Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

10.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského a Patrika Nachera
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 22/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Hned v úvodu upozorním, že bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 22/1.

Poprosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil v prvním čtení poslanecký návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, kterou předkládám společně s kolegou Patrikem Nacherem na podnět a ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.

Návrh řeší jedinou problematiku a tou je nevyhovující právní stav při stanovení náhrady ze ztráty na výdělku u některých poškozených pracovním úrazem nebo chorobou z povolání. Náhrada za ztrátu na výdělku se stanovuje dle platného zákona jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem po pracovním úrazu či po uznání choroby z povolání, k němuž se případně připočítává invalidní důchod, pokud je poskytován z téhož důvodu. Problém nastává v případech, kdy u poškozeného dojde s ukončením pracovní neschopnosti také k ukončení pracovního poměru a přitom je u tohoto poškozeného zachována část jeho pracovní schopnosti, tedy nejde u něj o plnou invaliditu. Takto poškozená osoba se v takovém případě stane uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. A nejčastěji právě v tomto období dochází k výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, přičemž zde ale chybí pro výpočet poúrazový příjem. Pro takové případy je platným zákonem stanoven tzv. fiktivní poúrazový výdělek, který má výši minimální mzdy. V praxi to pak ale znamená, že při každé valorizaci minimální mzdy dojde k poklesu reálné výše náhrady za ztráty na výdělku. Jinak řečeno, každé zvýšení minimální mzdy znamená pro tyto poškozené snížení jim vyplácené renty.

Jistě je pochopitelné, že tento nelogický stav je lidmi, kteří jsou již poškozeni pracovním úrazem nebo chorobou z povolání, právem považováno za újmu. Dokonce si troufám tvrdit, že se stát k nim v takovýchto případech chová více než macešsky. Při současném trendu opakovaných valorizací minimální mzdy, který při dobré ekonomické kondici České republiky zřejmě bude pokračovat, dochází u některých poškozených vícekrát k poklesu náhrady za ztráty na výdělku, což považujeme za diskriminační a nespravedlivé.

Z tohoto důvodu předkládáme návrh, jehož cílem je zafixování tzv. fiktivního poúrazového výdělku ve výši minimální mzdy platné ke dni zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání. Tím bude zajištěno, že nebude docházet při valorizacích minimální mzdy ke snižování reálné výše poskytované renty u již zmíněného okruhu osob. Původně jsme navrhli projednání tohoto návrhu zákona v režimu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kdy bylo naší ambicí, aby novela nabyla účinnosti co nejdříve. Tomu jsme přizpůsobili i znění přechodných ustanovení. Vzhledem k tomu, že nová vláda byla sestavena až v polovině prosince 2017, však nemohl být tento záměr realizován. Je tedy potřebné přechodná ustanovení upravit, k čemuž je nutné projednání ve standardním legislativním režimu. Mám avízo v tuto chvíli, že tento požadavek bude naplněn vznesením veta některými poslaneckými kluby na projednání dle § 90 odst. 2.

Pokud se týká negativního stanoviska vlády, tak vláda se v prvním bodu hlásí k věcnému záměru předložené novely a považuje její cíl za správný.

V bodu 2 je obsaženo již zmíněné riziko nepřípustné pravé retroaktivity dané zněním přechodných ustanovení. Tuto výtku, jak už jsem zmínil, respektujeme, přičemž ji lze jednoduše odstranit v rámci projednávání ve výborech či ve druhém čtení.

Pokud se týká další části vládního stanoviska v bodu 2, pak názor vlády za předkladatele nesdílím. Není pravdou, že náhrady za ztráty na výdělku jsou poskytovány bez smluvního základu. Zaměstnavatelé musí být ze zákona pro tyto účely povinně pojištěni a pojistka se mezi těmito stranami, to znamená zaměstnavatelem a pojišťovnou, uzavírá smluvně. Pokud je pak náhrada mezi zaměstnavatelem, resp. pojišťovnou a poškozeným mimosoudně smluvena, neznamená to automaticky, že smlouva musí mít písemnou formu a musí být podepsána oběma stranami.

Velká spousta smluv a dohod, u kterých není zákonem obligatorně určena písemná forma, je mezi stranami uzavírána ústně či konkludentně. Rozhodně ale v praxi není obvyklé, aby náhrada za ztrátu na výdělku byla vyplácena bez jakéhokoliv souhlasného projevu obou stran a bez stanovení právního důvodu k výplatě.

