(12.00 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Dále, jedním ze základních principů demokratického právního státu je rovnost všech před zákonem. Předložený návrh zákona neodůvodněně zvýhodňuje vybranou skupinu adresátů právních norem - jak jsem říkal - vybranou skupinu adresátů právních norem tím, že jí poskytuje komfortnější přístup k jejím právním povinnostem, a to pomocí přehledu právních povinností uvedených v přílohách právních předpisů nového informačního systému. Tento přístup je diskriminační.
Návrh zákona zakládá tedy pochybnosti a princip, který je zdůrazněn v navrhovaném paragrafu 20 odst. 4, podle kterého by toto rozlišování na podnikající a nepodnikající subjekty mělo mít dokonce důsledky v oblasti vymáhání práva, je podle mého názoru silně protiústavní. Prostě my tady nemůžeme mít nějakou skupinu zákonů, které budou mít přílohu, kde budou ještě práva a povinnosti. Když ta příloha bude jedno právo neobsahovat, či povinnosti, tak nebude vymahatelné. To je prostě nesmysl.
Dále, v souvislosti s předloženým návrhem je třeba upozornit na článek 52 Ústavy, který stanoví, že k platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. V souladu s vůlí Parlamentu pak zákon nabývá účinnosti a vyvolává veškeré zákonodárcem smýšlené důsledky, resp. se uplatňují veškeré vlastnosti právních norem v takovém zákoně obsažených.
Z hlediska výše uvedené rovnosti je třeba zdůraznit, že v tomto ohledu působí každá právní norma v mezích své osobní působnosti vůči všem adresátům bez rozdílů, a nelze tedy stanovit odlišná právní pravidla pro účinnost, resp. faktickou použitelnost norem vůči různým skupinám adresátů - podnikajícím či nepodnikajícím osobám - natožpak vůči různým skupinám podnikatelů. Tento přístup by byl naprosto v právním státě nepřijatelný.
Předložený poslanecký návrh dále popírá dělbu moci, která je nastavena v čl. 2 odst. 1 Ústavy i vymezení okruhu orgánů, které jsou nadány normotvornou pravomocí. Pokud by tedy podle navrhované právní úpravy příloha s přehledem povinností podnikatelů mohla být i v případě zákona vydána nařízením vlády, znamenalo by to vážné narušení svrchovanosti Parlamentu jako zákonodárného sboru.
Přátelé, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já věřím, že jenom tento drobný výčet, tato drobná část argumentů proti tomuto zákonu - protože těch bodů je tady ještě 12 - vás přesvědčí o tom, že nebudete hlasovat pro tento zákon. Já rozumím, rozumím těm důvodům a omlouvám se i Hospodářské komoře za to, že takto vystupuji. A rozumím těm důvodům, které Hospodářskou komoru vedou k tomu, aby lobbovala a předložila tento zákon, ale opakuji, z hlediska základních právních principů právního státu je tento zákon nepřijatelný. Zakládá na nerovnost adresátů právní normy, rozlišuje mezi běžnými občany, malými podnikateli, velkými podnikateli. To je prostě nepřípustné. Prosím, nedovolte, aby takovýto právní paskvil prošel. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvy, než předám řízení schůze. Od 12 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Adam a dále od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Hnyková.
Eviduji faktické poznámky. První s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Zavadil. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, můj kolega pan ministr tady ty podstatné argumenty z oblasti ústavněprávní shrnul. Mě navštívilo vedení Hospodářské komory a nechala jsem si věc dosti detailně vysvětlit, protože jsem poslední, která by nevěděla, jak komplikované je vyznat se a orientovat v právních předpisech a jak těžkou a složitou situaci mají podnikatelé a že jakékoliv usnadnění pochopitelně je pro ně velmi přínosné.
