(10.20 hodin)
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Budu jenom velmi stručně vaším prostřednictvím reagovat na pana kolegu Hájka. Ta 2 % si nikdo nevymyslel. Ta 2 % byla zmíněna už na summitu ve Walesu, že mají být mezi státy uplatňována ještě za minulého amerického prezidenta i za toho současného. Následně, a byli to ministři vaší vlády, prostřednictvím pana předsedy kolego Hájku, kteří na to kývli, že ano, že si jsou vědomi toho, že je zapotřebí tyto závazky plnit, protože platí ono pravidlo pacta sunt servanda.
Co se týče 1,4 % HDP z minule, to byl ten problém. Vy jste to měli v koaliční smlouvě a nedodrželi jste to. To je ten důvod, proč si myslím, že jediná možnost je ošetřit to v zákoně. A ani programové prohlášení, ve kterém to máte. A je s podivem, že teď říkáte něco jiného, nehlásíte se k tomu. Tak se samozřejmě dá změnit. Víte, ono by, jak jste říkal ta krásná čísla, jak ten rozpočet jde nahoru, to by platilo tehdy, pokud by byl schopen váš ministr ty finanční prostředky utratit. Já už jsem to tady říkala před tím.
Já se omlouvám. (Řečnice se otáčí do vládní lavice, kde se hlasitě baví poslanec Farský s ministryní obrany.)
Já už jsem to tady říkala předtím. Není možné, aby každý rok panu ministrovi, když tam zbylo v průměru kolem 5 miliard, jeden rok v roce 2015 bylo méně, protože předplatil gripeny a byly to jenom 2,5 miliardy, tak aby se toto započítávalo do toho, že výdaje na obranu jdou nahoru. Nejdou nahoru. Jdou dolů. Vždyť jak říkám, v roce 2017 budeme pod 1 % HDP.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura a poté pan poslanec Černý. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych využít faktickou poznámku, abych reagoval na vystoupení pana poslance Peksy a některých dalších kolegů. My jsme určitě pro, abychom se bavili o výdajích, které bude činit Česká republika, aby česká armáda byla efektivní. To přece ale není nic proti tomuto návrhu zákona. Myslím, že to je samozřejmý předpoklad, že ty výdaje musí být efektivní.
To, že si každý stát nakupuje zbraně, jaké chce, resp. že tam není kompatibilita, to je fakt. A mluvil o tom pan poslanec Juříček. Tak jestli je někdo silný, tak je to zbrojařský průmysl. Zeptejte se... Už to, že naše vláda v demisi garantuje rok 2019, je absurdní věta, ale budiž. Zeptejte se stávajících členů vlády či pana premiéra, zda už ho kontaktoval čelný představitel země, který chce dodat nějaké zbraně České republice. Já si tipnu, že ano, i když o tom nic nevím. To jsou přece kontrakty, které se domlouvají na úrovni předsedů vlád, prezidentů, ministrů obrany. Tak to berme jako fakt. V takovém světě žijeme. A současně si ale řekněme, že máme vlastní průmysl a že je úkolem i České republiky a české vlády, pokud je to zboží konkurenceschopné a má dobrou cenu, aby dodávaly české firmy. Ale v takovém prostředí určitě žijeme.
A poslední - k těm výdajům Ruska a k Evropské unii. Řeklo se "nevzpomínejme", ale někdy si musíme vzpomenout. Tak pamatujete si na studenou válku? A na to, proč vlastně komunismus padl? Mimo jiné proto, že se nebyl schopen vyrovnat fungujícím ekonomikám ve výdajích na obranu. A my jsme ty komunisty uzbrojili. To, že KSČM říká, že ten zákon nepotřebujeme, je jasné. Oni chtějí vystoupit z NATO. Tak proč by oni měli podporovat nějaké výdaje? (Nesrozumitelné.) Já tomu rozumím, i když s tím nesouhlasím. Ty já přesvědčovat nebudu. Ale vás ostatní. Děláme to pro sebe.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní mi dovolte přečíst krátce omluvy. Pan poslanec Birke se původně omlouval do 11 hodin, mění svoji omluvu a omlouvá se po celý den dnešního jednání z pracovních důvodů. Pan poslanec Vít Rakušan se omlouvá od 10.30 do 11.45 z pracovních důvodů.
