(20.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
K hospodářskému růstu. Hospodářský růst by se měl postupně mírně zpomalovat k hodnotě 2,4 % v roce 2020, což je hodnota blízká dlouhodobému průměru ekonomické dynamiky v České republice.
Ekonomický růst by měl být tažen hlavně domácí poptávkou. V jejím rámci by se měla prosazovat jak spotřeba domácností odrážející dobrou ekonomickou situaci, tak i investiční aktivita, která je klíčová pro rozšiřování budoucích růstových možností české ekonomiky a pro pokračování konvergenčního procesu směrem k vyspělejším zemím.
Příspěvek zahraničního obchodu k ekonomickému růstu by se měl udržet na mírně kladných hodnotách.
K inflaci - současný pohled. Poněkud rychlejší nárůst hladiny spotřebitelských cen by se měl postupně zklidňovat a průměrná míra inflace by se měla vrátit k inflačnímu cíli České národní banky ve výši 2 % mírně pod jeho úroveň.
Nezaměstnanost. Nynější rekordně nízká míra nezaměstnanosti a očekávaný demografický vývoj naznačují, že prostor pro další pokles nezaměstnanosti a růst zaměstnanosti je již velmi omezený. Hrozí, že nedostatek pracovních sil zejména v některých regionech či profesích by se mohl stát výraznou bariérou pro další ekonomický rozvoj. Tomu by měl zabránit zejména dynamický růst investic, které by zvýšily produktivitu práce.
Nárůst mezd a platů, které jsou nejdůležitější ekonomickou základnou pro příjmovou stranu státního rozpočtu, by se měl pohybovat v blízkosti dynamiky nominálního hrubého domácího produktu.
Co se týče vnějších ekonomických vztahů, česká ekonomika by se v horizontu výhledu měla pohybovat v blízkosti rovnovážné pozice. Běžný účet by se měl i nadále udržovat v mírném přebytku, což by mělo působit ve směru dalšího zlepšování čisté mezinárodní investiční pozice české ekonomiky.
V únoru letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který změnil postup pro stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů. Odvození vychází z konceptu salda očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření a tzv. střednědobého rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl by měl zajišťovat dlouhodobě udržitelné veřejné finance a zároveň umožnit působení automatických stabilizátorů v případě hospodářských výkyvů.
Z návrhu příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na léta 2019 a 2020 vyplývá, že konsolidované výdaje pro státní rozpočet a státní fondy jsou v souladu se schválenou rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí na roky 2018 až 2020 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a podle zákona o rozpočtových pravidlech. V roce 2018 predikujeme saldo v sektoru vládních institucí ve výši 1,3 % HDP při úrovni strukturálního salda 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme pokračování pozitivního vývoje hospodaření až na 1,7 % HDP v roce 2020. Zlepšení odhadujeme i u strukturálního salda, a to na 0,8 % HDP v roce 2020.
Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany střednědobého výhledu státního rozpočtu v návrhu na léta 2019 a 2020.
Příjmy z daní a poplatků se odhadují na výši 749,4 mld. korun v roce 2019 a 771,9 mld. korun v roce 2020. Daňové příjmy na rok 2019 oproti návrhu rozpočtu roku 2018 rostou o 27,1 mld. korun. Nárůst daňových příjmů před rokem - mezi rokem 2020 a 2019 je odhadován ve výši 22,5 mld. korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,4 % v roce 2019 a 19,2 % v roce 2020. Složená daňová kvóta bude činit 34,2 % v roce 2019 a 34 % HDP v roce 2020.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou navrženy ve výši 518,8 mld. korun v roce 2019 a 541,2 mld. korun v roce 2020. Tyto příjmy na rok 2019 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na 2018 vyšší o 21,8 mld. korun, to je o 4,2 %.
Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2019 a 2020 zapracovány.
Dále mi dovolte, abych vás seznámila s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2019 a 2020.
Celkové výdaje jsou bez prostředků EU. Jsou pro rok 2019 navrženy ve výši 1 bil. 341,5 mld. korun a v porovnání s návrhem státního rozpočtu pro rok 2018 rostou o 48,2 mld. korun a pro rok 2020 jsou rozpočtovány ve výši 1 bil. 388,6 mld. korun, to je o 47,1 mld. korun více než v roce 2019. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 673,9 mld. korun a pro rok 2020 ve výši 696,6 mld. korun a v obou letech tvoří 50,2 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU.
Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se rozpočtují ve výši 453,3 mld. korun pro rok 2019, to je o 18,9 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. Pro rok 2020 se rozpočtují tyto výdaje ve výši 472,5 mld. korun. Dále výdaje na dávky nemocenského pojištění, kde se navrhují výdaje v částce pro rok 2019 34,2 mld., což je o 1,5 mld. více než v roce 2018, a pro rok 2020 je navržena částka 35,7 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2019 rozpočtovány prostředky v objemu 73,3 mld. korun, což je o 3,5 mld. více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018, a na rok 2020 jsou navrženy ve výši 76,0 mld. koruny.
Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči jsou navrženy ve výši 4,6 mld. korun v roce 2019, což představuje pokles proti návrhu státního rozpočtu na rok 2018 o 1,2 mld., a pro rok 2020 jsou rozpočtovány ve výši 41,5 mld. korun. Výdaje na příspěvek na péči byly navrženy ve výši 26,6 mld. korun, to je o 0,6 mld. více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018, a na rok 2020 jsou navrženy potom ve výši 27,5 mld. korun.
Dovolte, abych se ještě zmínila závěrem o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu.
V platové oblasti na léta 2019 a 2020 není zapracován meziroční růst prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik budou navýšeny platy, bude předmětem diskuse na vládě a se sociálními partnery při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2019.
Dále, výdaje na výzkum, vývoj a inovace bez EU prostředků jsou zahrnuty v celkovém objemu 37 mld. korun v roce 2019, to je o 1,4 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. Pro rok 2020 se uvažuje potom s objemem 37,5 mld. korun.
Výdaje kapitoly Ministerstva obrany v roce 2019 dosáhnou částky 66,6 mld. korun, to je o 7,7 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. V roce 2020 budou činit 77,3 mld. korun a podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP bude v roce 2019 činit 1,2 % a v roce 2020 dosáhne hodnoty 1,3 %.
Kapitálové výdaje státního rozpočtu se bez prostředků EU na rok 2019 plánují ve výši 63,1 mld. korun, což představuje nárůst oproti návrhu státního rozpočtu na rok 2018 o 5,7 mld. korun. Pro rok 2020 jsou pak navrženy ve výši 71,3 mld. korun.
Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2019 navrženy k objemům 46,5 mld. korun, což je o 0,6 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Pro rok 2020 jsou celkové výdaje ve výši 48,4 mld. korun a podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2019 by měl činit 31 %, to je o jeden procentní bod méně, než v roce 2018. Ke konci roku 2020 potom bude činit podíl 31 %.
Děkuji vám za pozornost. ***