(18.10 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Rozhodně souhlasím s prodloužením lhůt v rámci projednávání ve výborech. Myslím si, že to vůbec nebude ke škodě a že obě dvě ministerstva, která jsem jmenovala, se do té debaty zapojí tak, aby ten návrh byl co nejdokonalejší, aby opravdu nebránil ničemu vůbec ve výkonu tohoto volebního práva.
Děkuji vám za tu debatu, děkuji vám za pozornost a věřím, že naše spoluobčany, kteří tuto oblast velmi bedlivě sledují, nezklameme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana zpravodaje o jeho závěrečné slovo. Prosím sněmovnu, aby držela nižší hladinu hluku.
Poslanec Jiří Strýček: Doufám, že už dneska naposledy. Já jenom velmi krátce. Zopakoval bych procedurální návrhy, které tady zazněly. To znamená, já jsem dával procedurální návrh na vrácení k přepracování, v případě, že tento procedurální návrh nebude schválen, tak na prodloužení lhůty k projednání o dvacet dnů.
Já jenom na okraj. Osobně si myslím, že na plénum by měly chodit ty poslanecké návrhy, ale týká se to i vládních návrhů, připraveny tak, aby potom v dodatečných diskusích na výborech nebyly další spousty pozměňovacích návrhů. Konkrétně u tohoto zákona si myslím, že těch pozměňovacích návrhů by bylo hodně, by bylo dost. Takže z toho důvodu dávám tento procedurální návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já si dovolím podotknout, že tady mám i návrh na zamítnutí.
Poslanec Jiří Strýček: Návrh na zamítnutí - já to zopakuji potřetí. My nejsme proti korespondenční volbě. Kolega dával proti zamítnutí, ale můj první procedurální návrh byl už při rozpravě ohledně vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, já jenom když jste zmiňoval, že shrnete návrhy, tak jsem očekával, že shrnete všechny.
Poslanec Jiří Strýček: Takže můžeme všechny tři návrhy procedurálně hlasovat, to znamená, budeme hlasovat návrh kolegy Valenty, který dával návrh na zamítnutí v prvním čtení, potom budeme hlasovat o mém návrhu, to znamená o vrácení zákona k přepracování, a v případě, že tento neprojde, tak bude třetí procedurální návrh a to je prodloužení lhůty k projednání ve výborech o dvacet dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Opět nemohu souhlasit. Nejdříve se hlasuje o vrácení k přepracování, poté se hlasuje o zamítnutí, poté se hlasuje o výborech a poté se hlasuje o prodloužení či zkrácení lhůty.
Poslanec Jiří Strýček: Takže budeme hlasovat v tom pořadí, jak jste říkal, to znamená, budeme hlasovat o vrácení k přepracování, pak se bude hlasovat ohledně zamítnutí tohoto zákona a třetí potom bude, pokud ani jeden z těchto, tak bude propuštění a prodloužení lhůty k projednávání o dvacet dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: V zásadě ano, děkuji. Pokud všichni víme, budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Nevidím žádost o odhlášení, takže já svolám kolegy do sálu, pokud nějací diskutují v předsálí.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení k přepracování. Děkuji. Kdo je proti?
V hlasování číslo 207 je přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 113, proti 40. Návrh byl přijat.
Tím tedy projednávání návrhu končí. Já vám děkuji a uvidíme se zřejmě nad přepracovanou verzí, někdy. Děkuji zpravodaji, děkuji navrhovatelce. Tím je bod 56 ukončen.
A nyní se budeme zabývat bodem číslo 10, což je
10.
