(10.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Současně ten pozměňovací návrh pana kolegy Bauera nerozlišuje, kde je ta péče poskytována. Zda je to v domácím prostředí, nebo v pobytové sociální službě, nebo v dalších zařízeních typu domov, hospicová péče a podobně. (Poslanec se odmlčel vzhledem k debatě poslanců u první lavice před řečnickým pultem.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych poprosil pány poslance, aby přenesli svou diskusi, předpokládám, možná i tuším o čem, do předsálí. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně to považuji za mimořádně závažné téma a děkuji panu předsedovi, že mi zjednal pořádek v Poslanecké sněmovně.
Já jsem o tom mluvil buď v prvém, nebo ve druhém čtení, jak je administrativně náročné, pokud ten člověk část času tráví ve svém přirozeném domácím prostředí a část času tráví v nějaké pobytové službě, nebudu vás dneska zatěžovat výpočtem denin, a jak je to složité. My navrhujeme, aby ten příspěvek byl zvýšen všem bez ohledu na to, kde je ta péče poskytovaná. Zase nám to přijde sociálně spravedlivé a navíc administrativně velmi jednoduché. Já myslím, že si máme říct, kolika osob se příspěvek na péči týká, jaké jsou náklady. A my jsme přesvědčeni, že náklady příspěvku na péči jsou správně investované veřejné peníze, protože zejména pokud péče probíhá v domácím přirozeném prostředí, je prostě pro stát výhodnější a levnější.
Příspěvek na péči u osob mladších 18 let v prvním stupni 12 200, já to budu zaokrouhlovat, ve druhém stupni zhruba 8,5 tis., v třetím stupni 5,5 tis. a ve čtvrtém stupni 4 700. Pokud se bavíme o zvýšení příspěvku na péči pro děti do 18 let, tak celkový počet je 10 tis. Odmítám v této chvíli poslouchat argumenty o rozpočtové zodpovědnosti a o tom, že v rozpočtu na to nejsou peníze. Deset tisíc dětí a mladistvých do 18 let pobírá příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni a myslím si, že jim to máme zvednout všem stejně bez ohledu na to, jestli je to třetí, nebo čtvrtý, a bez ohledu na to, zda je to doma, nebo například v dětském domově. Pro osoby starší 18 let jsou ta čísla jiná. V prvním stupni je to zhruba 92 tis., ve druhém stupni 105 tis., ve třetím stupni 77,5 tis. a ve čtvrtém stupni 44 tis. přibližně. Tady ty nejtěžší případy už přesahují hranici blížící se 120 tisícům spoluobčanů starších 18 let, kteří potřebují příspěvek na péči. Je to hodně, ale pořád to není tak velká skupina občanů, která by mohla nějakým zásadnějším způsobem zvýšit rozpočtové náklady.
Celkové náklady při současné výši příspěvku jsou zhruba 24,3 mld. Vzpomeňme si na návrh státního rozpočtu, 1 500 mld. jsou roční výdaje rozpočtu a k tomu 24,3 mld. příspěvek na péči. Pokud bychom to navýšili podle návrhu pana poslance Bauera a občanských demokratů, tak jsme došli k částce 9,5 mld. ročně. Jsme přesvědčeni, že ta částka nemusí být konečná, protože zejména pokud byste podpořili návrh, že se příspěvek na péči zvýší i pro pobytová zařízení, tak logicky může Ministerstvo práce a sociálních věcí snížit příspěvek na sociální služby, pokud těm pobytovým zařízením zvýšíme příspěvek na péči. Neříkám, že v celé výši, ale částečně bezesporu ano. Takže my jsme pak odhadli, že by to bylo zhruba 7,5 mld. celkových nákladů.
Teď zkusím vyvrátit několik argumentů, které bezesporu zaznívaly v dosavadních debatách a které zazní.
