(16.00 hodin)
(pokračuje Ludvík)
Systém veřejného zdravotního pojištění dosáhl kladného salda hospodaření v hotovostní metodice 5,9 mld. korun a jako součást vládního sektoru tak v roce 2016 nepředstavoval riziko pro dosažení fiskálního cíle tohoto sektoru. Vykázal nejlepší výsledky od doby ekonomické krize v roce 2009. Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce v roce 2016 dosáhly částky 24 266 korun, což představuje meziroční nárůst o 1 049 korun a v procentickém vyjádření je to pak o 4,5 %.
Závazky po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb nevykázala ani jedna ze zdravotních pojišťoven.
Vážený pane předsedající, dámy poslankyně, páni poslanci, vláda České republiky na svém jednání dne 11. září 2017 projednala společná stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí k návrhům výročních zpráv a účetním závěrkám zdravotních pojišťoven za rok 2016. Usnesením číslo 642 vláda doporučila předložit návrhy výročních zpráv a účetní závěrky jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2016 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání s návrhem na jejich schválení.
Dámy a pánové, děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Dále mi dovolte konstatovat, že sněmovní tisk projednal výbor pro zdravotnictví, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 10/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan poslanec Adam Vojtěch, a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zdravotnictví projednal na své 2. schůzi dne 6. prosince 2017 příslušné návrhy výročních zpráv. Ten hlavní obsah sdělil již pan ministr, takže já pouze souhrnně řeknu, že skutečně systém v roce 2016 dosáhl přebytku 5,9 mld. korun, což je pozitivní výsledek, lepší, než byl plánován. Ten výsledek byl dosažen zejména díky velmi významnému růstu ekonomiky. Jak určitě dobře víte, tak máme nejnižší nezaměstnanost a celkový objem mezd a platů se v ekonomice zvyšuje, což samozřejmě způsobuje velmi dobrý výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění, to je tedy těch zhruba 10,8 mld. korun meziročně navíc, plus došlo ke zvýšení platby státu za takzvané státní pojištěnce o zhruba 1,3 mld. Kč.
Průměrné celkové příjmy na jednoho pojištěnce dosáhly částky 25 360 Kč. Nejvyšší příjmy vykázala Všeobecná zdravotní pojišťovna v hodnotě 27 297 Kč, nejnižší pak Revírní bratrská pokladna ve výši 22 083 Kč.
Pokud jde o výdaje, tak ty jsou taženy zejména úhradovou vyhláškou, která byla nastavena poměrně expanzivně. Pan ministr již hovořil o tom, že gros výdajů šlo zejména do lůžkové péče, těch 5,5 mld. Kč, právě za účelem avizovaného zvýšení odměňování pracovníků v nemocničním sektoru, resp. v sektoru lůžkové péče.
Pokud jde o celkové výdaje, tak zdravotní pojišťovny použily přímo na zdravotní služby 97,1 % výdajů. Zbytek tvoří provozní výdaje zdravotních pojišťoven, které jsou zhruba ve výši 2,32 %. Nominálně jde asi o 6 mld. korun, které zdravotní pojišťovny použily na svůj provoz.
Kladné saldo je zejména díky výsledku hospodaření VZP, která vykázala za rok 2016 hospodářský výsledek ve výši 5,63 mld. Kč plus. S kladným saldem hospodařily ještě Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Oborová zdravotní pojišťovna, naopak záporných hodnot dosáhly Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra a Revírní bratrská pokladna.
Pozitivní zprávou je, že systém dosahuje kladného salda již třetí rok po sobě a celkový objem peněžních prostředků na bankovních účtech se zvýšil o 35 %, zhruba na 20,83 mld. Kč. To jsou tedy rezervy systému, které dnes máme. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, a ten materiál to taktéž zmiňuje, že systém není dostatečně připraven na případný pokles ekonomiky. V materiálu jsou modelovány scénáře ekonomické recese z roku 2012-2013, případně z roku 2009, a je vidět, že rezervy, které systém má, by nebyly dostatečné, pokud by došlo k poklesu ekonomiky, a systém by se tak dostal do deficitu.
Závěrem jenom stručné shrnutí toho, že skutečně jde o nejlepší výsledky od doby ekonomické krize v roce 2009, ale bohužel se stále netvoří dostatečné rezervy na horší ekonomické časy. Systém tak zůstává nadále zranitelný vůči negativním ekonomickým vlivům. Samozřejmě čelí problému stárnutí populace, nárůstu nákladů na nové technologie a bude nezbytné přijmout systémová opatření s cílem zvýšit efektivitu a stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění.
Děkuji za pozornost.
Pokud jde o usnesení, tak bych si ho dovolil přečíst. Návrh usnesení výboru pro zdravotnictví z 2. schůze ze dne 6. prosince 2017 k návrhu výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2016 spolu se souhrnným hodnocením návrhů výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2016 jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkovými přílohami, sněmovní tisk číslo 10. Po úvodním slově ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, zpravodajské zprávě poslance Adama Vojtěcha a po rozpravě výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s návrhy výročních zpráv a účetními závěrkami zdravotních pojišťoven za rok 2016, s vyjádřením vlády spolu se souhrnným hodnocením návrhů výročních zpráv a účetních závěrek jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2016 s tabulkovými přílohami, sněmovní tisk číslo 10.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji. Posaďte se na místo zpravodaje. Děkuji za přednesení návrhu usnesení.
Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nevidím žádného přihlášeného, takže končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo o slovo? Nehlásí. Končím podrobnou rozpravu.
Zeptám se, zdali máte zájem o závěrečné slovo. Pan ministr nemá, pan zpravodaj také ne, takže můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení. Vážené dámy a pánové, pojďme hlasovat.
Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 26, přihlášeno 176 poslanců a poslankyň, pro 114, proti 1, zdržuje se 61. Výsledek - přijato. Usnesení tedy bylo přijato.
Končím tento bod. Hned půjdeme k dalšímu bodu, kterým je
28.
Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil
jiných států přes území České republiky v roce 2018
/sněmovní tisk 14/ - prvé čtení
Tento materiál uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám materiál Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2018, který vláda České republiky vzala na vědomí svým usnesením ze dne 23. října tohoto roku, usnesením číslo 741, a který byl projednán výborem pro obranu dne 6. prosince 2017.
Předmětem materiálu je základní informace o standardním schvalovacím procesu při přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky podle Ústavy České republiky, který je ale s ohledem na četnost a krátké lhůty předkládání požadavků na přelety a průjezdy technicky obtížně uskutečnitelný, a proto je standardně předkládán tímto způsobem.
Vláda svým usnesením povolila přelety a průjezdy ozbrojených sil států Evropské unie, které ratifikovaly smlouvu European Defence Agency, dále povolila uskutečnit přelety a průjezdy ozbrojeným silám členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a státům zúčastněným v programu Partnerství pro mír, v neposlední řadě i státům, s nimiž Česká republika udržuje partnerské vztahy. Povolit přelet bude možné také pro ozbrojené síly ostatních států, ale pouze za předpokladu souhlasného stanoviska Ministerstva zahraničních věcí. Schváleným uvedeným postupem bude Česká republika v dané oblasti u našich spojenců vnímána jako spolehlivý a důvěryhodný partner.
Rozhodnutí vlády je také zcela v souladu s provedenou analýzou ministerstva ke stávající právní úpravě uvedené problematiky, kterou vláda České republiky vzala na vědomí svým usnesením číslo 580 ze dne 22. července 2015.
Děkuji za pozornost. ***