(17.40 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Rád bych se ve vší úctě, ale se vší rozhodností ohradil proti tvrzení pana poslance Klause, že jsem snad svým vystoupením urážel jeho či jeho tetu. Ani jeho, tím méně jeho tetu, která svým pobytem v Austrálii projevuje nespornou míru racionálna, jsem zcela jistě neurážel. Naopak, jeho tetě, která žije v Austrálii, a mnoha podobným chci zpřístupnit jejich nezpochybnitelné ústavní právo, aby mohli volit korespondenčně a nemuseli jezdit na konzulát nebo velvyslanectví, což v tak velkých zemích, jako je Austrálie nebo Spojené státy nebo Japonsko nebo Čína, může být skutečně problém.
Chceme jim usnadnit přístup k jejich ústavnímu právu, nebo nechceme? Já si myslím, že pokud jim ho nechceme usnadnit, tak to je spíše urážlivý tento přístup. Ne ten přístup, který jim to usnadnit chce.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Válka. Paní poslankyně Matušovská se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Ještě jednou. Já naprosto rozumím prostřednictvím pana předsedajícího argumentaci pana poslance Klause, že člověk by si měl nějakým způsobem zasloužit jaksi tu čestnou povinnost, možnost jít k volbách a věnovat tomu jakési úsilí. A míra toho úsilí by měla odpovídat závažnosti toho procesu. Ale pro mě je to takové trošku déja vu. Já zažívám tyto diskuse v odborných společnostech, v medicínských, evropských, světových, českých poměrně dlouhou dobu, kdy je tam skupina tradicionalistů, která chtěla, abychom hlasovali o předsedech Evropské radiologické společnosti, Evropské chirurgické společnosti na místě, hlasováním zdviženou rukou nebo hlasováním v urnách, a skupina, která propagovala distanční formu hlasování a samozřejmě elektronickou cestu hlasování, kterou já bych tedy jako považoval za optimální řešení z dlouhodobého horizontu. A ten důvod byl ten, že naším cílem by mělo být umožnit co největšímu množství voličů, aby se voleb mohli zúčastnit a aby u těch voleb mohli být. A umožnit jim to tak, aby ty volby byly korektní, objektivní a spravedlivé. A toto je jedna z těch cest, jak toho dosáhnout.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení, já bych vašim prostřednictvím, pane předsedající, chtěl tedy doporučit panu Václavu Klausovi, aby v tomto případě připustil a pustil do dalšího čtení tento návrh, protože potom v souladu s jeho názory bychom mohli použít tento nosič k tomu, abychom zrušili to, čemu se říká volba v místě bydliště, kdy vezmete tu urnu jako člen volební komise a jdete s ní do místa, kde dlí zrovna ten člověk, který se nemůže fyzicky dostavit, protože mu to dělá problémy z důvodu jeho zdravotního stavu například. Protože to, že se tam nedostaví, když nemůže chodit nebo je nemocný, tak je naprosto skandální, protože on by měl přijít a své volební právo vyjádřit pouze tím, že se tam dostaví fyzicky. Já myslím, že to je tak absurdní, ta vaše argumentace, že se přímo nabízí říci: tak zrušme i tuto schopnost, protože pokud ten člověk se tam nedostaví, protože je nemohoucí, tak je to výraz jeho neúcty vůči volebnímu právu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pekarová Adamová. Po ní pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Tak já prostřednictvím předsedajícího k panu Klausovi. A předtím jsem to tady taktéž použila. To jenom aby tady nezaváděl. Chci říci, že nejenom že se máme poslouchat, ale reagovat na ty věcné argumenty. My tady jasně dokládáme na mnoha příkladech, že opravdu to zpřístupnění práva volit, tedy toho základního práva všech občanů, je tím základním, co nás vede k tomu, abychom předložili tento návrh zákona.
Mě by tedy zajímalo, jaké řešení doporučuje našim spoluobčanům, kteří žijí v zahraničí, kteří tam po nějakou dobu pobývají z jakéhokoliv důvodu, a vůbec to nemusí být tedy dvacet let, jak tady zmiňuje příklad ze své rodiny, ale mohou tam být opravdu jenom na kratší období a pak se vrátit zpátky, tak jak by jim on pomohl, aby mohli toto své volební právo vykonávat. To je jedna věc.
A druhá věc je, že když tady používáme nějaké argumenty, tak bychom si měli nejdříve ověřovat, zda jsou ta fakta pravdivá. Vy jste ve své argumentaci říkal, v té úvodní, že tedy v Rakousku ve volbách prezidentských, kdyby nebylo Vídně a těchto korespondenčních hlasů, tak by současný prezident zvolen nebyl. Ověřte si prosím, že to není pravda. Můžete se podívat. Já vám ten odkaz klidně, hned jsem si to tady našla na internetu, tak vám ho klidně dám k dispozici. Opravdu to tak není. Takže prosím, používejme fakta a nezavádějme.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Baxa. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Paní poslankyně Pekarová asi mluví o té opakované volbě, ne o té první. Co se týče Rakouska.
