(17.30 hodin)
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím rozporovat tu tezi, kterou tady nastolil pan kolega Klaus, a sice, kdo v zemi nežije, ten nemá mít právo hlasovat. A budu ji rozporovat tím, co pan Klaus sám řekl, a sice, že demokracie je vyjádření nějaké snahy. No dobře. Ten člověk v zahraničí projeví snahu. Sleduje dění v České republice. Sleduje ho třeba s nelibostí a projeví snahu v tom smyslu, že osloví zastupitelský úřad, chce hlasovat korespondenčně. No tak opravdu budeme člověku, který to dění sleduje, který se na výkonu té demokracie chce podílet, budeme mu takto ukracovat jeho volební právo? Vždyť se přece snaží. A o tom je ta demokracie. To znamená, tady v tom bych byl trošku opatrnější.
Padla tady taky výtka směrem ke komunálním volbám. No tak komunálních voleb se to netýká. Tam na to je zkrátka korespondenční volba krátká. To už bychom se museli bavit o volbě elektronické a to je hudba daleké budoucnosti. To nejde.
No a na závěr k té Austrálii. Tak v Austrálii se dá korespondenční volit už od roku 1877.
Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem ten návrh spolupodepsal. Myslím si, že je rozumný, že politici mají vytvářet podmínky pro to, aby mohli lidé co nejvíce býti samostatní a vykonávat svoji vůli. Ta vůle ve volbách je, myslím, obzvláště důležitá, je to konečně i ústavní právo. A myslím si, že lidé, kteří nežijí v České republice, třeba jen dočasně, jako jsou vědci například, si zaslouží mít tu šanci bez ohledu na to, aby investovali nemalé finanční prostředky, logistiku a podobně, aby se mohli zúčastnit svého základního práva občana, a to je volit.
Takže z tohoto hlediska myslím, že je ta diskuze jinak celkem bezpředmětná. Jsem přesvědčen, že jako to funguje v jiných zemích, tak korespondenční volba je jedna z mála, která je skutečně bezproblémová. A myslím si, že se lze ještě bavit o těch technických záležitostech, ale to se dá poměrně snadno doladit. Konečně bylo jednání na Ministerstvu vnitra. Myslím si, že s tím si určitě poradíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek a po něm pan poslanec Brázdil s faktickými poznámkami. Prosím máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Klausovi poděkovat, protože mně nikdy nebylo jasné, než jsem tady byl, proč vlastně parlament a vláda daleko dřív neschválily korespondenční volbu. Teď to chápu, pochopil jsem to. Smířit se s tím úplně nedokážu. Já mám řadu kolegů, kteří v zahraničí tráví týden, tři týdny, celý Erasmus, zahraniční stáže mých kolegů pedagogů, vědců. To všechno souvisí s volbami a plánují si je tak, aby v době voleb nikam nejezdili.
Podle mě je naprostý nesmysl bránit korespondenční volbě. Já bych byl rád, abychom se shodli na tom, že buďto ten návrh zákona upravíme, nebo ho nějakým způsobem přeměníme tak, aby všem vyhovoval. Ale bylo by smutné, kdybychom se shodli na tom, že budeme našim občanům bránit v korespondenční volbě a tak je dále budeme odstřihávat od České republiky. To je špatné.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, ještě jsem šel za vámi si to objasnit. Vy jste říkal, že chcete vlastně zpřístupnit neboli umožnit lepší přístup těch voličů. Ale to slovo obsahuje, že tam musíte vstoupit. To není o tom, že ležíte doma na posteli a vyplníte a odešlete. Vy tam musíte prostě přijít. Vy jste to sám řekl. Tak já tomu nerozumím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Pekarová Adamová, po ní pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Na předřečníka jenom prostřednictvím předsedajícího. Představte si, že žijete ve Spojených státech amerických. Jste tam třeba jako vědec, zastupujete tam nějakým způsobem Českou republiku. A teď jste v oblasti, kde vaše nejbližší možnost opravdu se osobně dostavit je stovky kilometrů vzdálená. Takže vaše možnost jít tedy volit osobně znamená zakoupit si buďto letenku, nebo nějakou jízdenku třeba na jiný dopravní prostředek, strávit spoustu času, vzít si na to dovolenou, vůbec tam jet třeba si nejdříve vyřídit tu možnost být zapsán do seznamu voličů. Takže toto musíte absolvovat dvakrát. V případě prezidentských voleb máme dvě kola, takže to musíte absolvovat třikrát. A to jsou všechno opravdu nemalé časové i finanční prostředky, které do toho musíte vložit. A to nejednoho odradí od toho, aby to absolvoval. Přesto je celá řada našich spoluobčanů - Václave Klausi prostřednictvím pana předsedajícího - spousta našich spoluobčanů to absolvuje, koupí si tu letenku, utratí za to své peníze, protože jim to stojí za to a mají zájem se těch voleb zúčastnit. Jenže ne každý samozřejmě má takovýto zájem.
