(11.20 hodin)
(pokračuje Pavera)
Jak asi víte, tak podle památkového zákona každý člověk, který dostane stavební povolení, než začne stavět, musí oznámit Archeologickému ústavu, že bude vykonávat výkopové práce. Na základě tohoto oznámení pak přijde někdo z Archeologického ústavu, který kontroluje výkopové práce a v případě - a teď říkám nedej bože -, že tam něco najdou, tak třeba i na půl roku celou stavbu zastaví. Říkal jsem to sice smutně, nedej bože, ale chápu, že poznat minulost je velmi důležité, a proto jsem pro, aby se takovéto věci samozřejmě dělaly. Ale častokrát i díky tomu, že to stavebník musí platit, tak někdy dochází k tomu, že on schválně některé třeba věci, které i sám nalezne, radši zahrabe a neoznámí, že něco našel. Což si myslím, že je podnětem k tomu, aby se Ministerstvo kultury tím opravdu zabývalo. A já jsem přišel s pozměňujícím návrhem, který by mohl odstranit tuto újmu právě vůči stavebníkům.
Stavebníci jsou ti, kteří investují, a jsou to mnohdy převážně obce a města, které platí někdy i desítky tisíc, a platí mnohdy statisíce korun za to, že na pozemku investora probíhá archeologický průzkum. Myslím si, že to není správné. Když jsem si nechával zjišťovat z Ministerstva kultury, kolik zhruba stojí náklady na tyto archeologické práce, tak to činí nějakých 350 milionů korun ročně, z čehož asi ještě nějaká část je ta, kterou dělá vlastně Archeologický ústav nebo Ministerstvo kultury povinně u některých staveb, které jsou menší než 150 metrů čtverečních. Takže už v tom starém zákoně, už tehdy nemusel stavebník rodinného domku za archeologický průzkum platit, šly náklady za Ministerstvem kultury nebo za státem. Myslím si, že také je špatně, když Ministerstvo dopravy staví dálnici, aby platilo také za průzkum zase jiné státní organizaci, to si myslím, že opravdu není v pořádku.
Pan ministr tady mluvil o tom, že přijetím toho zákona - nepřijetím toho zákona by byla promarněna příležitost. A já říkám, nepřijetím mého pozměňovacího návrhu by byla promarněna příležitost pomoct stavebníkům, kteří na to určitě čekají a věří tomu, že ta nespravedlnost, která byla v tom zákoně dána, bude opravdu odstraněna.
Výtka, že údajně je tam nejednoznačně řečeno, že Archeologický ústav, památkový ústav nebo archeologická osoba provádějící záchranný archeologický výzkum hradí náklady záchranného archeologického výzkumu, tak tam si myslím, že se dá jednoduše vysvětlit. Archeologický ústav Akademie věd České republiky patří pod Akademii věd České republiky a ta má svou kapitolu v rozpočtu České republiky. Když se přidají finanční prostředky do této kapitoly, tak samozřejmě z té kapitoly se dají hradit všechny archeologické průzkumy. A je to tedy obrovská šance, jak pomoci těm stavebníkům.
Ten pozměňující návrh budeme hlasovat pod písmenem H, jinak je v systému pod číslem 5762. A pokud je jenom trošku vstřícnost vůči budoucím stavebníkům, abychom jim pomohli, když už mají omezenou výstavbu někdy i na několik měsíců, tak věřím, že ten zákon... nebo... Můj pozměňující návrh vychází z osobní zkušenosti jako starosty obce, kde jsme 19 let vykonávali řadu staveb v naší obci, častokrát jsem se s archeology setkával při různých výzkumných pracích a samozřejmě vždy jsem se snažil to nějakým způsobem řešit, nikdy jsme nezakrývali, že bychom nějaký nález nehlásili a podobně. Ale hrozí tady, a znám příběhy lidí, kteří opravdu nehlásí nálezy jenom z toho důvodu, aby nemuseli potom platit archeologický výzkum. A toto by (tento problém) úplně samozřejmě odstranilo. Úplně asi ne, protože pořád budou lidi, kteří se budou samozřejmě bát, aby se nezdržela jejich stavba. Tam zvláště poskytovatelé dotací by měli brát zřetel na to, že jestliže tam je dlouhý archeologický průzkum, tak se musí i oddálit čas stavby, dokončení stavby. Takže věřím, že i na to budou poskytovatelé dotací v budoucnu myslet.
Věřím, milé kolegyně, kolegové, že podpoříte můj pozměňující návrh a pomůžete tak budoucím stavebníkům k tomu, aby ta nespravedlnost, která je v zákoně, byla odstraněna. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji faktickou poznámka pana poslance Junka. Prosím.
