(11.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 175. Přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 126, proti nikdo. Konstatuji, že i s tímto návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Já vám děkuji. Končím projednávání tohoto bodu a s přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se v souvislosti s právě projednaným bodem obrátil, jak jinak než prostřednictvím předsedajícího, na předsedy všech tří koaličních stran. Řada z nás cítí, jak tento bod byl důležitý pro mezinárodní prestiž české zahraniční politiky. Jak neobyčejnou ostudu by Česká republika utrpěla, kdyby tento bod nebyl schválen. Jakou bychom ztratili důvěryhodnost u našich spojenců v Evropě a v Severoatlantické alianci.

Vláda má v této Sněmovně pohodlnou většinu, přesto jste nebyli, tři vládní kolegové, schopni zajistit nezbytný počet vládních poslanců, který by tento bod schválil. Kdyby vám nepomohlo 29 hlasů z pravicové opozice, tak tento bod prostě neprošel. Kdybychom politikařili tak, jak vy většinou máte ve zvyku, nebo kdybychom někde točili zmrzlinu, jak řada z vás také mívá ve zvyku, když zasedá Poslanecká sněmovna, tak prostě Česká republika měla strašnou ostudu a to, co pan ministr říkal, že si neumí představit, by se stalo realitou. Je to věc vaší naprosté nedůslednosti, neschopnosti si uvědomovat priority a neschopnosti zajistit nezbytné rozhodování v zájmu České republiky. Vy jste tady prostě neměli dost hlasů. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat v programu. Nejprve přečtu omluvy. Dnes od 17.30 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Leo Luzar. Dnes od 17 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Černoch a dnes od 10 do 11 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Martin Plíšek.

 

A já otevírám další bod dnešního jednání a tím je

 

92.
Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o ochraně památkového fondu)
/sněmovní tisk 666/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr kultury Daniel Herman a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Roman Procházka. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 666/3, který byl doručen dne 18. května 2017. Usnesení garančního výboru byla doručena jako sněmovní tisky 666/4 a 666/5.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? (Ministr Herman: Ano.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti uvedl vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu.

Návrh zákona o památkovém fondu má za sebou dlouhou cestu, která jednoznačně ukázala, o jak celospolečensky potřebnou normu se jedná. Po opravdu široké přípravě se zapojením mnoha klíčových institucí a osobností z oblasti památkové péče byly nejprve formulovány základní principy tohoto právního předpisu a následně bylo současnou vládou schváleno jeho paragrafované znění.

Potřeba právní úpravy vedoucí k zachování našeho mimořádně rozsáhlého a cenného kulturního dědictví by neměla být a priori nahlížena z pozic ideologických. Mrzí mě, že v tvrzeních některých lobbistů, v mediálních zkratkách, a dokonce v komentářích ať už samozvaných, nebo skutečných expertů se bohužel stále opakují tvrzení, která jsou zavádějící, či nepravdivá. V zájmu stručnosti svého vystoupení zde zmíním jen tři příklady, které tyto skutečnosti ilustrují.

Opakuje se, že proti zákonu stojí jednotná fronta odborné veřejnosti. Realita je však jiná. Návrh zákona je poprvé od roku 1989 podporován řadou významných subjektů působících v širokém oboru památkové péče. A naopak některé subjekty, jimiž bývá argumentováno jako oponenty, jsou počtem členů i reálným podílem na současném odborném spektru ochrany památek přinejmenším nečitelné, byť i jejich názvy mohou evokovat něco jiného. Druhé podobně zavádějící tvrzení je, že návrh zákona rezignuje na ochranu památkových hodnot, ať už u solitérů, či u historických sídel. Tito kritici spatřují patrně dokonalou ochranu památkových hodnot v tunách papíru, ve vyjadřování se i ke zcela marginálním a zbytečným věcem bez reálného vlivu na zachování hodnot našich kulturních památek a historických sídel.

Jsem naopak hluboce přesvědčen, že právě navrhovaný zákon je cestou k předvídatelnosti památkové péče, k objektivitě a odbornosti. Je také cestou k odstranění zbytečné administrativní zátěže pro vlastníky i pro stát. Konečně za úplně absurdní považuji tvrzení, že by snad účelem navrhovaného zákona měla být redukce počtu pracovníků územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu, jak se snaží podsouvat někteří z těchto oponentů či lobbistů.

V průběhu projednávání návrhu zákona o ochraně památkového fondu zde v Poslanecké sněmovně bylo načteno poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Nicméně pouze některé z nich je možné doporučit ke schválení. V této souvislosti chci zdůraznit, že Ministerstvo kultury kontinuálně vedlo na půdě Poslanecké sněmovny řadu jednání, při nichž došlo u některých pozměňovacích návrhů přes počáteční negativní stanovisko k jejich akceptování a podpoře ze strany předkladatele. Množství pozměňovacích návrhů je však vnitřně rozporných, zakládají rozpor mezi sebou vzájemně a nejsou přijatelné z věcných důvodů.

Závěrem svého vystoupení bych rád uvedl, že v navrhovaném zákoně o ochraně památkového fondu je řada principů, které jsou pro vznik nové, smysluplné normy klíčové. Průběžně jsou zde však diskutovány i relativně dílčí změny, které v případě přijetí nemusí znamenat zásadní komplikace pro implementaci zákona, ale na druhou stranu mohou být vnímány jako promarněná příležitost ke zlepšení dosavadního stavu.

Hlasovací procedura bude složitá, ale pevně věřím, že se podaří ji zdárně absolvovat a předloženou normu schválit. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna návrh zákona o ochraně památkového fondu schválila.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. První vystoupí pan poslanec Herbert Pavera, připraví se pan poslanec Adámek a další. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vystoupil k tomuto zákonu pro vysvětlení svého pozměňovacího návrhu, který bohužel garančním výborem ani Ministerstvem kultury nebyl přijat. Ale myslím si, že je záhodno se mu věnovat, protože by mohl přinést velkou úlevu všem budoucím stavebníkům.***




Přihlásit/registrovat se do ISP