Za prvé rozpočtové. To už jsem říkal, 7 mld. na skutečně správnou sociální politiku jsou správně investované peníze. My jsme ve středu ukázali 40 mld. úspor. Celkově stát bude mít příští rok plus 150 mld. příjmů. A někdo z vás bude s vážnou tváří tvrdit, že z těch 150 mld. se nenajde 7,5 mld. pro ty, kteří tu pomoc potřebují nejvíce a kteří si nemohou pomoci sami? 150 mld. - 7,5 mld. méně než 5 % zvýšených příjmů, meziročně zvýšených Druhá věc, a přiznávám, že jsme mohli být obratnější, je, že jsme dali účinnost od 1. července 2019. A může zaznít argument, že jiné pozměňovací návrhy ve čtvrtém stupni přiznávají účinnost od 1. ledna. Proto pak v rámci procedury navrhnu, aby se o našich bodech hlasovalo zvlášť. Pokud projde účinnost od 1. ledna 2019, nám to vůbec nebude vadit, naopak přivítáme to s radostí a s pochopením. Na argument, že ty peníze nejsou v rozpočtu, no nejsou a nemohou být. Přiznejme si a připomeňme si, že návrh státního rozpočtu se sestavuje a musí sestavovat podle platné legislativy, takže říkat u návrhu zákona, který ještě nebyl schválen, že peníze nejsou alokovány v rozpočtu a tím argumentovat je chybný postup. Legislativně správně je, že ty peníze nemohou být napsány v návrhu státního rozpočtu, protože ten zákon ještě neplatí. A žádný další argument neznám. Rozpočtový, ten jsem podle mě dostatečně vyvrátil, a ta účinnost od 1. července, jsme připraveni hlasovat o účinnosti od 1. ledna, jak obsahují různé pozměňovací návrhy.
K proceduře. Já myslím, že bychom neměli hlasovat nebo určovat proceduru podle toho, co vyhovuje například největší vládní straně, nebo návrhu, který má největší šanci na přijetí. Pokud, a my jsme přesvědčeni a mnozí z nás to deklarují, že pokud neprojde náš konkrétní pozměňovací návrh, jsme připraveni podpořit i jiné. Chtěl bych vyzvat, abychom hlasovali logicky, to znamená podle zvýšení příspěvku od nejvyššího zvýšení po nejmenší. Znamená to, že ti, kteří podporují nejvyšší, mohou podpořit hlasováním, pokud neprojde, druhé nejvyšší. Pokud neprojde druhé nejvyšší, tak ti, kteří podporovali to druhé nejvyšší, mohou podpořit svým hlasováním třetí nejvyšší. Dneska je procedura navržena tak, že se vybere jeden návrh, který je někde, řekl bych, v druhé polovině výše zvýšení, a ten když projde, ostatní jsou nehlasovatelné. A každý z poslanců pak může odpovědět na otázku, proč jste nepodpořili například návrh pana poslance Bauera, jednoduchou odpovědí: protože se o něm nehlasovalo. Tak si nechystejme tak jednoduché odpovědi. Pokud má některý návrh většinovou podporu, tak projde a je jedno, jestli se o něm bude hlasovat jako prvním, nebo druhém. Jestli se o návrhu pana poslance Sklenáka bude hlasovat jako druhém v pořadí, protože má druhé nejvyšší zvýšení, hodně podobný pozměňovací návrh má paní poslankyně Gajdůšková, když se podíváte na ty výše a ne na ty ostatní body, tak přece většina bude i v tom druhém hlasování, když v prvním se nenajde.
Já jsem si udělal takovou malou tabulku, zkusím ji najít, a tam bych očekával a chci se zeptat paní zpravodajky, proč to tak není, kdy jsem si napsal, o kolik které jednotlivé pozměňovací návrhy zvyšují příspěvek ve třetím stupni a ve čtvrtém stupni a zda navyšují příspěvek pro péči v přirozeném prostředí, nebo i v pobytových službách. Já vám tu tabulku řeknu a podle mě bychom pak takhle měli hlasovat.
Náš pozměňovací návrh navyšuje příspěvek na péči ve třetím i čtvrtém stupni o 6 tisíc bez ohledu na to, kde je péče poskytovaná. Druhý návrh je návrh pana poslance Sklenáka, který navyšuje příspěvek pro péči v přirozeném prostředí, domácím prostředí ve třetím stupni o 4 tisíce a ve čtvrtém stupni o 6 tisíc. To znamená, kopírují, návrh pana poslance Bauera i pana poslance Sklenáka ve čtvrtém stupni, kopírují návrh Senátu a vlastně ho rozšiřují, ale pro tu péči poskytovanou v pobytových službách, v dětských domovech a podobně je navýšení nula u pana poslance Sklenáka. ***