(10.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Takže já jenom podotýkám, že pokud má být tou zárukou bezpečnosti, že nedojde k válečnému konfliktu v Evropě, jen jaderná parita, to znamená vyjádření toho, že kdyby někdo zaútočil na Ruskou federaci, odvetný útok bude takový, že ti, kteří by zaútočili, z toho nebudou mít žádnou výhodu, tak to není přece věc, kterou máme řešit. Není přece naším cílem eskalovat napětí. Naším cílem je zabezpečit bezpečnost a mír v Evropě. Prosím, vydejme se cestou, kterou nám umožňuje naše současné předsednictví v OBSE, vydejme se cestou organizace té bezpečnostní konference a místo vysílání vojáků se pokusme zorganizovat něco, co bude znamenat minimálně na dobu 30 alespoň, nebo 35 let, jako se to podařilo v Helsinkách, zajistit to, že Evropa nebude místem vojenských operací, že se na našem území nebudou střetávat armády cizích států. To přece má smysl. Nikoli to, jestli tady pošleme 300 vojáků do Litvy nebo Lotyšska. A chápu obavy, ale nesdílím to řešení. A ani ho sdílet nemohu, protože je to řešení minulosti, které do budoucna nemůže nic přinést. Nezlobte se na mě. Každý z vás ponese obrovskou odpovědnost, protože Ústava České republiky v článku 43 je poměrně striktní a tvůrci Ústavy moc dobře věděli, že vyslat vojáky do cizí země může znamenat, že se staneme nikoli mírotvorcem, ale okupantem, protože ne všichni nás v té zemi budou vítat, jako se to stalo v Afghánistánu, jako se to stalo v Iráku, jako se to stalo v jiných státech. Protože vždycky, když jde na území jiného suverénního státu, a to i na požádání vlády, byť je legitimní ta vláda, tak ne všichni lidé to přijmou.
Naše odpovědnost je obrovská a já chci svou odpovědnost unést. Proto si myslím, že namísto vysílání vojáků je třeba organizovat konferenci, dokud je mír. Protože kdyby začala válka, tak budeme muset nejdříve sjednávat příměří - některá příměří trvají už 65 let a ještě se mírová smlouva nenašla, a jinde k příměří ani nedospěli a válčí se pořád. A já válku v 21. století opravdu nechci!
Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Stanjura, připraví se pan poslanec Karel Černý. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Slyšeli jsme mnoho slov, ale pan předseda komunistické strany to mohl shrnout do dvou vět: My jsme proti Americe, my jsme proti NATO. To by bylo celé.
A já na rozdíl od něj nechci žít v Evropě, jejíž bezpečnost má garantovat Rusko a Čína. To jsou nebezpečné iluze. Opravdu nebezpečné iluze. Takový ten vemlouvavý tón, jako to je přece jasné - no není to jasné. Já snesu historické zkušenosti, ale po vystoupení předsedy komunistické strany mám pocit, že ten materiál se jmenuje vyhlášení války Rusku, a ne návrh na působení sil Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku. Takový materiál skutečně neprojednáváme. To bychom mohli říci u každého zákona, jak to, že přijímáme zákon, který bude platit v příštím období.
Tak já vám to řeknu úplně jednoduše. Občanští demokraté ten materiál podporují v tomto volebním období a budou obdobné materiály podporovat i v příštím volebním období. Naši voliči to vědí. Je to věc, na kterou se mohou spolehnout, na kterou se může spolehnout i tato vláda. Je to úplně jednoduché. Vy prostě voláte po starých pořádcích, přestože říkáte: no tak už nejsou dva ti hráči a ještě přiberme, soudruzi, Čínu. To je recept, který nám nabízejí komunisté. A my jsme bytostně přesvědčeni, že bezpečnostní zájmy občanů České republiky zajišťuje především NATO. Bylo to správné rozhodnutí, že jsme se stali plnoprávnými členy NATO. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Karla Černého, připraví se pan místopředseda Filip s faktickou poznámkou.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych trochu navázat na pana Stanjuru, který hovořil o historických zkušenostech, že naše země má podobné zkušenosti s okupací jako pobaltské země. Já si myslím, že je to trošičku jinak.
My jsme se před rokem 1990 učili v dějepise o tom, že v roce 1941 přepadlo nacistické Německo Sovětský svaz, ale už jsme se moc neučili o paktu Molotov-Ribbentrop, o tom, že východní část Polska byla zabraná, že docházelo k vraždění polské inteligence. A nebyla to jen Katyň. Také jsme se neučili o tom, že podobný vývoj jako Masarykova Československá republika měly pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko a že krátce po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov došlo k zabrání Pobaltí Rudou armádou. A probíhaly zde podobné procesy jako v Polsku a ve zmíněné Katyni.
Na závěr bych chtěl říct, že tento návrh plně podporuji a budu pro něj hlasovat. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Docela jednoduše. Já nevím, kdo koho učil historii. Já jsem měl štěstí na učitele dějepisu a učil jsem se o tom, dokonce byl v učebnicích i pakt Molotov-Ribbentrop. Já vám tu učebnici najdu. Samozřejmě, někteří to neučili, někteří to učili, ale profesor František Hezoun, který byl ředitelem našeho gymnázia, dbal na to, protože byl zároveň ředitelem základní devítileté školy, aby se historie nezkreslovala. Já jsem za to vděčný i dnes.
A na adresu vystoupení kolegy Stanjury jenom jednu maličkost. Já nevím o tom, že by jiné státy mohly garantovat bezpečnost v celém světě, protože pořád platí výsledek druhé světové války, pořád platí složení Rady bezpečnosti OSN. A stálými členy Rady bezpečnosti je jen pět států: Spojené státy americké, Ruská federace, Čínská lidová republika, Francie a Velká Británie. Tolik k tomu. Kdo jiný by to měl garantovat než tyto tři státy, když ty dva státy na tom budou zainteresované, Velká Británie a Francie, protože si také budou přát, aby na jejich území neprobíhaly válečné operace. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě další faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Jiří Koubek, připraví se pan poslanec Ivan Gabal.
Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím k panu předsedovi komunistické strany Filipovi, když nám tady dává lekce z historie a ve své dlouhé řeči mluvil o tom, že mu vadí, že na rozdíl od vstupu do Evropské unie neproběhlo v případě vstupu do NATO všelidové referendum, chtěl bych se ho zeptat jako znalce historie - já jsem asi něco zameškal v dějepise - kdy proběhlo všelidové referendum o vstupu do Varšavské smlouvy. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Gabal. Prosím.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jednak konstatuji, že je v dobré tradici komunistické strany zvát Rusko k tomu, aby zajišťovalo naši bezpečnost. Máme s tím své zkušenosti. Je jen škoda, že v roce 1975 KSČ nepozvala také Západ ke společnému zajištění naší bezpečnosti. To neměla odvahu. ***