(18.10 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Oblast finančních služeb. Tím, že CETA ve finančním sektoru povoluje více přeshraničních služeb a umožňuje větší přímé investice, umožňuje riskantnější investice, například v oblasti spekulativního kapitálu. CETA také omezuje možnosti regulace využívané vládami jako odpověď na finanční nestabilitu například tím, že dává v regulačním postupu finančnímu sektoru institucionalizovaný hlas.
CETA ignoruje ponaučení z finanční krize a podporuje v sektoru finančních služeb Evropské unie a Kanady ostřejší hospodářskou soutěž a snížení tlaku na přísnější regulační opatření, čímž dělá obě strany zranitelnější vůči finančním šokům a nákazám. Ustanovení týkající se finančních služeb jsou v CETA zahrnuta do oblasti ochrany investic pod ochranou ICS, takže by vlády mohly v podstatě být nuceny platit bankám za výsadu je regulovat.
V oblasti obchodu se službami CETA omezuje schopnost vlád regulovat vstup zahraničních poskytovatelů služeb na domácí trhy a jejich aktivitu na nich, i pokud tato opatření firmy na základě země původu nediskriminují. Zajištěním vstupu na trh a přednostním zacházením pro zahraniční poskytovatele služeb ohrožuje CETA životaschopnost veřejných služeb a lokálních poskytovatelů.
CETA obsahuje výjimky z těchto pravidel, ale její přístup podle negativního seznamu znamená, že jsou zahrnuty všechny služby, které nejsou při vyjednávání ze seznamu výslovně vyřazeny. Dále nutí CETA svým řešením klidového stavu a západkovým mechanismem vlády zavádět budoucí regulační opatření jen s cílem větší liberalizace, a to i v mnoha službách obsažených na seznamu výjimek.
V rámci sektoru veřejných služeb. Přestože je několik veřejných služeb z některých liberalizačních pravidel v CETA vypuštěno, jsou tyto výhrady neurčitě nebo špatně formulovány a samotný pojem veřejné služby není v celé dohodě nijak upřesněn nebo vysvětlen. Investiční ochrana zavedená smlouvou omezuje možnosti vlád rozšiřovat veřejné služby nebo v budoucnu vytvářet nové.
CETA rovněž de facto omezuje svobodu zvolených parlamentů a vlád navracet privatizované služby zpět do veřejného sektoru. Jakmile se v privatizovaném sektoru usídlí zahraniční investoři, mohou snahy obnovit veřejné služby vyvolat nároky investorů na odškodnění, čímž se fakticky zablokuje jakákoli snaha o deprivatizaci.
V oblasti domácí regulace. CETA se svými požadavky na co nejjednodušší pravidla pro kvalifikaci a udělování licencí a jakákoli opatření související s nimi omezila flexibilitu legislativy i v oblastech jen vzdáleně příbuzných obchodů. Podle dohody CETA jsou i nediskriminační regulace vykládány jako možné překážky obchodu.
Duševní vlastnictví. CETA posílí pozici držitelů patentů směrem k inovátorům a spotřebitelům, což by podpořilo už tak destruktivní patent trolling v softwarovém průmyslu a dalších oblastech. Jelikož je intelektuální vlastnictví v CETA zahrnuto do systému investičních arbitráží, mohli by držitelé patentů v budoucnu žalovat vlády za regulace snažící se omezit dopad patentových trollů.
Svobodu internetu CETA přímo neohrožuje, ale znemožňuje změnit současný systém pravidel duševního vlastnictví v Kanadě a Evropské unii vycházející vstříc průmyslu na systém přátelský k uživatelům.
V oblasti zemědělství. Ratifikace smlouvy CETA zasáhne snahy podporovat neprůmyslové a udržitelné zemědělství na obou stranách Atlantiku. Rozšířením bezcelních dovozních kvót, např. pro mléko a maso, by CETA vystavila především malé kanadské a evropské farmáře podstatnému konkurenčnímu tlaku, což může podpořit sice výnosné, ale méně udržitelné formy zemědělství.