A těch emailů, které nám chodí, jsou desítky, stovky, těch příběhů lidí, kteří by opravdu měli zájem volit, ale to zpřístupnění takové není. A oni by velmi rádi ovlivňovali, co se tady v České republice děje, už i jenom z toho důvodu, že se sem třeba hodlají vrátit, budou tady dále žít, je to jenom dočasná doba, kdy tráví čas v zahraničí, ať už tedy právě z těch pracovních, studijních či jiných důvodů. Takže já si myslím, že tohle je právě ta forma, která jim umožní zpřístupnit - a nehrajme si tady na kořen slova toho výrazu - zpřístupnit tu volbu opravdu fakticky. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Klaus faktické poznámky. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Cítím odpovědnost odpovědět panu poslanci Brázdilovi, který řekl, že nerozumí tomu pojmu zpřístupnit volební právo, protože to znamená vlastně někam přistoupit. Pokusím se vám to prostřednictvím pana předsedajícího vysvětlit. Ve vaší vlastní profesi, pane kolego, pokud budu říkat, že usiluji o to, abych pacientovi zpřístupnil urgentní lékařskou péči, tak to vůbec neznamená, že ten nešťastník musí někam přistoupit k vám na záchranku, ale naopak to znamená, že vy k němu tou záchrankou přijedete, jak vy často děláte. Doufám tedy, že na tomto příkladu jste slovo zpřístupnit přehledně pochopil. Pokud tomu tak není, neváhejte mě kontaktovat dalšími otázkami. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus faktická poznámka. Prosím máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Já zareaguji na nějaké předřečníky. Za sebe prosím tady paní předkladatelku, aby se na mě obracela prostřednictvím předsedajícího. Já se vždycky leknu, když takhle...
Za druhé, pan poslanec Kalousek vynechal asi tři čtvrtiny mé argumentace, nebo čtyři pětiny, a věnoval se urážkám mě a naší tety. Tak na to reagovat nemusím. A na ostatní řečníky podobně. Ale takovéto zjednodušování těch voleb, to se přece dá použít úplně na jakýkoliv případ. Dokud jsem bydlel v Praze, měl jsem to k volební místnosti minutu po hezké umetené ulici. Teď bydlím v Peci pod Sněžkou. Mám to čtvrt hodiny, když byly volby v zimě, tak ještě déle, a taky mám daleko ztížený přístup dělat svoje voličské právo, na které mám ústavní právo. Takže ze stejné logiky byste mohli argumentovat, ať je korespondenční volba okamžitě i v Čechách, protože si to nějak zařídím a nepotáhnu se závějemi do volební místnosti. A takhle můžeme pokračovat.
Čili to je opět salámová metoda, kdy ničíme něco konzervativního, stabilního. Ale spousta věcí se prostě nedělá přes aplikace a korespondenčně. Volby jsou vážná věc. Tam se musíte sebrat a jít. Například svatba je taky vážná věc. Tam taky nehlasujete na aplikaci vdavamse.cz, ale navlíknete se do fraku a ještě táhnete dva svědky do nějaké místnosti, abyste se osobně dostavil.
Čili to je ten filozofický rozdíl, kterému vy nerozumíte, nebo nechcete rozumět. Já vám neubírám vaše právo, ale tady trpím každý den, když se hlásají ty bludy a ty návrhy zákonů, který bych nepodpořil ani jeden. Ale trošku se poslouchejme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky pana předsedy Kalouska, pana poslance Válka, pana předsedy Bělobrádka, paní poslankyně Pekarové Adamové v tomto pořadí. Pan předseda Kalousek. Prosím máte slovo. ***