(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Strýček, po něm pan poslanec Valenta. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen stručnou poznámku k předřečníkům, zejména ke zpravodaji a panu poslanci Valentovi. S pokorou akceptujeme celou řadu připomínek vedoucích k bezpečnosti voleb, ale řada z nich je vyvratitelných, některé jsou možná vydiskutovatelné ve druhém čtení. Opravdu to není důvod k zamítnutí tohoto návrhu, pokud chceme touto formou rozšířit volební možnost pro naše voliče.
Myslím si, že ten základní spor zazněl ve vystoupení pana poslance Valenty, který to tady řekl celkem jasně. Já ho budu citovat. Řekl: My chceme, aby nám volič přišel k té urně. - Tento návrh není návrhem jenom poslanců TOP 09, podepsali se pod něj poslanci napříč politickým spektrem a všichni, kteří jsme se pod něj podepsali, nechceme, aby ten volič přišel jenom nám. My chceme, aby přišel všem. A chápu, že pan poslanec Valenta dobře cítí, že v tom zahraničí zrovna vám moc nepřijde. Takže tu strategickou úvahu vedoucí k zamítnutí tady chápu, ale myslím si, že nám všem ostatním, kteří chceme, aby voličů přišlo co nejvíc komukoliv, by to nemělo bránit v tom, abychom propustili tenhle návrh do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Strýček - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Strýček: Dobré odpoledne ještě jednou. Já tedy musím ještě jednou zareagovat na předřečníky. Co se týče mého vystoupení, já jsem tady jasně řekl, že já nenapadám korespondenční volbu jako takovou. Já jsem tady napadl tuto materii, která byla předložena... Nebo napadl - já jsem tady nějakým způsobem podrobil kritice tuto materii, která byla předložena, nikoliv systém korespondenčních voleb. A pokud si pamatuji, tak procedurální návrh ode mě zněl: vrácení k přepracování a v případě, že toto nebude schváleno, tak prodloužení lhůty projednávání o 20 dnů, takže já jsem návrh na zamítnutí nedával.
A ještě jenom jednu poznámku. Já jsem se díval, kdo ten zákon připodepsal. Není úplně pravda, že to šlo napříč politickým spektrem, protože to podepsal klub STAN, podepsala to KDU-ČSL, TOP 09, podepsali to tři poslanci za ODS, tři poslanci za pirátskou stranu a to je, mám takové tušení, všechno. Takže nebylo to úplně napříč politickým spektrem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Valenta s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji. Já pouze na margo některých svých předřečníků, zejména z řad TOP 09. Samozřejmě vážím si vašich právních názorů, ale jestli nechápete ten právní rozdíl mezi tím někomu se pochlubit, koho budu volit, nebo si doma předznačit svoji volbu a pak fakticky za plentou tajně hlasovat, tak to se na mě nezlobte, tohle je opravdu fatální nevědomost přece! A já nejsem proti tomu, aby korespondenční volba do budoucna byla, ale prosím pěkně, změňme předtím Ústavu, aby ta volba nemusela být tajná.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Klaus, po něm pan místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, ještě jednou dnes. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Jsem toho živým důkazem, protože často vystupuji s faktickými poznámkami a teď jsem se přihlásil normálně do rozpravy.
Tento zákon je podle mého názoru velice průlomový a já bych se přidal k těm, pakliže tady ještě nějací takoví budou, kteří tento názor nechtějí rozporovat jenom proto, že je nepřipravený, že přináší spoustu problémů, že přináší možnosti zneužití, já bych se rád vyjádřil proti korespondenční volbě jako takové. Podle mého názoru hlasovat mají lidé, kteří v té zemi žijí. Moje teta, která žije v Austrálii a už zde 20 let nebyla, když tady bude vládnout Pol Pot nebo Michálek, tak je jí to úplně jedno, nijak se jí to nedotkne, půjde s pejskem do buše, prostě nemá právo hlasovat, přestože je česká občanka a narodila se tady. Stejně jako já, kdybych se narodil v Karviné, ale už 46 let žil v Praze, ani jednou jsem tam nejel, nemám mít právo korespondenčně hlasovat do karvinského zastupitelstva třeba o tom, že se město srovná s dolem se zemí. Čili to je jedna velice důležitá věc.
