(17.50 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Fakt mám smůlu. Minule, když jsem šel k mikrofonu, tak mně zbývalo nějakých slabých třicet minut a dneska už také zbývá jenom kousek do konce jednacího dne. (Pobavení, smích v sále.) Nevím, co jsem komu udělal, ale je to prostě smůla.
Naposledy jsme o tom mluvili 21. září. A teď nevím, jestli to mám celé zopakovat, abyste o to nepřišli, abyste věděli, kde navazuji v tom vystoupení, nebo ne. Já jsem si to dneska vytiskl ze stenozáznamu. Je to šest stran mého vystoupení. Do toho asi osmkrát pan místopředseda Pikal mi zjednával pořádek.
Nicméně... já bych řekl, že postoj Občanské demokratické strany k EET je jasný, není nijak překvapivý. My to odmítáme od... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať může pan předseda Stanjura vznést svoje argumenty. Prosím levou část Poslanecké sněmovny, aby... Ale já vidím levou část, nepokřikujte na mě prosím, pane poslanče. Je mou povinností zjednat pořádek v Poslanecké sněmovně a to se snažím udělat prostředky, které mám k dispozici, a budete-li mně k tomu nápomocni, tak to bude rychlejší. Děkuji.
Prosím, pane předsedo, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. My jsme od prvního projednávání v Poslanecké sněmovně byli proti. Já bych řekl, že část těch argumentů vzal v potaz i Ústavní soud. Nechci se znova odvolávat na to rozhodnutí Ústavního soudu, zejména na to disentní stanovisko pěti ústavních soudců, kteří byli připraveni vyhovět našemu návrhu a zrušit zákon jako celek.
Mnozí vládní činitelé nepřesně říkají, že Ústavní soud odložil třetí a čtvrtou vlnu EET. Není to pravda. Ústavní soud třetí a čtvrtou vlnu zrušil. Takže my nebudeme rozhodovat o novém termínu, ale budeme o tom rozhodovat znovu, jestli bude, nebo nebude třetí a čtvrtá vlna.
Protože ten zákon je v účinnosti déle než 24 měsíců k dnešnímu dni, tak si už můžeme porovnat. To nám došlo k narovnání podnikatelského prostředí! Pořád miliardové dotace, pořád nesmyslné pobídky velkým nadnárodním firmám a pořád upřená pozornost na ty nejmenší. Já jsem si vzal k dispozici takový oslavný materiál, který publikovalo Ministerstvo financí, takže čísla, která nyní budu citovat, nejsou čísla z dílny opozice, ale z dílny Ministerstva financí.
Jako první upřu vaši pozornost na kontrolní činnost Finanční správy za 11 měsíců letošního roku. Proběhlo 9 169 kontrol za 9 měsíců. Můj první dotaz na paní ministryni je, kolik zaměstnanců Finanční správy se na té kontrolní činnosti podílelo. Jestli je zvykem, jestli chodí jeden kontrolor, nebo dva, aby si důvěřovali a kontrolovali, nebo tři. Minimální počet kontrolorů je tedy 9 169. Teď nebudeme počítat, kolik jich je konkrétně. Ale minimálně proběhlo 9 169 kontrol. Minimální počet kontrolorů je jeden. Nevím, jestli je obvyklé, že chodí jeden. Docela by mě to zajímalo. Pak vám řeknu proč. V osmnácti procentech případů došli kontroloři k tomu, že došlo k nějakému porušení toho zákona, a to řešili dvěma způsoby, buď příkazem na místě...
Já se omlouvám. Špatně jsem si otočil papír, četl jsem za rok 2017. Tak teď to zaktualizuji a vezmu rok 2018. Finanční správa byla ještě aktivnější. Nebylo jich 9 163, ale 10 645 za 11 měsíců. To je skoro tisíc měsíčně. Tak to mně vychází, tak kdybych použil i soboty, neděle. Pak se zeptám paní ministryně, zda chodí i v sobotu, v neděli, nebo ne. Pokud ano, tak tam bude určitě příplatek za práci v sobotu nebo v neděli.