Nyní faktická poznámka - pan poslanec Černý. Máte slovo.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, pane předsedo. Budu v rámci pochopitelně faktické poznámky reagovat na předřečníky, v tomto případě tedy na kolegu Stanjuru. Víte, vystoupit ze Severoatlantické aliance by nás přišlo nepředstavitelně draho. My nejsme takoví blázni, abychom něco podobného mysleli jako jednorázový krok, který nebude doplněn ničím jiným. Takže pane kolego Stanjuro prostřednictvím předsedajícího, vezměte na vědomí, že klub poslanců KSČM nejsou lidé chudí duchem a nechtějí vystoupit ze Severoatlantické aliance proto, aby přinutili Českou republiku dávat na obranu 30, 40, možná polovinu našeho rozpočtu. To prostě nechceme. Takže máme pochopitelně projekt, který by měl nahradit naši účast v Alianci.
Ale teď se vrátím k tomu, taky to zaznělo, takže je to reakce na to, co už tady bylo řečeno, pokusím se vám sdělit, jak je to s těmi 500 miliardami. Víte, že rozsah vnitřního dluhu 100 až 500 miliard, to je pochopitelně trochu silná káva. Těch 500 miliard vzniklo tak, že si někdo dal práci a spočítal, kolik toho armádě chybí, kdyby náhodou už předchozí všechny garnitury dostávaly ona pomyslná 2 % z hrubého domácího produktu. Pak bychom se přiblížili oněm 500 miliardám vnitřního dluhu. Je to fikce. Je to pochopitelně vycucané číslo. Takových bychom mohli vyfabrikovat libovolné množství.
V příští své faktické poznámce se pokusím odpovědět na to, nebo položit si otázku, proč to vlastně všechno děláme, k čemu to všechno směřuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení časového limitu. Dobré dopoledne všem. Nyní s přednostním právem paní ministryně Šlechtová.
Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, musím sdělit, že jsem velmi ráda, že k bodu Ministerstva obrany se dostávám po hodině a půl. Děkuji za tu možnost zde vystoupit. Budu hovořit velice stručně k debatě, která zde proběhla, a to v několika bodech, a v závěru se vyjádřím k předloženému poslaneckému návrhu zákona, protože o tom tady dneska všichni jednáme a k němu budeme hlasovat. K ničemu jinému.
Zaprvé. Jsem velmi ráda, že všechny politické strany napříč touto Poslaneckou sněmovnou považují obranu České republiky za svou prioritu. Slyším to ráda já, slyší to rádi určitě zaměstnanci Ministerstva obrany, ale především vojáci, kteří toto zajišťují. Sami víte, že jsem několikrát sdělovala, že chci obranyschopnou a bojeschopnou armádu České republiky. Ale s tím souvisejí další věci, ať je to rozpočet, ať jsou to akvizice, ať je to řádné a správné plánování potřeb od vojáků přes Generální štáb, co doputuje na Ministerstvo obrany. Jde o ty potřeby, které se musejí zmapovat.
Zadruhé. Přijdu si tady trochu jako mlýnské kolo. Nastoupila jsem na Ministerstvo obrany před pěti týdny. Pět týdnů tam zkoumám, řeším všechny záležitosti, které mi tam leží na stole. A chtěla bych také vědět, zda za čtyři roky zde bude jakýkoli poslanec za jakékoli politické uskupení, který řekne, že pokud já budu podepisovat ty dané smlouvy, tak že možná budu stejně jako paní Parkanová. Ale aspoň ti vojáci budou mít výstroj, budou mít výzbroj a budou mít techniku, kterou v tuto chvíli nemají. Máme ruská děla. Máme radary, které jsou 15 let po své životnosti. A proč se to neřešilo? V tuto chvíli mi leží na stole hodně věcí. Já to řeším. Já to vyřeším. A budu doufat, že za ty čtyři roky tady bude někdo stát, kdo řekne, že to bylo správně vyřešeno a že jsme rádi, že to Šlechtová podepsala.
Ministerstvo obrany, Armáda České republiky má dlouhodobý plán, který se nazývá Koncepce výstavby Armády České republiky. Je to plán výstavby Armády České republiky do roku 2030. Schválila to Sobotkova vláda. Prošlo to výborem pro obranu. Čili plán existuje. Tento plán obsahuje různé důležité akviziční projekty, které vycházejí i z našeho závazku členství v Severoatlantické alianci. K tomuto takzvanému KVAČRu existuje střednědobý plán, který už rozebírá ty velké věci do opravdu plánů i harmonogramů a samozřejmě cenového odhadu, jakým způsobem armáda ty potřeby vůbec bude realizovat prostřednictvím akvizičních procesů na Ministerstvu obrany. V tuto chvíli mohu sdělit, že ne vše sedí, ale já doufám, že za možná rok, rok a půl se nám podaří, aby opravdu všechno bylo řádně plánováno a aby to sedělo na střednědobé cíle KVAČRu, což jsme samozřejmě také posílali do NATO, protože tím jsme dali najevo, že se zavazujeme k těm dvěma procentům. ***