Druhá věc, na kterou bych rád upozornil, je velká demokratičnost našich voleb. Vezměte si země v Africe či jinde, kde sčítání hlasů trvá týden, dva, všichni kandidáti už se osočují z podvodů, a vezměte si ten rozdíl v České republice, kde přesto, že jsou tady různé názory a nenávisti, tak je sečteno za tři hodiny, vítězové jásají, poražení se tváří kysele, lid promluvil. Představa, že budou dva tři týdny sčítat hlasy, je velice nebezpečná.
Třetí bod. Naše demokracie je také založena na svázání s místem. Každý z vás volí, kouká se, jak to dopadlo u vás v okrsku, kde to zná. Ty volby tam dopadnou pokaždé takřka stejně. V Praze na Ořechovce volí pravici, někde támhle zrovna v té Karviné spíše levicové strany, volby dopadají podobně. Kdyby to najednou dopadlo jinak, lidem je to podezřelé, přepočítají se hlasovací lístky atd. Vzpomeňte si na tu situaci v Rakousku, kde kandidát, kterého bych třeba volil já, vyhrál úplně všude s výjimkou Vídně a korespondenčních hlasů. Vítězí demokracie, nebo prohrává?
Takové to usnadňování... Velice se bojím salámové metody. Teď umožníme korespondenční hlasování pro zahraničí, pak to uzpůsobíme pro lidi tady doma, aby k té volbě nemuseli chodit. Pak přijdou naši mladí kolegové, že je to nemoderní, ať je to přes nějakou aplikaci v počítačové hře atd. atd. atd. Ale demokracie znamená někam jít. Ve starém Římě se řadili za svého zvoleného kandidáta. To je vyjádření snahy. Není cílem, aby hlasovalo co nejvíc lidí. Je cílem, aby hlasovali ti, kteří chtějí, a něco pro to musí udělat.
Čili to jsou zhruba věci, které považuji za strašlivě důležité. A takové ty věci, jako že při každých volbách je v televizi, že někdo někde Romům dává stovku za hlas. Teď je to velice problematické, televize natáčí. Jak toho člověka zjistit, jestli za tou plentou skutečně hlasoval to, co chtěli, a aby si nešel pro tu pětistovku sedmkrát, nebo co jim slibují, ale představte si ty koresponďáky, jak tyhle všechny věci budou strašně snadné.
Čili to jsou asi hlavní věci, které jsou skutečně filozofické, proti kterým já jsem zásadně, proti tradici a znevažování voleb, tak jak je známe. Čili podpořím jak přepracování, tak zamítnutí. Doufám, že i u nás v klubu nás bude víc. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickými poznámkami bude reagovat pan předseda Kalousek, pan poslanec Feri, pan předseda Bělobrádek, paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, nemohu nereagovat na předřečníka. Pan poslanec Klaus nám vyjevil svůj názor, kdo podle něj má právo nebo nemá právo jít k volbám. Kdo má právo volit v ČR, stanovuje Ústava ČR, nikdo jiný, žádný názor. A to, že Klausovic teta už 20 let žije na jiném kontinentu než Václav Klaus, zajisté ví proč (pobavení), ji podle té Ústavy ještě nezbavuje volebního práva. A takových lidí bude jistě hodně.
Takže naše otázka je jediná: Jestli to právo, které nezpochybnitelně z Ústavy mají, jim chceme zpřístupnit, což by stát měl svým občanům zpřístupnit, anebo jim ho naopak chceme ztížit. Máte sice právo, ale my si až tak myslíme, že byste ho mít neměli, tak vám k tomu ten přístup ztížíme. A nejde jenom o Klausovic tetu. Jsou prostě lidé, kteří jezdí pracovat do ciziny. Jsou to nejenom vědci, jsou to i dělníci. Pracují na místech, kde není konzulát, kde není velvyslanectví. Představte si takové Japonsko, kde jsou čtyři ostrovy, Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, a velvyslanectví je jenom na Hokkaidó a prostě řada našich občanů pracuje na Kjúšú a chtěli by volit, protože to je jejich ústavní právo. A my teď máme odpovědět na jednoduchou otázku, jestli jim to ústavní právo zpřístupníme korespondenční volbou, tak jako většina civilizovaných států, anebo to naopak ztížíme, protože máš sedět doma, poslouchat Okamuru nebo Klause mladšího, nikam nemáš jezdit a jít k volební urně. A nic poštou posílat nemáš! Mezi tím se rozhodujeme.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Feri s faktickou poznámkou. Máte slovo. ***