(16.20 hodin)
(pokračuje Janda)
Zapsaný Spolek pro dialog, který uspořádal čtyři workshopy pro třicet lidí, pak vykázal rovněž jednoduché náklady - 154 000 na platy, 2 800 na nákup tiskárny a zhruba 6 000 na nákup tonerů a občerstvení. Zajímalo by mě, o čem tady tyto workshopy byly. Tak tedy pro představu, jeden ze zvacích letáčků zněl: Rozhněvané ženy vás srdečně zvou na nenásilnou komunikaci, která vám umožní prožívání všech práv mužů, ženám i dětem.
V provozních nákladech však nezahálel ani projekt České ženské lobby za 140 000 korun vynaložených jen na provoz spolku, tedy na kancelářské potřeby, občerstvení při výkonných výborech a valných hromadách, elektřinu a plyn, údržbu kanceláře, cestovné a ostatní osobní náklady ve výši 50 000 korun. Pomíjím cíleně okolnost, že tomuto spolku, ve kterém je také členka a dokonce jedna ze statutárních zástupkyň spolku Eliška Kodyšová, která zároveň působí jako místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Stejným případem je ředitelka Genders studies Helena Skálová, jejíž projekt obdržel 691 736 korun, a drtivá většina peněz byla vynaložena na mzdy a diskusní setkání v knihovně Genders studies.
Loňským velmi oblíbeným argumentem bylo tvrzení, pokud už za tu práci něco bereme, tak to děláme skoro zadarmo, za mrzké odměny prudce padající pod průměrnou mzdu. Slova paní ředitelky Skálové. Proto se podívejme např. na projekt Cats2Cats a jejich projekt stručná historie žen v umění, kde na dohodu o provedení práce pracoval jeden zaměstnanec za 250 korun na hodinu a přišel si na krásných 63 000 korun. To je skutečně velmi podprůměrná mzda. Pro pořádek také uvádím, že právě v tomto projektu našla i kontrola úřadu středně závažné závady ve vyúčtování.
Že to nic neznamená, je to jenom jeden projekt? Kdepak. Podíváme-li se totiž na další projekt s názvem Čas na paritní demokracii obecně prospěšné společnosti Fórum 50 %, zjistíme, že zdejší PR manažerce pracující na třetinový úvazek byla uznána mzda 30 000 korun měsíčně. Abych byl korektní, úřad vlády této podprůměrně ohodnocené dámě vyplatil z peněz daňových poplatníků pouze 45 000 korun. A za co vlastně? A teď poprosím o pozornost dámy poslankyně: za akci Růže pro poslankyně, která měla rozdávat růže nově zvoleným poslankyním na prvním jednání této Sněmovny. Já jsem si provedl takový malý průzkum u deseti poslankyň, a představte si, že šest z deseti dam tu růži nedostalo. Možná že jsem se ptal špatně nebo špatných paní poslankyň.
Spolek Nesehnutí a jeho projekt Vzděláváním proti genderovým stereotypům, jehož hlavním cílem bylo zvýšení citlivosti k genderovým otázkám ve školství u různých aktérů vzdělávacího systému se zvláštním zřetelem k aktérům, se kterými se pracuje málo či vůbec, např. se jedná o skauty a skautky. Nevím sice, co to má přesně znamenat, ale ptám se tedy znovu: Kde je řešeno ono domácí násilí?
Zdaleka nejvíce mě však zaujal projekt Zapojení žen do snižování dopadů klimatické změny od Ekumenické akademie. Ona Ekumenická akademie má totiž bohaté vazby na krajní levici. V týmu Ekumenické akademie tak např. působí Jan Májíček, který se do známosti širší veřejnosti zapsal jako mluvčí iniciativy Ne základnám a sympatizant teroristického hnutí Hizballáh. Ekumenická akademie rovněž dlouhodobě spolupracuje s německou postkomunistickou nadací Rosy Luxemburg, která je propojena s krajní levicovou stranou Die Linke a která má v Česku vazby na uskupení socialistický kruh, krajně levicovou ekonomku Ilonu Švihlíkovou nebo konspiračního teoretika Daniela Solise. Ekumenická akademie se ve svém projektu slibovala zaměřit na problémy jako feminizace chudoby a podporu fairtradových výrobků. Za tímto účelem zaplatila k pořízení tematické výstavy a na nejrůznějších místech Česka, třeba ve Štětí nabízela fairtradové dobroty. A to je prosím citace ze závěrečné zprávy. Fairtradové dobroty.