Ten základní dotaz je, zda se nám vůbec ta kontrolní činnost vyplatí. Jak je to ekonomicky náročné pro státní rozpočet, který bezesporu ty kontrolory platí. Minimálně 10 645. Možná, pokud chodí po dvou, tak je to 21 290. Kdyby chodili po třech, tak už je to skoro... je to skoro 32 tisíc lidí, které musíme zaplatit. My, daňoví poplatníci. Pokuty, které uložili na místě, byly zhruba 2,2 milionu a přestupky ve správním řízení byly zhruba 27,5 milionu. Je to 29,7, takže to zaokrouhlíme na 30 milionů. Snížím počet kontrol, to je 10 tisíc. Takže výnosnost jedné kontroly pro státní rozpočet je 300 korun českých.
Zajímaly by mě, paní ministryně, náklady na jednu kontrolu. Dovoluji si odhadnout a prognózovat, že i kdyby byl jeden, tak náklady na tu dobu, kterou tam tráví, jsou vyšší než 300 korun. Možná konkrétní dotaz. Kolik je průměrná hodinová odměna kontrolora v pracovní den? Jestli se počítají i příplatky za odpolední nebo noční, pokud kontroluje po 22. hodině, a zda jsou příplatky za soboty, neděle či svátky? A předpokládám, že ano, že zákoník práce platí i pro zaměstnance Finanční správy.
Třicet milionů. Pamatuji si to číslo. Zeptám se paní ministryně, zda platí, že Finanční správa chtěla kvůli kontrolní činnosti k EET nabrat 600 nových zaměstnanců. Tři sta korun z jedné kontroly. A říkáme tomu narovnání. No, my ne. Někdo jiný. Vládní koalice tomu říká narovnání tržního prostředí. Myslím, že ty údaje by tady zaznít měly, abychom mohli porovnat efektivitu kontrolní činnosti.
My dlouhodobě tvrdíme, že Finanční správa nejraději kontroluje ty malé. Deset a půl tisíce za 11 měsíců. Mě by zajímalo, kolik kontrol u velkých daňových subjektů provedla např. u daně z příjmu DPH za stejné období, za těch 11 měsíců, Finanční správa. Kde si myslím, že ta částka, která by mohla být doměřena, by mohla být určitě vyšší než 30 milionů korun.
Ale zřejmě je to oblíbená činnost. Nevím, jestli dělají fiktivní nákupy, konzumují potraviny, alkohol, protože nevím, co se s tím děje. Aby zkontrolovali, zda mu někdo vydal účtenku, tak bezesporu to musí koupit a zaplatit. Možná by nás mohlo zajímat i to, kolik nákladů daňová správa zaplatila za ty fiktivní nákupy. Ano, možná nám to zvedá hrubý domácí produkt, ale určitě to nebude číslo, které bude nějak vysoké nebo významné ani v těch tržbách, které máme.
Já o tom mluvím tak podrobně, protože se tím Finanční správa chlubí, a díky tomu, že to skutečně potvrzuje ten trend, že nejjednodušší je kontrolovat ty nejmenší.
Myslím si, že i ta vymahatelnost bude poměrně úspěšná, protože pokud je to v průměru 300 korun, tak to není nijak vysoké. I kdybych řekl, že to je těch 18 %, že těch 82 % to mělo v pořádku, tak průměrná výtěžnost z těch asi 1 863 kontrol, které zjišťovaly nějaké pochybení, bude něco kolem 1 600 korun na jeden případ. To je už částka, kterou Finanční správa vymoci umí, ale nevím - nebo vím, je to zcela nepodstatné pro příjmy státního rozpočtu. Když si porovnáte z důvodové zprávy, která v té době byla k dispozici v minulém volebním období, tak tam Finanční správa provedla kvalifikovaný odhad, kolik daňových poplatníků se zapojí v první a v druhé vlně. Kdežto u té první bych řekl, že se v zásadě ten odhad od reality příliš nelišil, tam byl odhad, pokud se nepletu, kolem 50 tisíc daňových subjektů, u druhé vlny byl odhad 250 tisíc subjektů. Takže pokud bychom ta čísla brali vážně, tak by dneska EET mělo používat zhruba 300 tisíc daňových subjektů. Pokud mě nezklamala paměť, tak v pochvalné zprávě ke dvěma letům výročí EET - vidíte, že slavíme i taková neblahá výročí - Finanční správa uváděla myslím číslo 117 tisíc daňových subjektů, které podléhají EET.***