Pokud se týká bodu 3 stanoviska vlády, chci zdůraznit, že nebylo ambicí předkladatelů řešit renty u příslušníků bezpečnostních sborů a u vojáků z povolání, byť přiznáváme, že i tyto skupiny zaměstnanců by si to rozhodně zasloužily. Odměny těchto státních zaměstnanců však nejsou upravovány zákoníkem práce, ale řeší je zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu co možná nejrychlejšího urychlení projednávání a schválení novely zákoníku práce se náš návrh omezil pouze na řešení náhrad u většinové skupiny zaměstnanců, přičemž jsme počítali, že podobný problém u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání bude následně řešit vláda. Jsme však připraveni se při projednávání ve výborech zabývat i tímto úkolem a najít vhodné řešení už nyní.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, připravili jsme tuto jednoduchou novelu, abychom odstranili diskriminaci zmíněné skupiny poškozených pracovním úrazem či chorobou z povolání. Dílčí nedostatek přechodných ustanovení lze jednoduše odstranit při projednání ve výborech. A pokud bude všeobecná ambice vyřešit i situaci u bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, pak i řešení tohoto problému lze v rámci legislativního procesu najít.

Dovoluji si vás tedy požádat, kolegyně a kolegové, o podporu této novely a její postoupení do dalšího legislativního procesu, a to přesto, že ve stanovisku vlády vyplynul závazek, že vláda urychleně předloží svoji komplexní novelu, která bude řešit námi zvednutý problém. Stane-li se tak a bude-li vládní novela schválena ve zrychleném režimu, pak námi předloženou novelu vládní novela předběhne. Osobně musím říci, že toto respektuji. Všem by nám mělo jít hlavně o urychlené vyřešení zmíněné problematiky. V tuto chvíli ale vládní novela ještě v legislativním procesu není, proto považuji za důležité, aby námi předložená novela postoupila do další fáze legislativního procesu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane navrhovateli. Dovolte mi, abych přečetl omluvu pana předsedy vlády Andreje Babiše z dnešního jednání od 14 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Dále sděluji pro záznam, že paní poslankyně Gajdůšková hlasuje s náhradní kartou číslo 3. Já ji zrovna poprosím jako zpravodajku, aby se ujala své role pro prvé čtení. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedo, vážená vládo, ctěná Sněmovno. Nebudu znovu opakovat to, co už zde řekl pan předkladatel, jenom si dovolím stručně shrnout, o co vlastně v návrhu jde.

Návrh novely zákona řeší v oblasti náhrad u pracovních úrazů a nemocí z povolání vazbu na výši minimální mzdy. Navrhuje minimální mzdu odpočítávat od náhrady pojišťovny, renty za pracovní úraz či nemoc z povolání v aktuální výši platné ve chvíli, kdy se zaměstnanec zaregistruje na úřadu práce. Pro zaměstnance je v tomto případě výhodnější nižší výše minimální mzdy, protože o výši minimální mzdy se zkracuje vyplácená renta.

Problém u pracovních úrazů či nemocí z povolání je dost velký sám o sobě a já jako zpravodajka vítám velmi tento návrh zákona, který přece jenom trošičku postiženým lidem uleví.

Vláda dala k tomuto návrhu zákona negativní stanovisko z důvodu retroaktivity a neúplnosti návrhu. Já jsem přesvědčená o tom, že to se dá případně napravit při druhém čtení, jak o tom hovořil pan předkladatel. Doporučuji Sněmovně, abychom návrh v prvním čtení schválili a postoupili k projednání výborům. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S přednostním právem se hlásil pan předseda Bartošek, poté pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Na základě dohody s předkladatelem a po dohodě s klubem TOP 09 vznášíme veto na § 90 a žádáme, aby tento návrh zákona byl řádně projednán ve třech čteních. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Pan předseda Chvojka, poté paní ministryně.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Pane předsedo, i když už to nemá žádnou relevanci, tak já jsem byl přihlášen proto, abych vznesl veto za dva poslanecké kluby, za klub ČSSD a KSČM na to, aby se tento zákon projednával ve zrychleném řízení. Prosíme také o postoupení do výborů a projednání ve výborech. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Abych to doplnil, tak sděluji, že před začátkem schůze jsem obdržel písemnou žádost předsedy klubu hnutí ANO 2011 také s námitkou, ovšem jménem skupiny více než 50 poslanců. Kontrolou jsem zjistil, že je podepsáno 58 poslanců, tudíž námitka je relevantní, takže je tady vzácná shoda, abychom nepostupovali podle § 90 odst. 2.

