(14.40 hodin)
(pokračuje Plaček)
Mimochodem, včera proběhlo docela zajímavé setkání za účasti asi sta návštěvníků. Pořádal to Občan, zapsaný spolek, a tam údajně zaznělo na tuto otázku, jak bude postupovat ten lékař, od pana Krále, tuším, z Ministerstva zdravotnictví, že se má přejít k jinému lékaři. Ale i ten druhý lékař v příštím roce bude mít tu povinnost. Anebo že má odmítnout tu péči. Něco jako revers. V každém případě toto dořešeno není.
Elektronický recept ve stávající podobě nic lékařům nenabízí. Ani lékový záznam, ani kontrolu interakcí, kontraindikací předepsaných léčivých přípravků, nic. Jenom je opravdu zbytečně zatěžuje. Zatěžuje je časově a i obtížností celého systému. Lékaři samozřejmě po spuštění celého systému po novém roce si dali tu práci a ten čas začali sledovat. Ambulance diabetologa: jeden recept při čtyřiceti lidech v čekárně, asi 45 receptů za tu ordinační dobu znamená plus půl hodiny navíc. Jeden recept 40 sekund. Praktici si to spočítali, že to je jedna celá ordinační hodina navíc prakticky ztracená, protože se jenom čeká na odezvu systému. Ať si myslíme o evidenci tržeb cokoliv, tak ta tedy šlape opravdu v řádech já nevím, jestli mikrosekund. Tady toto prostě nepracuje tak, jak by mělo. Opravdu to lékaře zatěžuje.
Občas samozřejmě ten systém má také výpadky. Mám potvrzeno, že některý ten den to bylo třeba dvě hodiny. Co jsme vytýkali v Senátu, bylo také to, že neproběhl plánovaný pilotní projekt, kde by se vyzkoušel celý ten systém, vychytaly chyby, opravily a pak teprve celý ten systém spustil naostro. Dokonce ten náš návrh oddálení o dva roky směřoval i v souladu s usnesením vlády z roku 2016, z podzimu, listopadu, který plánoval spuštění tohoto pilotního projektu elektronického receptu k 1. lednu 2019 s tím, že bude probíhat půl roku do 30. června 2019 a systém se spustí naostro 1. ledna 2020, naprosto v souladu s naším návrhem. On ten pilotní projekt vlastně de facto probíhá teď. Teď se vychytávají chyby, teď teprve se rozhoduje, co bude dál a kdy vlastně všechno se podaří časově zvládnout.
Je zcela zřejmé, že ve chvíli, kdy poskytovatelé zdravotních služeb, lékaři, se dozvěděli o návrhu, že se nebude sankcionovat tento rok, tak je pochopitelné také to, že se všichni do tohoto systému od 1. ledna nezapojili. Že ten systém nějakým kostrbatým způsobem funguje, to samozřejmě víme, nicméně všichni lékaři tam určitě nejsou, a někteří dokonce ani býti nemohou. Přibližně asi 7 000 lékařů do dnešního dne nemá ty přístupové kódy ze SÚKLu dodány. Takže i kdyby chtěli, tak se do tohoto systému zapojit nemohou. Tvrdí se, že to jsou většinou lékaři jako odbornosti radiolog, patolog, mikrobiolog. Není to pravda. Jsou to i lékaři, kteří poskytují primární péči i v ambulancích specialistů. Někteří čekají od listopadu, někteří čekají dokonce od října.
Jeden z dalších důvodů, a můžete si o tom myslet, co chcete, opravdu, starší osoby obecně, platí to i o starších lékařkách i starších lékařích, k elektronice prostě příznivý vztah nemají. Prostě to nejsou schopni zvládat. Někteří to řeší tím, že požádají firmy, aby jim toto všechno zprovoznily, což je velké riziko, protože ty firmy v tu chvíli mají přístupové kódy, které jsou těm lidem SÚKLem poskytnuty. A je také zřejmé, že možná i tito starší se nezapojili do tohoto systému, vydávají recepty v papírové podobě, že nebudou sankcionováni a možná skončí své praxe jenom o rok později. Při personální devastaci zdravotnictví je to opravdu velký vykřičník, kdo je nahradí. Jsou to samozřejmě většinou provozovatelé ambulantních zdravotních služeb, dá se předpokládat, že své praxe budou prodávat, koupí si je lékaři z nemocnic. A kdo pak bude v nemocnicích?
