(16.50 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Z nálezu budu citovat jen krátký odstavec: Povinnost státu respektovat právo na rodinný život nespočívá jen v tom, že nesmí bránit osobám majícím mezi sebou rodinné vazby, aby spolu žily a tyto vztahy realizovaly. V případě, že mezi osobami rodinný život vzniklý na legální bázi již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Takže tyto příklady, jako právě tento názor Ústavního soudu, ukazují, že opravdu současná právní praxe spíše realitě neodpovídá, a v kontextu toho, že se dětem v duhových rodinách daří dobře, tak ten náš návrh na novelu občanského zákoníku by narovnal, aby legislativa odpovídala realitě.
A poslední tezí, která ani tak nesouvisí, nebo jen vzdáleně, s tímto projednávaným návrhem, ale já si opravdu myslím, že děti mají primárně vyrůstat v domácím prostředí a milující rodině než ve státním ústavu. Myslím si, že tuto tezi každý, kdo si říká liberál, přece musí potvrdit, že nechceme, aby děti vyrůstaly ve státních zařízeních.
Další častou výtkou je, že tím bořením nějakých tradic se půjde proti prorodinné politice, nebo že to snad bude bránit nějak reprodukci. Tady bych chtěl podotknout - tam si asi každý usoudí, jak to je v realitě, jestli lidi zakládají rodiny proto, že mají nějaké výsostné postavení, že mají nějakou exkluzivní nálepku manželství, nebo jestli prostě lidé zakládají rodiny proto, že chtějí mít děti a že spolu chtějí žít v jedné domácnosti. Tady bych odpůrcům prostřednictvím pana předsedajícího možná vzkázal, aby se zaměřili místo torpédování novely občanského zákoníku, aby se zaměřili na jiné věci, jiné faktory, které podle mě motivují více lidi mít děti, když se rozhodují a váhají. Podle mě prorodinná politika spočívá například ve zvyšování rodičovského příspěvku, ve větších slevách na daních, v dostupném bydlení, v zajišťování dostupného bydlení pro mladé rodiny. A potom také kvalita a kapacita školek a dětských skupin, potažmo i škol, kvalita škol. Já si myslím, to jsou ty praktické aspekty, které potenciální rodiče a mladé rodiny řeší.
Manželství stejnopohlavních párů tudíž podle mě nepovede k destrukci tradičního modelu rodiny, ty dva modely můžou existovat kolem sebe, a naopak, pokud by návrh na novelu občanského zákoníku prošel, tak se narovnají práva tak, aby na všechny skupiny, na všechny jednotlivce, na všechny občany stát pohlížel stejně jako na rovné.
Já nechci mít žádnou exkluzivní výsadu. Já chci žít ve společnosti, kde všichni budou mít stejný přístup k právům a kde budou všichni mít i stejné povinnosti. Chci žít ve společnosti a ve státě, který neškatulkuje občany podle různých kritérií. Já si myslím, že registrují se auta, lidé se berou. Povznesme se prosím nad paternalismus a dejme možnost uzavřít sňatek všem dvojicím. Nelpěme na stereotypech a dejme přednost lidskému štěstí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu a z řad hostů na galerii.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Už jsme v rozpravě, takže poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Feriho, po něm se připraví paní poslankyně Šlechtová, faktických poznámek je v tuto chvíli sedm. Já se omlouvám panu poslanci Ferimu, že jsem ho minul, když jsem hledal vládu. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se na vás chtěl vaším prostřednictvím obrátit. Jedná se o důležité návrhy. Vy jste před chvílí porušil zákon. Vy jste mě a další kolegy nevyvolal, nevyzval jste je, neudělil jste jim slovo, a místo toho jste udělil slovo svému stranickému kolegovi. Poprosil bych vás, abyste věnoval náležitou pozornost řízení této schůze. Jsou to, říkám, důležité zákony, a pravidla by měla platit pro všechny stejně. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Teď mám s faktickou poznámkou paní poslankyni Šlechtovou. Dovolím si podotknout, že jsem kolegovi udělil právo jako řečníkovi pověřenému přednést stanovisko klubu podle § 58 odst. 3. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, já bych ráda v tuto chvíli jenom faktickou poznámkou ráda reagovala na slova pana předsedy Okamury, protože jsou věci, které není úplně dobré slyšet, myslím si, že pro nikoho.
Rušíme manželství je lež z úst pana předsedy Okamury. Rušíme mámu a tátu je lež z úst pana Okamury. Neřešíme sexualitu, ale rovnost a rovnoprávnost. A pokud to někomu nedochází v této Poslanecké sněmovně, tak by se možná měl zamyslet nad celou novelou, přečíst si ji a možná chodit na debaty.
A tady padlo něco, co mě opravdu extrémně zaujalo. A to bylo - pokud děti nemají oba rodiče, resp. muže a ženu, jsou postižené. To tedy znamená, že pan předseda Okamura si myslí, že všechny děti, které vyrůstají pouze s jedním rodičem, ať už je to žena, nebo muž, tak jsou postižené.
Chtěla bych zde zmínit poslední bod, to je to, že se tady nebavíme o stovkách lidí. Ta 4 % LGBT komunity už je dávno přežité. Kolik z vás, co tady sedíte, prostřednictvím pana předsedajícího, jste možná měli nějaký sexuální zážitek se stejným pohlavím! (Smích.) Co sakra řešíme! (Potlesk v části sálu. - S důrazem:) Je nás 5 až 10 % minimálně! Až 10 %, to znamená, jeden milion obyvatel České republiky je lesba nebo gay! Takže prosím, pokud tady mluvíme o dětech, mluvíme o občanech naší země, tak aspoň nějakým způsobem s respektem.
Těším se na svůj věcný příspěvek. Děkuji. (Potlesk v části sálu a z řad hostů na galerii.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Novák. Ruší, dobře. Nyní prosím paní poslankyni Černochovou. Paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou. Už to říkal kolega Feri, dobře. Tak prosím pana poslance Holíka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pardon, i pane ministře, já začnu takovou úvahou. Člověk žije na zemi asi milion let. Možná posledních deset tisíc je to už homo sapiens a v poslední době si dokonce říkáme homo sapiens sapiens, čili člověk dvakrát myslící. (Smích v sále.) Samozřejmě během tohoto vývoje... (Předsedající žádá o klid.) ... se vždycky vyskytli nějací jedinci, kteří měli vztah homosexuální. A tito vždycky vyhynuli. Protože jiné možnosti nebyly. Dneska s rozvojem techniky začínáme nacházet cesty k reprodukci. Jestli dovolíte, jak tady říkala paní kolegyně Maxová prostřednictvím pana předsedajícího, ano, vezmou se dva homosexuální páry a jeden z nich zajde - nebo jedna z nich zajde do oddělení reprodukce. Nevím, jak by to bylo u mužů. Já se snažím opravdu si představit, kam bych šel já, kdybych se zamiloval do nějakého chlapa. (Smích.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o klid!
Poslanec Jaroslav Holík: V současné době, to tady zaznělo, ano, je nás tady ne 4 %, ale 10. Jestli tento trend bude pokračovat dál, jak moc se bude vyvíjet společnost. Všichni budeme chodit do reprodukčního centra! Kdo vlastně tuto společnost povede dál!
Já se ještě rychle dívám, kolik mám času. Ano, sexualita byla v minulosti řekněme trestána, pak byla tolerována, v současné době je registrována, potom chceme manželství. A co bude dál! Kdo vlastně převáží! Normální heterosexuální páry, nebo homosexuální?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče! Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Výborný, poté pan poslanec Bělobrádek. ***