Dále pak např. Ekumenická akademie promítala studentům Střední školy obchodu, služeb a řemesel a žákům Základní školy Husova v Táboře film Velká banánová loupež. Lobbovala u zástupců samospráv a na konferencích nahlížela na téma udržitelného rozvoje z genderové perspektivy. Sama Ekumenická akademie přitom přiznala, že při realizaci projektu se potýkala s problémy. Oproti původně předpokládané částce 821 541 korun tak vyšel na pouhých 703 077 korun. Daňový poplatník přitom nezaplatil jenom zmíněnou výstavu, ale prakticky po celý rok financoval aktivisty, chody i kanceláře i nejrůznější vybavení. Na platy včetně zákonných odvodů a dohod o provedení práce zamířilo 161 746 korun. Dalších 10 000 získali aktivisté na cestovném a za 21 352 korun jim daňový poplatník koupil notebook, reprobedny, kancelářské křeslo a telefon. Konečně na chod kanceláře padlo 80 760 korun, a to včetně energií a účtů za telefon. V žádosti Ekumenické akademie také činilo financování 31 455 korun z ostatních zdrojů. Jenže - na sponzorských darech dokázala Ekumenická akademie získat celých 213 korun. 213, ne 231 tisíc. 213 korun. 99, 97 % vynaložených prostředků tak putovalo z kapes daňových poplatníků. Z vlastních zdrojů tak bylo hrazeno pouze jen 0,3 promile vynaložených prostředků.
Dámy a pánové, závěrem chci říct, abychom si přestali hrát na pohádky o obětavých neziskovkách, které si pod rouškou agresivního feminismu berou za své rukojmí ženy, které prodělaly domácí násilí. Samotné neziskové organizace se v posledních letech potýkají s obrovskou ztrátou důvěry veřejnosti. Podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jim nedůvěřuje 51 % respondentů. Neziskový sektor obrovským způsobem doplácí na to, že z veřejných prostředků stát podporuje právě dotační tituly, jako jsou genderové aktivismy. Přestaňme za veřejné peníze tisknout letáčky, brožury a komiksy. Přestaňme dotovat aktivistům kancelářské židle a komody a dejme tyto peníze zdravotně postiženým občanům na kompenzační pomůcky.
Já vám děkuji za pozornost a věřím v podporu mých pozměňovacích návrhů. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji za vaše vystoupení. Vaše vystoupení vyvolalo celou řadu faktických poznámek. První je pan poslanec Ferjenčík, připraví se paní poslankyně Gajdůšková, pan poslanec Dolínek a pan poslanec Bartoš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jen velmi stručně reagovat na svého předřečníka. Za prvé, porodní asistentky jsou velice důležitá profese. Myslím, že je užitečné, aby si vyměňovaly informace, a vůbec nerozumím tomu, co na tom kolegovi vadí. Myslím, že je správně, že to stát podporuje. Tak to je jedna poznámka.
A druhá poznámka, že bych si velmi přál, abychom stejně podrobný přehled o hospodaření měli i o jiných státních institucích, ne jen o tom neziskovém sektoru. Myslím si, že samozřejmě některé ty projekty jsou problematické, to asi tady nebude zpochybňovat nikdo. Nicméně už jenom to, že máme takový detailní přehled o tom financování, je velice dobré. A přál bych si, abychom to měli u těch položek, které čerpají násobně větší prostředky z rozpočtu, kdybychom i tam mohli takto detailně se zabývat efektivitou těch peněz. Ostatně i v tomto duchu podáme i návrh doprovodného usnesení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já jsem žila v domnění, že toto odpoledne patří k projednávání státního rozpočtu, nikoliv ideologickým debatám o tom, co je, či není genderový náhled. To za prvé.
Za druhé by mě skutečně velmi, velmi zajímalo, jak pan kolega předřečník z klubu ODS tedy si myslí, že je potřeba řešit domácí násilí. Mimochodem domácím násilím má podle statistik a podle toho, co je přiznáváno, nebo nějakým sexuálním násilím, má nějakým způsobem zkušenost každá třetí žena i v České republice. ***