Poslanec Jiří Junek: Děkuji, pane předsedající. Já musím reagovat na pana kolegu, který tady mluví o jakési nespravedlnosti. Jenom bych trošku upřesnil, co tady zaznělo. Není to pravda, co říkáte, dneska, když ten stavebník, investor chce stavět...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím prosím oslovujte.
Poslanec Jiří Junek: Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího. Když chce stavět, tak to musí oznámit, a už součástí stavebního povolení je podmínka, že tam má proběhnout archeologický výzkum, nebo ne, je to na základě nějakých odborných analýz a podkladů. A to znamená, že ten stavebník s tím už dopředu počítá. On ví, že tam ta archeologie bude. On ví, že to bude nějaké zdržení, a do té stavby je to započítáno. To není tak, jako že najednou přijde archeolog a tu stavbu mu zastaví. Ano, můžou se takové případy stát, kdy se počítalo, že tam bude nějaký menší archeologický nález, a je tam větší. Ale není to tak obecně, jak vy říkáte.
A k té nespravedlnosti, že se musí za ty výzkumy platit, Země je naše dědictví společné, nás všech, a my chceme, aby tam bylo uchované. Není naší jako - my nechceme za každou cenu, aby to dědictví šlo ven, ať tam leží dalších 100, 200 let, až budou další, lepší metody, my si to řádně prozkoumáme. A to, že se platí za ten výzkum, to je stejné, jako když investor přece platí třeba za vyjmutí z půdního zemědělského fondu. To bychom mohli říkat, že je to stejná nespravedlnost. My se snažíme chránit ornou půdu a stejně tak se snažíme chránit archeologické dědictví, a když už musí dojít k jeho vyzvednutí, dejme tomu i k nějakému částečnému poničení, tak holt to investor musí zaplatit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenou pan poslanec Pavera. Prosím.
Poslanec Herbert Pavera: Já jenom krátce zareaguji na vystoupení kolegy Junka. Samozřejmě že to je v tom stavebním oznámení a samozřejmě je rozdělené to území na několik pásem, takže tam, kde je větší pravděpodobnost, tak tam samozřejmě je to zařazeno do určitého pásma 1, 2, 3 atd. Takže ten člověk, stavebník, samozřejmě ví. Ale nevidím důvod, proč by měl platit statisíce korun za nějaký výzkum, když samozřejmě všechny věci, které se naleznou v té zemi, jsou pak majetkem státu. Protože to je ta spravedlnost, aby to bylo konečně řečeno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvu: Dnes se do 13 hodin z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová.
A nyní řádně přihlášený pan poslanec Adámek. Prosím.
Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové, kolegyně. Já se nebudu, tak jak správně řekl pan ministr, na tento zákon dívat z hlediska nějakého politického, lobbistického, nebudu zde ani obhajovat svých 18 pozměňovacích návrhů, které jsem zpracovával možná, jak je tvrzeno, s menšinou, částí těch námitek, které vůči tomu zákonu jsou, nebudu zde vypočítávat, kdo to všechno podporuje a nepodporuje. Pouze vám přečtu, dovolím si přečíst, stanovisko jedné, mám jich víc, ale jenom jedné, nechci dlouze zdržovat, advokátní kanceláře, kterou jistě nemůžeme podezřívat z jakýchkoliv lobbistických a... Tak pan ministr se směje, to je v pořádku. Já jsem se také smál na vaší včerejší tiskovce. Nicméně dovolte mi, abych tedy jenom část tohoto stanoviska přečetl.
Památkový zákon má v případě jeho schválení, přijetí, nahradit v současné době platný a účinný zákon 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dále jen zákon o památkové péči, a související prováděcí předpisy. Dle důvodové zprávy k památkovému zákonu je hlavním důvodem pro přijetí nového zákona upravujícího problematiku ochrany památkového fondu ta skutečnost, že zákon o památkové péči vešel v účinnost dne 1. 1. 1988, tedy v době, kdy se nepočítalo s poměry, které nastanou již dva roky poté v souvislosti s obdobím přechodu k tržní ekonomice a s faktickým znovuzavedením institutu soukromého vlastnictví. Jedná se tedy údajně o právní předpis i přes četné novely v mnohém překonaný.
Památkový zákon obsahuje 152 paragrafů, což je poměrně významný nárůst proti současným 47 paragrafům zákona o památkové péči. Dalo by se tudíž předpokládat, že památkovým zákonem dochází k významným koncepčním změnám v této oblasti právní úpravy, které zásadním způsobem napravují údajně zastaralý a překonaný zákon o památkové péči. Opak je však pravdou. ***