A konečně možná poslední bod. On ten celý systém je možná ohrožen ještě i z jiného důvodu. Nejsem ajťák, ale podle informací, které jsem obdržel, je snad problém v tom, že informace, které jsou na receptu, to znamená informace o pacientovi a informace o tom předepisovaném léčivém přípravku, se nějakým způsobem musí překódovat do toho čárového kódu nebo QR kódu a údajně právě tento způsob překódování je chráněn patentem. Je otázkou, jestli to tak opravdu je, či není, a je také možné, že o tomhle bude rozhodovat soud. A pak bude rozhodovat de facto o celém systému elektronických receptů. Je pak také možné, že vůbec nebude stačit ani ta doba dvou let, která Senát v tom senátním návrhu zákona navrhoval.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a rád si vyslechnu samozřejmě vaši reakci na svůj projev. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladimíru Plačkovi a nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne všem. Jsme tady ve zvláštní situaci, protože máme předložený zákon ze Senátu, který časově je pozdě, protože už by musel řešit věci retroaktivně, protože zákon už byl přijat a platí a toto je jeho změna. A ten návrh senátní říká řadu věcí, se kterými já mohu souhlasit, a můžeme souhlasit všichni, protože bohužel elektronický recept se připravoval deset let a díky neschopnosti SÚKLu v současné době neplní žádnou z funkcí jinou, než kterou plní běžný papírový recept.
Jsme teď ale v situaci, kdy máme zdravotním výborem prošlý návrh změny, kterou předkládá ministerstvo, nebo respektive ministr, s tím, že sankce za předepsání receptu papírového se na dobu jednoho roku ruší. Co to znamená? Ze zákona je povinna lékárna na papírový recept vydat lék. To, že to je na papírovém médiu, může, nebo měl trestat jenom SÚKL, s lékárnou to nemá nic společného. Čili tento návrh, který předložilo ministerstvo, říká, že po dobu jednoho roku vedle sebe mohou běžet papírové a elektronické recepty. Je to velmi zásadní věc, protože jsem přesvědčen, že za tu dobu jednoho roku dojde vlastně k vyzkoušení elektronického receptu praxí.
Ministerstvo by také mělo ve spolupráci se SÚKLem a jeho novým vedením zajistit to, aby všechny ty funkce, které by měl mít, od toho, co říkal pan senátor, možnosti psát opiáty přes možnost vstupovat do léků, které pacient bere, po odstranění celé řady technických závad, které tam jsou a o kterých se hovoří, za tu dobu jednoho roku by mohlo dojít k tomu, že by elektronický recept byl lékařskou společností akceptován.
Jsem dokonce přesvědčen, že na konci toho jednoho roku, když toto všechno proběhne, bude tak většinové psaní elektronických receptů, že se budeme moci stát evropskou zemí na úrovni a kulturní a říci: pro nás je psaní elektronického receptu dobrovolné, stimulované nějakou bonifikací, tak jako to je teď, a bude 99 % lékařů psát. A ti, co nebudou psát, je to jejich rozhodnutí. Jsem přesvědčen, že svobodu v této věci mají mít i ti lékaři, ale je otázka, jak to po tom roce bude vypadat a jestli ta situace bude taková, že budeme moci říci ano, jako Německo, jako Francie, jako Holandsko, my jsme země, kde se to píše dobrovolně, ale všichni to píší. Je to stejné jako v britském království. Nemají povinnou lékařskou komoru, ale žádný lékař si nedovede představit, že by provozoval praxi, aniž by byl člen The British Medical Association.
Proto, že to řešení, které máme teď na stole, tak jak ho předložilo ministerstvo, je řešení, které dává prostor pro to, aby všechny chyby elektronického receptu byly odstraněny, umožňuje souběžné psaní papírových a elektronických receptů a umožňuje i úvahy s odstupem času o tom, že by ta povinnost, a každá povinnost je špatná, nemusela být formulována, navrhuji, aby tento senátní návrh byl zamítnut v prvním čtení.***