(10.00 hodin)
(pokračuje Vích)
To, že by se uzákonila skokově nebo výhledově 2 %, by podle mého názoru vedlo k neefektivnosti. Mohlo by to také skončit tím, že se najednou v průběhu roku zjistí, že ty akvizice připravené nejsou v určité fázi, a nakoupilo by se třeba 12 gripenů anebo by se nakoupilo 12 helikoptér Venom jenom proto, aby se ta dvě procenta utratila.
A závěrem dovolte mi ještě k paní předkladatelce Černochové prostřednictvím pana předsedajícího. SPD nechce obnovit základní vojenskou službu. SPD chce zavést osmitýdenní základní vojenský výcvik pro odvedence, a to na základě dobrovolnosti. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Žáček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych reagoval na tu informační válku. Já se domnívám, že tento pojem není adekvátní současné situaci, a to zcela jednoznačně. Myslím si, že Česká republika stejně jako ostatní státy se na jejím vedení, participaci v rámci zpravodajského deštníku NATO podílí, není tudíž úplně nezapojená. Nicméně konflikty v Sýrii, konflikty na východě Ukrajiny nebo konflikty v Afghánistánu nevyhrávají pouze informace. Ty informace jsou vhodné, nicméně také nemusí vést k vítězství. K tomu je nutné mít příslušnou výzbroj, být schopen vést konvenční válku samozřejmě v intencích kvality a moderní výzbroje 21. století. Pokud budeme to rozhodnutí odkládat, tak tím ve středním horizontu, čili pěti, deseti let, budeme ohrožovat bojeschopnost Armády České republiky jak v kontextu naší koncepce obrany České republiky, tak v rámci NATO. Čili my dneska rozhodujeme o tom, jaká bude situace za pět, za deset let. A to zpoždění, jak jsme si zde řekli, je poměrně veliké a je nutné ho nezvětšovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Tak tím nám skončil první blok faktických poznámek a přicházejí na řadu přednostní práva. Takže nejprve pan předseda Stanjura, poté paní ministryně Šlechtová. A uvidíme, jaké budou faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak zas příště, až budou poslanci bez přednostního práva říkat, jak tady jsou poslanci dvou kategorií a ti, co mají přednostní právo, že mají přednost, tak se podívejte: skoro hodinu byly faktické připomínky. A dovolím si to okomentovat, že 75 % z nich byla standardní vystoupení v rozpravě, jenom kolegyně a kolegové nechtěli čekat. Ale to je na okraj.
Pan poslanec Hájek, zpravodaj, je vedoucí delegace našeho Parlamentu do NATO. Svobodně jsme si ho vybrali, v demokratické tajné volbě jsme ho zvolili. Očekával bych, že jako první bude podporovat tento zákon. Bohužel ne. A podle mě jenom z politických prestižních důvodů, protože ty politické argumenty, které tady uvedl, tak neobstojí, když použiji politicky korektní slovník.
Podívejme se nejprve do návrhu, resp. dneska už schváleného rozpočtu na rok 2018. Pane zpravodaji, kolik činí mandatorní výdaje celkově? Kolik procent HDP činí mandatorní výdaje? Nemyslím na obranu. Myslím celkově. Nezkoušíme se, já to hned odpovím. To byla řečnická otázka. 756 miliard jsou mandatorní výdaje bez kvazimandatorních výdajů, což jsou mzdy. Takže reálně každá vláda má díky tomu, jak máme nastavené zákony, zhruba 300 mld. manévrovací prostor pro své politické priority. 756 miliard. Dvě desetiny procenta HDP, když to zaokrouhlím, je 10 mld. ročně. Jedno procento nebo 1,2 % zákonných mandatorních výdajů a na to my nemáme ekonomický prostor.
Ekonomika roste a autonomně tím, že roste ekonomika, se ročně zvedají daňové příjmy státu včetně příjmů ze sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel na své zaměstnance, o 50 mld. ročně. Zhruba o 1 % HDP. A nám tady někdo tvrdí s vážnou tváří, že dvě desetiny procenta HDP je něco, co by svazovalo vládu. Která je svázána 756 miliardami mandatorních výdajů ze zákona již dnes.
