(14.10 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já se domnívám, že nemůžeme hlasovat dohromady, protože je tam jeden nový bod.
Předseda PSP Radek Vondráček: Aha. Došlo mi to, jak jste šel k pultíku. Děkuji.
Napřed musíme hlasovat zařazení nového bodu. Bude se jednat o zařazení nového bodu do pořadu této schůze - rozhodnutí o vydání pana poslance Svobody.
Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu. Kdo je proti?
Hlasování číslo 32. Přihlášeno je 171, pro 170, proti nikdo. Návrh byl přijat.
A nyní budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu jako druhého bodu zítřejšího odpoledního jednání a současně bychom jedním hlasováním zařadili i bod č. 39 jako třetí bod zítřejšího odpoledního jednání.
Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takto přednesený návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 33. Přihlášeno 173, pro 172, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Já vám děkuji.
A nyní budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Jako první přichází na řadu pevně zařazený bod
10.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského a Patrika Nachera
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 22/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Hned v úvodu upozorním, že bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 22/1.
Poprosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil v prvním čtení poslanecký návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, kterou předkládám společně s kolegou Patrikem Nacherem na podnět a ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.
Návrh řeší jedinou problematiku a tou je nevyhovující právní stav při stanovení náhrady ze ztráty na výdělku u některých poškozených pracovním úrazem nebo chorobou z povolání. Náhrada za ztrátu na výdělku se stanovuje dle platného zákona jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem po pracovním úrazu či po uznání choroby z povolání, k němuž se případně připočítává invalidní důchod, pokud je poskytován z téhož důvodu. Problém nastává v případech, kdy u poškozeného dojde s ukončením pracovní neschopnosti také k ukončení pracovního poměru a přitom je u tohoto poškozeného zachována část jeho pracovní schopnosti, tedy nejde u něj o plnou invaliditu. Takto poškozená osoba se v takovém případě stane uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. A nejčastěji právě v tomto období dochází k výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, přičemž zde ale chybí pro výpočet poúrazový příjem. Pro takové případy je platným zákonem stanoven tzv. fiktivní poúrazový výdělek, který má výši minimální mzdy. V praxi to pak ale znamená, že při každé valorizaci minimální mzdy dojde k poklesu reálné výše náhrady za ztráty na výdělku. Jinak řečeno, každé zvýšení minimální mzdy znamená pro tyto poškozené snížení jim vyplácené renty.
Jistě je pochopitelné, že tento nelogický stav je lidmi, kteří jsou již poškozeni pracovním úrazem nebo chorobou z povolání, právem považováno za újmu. Dokonce si troufám tvrdit, že se stát k nim v takovýchto případech chová více než macešsky. Při současném trendu opakovaných valorizací minimální mzdy, který při dobré ekonomické kondici České republiky zřejmě bude pokračovat, dochází u některých poškozených vícekrát k poklesu náhrady za ztráty na výdělku, což považujeme za diskriminační a nespravedlivé.
Z tohoto důvodu předkládáme návrh, jehož cílem je zafixování tzv. fiktivního poúrazového výdělku ve výši minimální mzdy platné ke dni zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání. Tím bude zajištěno, že nebude docházet při valorizacích minimální mzdy ke snižování reálné výše poskytované renty u již zmíněného okruhu osob. Původně jsme navrhli projednání tohoto návrhu zákona v režimu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kdy bylo naší ambicí, aby novela nabyla účinnosti co nejdříve. Tomu jsme přizpůsobili i znění přechodných ustanovení. Vzhledem k tomu, že nová vláda byla sestavena až v polovině prosince 2017, však nemohl být tento záměr realizován. Je tedy potřebné přechodná ustanovení upravit, k čemuž je nutné projednání ve standardním legislativním režimu. Mám avízo v tuto chvíli, že tento požadavek bude naplněn vznesením veta některými poslaneckými kluby na projednání dle § 90 odst. 2.
Pokud se týká negativního stanoviska vlády, tak vláda se v prvním bodu hlásí k věcnému záměru předložené novely a považuje její cíl za správný.
V bodu 2 je obsaženo již zmíněné riziko nepřípustné pravé retroaktivity dané zněním přechodných ustanovení. Tuto výtku, jak už jsem zmínil, respektujeme, přičemž ji lze jednoduše odstranit v rámci projednávání ve výborech či ve druhém čtení.
Pokud se týká další části vládního stanoviska v bodu 2, pak názor vlády za předkladatele nesdílím. Není pravdou, že náhrady za ztráty na výdělku jsou poskytovány bez smluvního základu. Zaměstnavatelé musí být ze zákona pro tyto účely povinně pojištěni a pojistka se mezi těmito stranami, to znamená zaměstnavatelem a pojišťovnou, uzavírá smluvně. Pokud je pak náhrada mezi zaměstnavatelem, resp. pojišťovnou a poškozeným mimosoudně smluvena, neznamená to automaticky, že smlouva musí mít písemnou formu a musí být podepsána oběma stranami.
Velká spousta smluv a dohod, u kterých není zákonem obligatorně určena písemná forma, je mezi stranami uzavírána ústně či konkludentně. Rozhodně ale v praxi není obvyklé, aby náhrada za ztrátu na výdělku byla vyplácena bez jakéhokoliv souhlasného projevu obou stran a bez stanovení právního důvodu k výplatě.
Pokud se týká bodu 3 stanoviska vlády, chci zdůraznit, že nebylo ambicí předkladatelů řešit renty u příslušníků bezpečnostních sborů a u vojáků z povolání, byť přiznáváme, že i tyto skupiny zaměstnanců by si to rozhodně zasloužily. Odměny těchto státních zaměstnanců však nejsou upravovány zákoníkem práce, ale řeší je zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu co možná nejrychlejšího urychlení projednávání a schválení novely zákoníku práce se náš návrh omezil pouze na řešení náhrad u většinové skupiny zaměstnanců, přičemž jsme počítali, že podobný problém u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání bude následně řešit vláda. Jsme však připraveni se při projednávání ve výborech zabývat i tímto úkolem a najít vhodné řešení už nyní.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, připravili jsme tuto jednoduchou novelu, abychom odstranili diskriminaci zmíněné skupiny poškozených pracovním úrazem či chorobou z povolání. Dílčí nedostatek přechodných ustanovení lze jednoduše odstranit při projednání ve výborech. A pokud bude všeobecná ambice vyřešit i situaci u bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, pak i řešení tohoto problému lze v rámci legislativního procesu najít. ***