(19.00 hodin)
Poslanec Lukáš Černohorský: Já bych rád zareagoval na to, že pan Machytka měl velký náskok v rámci výběrového řízení. On skončil stejně hodnocený jako druhý kandidát a to byl pan Havrlant. Takže to bylo asi spíše subjektivní hodnocení. Tohle je potřeba uvést na pravou míru.
Ale já jsem dostal ještě jeden zajímavý... Nebo glosu jednoho z novinářů z Moravskoslezského deníku, kterou teď prostřednictvím pana předsedajícího přečtu, a rád bych položil panu poslanci Juříčkovi potom následně otázku: "Zajímavější ovšem je, že na povrch začínají vylézat i nové souvislosti. Některé mohou být spekulace, jiné do sebe podezřele zapadají. V kuloárech se stále hlasitěji mluví o tom, že Machytka se stal ředitelem FN díky přímluvě dvou regionálních představitelů hnutí ANO. Jedním z nich je Pavel Juříček - poslanec, velkopodnikatel z Opavska, který má na ministra zdravotnictví velký vliv. Byl ve výběrové komisi na šéfa FN a pro Machytku tam usilovně horoval. Ještě zajímavější roli ale podle všeho sehrává senátor za ANO Peter Koliba, porubský lékař, který je mimochodem gynekolog. A právě nedávné nesmyslné odvolání přednosty porodnické kliniky Ondřeje Šimetky bylo posledním démantem na náhrdelníku nesmyslných rozhodnutí Evžena Machytky." Jinak cituji z glosy Aleše Uhra.
Já bych se tady rád pana poslance zeptal, případně i pana ministra, zdali to bylo opravdu tak, že byl pan Machytka prolobbován a případně na základě čeho byl tedy preferován pan Machytka, naopak, když pan Havrlant byl podporován právě i fakultou ostravskou? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vám jenom poprosil, abyste se oslovovali prostřednictvím předsedajícího. Takže děkuji jinak za dodržení času.
A s další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Dolínek. Zatím je to poslední faktická poznámka, takže se eventuálně připraví, pakliže nastoupí další, pan poslanec Ivo Vondrák s vystoupením. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Částečně jsem chtěl říct to co předřečník, že opravdu bych poprosil pana poslance, aby nebyl zavádějící. Ve výběrovém řízení jednoznačně byli dva kandidáti ve finále se stejným počtem bodů. Až náměstek pana primátora udělal rozbor. Pardon, pan náměstek pana ministra udělal rozbor, který jednoznačně doporučil jednoho z kandidátů, což plně respektuji. Je to klasický postup. Ale prostě nezavádět tady, že někdo byl o míle dál apod.
A druhou věc jenom. Pan Němeček byl ve funkci 13 let. A pan ministr zmínil 16 výměn. Tady to bylo 6 měsíců a pět výměn. Opět. Já jenom bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího jenom požádat, já myslím, že to dneska neprojednáváme kvůli panu Němečkovi, nikdo ho zde nezmiňoval. A myslím si, že to byla zbytečná paralela. Já bych se tady chtěl postavit za pana ministra v jedné věci, že určitě je to nelehké to vyřešit. Je to velmi komplikované, jak zde bylo popsáno. Ten celý obor na vysoké škole je tam mladý. Ta situace je tam komplikovaná. A o to víc bych to nechtěl ještě hyzdit paralelami z minulosti. Já myslím, že se k tomu musíme postavit, jak to je, a vyřešit tu věc.
Já si velmi vážím pana docenta Svobody v té odborné části, jak o tom hovořil, a historicky za naši osmiletou zkušenost a spolupráci mohu říct, že takřka z 90 % se v odborné části nikdy nemýlil. Proto ta slova, co zazněla, myslím, že je dobré brát velmi vážně zde.
A poslední věc. Mě velmi mrzí, že stávající ředitel ostravské nemocnice pana ministra vystavil takové trapnosti, jako je to, že zde dnes trávíme hodinu času zabíháním do podrobnosti, kdo kde řídí jakou část fakulty, kdo je kde přednosta, kdo kam posílá jaké vzorky. To sem nepatří. Aby pan ministr byl vystaven tomu, že něco si musí po telefonu dohadovat s nějakým přednostou, a ředitel to není schopen garantovat, to je podle mě trapné.
Takže já si pevně doufám věřit, že (upozornění na čas) pan ředitel sleduje tu situaci a svoji odpovědnost vyvodí urychleně v řádu hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Ivo Vondrák. Tak, pane poslanče, máte slovo. A připraví se pan poslanec Válek.
Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Věcně, stručně. Za prvé nejsem schopen a nemůžu potvrdit či vyvrátit lékařské dovednosti pana docenta Zonči či doktora Machytky. To je první věc. Co ovšem můžu jako člověk, který stál v čele akademické instituce poměrně dlouhou dobu, hodnotit výsledky manažerské práce pana Machytky. Dobrý manažer musí mít svoji vizi a musí pro ni získat lidi. Výsledek je takový, že personální politika vede až k destrukci celé FN. A to, že tady zaznělo, že nemocnice je rozpolcena, je prosím vás důkaz toho, že to pan ředitel nezvládá. Prostě tak to je. Nemůžete jako ředitel během devíti měsíců, co tam působí, v podstatě dovést nemocnici do takovéhoto stavu. Dokládá to nakonec i stanovisko 34 primářů, přednostů a jejich zástupců, kteří v podstatě - a teď budu citovat - vyjadřují významné narušení důvěry v osobu ředitele a požadují odstranění atmosféry strachu a nejistoty, která v nemocnici panuje. Já si myslím, že to je docela zjevné, a myslím si, že tady není o čem moc diskutovat.
Nyní bych se chtěl zastat pana docenta Šimetky. Já jsem měl za tu dobu možnost se setkat s celou řadou lékařů z FN. Řešíme to déle než 14 dnů. Ta nemocnice je v těchto problémech delší dobu. Docent Šimetka byl odvolán takovým způsobem, že do půlnoci musel opustit svoji kancelář a odnést si své věci v krabici! Když měl být uveden zpátky do své pozice, tak požadoval po řediteli, aby se mu omluvil. A byl označen za člověka, který je agresivní. Nezlobte se na mě, takto se nejedná s přednostou kliniky, který má akademický titul a navíc ještě skutečně pracuje pro Lékaře bez hranic, což bych považoval za pozitivní, protože obětuje svůj čas a v podstatě nasazuje možná někdy i život v takovýchto situacích.
Takže prosím, já bych chtěl říct, že ta situace je vážná. Myslím si, že skutečně není správné, že ji řešíme tady na půdě parlamentní Sněmovny, protože to není vhodné. Ale domnívám se - a my jsme takto vyjádřili své stanovisko i s panem primátorem, protože jsme v podstatě vystaveni také tlaku dané situace. Mimochodem, i já ze své funkce hejtmana de facto a de iure musím zodpovídat za stav zdravotnictví v našem kraji a FN je klíčová. Prosím tedy, abychom se shodli na tom usnesení, a pokud možno situaci si vyřešili, tak jak to tady zaznělo. Já se domnívám, že by bylo, a tady to zaznělo už z úst předcházejícího řečníka, že by nejlepší bylo, kdyby pan ředitel takto učinil sám a dobrovolně a odešel se ctí. Nikdo se ho samozřejmě nechce dotknout, ale je to rozhodnutí, které je na něm, a myslím, že primárně na něm. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní bych tedy vyzval, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy, pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Dobrý večer, dámy a pánové. Chci být hodný, byť jsem se při některých vystoupeních lehce rozčílil. Já jsem si vzal s sebou jednací a volební řád Akademického senátu Lékařské fakulty Ostrava, protože jsem na základě jednoho z vystoupení nabyl dojmu, že ten jednací řád musí být zcela jiný než jednací řád ostatních lékařských fakult. Není, je stejný.
Já jsem dvě období po sobě, a prostřednictvím pana předsedajícího kolega poslanec Vyzula to potvrdí, dělal předsedu Akademického senátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Organizoval jsem volbu tří děkanů. Na další volbě děkana jsem se podílel. A dělal jsem šest let předsedu Asociace akademických senátů lékařských fakult České a Slovenské republiky, tedy i Akademického senátu Lékařské fakulty Ostrava, a s jejich předsedy jsem se opakovaně setkával. Vždycky jednou za rok máme setkání a debatujeme problémy. Tak v roce 1989 jedna ze zásadních věcí, jedna ze zásadních věcí, za kterou studenti bojovali, bylo něco, čemu se říká akademické svobody. Debatovat o tom, že akademické svobody... nebo naznačovat, že akademické svobody nejsou něco, co je neotřesitelné, mně připadá neskutečně dehonestující. A součástí akademických svobod je respektovat rozhodnutí akademických senátů fakult a univerzity. V akademických senátech nejsou jenom nějací úplatní akademici, pokud by si to kdokoliv myslel, ale v řadě akademických senátů je polovina, nebo alespoň třetina, ve většině polovina studentů.
To, že by mohli být zmanipulované volby do senátu, kde je polovina studentů, že by ti studenti si zmanipulovali volby a že zvolili někoho zmanipulovanými volbami, to mi přijde naprosto absurdní. Ano. V historii jednotlivých fakult se řada děkanů odvolávala. A ano, architektura v Brně je jeden z těch příkladů. Ti děkani bojovali z rozhodnutí akademických senátů. Ty důvody byly různé. Ale vzpomeňme si na kauzu plzeňských práv. Kdo byl hnán finálně k odpovědnosti? Předseda Akademického senátu Právnické fakulty v Plzni. Ten byl ten, který odpovídal. Akademický senát je parlament fakulty. Akademický senát je parlament univerzity. Jeho postavení je neotřesitelné, a pokud opravdu existují podezření na zmanipulování voleb do akademického senátu, je to opravdu nesmírně vážné podezření. A pokud zazní na půdě parlamentu, mělo by být velmi, velmi důsledně řešeno. ***