(10.30 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Mým opravdu velkým cílem je zajistit potřeby vojáků - od posledního vojáka přes samozřejmě naše vojáky v misích, Generální štáb apod. Jenom abyste věděli, jak to funguje. Ministerstvo obrany v podstatě má, já to nazývám, další sekci, což je Generální štáb Armády ČR, která řídí Armádu ČR, to znamená vojáky. Generální štáb je odpovědný za to, že na Ministerstvo obrany přijdou tzv. specifikace podle potřeb, které by měly navazovat na střednědobé cíle, které by měly navazovat na KVAČR. Ty specifikace chodí, ale ty specifikace často, občas nebývají reálné. Pak probíhá marketingový průzkum dva roky, což je ukázka například víceúčelových vrtulníků. A zde mohu sdělit veřejnou informaci, kde já v tuto chvíli disponuji výsledkem marketingového průzkumu po dvou letech. Po dvou letech nikdo neprošel. Takže v tuto chvíli jsem zadala Generálnímu štábu, že do 31. ledna chci přesnou reálnou specifikaci na pořízení víceúčelových vrtulníků, které budou použitelné pro Armádu České republiky, a samozřejmě následně je budeme zadávat. Chci urychlit, ztransparentnit a zefektivnit akviziční procesy.
Zákon o zadávání veřejných zakázek. Když se zpracovával, Ministerstvo obrany mělo spoustu připomínek, chtělo spoustu výjimek. Výjimky tam jsou. Zadávat se dá, dá se to zjednodušit, dá se to urychlit. Ale tady vás chci ještě upozornit na jednu záležitost. Vzhledem k tomu, že mnoho akvizičních procesů vyžaduje prověrky uchazečů na pořízení právě například techniky nebo dalších věcí, ne všichni uchazeči toto splňují. V tuto chvíli se stalo, že již například dva velké akviziční procesy jsme museli vrátit s tím, že nesplňují technické parametry. Čili ty procesy netrvají dlouho jenom kvůli tomu, že to nelze naplánovat, ale trvá to i kvůli tomu, že se uzavírají, protože nikdo nevyhrál danou zakázku, a soutěží se to nanovo, což je samozřejmě pro mě velká výzva to opravdu změnit.
Další věc. Rok 2017 znamenal, že Ministerstvo obrany nevyčerpalo 4,5 mld. To je fakt. Když jsem si zjišťovala, co v těch 4,5 mld. je, koneckonců vy, především rozpočtový výbor, to určitě od nás dostanete, tak v tom jsou často běžné výdaje, například na servisy. Jsou v tom běžné výdaje na servisy letadel a samozřejmě mé otázky vedly k tomu, kde jsem se ptala, proč jsme to tedy predikovali na rok 2017, když víme, že například oba dva naše airbusy půjdou v roce 2018 čtyřikrát do opravy. Takže v tuto chvíli chci nastavit správně i plánování, které nám následně odpoví na to, že jsme schopni čerpat rozpočet. V tuto chvíli nejsme a není to vina jenom mého předchůdce, je to chyba mnohých dalších ministrů, kteří seděli na tom ministerstvu a kteří se obávali ty akviziční procesy spustit, a proto je tam opravdu spousta nevyřešených záležitostí.
Co se týká roku 2017, čerpáno v procentech vůči požadavku HDP bylo 1,07. Za rok 2018 tím, že máme rozpočet 58,9 mld., ten odhad je 1,13 % za podmínky, že všechny akviziční procesy, které jsou plánovány na rok 2018, budou realizovány. Já teď v lednu stojím před Parlamentem ČR, před Poslaneckou sněmovnou, a sděluji vám, že nebudou. Nebudou, protože některé musíme upozadit, některé budou dlouho trvat a některé se budou muset posunout do roku 2019. Ale to nevadí, protože jsem schopna s tím rozpočtem něco dělat. Tady padl návrh například na rozšíření vzdělávání. To jsem navrhla na rok 2019, kdy už jsem navštívila střední vojenskou školu, kde chceme otevírat pobočky v jiných krajích, například v Karlovarském kraji v roce 2019. Chci to samé učinit i s Univerzitou obrany, kterou jedu navštívit v pátek, kde studujeme obory, nebo vojáci studují obory, které v tuto chvíli považujeme za již celkem irelevantní pro potřeby Armády ČR. Takže chci úplně i jinak nastavit školství pro naše vojáky.