Návrh poslanců Vladimíra Koníčka, Stanislava Grospiče a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání
s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 38/ - druhé čtení
Bod byl přerušen v úterý 3. 10. a přerušili jsme ho ve chvíli, kdy si poslanecký klub KDU bral přestávku, takže nevím, jestli nás v úvodu seznámí poslanecký klub KDU s výsledky svého jednání. Pokud tomu tak není, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nevypadá to, do obecné rozpravy nemám v tuto chvíli nikoho přihlášeného. Pan poslanec Výborný se hlásí z místa. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na úvod mi dovolte konstatovat, že zařazení tohoto bodu před body, které byly už pevně zařazeny na program schůze této Poslanecké sněmovny, beru jako obstrukční jednání ze strany předkladatele, protože já si myslím, že v tuto chvíli, kdy se máme zabývat návrhem zákona, který zjevně má charakter protiústavní, místo toho, abychom se věnovali tomu, co zajímá naše občany, abychom se zabývali platy učitelů, místo toho, abychom se zabývali příplatky pro třídní učitele, to mi přijde naprosto nehorázné. Lidé skutečně čekají na to, abychom pro ně něco konkrétního dělali a neřešili tady pseudokauzy KSČM, neřešili tady kauzy, které se zjevně svým návrhem pohybují na hraně nebo za hranou ústavnosti. Čili to, co od nás skutečně společnost očekává, to, co od nás očekává více než 65 000 třídních učitelů, to, co od nás očekávají učitelé en bloc, protože ten následující bod, to znamená projednání usnesení Poslanecké sněmovny číslo 66, jednoznačně hovoří o tom, že tady bylo přijato nějaké usnesení směrem k vládě a ta vláda podle něj nekonala. Učitelé měli mít navýšeny platy od 1. září tohoto roku a platy navýšeny nebyly.
Tolik jenom na úvod, čili zařazení tohoto bodu je zjevně obstrukční.
A teď tedy k projednávané novele zákona o majetkovém vyrovnání. Tato navrhovaná novela, jak už tady bylo mnohokráte řečeno, se dotýká situace, která i podle vyjádření ústavních právníků se pohybuje, jak už jsem říkal, na hraně zákona a na hraně ústavnosti. Když jsem pokládal při interpelaci dotaz premiérovi této země na to, zda by mohl doložit své výroky o tom, že finanční náhrady byly předraženy o 54 mld., tak mi odpověděl, že vychází ze slov poslance Haška, která pronesl zde u tohoto pultu na půdě Poslanecké sněmovny. No tak tento argument mi přijde skutečně naprosto scestný, zvláště v situaci, kdy podle § 15 odst. 2 jsou náhrady vyčísleny ve výši 59 mld. Žádnou konkrétní odpověď pana premiéra kromě toho odkazu na výrok poslance Haška jsem nedostal.
Při projednávání novely zákona o majetkovém vyrovnání na půdě ústavněprávního výboru jsme se shodli na tom, že je třeba si k návrhu tohoto zákona vyžádat stanoviska ústavních právníků, tak jsme učinili a já v tuto chvíli považuji za důležité, aby s těmito stanovisky nebyl seznámen pouze ústavněprávní výbor. Nejsou to sněmovní tisky, čili nejsou běžně dostupné, a proto mi dovolte, abych se stanoviskem těchto ústavních právníků seznámil vás všechny.
Začnu stanoviskem Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně. Toto stanovisko tedy bylo vyžádáno ústavněprávním výborem a odpověď zní takto:
Posouzení ústavnosti poslaneckého návrhu zákona, kterým se mění zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /dále zákon o vyrovnání/ a zákon o daních z příjmů.
Východiska posudku - nejprve se tedy brněnští ústavní právníci zabývali povahou církevního majetku. Vychází se z toho, že zákon o majetkovém vyrovnání uznal odebrání původního majetku církvím jako majetkovou křivdu a že daný majetek byl původně ve vlastnictví církví. Zákon o vyrovnání neakceptoval výklad, že církevní majetek má zvláštní povahu a že stát má vůči tomuto majetku určitá práva, především ve vztahu ke katolické církvi jakožto původní státní církvi, kdy stát měl vůči tomuto majetku práva vycházející zejména z původních patronátních práv. ***