(15.20 hodin)
(pokračuje Valachová)
Jsem ráda, že v rozpravě o školství jsme víceméně věcní, že si vyměňujeme své názory a že tak často se tady v rámci státního rozpočtu vzdělávání zmiňuje. Nebylo tomu tak vždycky. Poprosím vás, kolegové a kolegyně, buďme v případě debaty o vzdělávání věcní. Vyměňujme si různé politické názory, ale shodněme se prosím na jedné věci - potřebujeme lépe financované české školství, potřebujeme víc a víc peněz pro to, aby naše vzdělávání bylo moderní, vzdělávací systém byl moderní. Neděsme se prosím toho slova moderní, že by to snad měly být nějaké ze zahraničí speciální metody, které by měly devastovat kvalitu českého školství. Ale přiznejme si, že to bude stát peníze a že to je ta nejlepší investice, na které bychom se měli shodnout.
Děkuji vám za pozornost. A budu ráda, pokud Sněmovna podpoří nejenom rozpočet školství svým hlasováním, ale uváží i podporu těch pozměňovacích návrhů, které mohou zvyšovat výdaje pro školství a mohou přidávat ministryni financí vrásky na čele. Ale i kdyby se nám to nepodařilo dnes, tak věřím, že Ministerstvo financí podpoří i v příštím roce opakovaný růst školského rozpočtu a bude tak postupovat i nadále. Děkuji. Děkuji ministryni financí. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní poslankyně Kateřina Valachová. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského a připraví se pan poslanec Jan Lipavský. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se ve třetím čtení zmínil o pozměňovacích návrzích, které jsem podal ve druhém čtení, a požádal vás o jejich podporu. Směřují do dvou kapitol. Do kapitoly MPSV a do kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
První pozměňovací návrh, který je předložen v pěti variantách, směřuje k tolik už dnes tady diskutovanému dofinancování sociálních služeb o 800 mil. korun. Předesílám, že to není ideální částka, kterou by reálně sociální služby potřebovaly. Už zde o tomto problému dnes hovořili i předřečníci, kolegyně Pavla Golasowská, kolega Marek Výborný, kolega Juránek a další. Jen shrnu, požadavek poskytovatelů sociálních služeb, ale také krajů a v prvé fázi i Ministerstva práce a sociálních věcí byl navýšit financování sociálních služeb na 17,2 mld. korun pro rok 2019. Vláda předložila návrh na 15,5 mld. korun, který zprvu paní ministryně Maláčová označovala jako nedostatečný, ale později toto své tvrzení revidovala s tím, že jde o historicky nejvyšší alokaci do sociálních služeb. Dneska jsem o tom krátce hovořil během diskuse dopoledne. Ano, je to pravda. Nikdy v předchozích letech nešla tak vysoká částka do sociálních služeb. Ale podle mého názoru je potřeba tuto částku dát do celkového kontextu. Je potřeba připomenout to, co jsme tady také už ráno diskutovali, a to je končící podpora některých projektů, zejména do sociální prevence. Tady paní ministryně avizovala, že to dofinancuje v rámci přesunu z operačního programu Zaměstnanost, tak to samozřejmě vítám. Nicméně jsou tady další minimálně dvě oblasti, které návrh rozpočtu neřeší.