Porovnávat bezpečnostní situaci v roce 2010 a 2018 může někdo, kdo na naší zeměkouli osm let nežil. A jenom mechanicky. Mluvili o tom mnozí kolegové už předtím. Tak zase taková řečnická otázka. Kolik bylo konfliktů ve světě v roce 2010? Jaká byla bezpečnostní situace v roce 2010 ve světě, v Evropě a v České republice? A ostudné výdaje menší než 1 % HDP. Souhlasím s panem poslancem Juříčkem, abychom se teď nezkoušeli, jak to bylo v roce 2007, 2008, 2009, kdo byl tehdy ministr a kdo to dělal hůře nebo lépe. Ale to, že můžeme hodnotit, kdybychom chtěli - já nechci -, minulé volební období, to není tak dávno. Navíc když vlastně jedno hnutí pokračuje v tom, že má na starosti resort obrany.
Před chvíli pan poslanec z SPD prokázal, že nezná rozpočtová pravidla. To, že to rozpočtuji, neznamená, že to v tom roce musím utratit. To je úplná hloupost. A jsme si vědomi složitosti akvizičního procesu. Právě proto mají být zákonem určeny výdaje. A jestli se to stihne v prosinci kalendářního roku, nebo ten akviziční proces skončí o pět měsíců později, tzn. v květnu následujícího roku, na ty peníze nemá vliv. Úplný nesmysl, že se do konce roku musí utratit a že nebudou efektivní výdaje.
V rozpravě zaznělo, že vnitřní deficit armády je 500 mld. korun, od jednoho z kolegů. Někdo říkal stovky miliard korun. A současně jiní kolegové říkají: Pokud tam zvýšíme výdaje, tak to bude neefektivní.
Pan kolega Peksa, ať se na mě nezlobí - to nemusím říkat prostřednictvím, protože vás neoslovím, ale pokud by vám to vadilo, tak prostřednictvím pana předsedajícího. Takoví ti peacemakeři, kteří říkají "Na co máme vlastně tu obranu?" - ti jsou velmi nebezpeční. Já vím, že to nemyslíte zle, ale je to nebezpečný přístup. A když se budeme věnovat kyberbezpečnosti, a já souhlasím s vámi, že probíhá informační válka, tak to jsou taky výdaje pro Ministerstvo obrany. Neúspěšně jsme navrhovali zvýšení výdajů konkrétně v této oblasti. A bude se tam přesouvat. A jsou tam potřeba velké finanční prostředky, ale dlouhodobě. Protože to není jako nákup zbraní. Tady si musíte vybudovat zejména personální zajištění toho, aby to fungovalo správně. Takže musíme to vidět v celém kontextu.
Slyšeli jsme, že minulá vláda se zavázala do roku 2020 mít 1,4 % HDP a toho se pořád drží jako mantry. No dobře, ale když máme 1,0 a jsme v roce 2018 a dvakrát 0,2, kolik to bude v roce 2020, pane zpravodaji? Jedna celá čtyři. Jak můžete být proti? Já tomu nerozumím. Máte to i v programovém prohlášení vlády. Pokud chcete změnit termín, tak o tom debatujme! Tak to pusťme! Zapomeňte na to stranické tričko, že to musí předložit poslanec hnutí ANO. Mimochodem, v minulém volebním období jsme to nepředložili sami. Spolupodepsali to s námi i někteří další, jestli se nepletu. A ani ti nám nepomohli to vůbec prosadit na program jednání. Mohli jsme mít kus debaty za sebou. Ne na začátku prvního čtení s tím, že navrhuji zamítnout. A co bude dál? Přijdete s lepším, komplexnějším, vládním, propracovanějším návrhem? Nebo to nechcete vůbec řešit? To je přece poctivé to říct. Pokud to nechcete řešit a tváříte se, že ta vláda tady bude pořád, tak mám brát vážně programové prohlášení vlády? Je tam napsáno, že chcete dojít ke dvěma procentům HDP? Možná o rok později než v tomto návrhu. No ale proto máme druhé čtení. Pozměňující návrhy. Proto jsme připraveni debatovat. Na tom není nic špatného.
Ale kdy tu debatu odstartujeme, když to dneska hodíme do koše? To se můžeme zeptat paní ministryně, která bude mluvit po mně, jestli plánuje, kdy chce předložit vlastní, lepší, komplexnější návrh. Není lepší tohle vzít jako základ a ty debaty vést? Já si myslím, že je to mnohem lepší. ***