Na druhé straně v tom vidím do jisté míry nepřípustné omezení kompetencí Parlamentu, který jediný by měl mít ve své pravomoci strukturu právních předpisů včetně předkládacích zpráv, včetně příloh. A myslím si, že tímto bychom pootevřeli pomyslně takovou Pandořinu skříňku. Protože já si docela dobře dovedu představit, co my jako vysokoškolští, středoškolští učitelé bychom rádi měli v právních předpisech speciálně zvlášť, abychom nemuseli pročítat celou tu nepřehlednou houštinu všech různých norem a orientovat se v ní. A to mám výhodu, že jsem právník. Takže z těchto důvodů, nikoliv z těch důvodů, že bych si nemyslela, že jakékoliv usnadnění není namístě, ale myslím, že musíme hledat i s Hospodářskou a Agrární komorou jiná řešení nebo jinou zákonnou podobu, návrh jiného zákona. Ale ten, který je tady předkládán, musím souhlasit s kolegou panem ministrem, že opravdu by měl ty rysy protiústavnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil a potom dále přihlášený pan kolega Stanjura a Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já snad na rozdíl od svého předpředřečníka si nemyslím, já jsem přesvědčen, že tento zákon je špatný. A že pokud bychom měli tento zákon pustit a schválit, tak dáme Hospodářské komoře něco, co jí absolutně nepřísluší! Tečka.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura k řádné přihlášce, tedy bez limitu na čas.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem onehdy hodnotil činnost pana ministra Chvojky a jeho předchůdce, tak jsem řekl, že byli úplně zbyteční, nic nedělali. Tady měli šanci, aby něco dělali. Lekli se toho, byla by to práce, takže jsou proti. Zatím nevím, že by o ústavnosti zákona rozhodoval pan ministr Chvojka nebo paní bývalá ministryně spravedlnosti. Vy můžete říkat: Já se domnívám, že je to protiústavní. A ne, jak tady říkal pan ministr Chvojka: To je protiústavní. Navíc s tak směšnými argumenty.
Pane ministře, vy jste tady lhal. Jaký je tam rozdíl mezi malými a velkými? V tom textu zákona? Vy jste říkal, že ten návrh zákona přináší rozdílný přístup k malým a velkým podnikatelům. Tak mi prosím odpovězte, ve kterém paragrafu, ve které větě, anebo tu větu vezměte zpět. Nic takového tam není.
A teď ta jakoby opravdu absurdní konstrukce. Zkusme používat logiku. A právníci používají logiku poměrně často. Je to protiústavní, protože podnikatel dostane informace o svých povinnostech a nepodnikatel nedostane informace o tom, jaké povinnosti mají podnikatelé. K čemu by to bylo? Já bych očekával, například, pane ministře, předsedo Legislativní rady vlády, že byste si řekl: Tak tady je iniciativa šesti politických stran. To není návrh jedné politické strany. Předkladatelé jsou Andrej Babiš z ANO, Martin Plíšek z TOP 09, Petr Gazdík, STAN, Pavel Bělobrádek, Roman Sklenák z ČSSD, Pavel Kováčik, KSČM. V době, kdy to projednávala vláda, tak pod tím návrhem zákonů byli podepsáni dva místopředsedové vaší vlády. Asi vás vaši kolegové neberou vážně ve vládě, že jste nepřesvědčil je, že je to protiústavní. Že jste nepřesvědčil své kolegy, pana tehdejšího ministra financí nebo pana vicepremiéra pro vědu, výzkum, aby stáhli své podpisy pod protiústavním návrhem zákona. Jak byste hodnotil vy jako ten, který dbá na čistotu chování vicepremiérů české vlády, kteří podle vás se podepisují pod protiústavní zákon? Proč jste nezasáhl? Protože vás neberou vážně.
Vezměte si tu logiku: Vláda má neutrální stanovisko, ale z textu si přece dovodíte, že je to pro zamítnutí. No úplně stejně si můžu říct, že když vláda dala neutrální stanovisko, tak je to blízko ke kladnému vyjádření, ne? Co to je za logiku? Proč to vůbec používáte? Nebyl jste schopen přesvědčit vlastní vládu a teď tady děsíte poslankyně a poslance, že je to protiústavní. Zkuste mi pak odpovědět, pane ministře, co vám řekli vaši kolegové ve vládě a proč tedy není odmítavé stanovisko vlády! To by mě tedy zajímalo. Přesvědčil jste Romana Sklenáka, předsedu svého klubu, aby stáhl podpis pod svým protiústavním zákonem? Aby stáhl svůj slib, který dal, že ten zákon podpoří? ***