Nyní s přednostním právem ještě paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, páni ministři, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych se vyjádřila k návrhu pánů poslanců Víta Kaňkovského a Patrika Nachera, který se týká zpřesnění výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti příslušející zaměstnancům, kterým v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vznikla škoda, ztráta na výdělku podle zákoníku práce.

Předložený poslanecký návrh obsahuje postup, na jehož základě by s ním Sněmovna měla vyslovit souhlas již v prvním čtení. Jako ministryně práce a sociálních věcí, tedy orgánu, který je gestorem tohoto právního předpisu, jsem však měla k poslaneckému návrhu zásadní výhrady, které jsem ve svém stanovisku sdělila vládě, a ta se s tím ztotožnila. Z výše uvedených důvodů proto nemohu tento poslanecký návrh podpořit.

K řešení dané problematiky proto vláda rozhodla, že urychleně vypracuje a Poslanecké sněmovně předloží vlastní návrh zákona, který danou situaci bude řešit tak, aby bylo z právní úpravy zřejmé, že pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku u uchazeče o zaměstnání bude zohledňována ta výše minimální mzdy, která byla platná v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, a nemělo by tudíž docházet k situaci, aby u jedné skupiny poškozených uchazečů o zaměstnání docházelo při každém zvýšení minimální mzdy ke snížení poskytované náhrady za ztrátu na výdělku. Zákon, který vláda hodlá předložit, by navíc měl danou problematiku řešit komplexně i pro vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů.

Návrh je již aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení a do Poslanecké sněmovny by se měl dostat do 27. února letošního roku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní tedy konečně otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Ivan Adamec se hlásí s faktickou poznámkou. Já vám dám ten prostor, ona paní ministryně vystoupila ještě před rozpravou, ale budiž, myslím, že tím neporušíme zásadním způsobem jednací řád. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Jste vstřícnost sama. Já bych tady jenom chtěl trošku reagovat na způsob, jak je předkládán jako první zákon do Poslanecké sněmovny zákoník práce. Já bych řekl, že to je velmi odvážný počin, když si vzpomenu na minulé volební období, kdy jsme se tady pokoušeli protlačit legislativním procesem novelu zákoníku práce, co tady bylo pozměňujících návrhů. A nakonec to skončilo patem, kdy ten návrh zákona vůbec přijat nebyl.

Já samozřejmě souhlasím s tím věcným záměrem, protože je to dobře, nicméně pokud to budeme probírat ve výborech, nedá se zabránit tomu, aby se to nezměnilo v něco úplně jiného. Před tím varuji a chci říci, že to nepovažuji za šťastné. Zákoník práce je rozhodně citlivá materie. Jsem velmi zvědav, co vyjde z výboru po druhém čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy budeme pokračovat v rozpravě k tomuto bodu. Jako první je přihlášena paní poslankyně Adamová Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, novela zákoníku práce - musím předřečníka v tomto trošičku podpořit - je vždycky ožehavá, protože to je opravdu lákavý materiál. Minulé volební období jsme se s ním vypořádávali několik let a vlastně jsme se nevypořádali. Možná je to dobře. Já jsem tedy byla jedna z těch, která byla ráda, že to neprošlo ve znění, které tady bylo naplánováno.

Musím říci, že teď se tady zabýváme drobnou změnou, celkem je to jenom devět slov včetně předložek, v tom návrhu zákona, že si myslím, že pokud se budeme všichni snažit o střídmost v dalším projednávání, nebudeme se snažit úplně změnit to, co je touto novelou zamýšleno zlepšit, tak bychom mohli velice rychle dojít k závěru.

Já tady chci podpořit samotný návrh předkladatelů. Myslím si, že to je změna, která je potřebná, rozumná, opravdu je ku prospěchu lidem, kteří už i tak procházejí obtížnou životní situací, ať už je to z důvodu nějakého úrazu, nebo nemoci. Nicméně je tam přece jenom jedna drobná věc, kterou je třeba změnit, a jsem tedy ráda, že ten návrh nebude projednán v devadesátce hned v prvním čtení, protože právě té věci bychom měli podle mého názoru věnovat pozornost při projednávání ve druhém čtení a ve výboru. Je to otázka určité, řekněme, diskriminace těch... nebo nerovnosti vůči těm, kteří sice mají nějaký závažnější úraz, ale přece jenom ještě se pokoušejí a chtějí zůstat aktivní na pracovním trhu, chtějí se zaměstnat, resp. pokračovat v práci, byť jejich podmínky jsou v daném momentě složitější, ale po určitém čase vyhodnotí svoji osobní situaci tak, že opravdu je pro ně příliš náročné pracovat, a v daném momentě se rozhodnou opravdu využít přesně tady toto ustanovení.