Další věc, co zde padlo. A teď se vrátím k zákonu, který zde předkládáme, prostřednictvím pana předsedajícího. Státní rozpočet, který navrhuje ministr jakéhokoliv ministerstva, následně schvaluje vláda ČR, projednává ho s Ministerstvem financí. S tím rozpočtem jdeme za vámi do Poslanecké sněmovny. Takže vy, vážení poslanci, poslankyně, v podstatě mně můžete pomoci, že každoročně v tom návrhu rozpočtu budou například ta 2 %. Nicméně vás chci požádat o jednu věc. Já teď nezaručím, že za rok 2018 se vyčerpají 2 %. Řekla jsem vám odhad 1,13. Na rok 2019 to bude možná trochu více, nicméně v tuto chvíli vyčerpat 2 % není reálné právě z důvodu toho, že nejsou nastartovány mnohé akviziční procesy. A to není vina jenom pana ministra Stropnického, já ho zde musím samozřejmě trochu i hájit, je to vina i ostatních ministrů, ať už tam byli za různé politické strany, a nebudu komentovat například vyjádření pana Vondry k červenému tlačítku. On možná ani nevěděl, že nějaké existuje, protože ho dával náměstkům.
Další věc. Chci zde sdělit, že s tímto návrhem, který zde přišel, já ho i vítám, ale vzhledem k tomu, že vím jako ministryně obrany v tuto chvíli na základě všech čísel, podkladů, dokumentů, plánů, KVAČRu, akvizičních procesů my nejsme schopni to naplnit. Čili já vás žádám o zamítnutí tohoto návrhu, ale s tím, dejte mi prosím rok a za rok, pokud budeme vědět, že se nám zlepší akviziční procesy, Ministerstvo obrany samo připraví případně návrh novelizace zákona nebo nový návrh, který toto bude obsahovat. Jinak z obecného pohledu mít v zákoně to, k čemu jsme se přihlásili vstupem do NATO, je nadbytečné. Čili v tuto chvíli se zde můžeme bavit i o smysluplnosti toho, abychom ten závazek měli.
Vy jako vážení poslanci a poslankyně jste odpovědní za to, že zde schvalujete státní rozpočet. Budu velmi ráda, pokud i na výboru pro obranu se budeme bavit o právě těch potřebách, akvizičních procesech a možném čerpání za jednotlivé roky z Ministerstva obrany. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Ještě bych se chtěl zeptat, paní ministryně, jestli to mám brát jako návrh na zamítnutí, protože on nezazněl v rozpravě. Ten zazněl ve zprávě zpravodaje, nikoliv v rozpravě, takže zatím ho nemám. Dobře, tak zatím ne. V tom případě tady mám tři faktické poznámky. První je na řadě pan poslanec Černý.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, pane místopředsedo. Já se k tomu proč asi hned tak nedostanu, protože musím logicky reagovat na to, co řekla paní ministryně. Jednak je evidentní, že se podílela na té vládní zamítavé zprávě, a tím pádem by se s ní dalo souhlasit, ale zdaleka ne ve všem. Je škoda, že ten rok, o který nás žádá, je věc velice relativní. Čert ví, jak to bude s tím rokem. Možná by vláda v demisi měla počítat na dny, možná maximálně týdny, a jak to bude s další vládou, to teprve uvidíme. Takže s tím rokem nevím, jak to bude.
Můžu jenom konstatovat ve shodě zase určitě s paní předsedkyní výboru Černochovou, že pan předchozí ministr obrany měl ne rok, ale čtyři, že to byl ministr, který měl bezkonkurenčně nejlepší podmínky ze všech ministrů obrany, co já tedy pamatuji, a už jich tady pár pamatuji, měl navíc napříč politickým spektrem podporu ve věci výdajů, dokonce jsme mu nabízeli několikrát, že mu pomůžeme zvýšit výdaje na obranu, a co je snad nejdůležitější, pracoval v podmínkách, kdy se začala projevovat konjunktura, to znamená, kdy se oživovala ekonomika a peníze prostě byly. Ruka Páně byla otevřena, ale nebyl nikdo, kdo by dokázal ten nástroj uchopit a smysluplně ho využít. Já jsem byl častým kritikem pana ministra obrany a doufám, že budu mít komfortnější pozici v tomto volebním období a že paní nová ministryně se zaslouží o to, abychom s tímto institutem, tedy s kritikou, se museli obracet jen na věcné případně dílčí problémy (upozornění na čas) a ne generálně na rezort. Děkuji. ***