CETA také obzvlášť v Evropě vzbuzuje oprávněné obavy ohledně standardů zpracování a výroby potravin. Praktiky, které jsou v Kanadě považovány za bezpečné, jako třeba povrchové ošetřování hovězího masa kyselinou octovou nebo využívání geneticky modifikovaných organismů, jsou v Evropské unii na základě principu předběžné opatrnosti omezeny. V rámci dohody CETA by tato opatření mohla být napadena na základě principu následné péče využívaného v kanadském tzv. vědecky podloženém regulatorním přístupu.
CETA také podkopává současný systém geografických indikací evropských produktů. Z 1 308 potravinových položek, 2 883 vín a 332 ostatních alkoholických nápojů, které jsou v Evropské unii chráněny, je jen 173 chráněno i v dohodě CETA.
V oblasti klima a energie. Ochranná ustanovení pro investory spolu se slabými opatřeními na ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů v textu CETA podlamují případné snahy o udržitelnou klimatickou a energetickou politiku. Pokusy zastavit výrobu energie z fosilních paliv a podporovat obnovitelné zdroje budou smlouvou ohroženy, což představuje vážné nebezpečí pro opatření zavedená s úmyslem dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015.
Ve smlouvě CETA chybí jakékoli pojistky jasně chránící regulace a opatření cílící na zmírnění klimatických změn a podporu obnovitelných zdrojů proti útokům ze strany investorů. Kapitola Obchod a udržitelný rozvoj je krátká a neobsahuje žádné konkrétní závazky pro tvorbu budoucí ekologické politiky.
V oblasti pracovního práva, což si myslím, že je velice důležité. Navzdory pozitivní rétorice ohledně práv pracujících CETA nenabízí závazná a vymahatelná opatření, která by pracovní podmínky v Evropské unii a Kanadě chránila a jejich práva zlepšovala. Některé státy Evropské unie, stejně jako Kanada, neratifikovaly části základních pracovních standardů nebo prioritních konvencí Mezinárodní organizace práce. CETA je k podpisu pobízí, ale nezavazuje. Je výmluvné, že kapitola o pracovním právu je v dohodě vyjmuta z obecného ustanovení o urovnání sporů. V případě sporu nad porušováním pracovních standardů CETA po stranách požaduje jen nezávazné konzultace.
A teď můžeme i říci, jaké jsou hrozby pro Kanadu. Většina obav ze smlouvy CETA je sdílena Evropany, ale i Kanaďany, ale pár jejích dopadů by bylo větším rizikem pro Kanadu. Podepsání smlouvy CETA by Kanadu donutilo k jednostranným změnám svého režimu intelektuálního vlastnictví farmaceutik, vedoucím ke zvýšení cen léků. CETA by jako první kanadská obchodní dohoda zavedla restriktivní pravidla pro zadávání veřejných zakázek obecními a provinčními vládami, což by mohlo ohrozit lokální a regionální rozvojové iniciativy. CETA by také mohla být v konfliktu s právy původních národů, jejichž tradiční půda je často terčem zahraničních těžařských společností. Další oblasti kanadských obav se týkají dopadu smlouvy CETA na dodavateli řízené sektory zemědělství a vliv kapitoly o dočasném vysílání pracovníků na domácí trh práce.
Dovolila jsem si vyjmenovat pár oblastí, které si myslím, že jsou opravdu závažné v rámci předložené dohody CETA. A dovolte mi, abych nyní přenechala slovo ještě dalším kolegům a kolegyním, jestli ještě budou vystupovat. Myslím si, že jsme se snažili vám tady přednést dost argumentů, proč právě tato dohoda opravdu není v zájmu České republiky. Nebudu hovořit o jiných zemích v rámci Evropské unie, ale jak už jsem tady řekla, i zástupci Evropského parlamentu i za ČSSD byli proti této smlouvě. (Poslanec Sklenák mimo mikrofon: To není možné.) Je, máme na to důkazy, pane kolego. ***