Pak by tady tito lidé vlastně měli vypočítávat tu náhradu z minimální mzdy, která byla platná v době, kdy se stala ta jejich událost, resp. je to vlastně pro ně v určité míře nevýhodné. Myslím si, že to je věc, kterou bychom si měli asi uvědomit. Neměli bychom tedy tím, že budeme striktně trvat na tomto znění, ty lidi hnát k tomu, že se ani nepokusí třeba na pracovním trhu zůstat, myslím, že to je škoda pro ně i pro stát, a snažit se tedy tuto drobnost ještě v dané novele vychytat tak, aby byla možná.

K paní ministryni bych měla jednu určitou připomínku k tomu, co tady zmiňovala. V minulém volebním období bylo velmi běžnou praxí, a myslím si, že nejenom v minulém, ale i v těch předchozích, že pokud se ministerstvo dohodlo s nějakým poslancem nebo s předkladateli, tak bylo možné předložit poslanecký pozměňovací návrh, který ale připravilo předtím ministerstvo. Dohodlo se prostě ministerstvo na jeho znění. A tam ty své připomínky může určitě uplatnit. Věřím tomu, že nebude problém s tím, že se někdo z nás k takovému pozměňovacímu návrhu přihlásí a že se s ním ztotožní, a tím zjednodušíme situaci, zrychlíme jednání. Nebo budeme muset čekat, až se celé to kolečko zahájí znovu, protože je pak velmi nejisté, kdy vůbec dojde k projednání toho zákona. Proto si myslím, že bychom v tomto směru mohli, věřím tomu, že i předkladatel je ochoten, předkladatelé, abych neupřela panu Nacherovi, předkladatelé budou určitě ochotni se na tom pozměňovacím návrhu podílet, spolupracovat, a následně určitě bychom byli schopni se na něm dohodnout. Myslím, že tady nebude velký odpor k takovéto změně zákona. Nepředpokládám, že by tam byla nějaká další komplikace. Proto si myslím a podporuji to, abychom pustili zákon do dalšího čtení, nezamítali jej teď, pokud se to někdo plánujete navrhnout, ale abychom se opravdu věnovali tomu, jak nám s tím pomůže ministerstvo.

A co se týče těch obav ohledně jiných problematik, které by snad někteří z nás mohli mít chuť řešit při tom, když se otevře zákoník práce, tak to si také myslím, že bychom se mohli takto, byť to samozřejmě je každého právo následně jakýkoliv pozměňovací návrh předložit, tak se shodnout na tom, že nebudeme této normy zneužívat k tomu, abychom jakoukoliv další problematiku v zákoníku práce otevírali. Ona je to norma, která určitě potřebuje zásadní změny, potřebuje přizpůsobit, řekněme, tomu, co se dnes na pracovním trhu řeší a jakým způsobem, protože opravdu ta doba od toho, kdy zákoník funguje, se výrazně proměnila. Ale nemyslím si, že by to byla zrovna poslanecká novela, která by měla ambici a která by vůbec měla být tím, která to bude řešit.

Takže vám děkuji za pozornost a ještě jednou - TOP 09 podporuje ten záměr, ale varuje před určitou drobností, kterou tam je potřeba zohlednit, tak abychom pro některé neudělali více škody než užitku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana předsedy Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Za prvé chci říct, že občanští demokraté podpoří propuštění tohoto tisku do druhého čtení, a přicházím s gentlemanskou nabídkou ostatním poslaneckým klubům: Podávejme případné pozměňovací návrhy pouze k této problematice. Protože my samozřejmě máme pořád v šuplíku těch našich několik desítek vynikajících pozměňovacích návrhů, které jsme uplatnili v minulém volebním období, které vedou k větší smluvní volnosti a k zpružnění trhu práce, ale jsme připraveni nepodat, pokud tuto nabídku využijí všechny poslanecké kluby. Pokud ne, buď to platí pro všechny, nebo pro nikoho. Pokud se někdo neudrží, tak já říkám, že my těch několik desítek pozměňovacích návrhů, které jsou opravdu dobré, podáme. Ale protože bychom to neradi dělali předkladatelům tohoto návrhu zákona a málo co je tak politicky výbušné téma jako zákoník práce, tak proto přicházím s touto gentlemanskou nabídkou ostatním poslaneckým klubům.

