(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 14/1. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro obranu poslankyně Jana Černochová, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Paní poslankyně, ještě vteřinku. Mám tady omluvu. Od 16.15 do konce jednacího dne se omlouvá z pracovních důvodů pan ministr Ťok.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, jak zde již bylo zmíněno navrhovatelem panem ministrem obrany, předmětem tohoto tisku je informace o rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2018, které bylo přijato vládou 23. října 2017 v souladu s čl. 43 odst. 5 písm. a) Ústavy České republiky. Podle odst. 6 téhož ústavního článku vláda tedy tímto informuje obě komory Parlamentu, který může toto rozhodnutí zrušit, a to nesouhlasným usnesením minimálně jedné z komor.
S ohledem na praktické dopady a na počet přeletů a průjezdů ozbrojených sil jiných států přes naše území je praxe již od roku 2001 taková, že vláda rozhoduje o plánu těchto přeletů a průjezdu vždy na rok dopředu souhrnně, v případě v průběhu roku ještě v dodatcích k tomuto plánu a následně ještě Parlament dvakrát ročně informuje zpětně o tom, které přelety a průjezdy byly realizovány.
Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech zajišťuje, že Česká republika bude schopna dostát svým spojeneckým závazkům tím, že vytvoří podmínky pro operativní přelety a průjezdy při plnění kolektivní obrany. Dál toto rozhodnutí vytváří předpoklady pro efektivní spolupráci s partnerskými státy, vzájemnou důvěru, a to samozřejmě pro reciprocitu v povolování přeletů a průjezdů našich letadel či jednotek přes území partnerských států. To je velmi důležité například tehdy, pokud je třeba ze zahraničí rychle evakuovat českým vojenským dopravním letadlem naše občany v ohrožení živelními pohromami či vojáky zraněné v misích.
Já bych vás chtěla informovat, že výbor pro obranu na své 2. schůzi dne 6. prosince 2017 přijal usnesení, které zní:
K rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2018, sněmovní tisk číslo 14. Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministra obrany České republiky Mgr. Martina Stropnického, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky armádního generála Ing. Josefa Bečváře, zpravodajské zprávě předsedkyně výboru Mgr. Jany Černochové a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2018, sněmovní tisk číslo 14, vzala na vědomí; za druhé pověřuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu, což činím; za třetí - samozřejmě abych zvolila formu prostřednictvím pana předsedy Sněmovny.
Já bych se po otevření rozpravy, vážený pane místopředsedo, ještě dovolila přihlásit do rozpravy.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní zpravodajce výboru poslankyni Janě Černochové. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám jinou přihlášku než paní poslankyni Černochovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Já bych jenom chtěla upozornit nové kolegy a kolegyně nad rámec své zpravodajské zprávy, proto jsem se k tomu přihlásila samostatně, že ta praxe rozhodování o přeletech a průjezdech jiných států přes území České republiky není úplně ideální z hlediska Ústavy. Je tady skutečně nějaký i rigidnější výklad, který se domnívá, že by vláda měla rozhodovat o každém přeletu a průjezdu zvlášť. To samozřejmě, jak jsem uvedla, reálné není, ať v té vládě bude kdo bude. Z tohoto důvodu, protože se v některých případech skutečně musí rozhodovat v řádech hodin, možná i minut, takže jenom z tohoto důvodu avizuji a prosím vás případně, pokud se dohodneme na Ministerstvu obrany nebo v rámci poslanecké iniciativy, že bychom tuto část Ústavy - a jsem ráda, že mě poslouchají i členové ústavněprávního výboru - že bychom tuto část Ústavy potřebovali změnit. Samozřejmě Ústava by se měla měnit ideálně tehdy, pokud je k tomu souhlas napříč politickým spektrem, což tady snad bude, tak aby se text příslušného usnesení opravdu dal do souladu s praxí a aby tato praxe nebyla napadnutelná, byť tento proces takto probíhá už sedmnáctým rokem. Ale myslím si, že jsme zákonodárci od toho, abychom uváděli věci do souladu, a myslím si, že Ústava je přesně tím dokumentem, který by skutečně v tomto ohledu měl být naprosto striktní.
Takže děkuji a budu očekávat, že nějaký návrh buď budoucí paní ministryně obrany, nebo v rámci nějaké iniciativy poslanců budeme předkládat. Já bych se přimlouvala, aby skutečně Ústava se měnila z iniciativy vlády. My jsme to v minulém volebním období sice navrhovali z iniciativy poslanců, ale to jenom proto, že nám zbývalo hrozně málo času do konce volebního období. Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni. O slovo se přihlásil pan ministr Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já jenom ve vší stručnosti bych rád podpořil to, co tady zaznělo. My jsme se o to pokoušeli v různých etapách minulého období. Nalezla by se v Ústavě minimálně určitě ještě jedna záležitosti k novelizaci, která se armády týká. Je to spíš taková výzva. Myslím, že to je racionální návrh, který vychází z běžné praxe, a my se teď pohybujeme na takovém ledu, který není nezákonný, není protiústavní, ale zároveň není ideální. Je to překonáno vývojem. Čili pokud by se tady ustanovila nějaká skupina, která by se zabývala případnými drobnými změnami Ústavy, tak se také velice přimlouvám za to, aby tato věc byla řešena. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Máme někoho dalšího do obecné rozpravy? Nikoho nevidím v plénu ani na displeji, takže končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Také nikoho nevidím. Končím podrobnou rozpravu.
Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Paní zpravodajka nemají zájem o závěrečné slovo.
Takže budeme hlasovat o návrhu usnesení. Pojďme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak bylo předloženo. Vážené dámy a pánové, tak já zahájím neprodleně hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 27, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro 121, proti 11, zdrželo se 46. Výsledek, že usnesení bylo přijato.
Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb.,
o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti
cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 12/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Paní ministryně už ví, že se bude ujímat slova, takže se tam ukázněně postavila, což je super. Takže paní ministryně, ujměte se slova.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážené pánové poslanci, dovolte mi, abych ještě ve funkci ministryně pro místní rozvoj vám představila v prvním čtení náš návrh novely zákona číslo 159 o podpoře podnikání v cestovním ruchu. Možná si mnozí z vás, staří poslanci, resp. poslanci z minulé Poslanecké sněmovny, pamatujete, že jsme tento zákon zde měli již zhruba před dvěma lety. To byla drobná novela, kdy se nám trochu na zadní postavily jak cestovní kanceláře, tak pojišťovny. Měli jsme opravdu velké problémy. Během té doby, vlastně od této novely, Evropská komise přišla se směrnicí ohledně ochrany práv spotřebitelů i v oblasti samozřejmě cestovního ruchu a k tomu slouží tato novela.
Jedná se čistě o transpoziční novelu, která by měla zabezpečit vyšší ochranu spotřebitelů, to znamená občanů České republiky, kteří si kupují zájezdy jak přes cestovní kanceláře, tak agentury. Samozřejmě toto je rozdíl. V tuto chvíli Česká republika do toho vkládá navíc jednu věc a to je tzv. garanční fond. Garanční fond je nový institut, který bude spravován Státním fondem rozvoje bydlení. Jedná se o fond, do kterého budou vkládat příspěvky cestovní kanceláře, abychom měli opravdu zajištěno, že v případě něčeho, pokud by se cokoliv stalo v zahraničí či v jiných podmínkách, tak existují prostředky, které můžeme využít, abychom zabezpečili návrat našich občanů zpět do České republiky. ***