(Jednání pokračovalo v 11.51 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel a já požádám jak pana předkladatele, tak pana zpravodaje, aby zaujali místo u stolku zpravodajů. Po konzultaci s legislativou mohu konstatovat, že nám nic nebrání v tom, abychom přistoupili k závěrečnému hlasování. Činím tak na základě nálezu Ústavního soudu, že v případě, že zůstane ve Sbírce staré datum, tak je možné hlasovat, protože účinnost nabude tento zákon 15. den po vyhlášení.
Než tedy přednesu návrh usnesení, eviduji žádost na vaše odhlášení. Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Petra Fialy, Ivana Adamce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 966, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 102. Přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro návrh 54, proti 45. Konstatuji, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas.
Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je bod
41.
Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka,
Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1089/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal zástupce navrhovatelů poslanec Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru poslanec Martin Kolovratník. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1089/3, který byl doručen dne 12. července 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1089/4.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak.
Otevírám rozpravu a jako první se hlásí pan navrhovatel. Prosím, máte slovo.
Jinak vás, kolegyně a kolegové, opět žádám, abyste v případě, že máte něco důležitého, o čem potřebujete diskutovat, šli diskutovat do předsálí. A nerušte ty, kteří zde vystupují u mikrofonu.
Prosím, pane navrhovateli.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Návrh zákona je jednou z mála příležitostí, jak můžeme pomoci těm, kteří podnikají, a zejména těm malým a drobným, kteří za sebou nemají velké právní oddělení a musí se v té změti legislativy orientovat sami.
Já jsem se ovšem přihlásil do rozpravy, abych v souladu s jednacím řádem načetl legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, a teď bych je, pane místopředsedo, nejprve přečetl.
Za prvé: Navrhuje se zrušit části a ponechat jen články.
Odůvodnění: Návrh zákona se člení na části jen... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zapisuji to, že podáváte legislativně technické úpravy a požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Návrh zákona se člení na části jen v případě, obsahuje-li vícero zákonů. V případě, že se novelizuje jen jeden zákon, jako je v tomto případě, novela se na články nečlení. Novela se člení na články, ne na části.
Druhý bod, druhá legislativně technická úprava, návětí bodu 2 zní: § 21 včetně poznámek pod čarou číslo 6 a 7 zní:
Třetí legislativně technická úprava: Návětí bodu 3 zní...
(Předsedající: Prosím, pokračujte.) No až se ztiší poslankyně. Z hnutí ANO, abych byl přesný, a omlouvám se kolegyním z jiných klubů.
Bod 3, návětí bodu 3 zní: Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně poznámek pod čarou číslo 8 a 9 zní:
Čtvrtá část legislativně technické úpravy, body 4 a 5 se zrušují.
Odůvodnění k těmto bodům 2 až 4: Základním pravidlem legislativní techniky je pravidlo, že vložením nových paragrafů se stávající paragrafy nepřečíslují, jak je tomu u části odstavců, dílů atd. Je to článek 58 odst. 2 písm. a) a b). Navrhuje se proto upravit návětí bodu 2 a 3 tak, aby odpovídalo pravidlům legislativní techniky, což je zároveň důvodem pro zrušení bodů 4 a 5, které budou v důsledku navržené technické úpravy nadbytečné.
V zásadě se jedná jenom o legislativně technickou čistotu, aby ten zákon byl přesně v souladu s legislativní technikou, žádným způsobem se nemění obsah návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan ministr Chvojka. Prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím si, že ten zákon je jeden z nejhorších zákonů, které jsme tady za toto funkční období měli, a za chviličku řeknu, proč si to myslím a jaké mám důvody pro to si to myslet. Mrzí mě, že tu není pan ministr Pelikán, ministr spravedlnosti, který má, a někdy se neshodneme, někdy ano, a v tomto případě jsme se shodli, naprosto stejný názor jako já.
Pan kolega Stanjura, předseda klubu, říkal, že někteří podnikatelé, malí či střední, nemají za sebou aparát právníků, kteří by měli radit těmto podnikatelům s tím, jak se vyznat ve standardním právním prostředí České republiky. Ale tady je potřeba říci jednu důležitou věc: On to nemá normální běžný občan taky. Jako co? Jaký běžný občan tady má za sebou armádu právníků, kteří mu mají vykládat, jak vypadá právní řád a jaké jsou jeho povinnosti a práva? Prostě neznalost práva neomlouvá, jak říká stará právní poučka. Práva náležejí bdělým a tak to má být.
My jsme měli, tuším, že tento zákon byl na vládě na konci dubna, o tomto zákoně docela zásadní diskusi, navrhoval jsem jako předseda Legislativní rady vlády negativní stanovisko, bohužel nebylo přijato a tisk dostal stanovisko neutrální Ale když se podíváte do toho stanoviska vlády, které má nějakých šest stran, tak vidíte, že ten zákon je prostě na zamítnutí. Snad jen krátce pár bodů ze stanoviska vlády přečtu, abyste věděli, aspoň v těch základech, co je na tom návrhu zákona špatně.
Vláda upozorňuje, že navrhovaná právní úprava představuje podstatný zásah do principu demokratického právního státu a v mnoha ohledech vyvolává pochybnosti o souladu s ústavním pořádkem České republiky. ***