A k paní ministryni. To už jsem říkal v minulém volebním období, že jsou taková ta krásná slova, že vláda chápe pohnutky a záměr, ale připraví lepší, komplexnější, propracovanější návrh atd. Používali jsme to i my, když jsme byli ve vládě nebo v opozičních lavicích, pak se to velmi používalo i v minulém volebním období. Tak pro paní ministryni chci jenom připomenout, že její vláda nezískala důvěru. A říkat tady, co na konci února předloží tato vláda, je poměrně odvážné.

Tak já doporučuji, abychom nedbali na zamítavé stanovisko vlády. Pokud je tam věcný problém, odstraníme ho v průběhu druhého čtení. Podpoříme to ve třetím čtení a ten politický souboj o podobu zákoníku práce si nechme k jinému sněmovnímu tisku, který se zákoníkem práce bude zabývat také. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s řádnou přihláškou do diskuse paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Super! Stupínek! (Stupínek byl v tomto volebním období k řečnickému pultu doplněn pro řečníky menšího vzrůstu.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych za Piráty jenom chtěla říct, že samozřejmě ten věcný záměr podporujeme. A ještě bychom rádi zdůraznili, že je to pro nás hodně důležité, že to bude normálně projednávané ve výborech a že to budeme moct normálně trošku opravit, jak je potřeba, jak už tady zaznělo. Tolik jednoduché stanovisko za Piráty.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: (Poslanec si rovněž stoupl na stupínek, což bylo odměněno potleskem.) Dámy a pánové, děkuji. Jsem asi první poslanec, který získal potlesk, aniž by něco řekl. (Smích v sále.)

Já bych se chtěl přihlásit k tomuto návrhu a v jedné větě vysvětlit motivaci, protože všechno tady řekli moji předřečníci, zejména kolega Kaňkovský. Ten návrh je podáván, stručně řečeno, pro ty, co se tím nezabývají, proto, že v momentě, kdy ten člověk, který nemá zaměstnání, tak se u něj pracuje s fikcí minimální mzdy. S fikcí výše minimální mzdy. V momentě, kdy minimální mzda jde nahoru, tak se samozřejmě snižuje ten rozdíl, a tudíž renta jde dolů. Nejde o nic jiného. Proto to má těch sedm slov, ta změna. Nejde o nic jiného než o to, aby se výše minimální mzdy zafixovala v momentě, kdy se ten člověk stane uchazečem o zaměstnání. Tolik k vysvětlení velmi stručnému.

Jinak vysvětlení, proč jsme to navrhovali původně v devadesátce. Za prvé proto, že jsme to dělali v listopadu. Mysleli jsme, že to stihneme. A druhý byl důvod, který mi tady řekl kolega, který je zkušenější, já jsem tady nováček - právě proto, že se bohužel jedná o zákoník práce. To znamená, že v momentě, kdy to projde klasickým druhým a třetím čtením, tak najednou z toho, těch sedm slov, která mají pomoci dobré věci, najednou se z toho stane celá řada dalších podnětů. A možná dokonce, že tohle by z toho vypadlo. Proto já i vítám iniciativu paní ministryně, která se toho chopí. A jak už řekl kolega Kaňkovský, myslím, že v tom procesu tím, že půjdeme klasickým druhým a třetím čtením, tak nás dožene a bude ten vládní návrh obohacen o ty věci, které my jsme tam neřešili. Takže já vám děkuji za podporu obého. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s přihláškou do rozpravy paní poslankyně Aulická, poté pan poslanec Hájek.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím říct, vážené kolegyně, kolegové, jak už tady bylo řečeno mými předřečníky, že otevření obecně zákoníku práce chce možná velkou odvahu. Ale musím říci, že tato navržená změna, která byla předložena kolegy poslanci, tak za KSČM je vítána. Bohužel není až tak vychytaná a dořešená. Některé oblasti. Ale jak tady už zaznělo z úst paní ministryně, bylo přislíbeno a mám informace, nebo myslím si, že už máte asi většina informaci, že už je to připraveno i v rámci legislativní podoby a mohlo by to doputovat příští schůzi na projednávání. Tím pádem samozřejmě my chceme, aby tento návrh, který je dneska předložen a projednáváme ho, aby prošel v prvním čtení, a budeme očekávat vytrvale ten návrh, který má přijít z vlády, a samozřejmě budeme podporovat co nejrychlejší projednávání. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přihláškou do rozpravy pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, téma těch takzvaných rentistů, to znamená osob, které pobírají náhradu na ztrátě výdělku, bylo téma, kterým jsme se zabývali v minulém volebním období. Máme zhruba 4 tis. zdravotně postižených horníků, kteří nemohou vykonávat svou práci z titulu toho, že utrpěli buď pracovní úraz, nebo byli ohroženi chorobou z povolání. Já jsem rád, že tady bylo napříč spektrem dohodnuto, že to pustíme do výborů, protože tato problematika není jenom otázka minimální mzdy, ale v problematice těchto osob, které pobírají náhradu na ztrátě výdělku, a nejmarkantněji se to projevuje u 4 tis. horníků, je za prvé to, co řeší předložený návrh, budu to dokumentovat na hornících. Když je vyřazen z dolu z titulu pracovního úrazu nebo z titulu, že hrozí zaprášení plic, nastoupí na úřad práce. A tito lidé, zejména 4 tis. těchto horníků, mají strašně složité se dostat na pracovní trh. Takže on je na úřadu práce, kde mu strhávají minimální mzdu. Minulá vláda, tedy zaplať pánbůh, zvýšila minimální mzdu z 8 tis. na dnešních 12 200 korun. To znamená, že toho člověka, který nemůže získat práci, protože dělal 20 roků na šachtě, má zaprášené plíce, nikdo nevezme. Sedí v uvozovkách na úřadu práce a teď už díky zvednutí minimální mzdy ztrácí dvanáctkrát 4 200 korun. A 50 tis. ročně už těmto rodinám skutečně rozpočet naruší.