Tou druhou oblastí, která je mnohem, mnohem složitější, a zde je avizovaných 200 mil. korun, kterou jako pozměňovací návrh podává Komunistická strana Čech a Moravy - a já to nekritizuji, jenom zmiňuji, a na tento pozměňovací návrh vláda avizuje, že je ochotna kývnout - podle mého názoru je naprosto nedostatečných. Já mluvím o problematice platů v sociálních službách. Není žádným tajemstvím, že v sociálních službách je personál dlouhodobě podhodnocen, a přitom ve velké většině případů jde o vysoce kvalifikovaný personál. Také je potřeba zmínit, abychom byli korektní, že v posledních dvou letech se situace o něco zlepšila. Bylo do platů v sociálních službách věnováno více peněz, došlo k navýšení, nicméně při opravdu velké konkurenci na trhu práce je to stále nedostatečné. V tomto ohledu navýšení tarifů v příštím roce o 7 % oproti avizovaným 5 % hodnotím kladně, ale je potřeba se vžít do role ředitelů, kteří mají na starosti personální politiku v jednotlivých zařízeních sociálních služeb. Pokud tito ředitelé nemají možnost podpořit svoje zaměstnance nadtarifní složkou platů, a s těmi se v návrhu státního rozpočtu nepočítá, tak jim budou zaměstnanci nadále odcházet. To znamená, pokud bychom schválili pouze 200milionové navýšení do sociálních služeb, tak je potřeba skutečně mluvit o tom, že se ředitelé sociálních služeb dostanou do velmi těžké situace - oni jsou v ní už dnes, je potřeba se jich ptát, většina z nich už dnes bojuje s personálním nedostatkem. A pokud se radikálně nezmění situace na trhu práce, budou nuceni někteří pracovníci ze sociálních služeb odcházet. Vzhledem k tomu, že řada z nich jsou vysokoškoláci, tak jejich situace na trhu práce je v tomto ohledu poměrně jednoduchá.
Pak je tady třetí oblast. Také jsem se jí jenom krátce dotkl dopoledne. Je to ona zmiňovaná reforma psychiatrické péče. O té se moc nehovoří, nicméně je potřeba ji zmínit, protože nová centra duševního zdraví kromě psychiatrické a psychologické péče budou mít i nové formy sociálních služeb. V tuto chvíli jsou většinou tyto projekty financovány z evropských strukturálních fondů. Tato podpora bude postupně končit a budeme hledat zdroje jak na financování té zdravotní části, což spadá do gesce Ministerstva zdravotnictví, tak na financování těch nových typů sociálních služeb.
Takže pokud to shrneme, navýšení finančních prostředků do dotace pro sociální služby považuji za jeden ze stěžejních úkolů při dnešním schvalování státního rozpočtu. Podle mého názoru, ale i podle názoru asociace poskytovatelů, sociální komise rady krajů, je těch 800 mil., které požadujeme navýšit do sociálních služeb, velmi střízlivou částkou, která zabezpečí alespoň to, abychom udrželi sociální služby na stávající úrovni. Je známo to, že v České republice žije více než 900 tis. zdravotně hendikepovaných občanů, přičemž minimálně polovina z nich využívá nějakou formu sociálních služeb. To, jestli fungují, nebo nefungují sociální služby v dostatečné kvalitě, ale také v dostatečném rozsahu, zasahuje i do jejich rodin, protože rodinní příslušníci se o ně často starají. A to, jestli budou mít některou sociální službu dostupnou, nebo nedostupnou, je samozřejmě velmi zajímá. Proto to, jestli dokážeme dofinancovat sociální služby, je vzkaz jednak zdravotně hendikepovaným, ale také jejich rodinám, zda vláda i parlament považují kvalitu jejich života za prioritu, či nikoliv.
Proto vás velmi prosím, abyste zvážili podporu pozměňovacím návrhům, které přicházejí v několika variantách. Jednak je to můj pozměňovací návrh pod písmenem B17, který v pěti variantách dává možnost navýšit dotaci do sociálních služeb o 800 mil. korun, nebo je zde návrh kolegyně Pavly Golasowské, která také přichází s návrhem navýšit o 800 mil. korun, pouze čerpá z jiných zdrojů, ale je tady také návrh vážené kolegyně Olgy Richterové, která se také snaží navýšit o 800 mil. korun, anebo kolegy Jana Bauera z ODS, který navyšuje o více než 900 mil. korun.
Milé kolegyně, vážení kolegové, já vás velmi prosím, opravdu zvažte při finálním hlasování o pozměňovacích návrzích podporu alespoň jednoho z těchto pozměňovacích návrhů. Skutečně to zdravotně hendikepovaní a jejich rodiny potřebují. A je to samozřejmě signál i k pracovníkům v sociálních službách. Určitě není náhodou, že usnesení a podporu pozměňovacích návrhů vydala jednak už zmíněná asociace poskytovatelů, sociální komise asociace rady krajů, ale také např. Charita České republiky jako největší provozovatel zdravotně-sociálních služeb, diakonie jako druhý největší provozovatel a samozřejmě mnoho dalších. ***