zdravotní sestry, kdy nůžky mezi zdravotní sestrou v sociální oblasti a zdravotní sestrou ve zdravotnické oblasti jsou dneska opravdu extrémně otevřené. A to je to, o co jde, jestli tohle jsme schopni při tomto projednávání rozpočtu při pozměňovacích návrzích změnit a vyslat těm lidem vzkaz, že ne že se to možná ad hoc vyřeší někdy v polovině roku, ale že tato Sněmovna má zodpovědnost za tuto oblast a těchto lidí si váží a je připravena to řešit teď hned.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla faktická. A nyní tedy vyzývám pana poslance Jana Lipavského. Prosím. Připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přeji vám příjemné předvánoční odpoledne. Ačkoliv se nám blíží svátky, pan premiér by si měl uvědomit, že stále ještě je premiérem této republiky a nikoliv Ježíškem. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit jím předkládaný rozpočet, ve kterém rozhazuje miliony, či spíše miliardy, nalevo i napravo v trapné populistické snaze uplatit naše občany, aby mu prominuli jinak nekompetentní politiku. Při dnešním hlasování se piráti nepřipojí ke koalici komunistů a sociálních demokratů a nepodpoří návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019.
Nyní vám vysvětlím, proč je návrh z fiskálního hlediska zcela nesmyslný, a následně připomenu položky, které v návrhu rozpočtu zoufale chybí a ze kterých by na rozdíl od populistických úplatků mohlo Česko skutečně čerpat nějaké benefity.
Jak je možné, že v době, kdy se naší ekonomice daří nejlépe, plánujeme deficitní rozpočet? Každý alespoň trošku racionálně uvažující člověk ví, že tučná léta konjunktury slouží k tomu, aby se dluh státu optimálně snižoval, přinejmenším alespoň dále nenavyšoval. Chceme k hospodářství přistupovat ne jako k dojné krávě populistických slibů, ale zodpovědně. Ekonomický růst zpomaluje, tvrdý brexit se každým dnem stává bližší realitou a může mít na naše hospodářství negativní dopad.
Piráti chtějí být na recesi připraveni. Proto jsme navrhli ten úsporný balíček, který odebírá alespoň 10 mld. korun z rozpočtu. Já bych chtěl připomenout, že rozpočet není čistě technickou záležitostí, ale je to veřejnou deklarací, reálným plánem toho, jaké má vláda pro následující rok se zemí plány, které oblasti jsou pro ni prioritní a které za důležité nepovažuje. Rozpočet je hmatatelným projevem politiky vlády. My Piráti prosazujeme vyrovnaný rozpočet. I v rámci zmíněného rozpočtu chceme veškeré výdaje maximálně zefektivnit a sladit je s hodnotovým, strategickým i geopolitickým směřováním naší země. Mé komentáře se tedy budou týkat nejen zahraniční a obranné politiky, ale i dalších oblastí. (V sále je hluk.)
Rozpočet Ministerstva zahraničí meziročně z nominálního hlediska roste. Reálně jsou však klíčové položky zcela opomíjeny. Jde především o odměňování ministerských úředníků, rozpočty ambasád a prostředky plynoucí na humanitární, rozvojovou a transformační pomoc. Ministerstvo zahraničních věcí má dlouhodobě problém sehnat kvalitní a kompetentní zaměstnance, kteří by měli odpovídající jazykovou a akademickou vybavenost. Nezapomínejme, že požadavky na přijetí na ministerstvo jsou velice vysoké. Zoufale nám chybí vysokoškolsky vzdělaní lidé hovořící pro trh práce tak atraktivními jazyky, jako je ruština, čínština nebo perština. To jsou schopnosti, které soukromý sektor vyvažuje zlatem. Přitom platové podmínky jsou ve srovnání s ostatními ministerstvy ty nejnižší. Já bych řekl, že reálně odpovídají nějaké letní brigádě v supermarketu.
Mít schopné diplomaty by mělo být naší prioritou. Jsou to lidé, kteří reprezentují naši zemi v zahraničí a pomáhají utvářet image u našich partnerů. Koneckonců musíme mít také kvalitní diplomaty zásluhou našeho premiéra a jeho koaličního partnera KSČM. Díky jeho mezinárodním ostudám jsou na naše zastoupení v zahraničí kladeny čím dál tím vyšší nároky. Potřebujeme ty nejschopnější diplomaty a vyjednavače, kteří jsou navzdory stále rostoucí mezinárodní ostudě přesvědčivě schopni vysvětlit našim partnerům, že se naše země po vzoru Maďarska či Polska nemění v autokratický režim a že většina našich podniků nečerpá dotace v rozporu s legislativou, ale naopak si je zaslouží. ***