Co se týče pana Bělobrádka, tak jsem se zatím vydýchal. Ale to je sprostý faul, tato argumentace. Já jsem na rozdíl od vás chodil s urnou jako člen volebních komisí jako student i jako učitel za lidmi, kteří jsou nemocní a v místě bydliště nemohou volit. To nikdo nerozporuje. A používat tuto argumentaci je neuvěřitelná ubohost. Takže nevím. Nebudu mluvit o Náchodě a volebním obvodě. A už vás vynechám.
Co se týče pana Kalouska. Tam mě zaujala ta jeho tradiční vlasteneckost, že když mluví o tetičce, tak říká, jak dělá racionální rozhodnutí, že nežije v České republice. To je ten rozdíl mezi námi dvěma. Já miluji Českou republiku a nepovažuji to za racionální nebydlet v České republice. Pro vás je to jako ještě víc než ti lidé, co žijí doma. Tomu moc nerozumím.
A když jsme tedy u té Austrálie, abychom už opustili tu tetičku. Víte, já jsem se s ní bavil, se sestřenicemi, co tam bylo o České republice v australské televizi za posledních dvacet let. Tak byly to dvě zprávy. První byla, když byly v Praze povodně. Takové to Karlův most, takřka pod vodou. A druhá zpráva byla na celostátní televizi, když kandidát strany důchodců za životní jistoty se nedostal do parlamentu, prohrál sázku a musel sežrat toho brouka potemníka. To jsou ty dvě zprávy, které jako lidé žijící v Austrálii získali o České republice. A tím bych asi skončil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci Klausovi. Další s faktickou poznámkou, pan poslanec Martin Baxa. Připraví se pan poslanec Bělobrádek, Kalousek, Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já nemám v tuto chvíli ambici vstupovat do této možná trochu vyhrocené diskuse, jíž jsme tady svědkem prostřednictvím faktických poznámek. Ale chci říct, proč já jsem jeden z těch poslanců, který svůj podpis připojil k návrhu tohoto zákona.
Já jsem poslanec z města, o kterém se někdy říká, že je to nejameričtější město v Česku. Osvobodila nás v roce 1945 americká armáda. Jsme na to patřičně hrdi a toto samozřejmě rádi prezentujeme. A i z toho důvodu do našeho města velmi často přijíždějí Češi, kteří žijí ve Spojených státech amerických. Já jsem měl příležitost české komunity ve Spojených státech navštívit a slyšel jsem, dámy a pánové, od nich velmi často výzvu k tomu, aby byla korespondenční volba zavedena. Jsou to lidé, kteří ve Spojených státech amerických žijí někteří dlouhou dobu, někteří krátkou dobu. Jsou to mladí lidé, studenti, kteří tam studují, lidé, kteří tam pracují nebo už několik generací žijí a velice po té korespondenční volbě volají, ať už z těch důvodů čistě praktických, to znamená, že nejsou s to navštívit jedno z těch tří míst, nemýlím-li se, kde se dá ve Spojených státech amerických volit v době, kdy jsou volby, anebo z důvodů emocionálních, protože oni velice pečlivě sledují to, co se v České republice děje, mají na to nějaký názor, chtějí se tímto způsobem České republice přihlásit.
A já jsem přesvědčen o tom, že tento návrh umožňuje lidem, Čechům žijícím např. ve Spojených státech amerických, se takto přihlásit k tomu vlastenectví v tom nejlepším slova smyslu. Samozřejmě ten návrh může mít a asi má i nějaké nedostatky. Ale jsem přesvědčen o tom, že bychom měli tento návrh nechat projít prvním čtením, podpořit jej a v dalším procesu jej případně upravit. Ale ten princip je podle mého názoru určitě správný (upozornění na čas), a proto jsem jej podpořil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bělobrádek a připraví se poslanci Kalousek, Výborný, poslankyně Pekarová, Benešík a poslankyně Procházková. Prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pan Klaus tady peskoval paní poslankyni Pekarovou Adamovou, jestli se nepletu, že ho neoslovuje prostřednictvím předsedajícího, což nebyla pravda, a sám mě oslovuje napřímo. Tak to je prostě typické.
Druhá věc. Když dojdou argumenty, tak se jde ad hominem. To je také typické.
A třetí věc. No, logika je pořád stejná. Někdo má prostě objektivní potíže se fyzicky dostavit k volební urně ve volební místnosti. A je myslím už jedno, z jakých to je důvodů. Jestli to je jeho zdravotní stav, nebo ten stav, že je někde mimo dosah z objektivních důvodů, protože je v zahraničí a nemá tu možnost, jakou má každý jiný, kdo bydlí v České republice. Já myslím, že to je logické, že na tom není nic divného, je jenom potřeba použít zdravý rozum. ***