(18.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou a legitimním cílem. Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat. A těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem - což není totéž co zisk - s obratem např. v jednotkách milionů korun ročně by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu, který i tak jako tak je marginální. Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita, a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech. - Tam byly uvozovky, ty okrajové oblasti. - Hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, podnikající studenti atd. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky - proto jsem taky na začátku připomenul, co je šedá ekonomika a co je příčinou šedé ekonomiky -, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita a pak dále jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie, ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.
Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého, totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo jej trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na takřka jediném zaměstnavateli, a to na státu. Společnost, v níž naprostá většina občanů je svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářet podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET tomu však neodpovídá.
V další části se v tomto disentním stanovisku uvádí: Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.
Jakkoli nepopíráme - opravdu to zkracuji, abych to nečetl celé, doporučuji všem, aby si to přečetli celé - jakkoli nepopíráme, že zavedením EET skutečně může docházet k větší daňové výtěžnosti oproti situaci předchozí, nelze očekávat, že se tak bude dít ve významnější míře v poměru k celkovým daňovým příjmům státu. - A zkuste si, kolegyně a kolegové, teď sami v duchu odpovědět, jestli víte přesně, nebo zhruba přesně, kolik jsou celkové daňové příjmy státu, a pak to porovnejte i s tím údajem, kterým podle mě Ministerstvo financí nijak neprokázalo, kterým se chlubí, že se výběr daní zvýšil o 5 miliard. A používám číslo, které používá Ministerstvo financí.
Ve shodě s názorem navrhovatelů, což byla skupina poslanců z ODS a z TOP 09, máme za to, že zavedení EET představuje velmi citelný zásah do práv dotčených subjektů. Jak je již uvedeno výše, jde především o vlastnické právo, právo svobodně podnikat, o rovnost a zásah do informačního sebeurčení.
Zavedení EET totiž představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele. Tyto náklady přitom nejsou jednorázové, ale opakující se. U malých podnikatelů pak nejde jen o bezprostřední finanční náklady, nýbrž o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však již dnes má nad hlavu. Nelze přehlédnout ani to, že jsou zákonem jako třída - zákonem jako třída - likvidováni zejména starší menší podnikatelé bez počítačových znalostí a on-line připojení. Většinové stanovisko Ústavního soudu, že se mají smířit s tím, že jsou oběťmi čtvrté průmyslové revoluce, jak je uvedeno v bodě 79 nálezu, pak v této souvislosti zní značně necitlivě. - Už budu končit, nebojte, příznivci EET.
Další riziko systému EET spočívá v jeho zneužitelnosti. Prostřednictvím tohoto systému totiž dochází ke koncentraci citlivých obchodních informací na jednom místě. Ačkoliv nelze vycházet z apriorní premisy nepoctivosti státní správy, nelze současně ani vycházet z toho, že koncentrované údaje o daňových poplatnících nebudou nikdy a nijak zneužity.
Závěrem uvádíme, píše těchto pět ústavních soudců, že ze všech shora uvedených důvodů považujeme napadený zákon za protiústavní, a myslíme si, že tomuto návrhu mělo být v plné míře vyhověno. Pokud totiž Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli chce Ústavní soud v daném systému nadále plnit.
To jsou z našeho pohledu klíčové pasáže z disentního stanoviska. Na začátku jsem řekl, co většina ústavních soudců zrušila, ty jednotlivé části, o kterých jsem mluvil, a taky jsem připomenul, že opozice zbytečně a marně upozorňovala na tato rizika a musel je zrušit až Ústavní soud. Právě proto, že bychom měli hledat rovnost podnikatelského prostředí, a kromě toho, že bychom měli zrušit dotace, tak bychom měli přispět k tomu, že ani EET se bude týkat pouze někoho. (?) V této chvíli to tak je a my navrhujeme, abychom ten zákon zrušili jako celek i s ohledem na to disentní stanovisko Ústavního soudu.
Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a mám před sebou několik .... ještě požádám paní kolegyni Vostrou o posečkání.
Za prvé přečtu omluvy. Z dnešního odpoledního jednání se paní poslankyně Nevludová omlouvá do konce jednacího... 8.15. Stejně tak paní poslankyně Levová, paní poslankyně Karla Maříková a pan poslanec Karel Podal do konce jednání a pan poslanec Jiří Běhounek také do konce jednacího dne, stejně jako pan poslanec Radek Rozvoral.
Vzhledem k tomu, že jsme v prvém čtení, tak podle jednacího řádu musím dát schválit změnu zpravodaje, protože ta podléhá schválení v prvém čtení Poslanecké sněmovny. Ještě předtím, než tak učiním, o faktickou poznámku ke stenozáznamu požádala paní poslankyně Mauritzová a já jí udělím slovo. Nepůjde o nic, co by zpochybňovalo hlasování, jak mě informovala, ale samozřejmě pro stenozáznam je změna v elektronickém záznamu hlasování důležitá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, chtěla bych uvést pouze pro stenozáznam, že mám u hlasování č. 44 chybně uvedeno, že jsem hlasovala ano, a já jsem hlasovala ne. Takže děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy podle § 90 a násl. zákona o jednacím řádu požádám o souhlas se změnou zpravodaje v hlasování číslo 45. Tedy kdo souhlasí s tím, aby paní poslankyně Vostrá byla zpravodajkou namísto pana poslance Juránka.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 45. Z přítomných 163 pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu zákona bude paní poslankyně Miloslava Vostrá.
Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. ***