Druhá otázka. My jsme toto téma diskutovali v minulém volebním období na podvýboru, který se, tuším, jmenoval pro zaměstnanost a úřad práce, kde byli zástupci jak Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Ministerstva průmyslu a obchodu, a hledali jsme řešení. Druhý problém, o kterém teď chci hovořit, je ten, že když si vyřazený horník najde práci a ztratí ji, tak mu nestrhávají výši minimální mzdy, ale strhávají mu výši posledního výdělku. On se potom dostává do dilematu, jestli do práce jít a riskovat, že případně když práci ztratí, mu bude strhávána vyšší mzda.

A z toho potom pramení třetí problém, že když tito lidé jsou na úřadu práce, tak se jim to nepočítá do důchodu. On dovrší, tento člověk, horník, věk 65 let. Tím končí vyplácení ztráty náhrady výdělku. Teď přijde, chce důchod: oni řeknou, bohužel, Franto Nováku, důchod nedostaneš, protože nemáš odpracované potřebné roky.

Je to téma určitě důležité. Pro někoho je 4 tis. horníků málo. Ale já si myslím, že 4 tis. horníků je, aspoň pro mě, skutečně skupina, z jejichž řad jsem vyšel, takže určitě za ni budu bojovat. Chtěl bych, aby se v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, který bude ministerstvo zpracovávat - byl jsem v kontaktu s panem náměstkem Vaňáskem a vím, že se na tom pracuje - zkusilo ještě zahrnout - nechci tady rozšiřovat zákoník práce, ale myslím si, že to, co jsem vám řekl, minimálně posouzení možnosti, kdy nastoupí do práce a zpátky je nucen nastoupit na úřad práce, by se mělo diskutovat, výše minimální mzdy, nebo respektive výše srážky, která by se potom počítala.

Takže vítám, že se Sněmovna dohodla, že to pustí do dalších čtení, a jsem potom samozřejmě připraven s našimi kolegy i s vámi spolupracovat na případné formulaci, nebo vysvětlení podmínek, reálií, o kterých jsem tady hovořil. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že zde zazněla námitka jak ze strany několika poslaneckých klubů, tak skupiny poslanců, nebudeme dále pokračovat podle § 90 odst. 2. V rozpravě nezazněl ani návrh na zamítnutí, ani návrh na vrácení předkladateli k dopracování, ani žádný návrh na zkrácení lhůty. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o výboru garančním.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Ptám se, zda někdo navrhuje jako garanční jiný výbor? Zdůrazňuji. Nikoho nevidím, přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 34. Přihlášeno 177, pro 156, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Omlouvám se trochu kolegům, že jsem nevyužil gong před hlasováním, ale byl nás dostatečný počet. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nevidím, že by se někdo hlásil. Tím zazněly veškeré návrhy a já končím tento bod. Děkuji.

 

Otevírám další bod.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.