(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, aby hovořil jenom ten, komu bylo uděleno slovo. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Opravdu si myslím, že bychom se měli všichni zamyslet nad tím, abychom jednali v zájmu České republiky. A už tady můj kolega Leo Luzar reagoval na vystoupení u té předešlé dohody Evropské unie a Kanady, jak to přinese prospěch České republice. A ten, kdo nebude pro hlasovat, tak vlastně můžeme říct, že zamezuje růstu a obchodu v České republice a že vlastně uškodí každému občanovi v České republice, tak bohužel je mi líto, ale pane ministře, nemluvil jste pravdu. A s vašimi slovy já se prostě nemůžu... prostě s nimi nesouhlasím a myslím si, že tak jak hovoříte, nejednáte v rámci nebo v souladu v rámci prostě tak, aby byly přijaty ty správné dohody, nebo nepřijaty, ve prospěch českých občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. A evidoval jsem faktickou poznámku pana kolegy Kučery, jestli na ní trvá. Už netrvá. Dobře. Děkuji. Pan kolega Luzar ještě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych k tomuto zákonu navrhnout, abychom hlasovali o zamítnutí již v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď jsem... Aha.
Poslanec Leo Luzar: Omlouvám se. Pro záznam, navrhuji hlasovat o zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Smlouvy.
Poslanec Leo Luzar: Pardon, smlouvy. Ano.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, mezinárodní smlouvy v prvním čtení. Dobře. To je návrh, ke kterému se jistě vysloví potom pan ministr. Pokud jde o rozpravu, nemám žádnou přihlášku. Nikoho z místa nevidím. Končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dámy a pánové, budu rád, když se vrátíte zase do sněmovny, abychom mohli hlasovat. A řeknu vám, co mě napadlo během těch vystoupení, která jsme tady tak dlouho poslouchali.
Slyšeli jsme tady, že existují obavy o to, jak se Kanaďané starají o své hovězí maso. Máme takové pochyby hygienické, jestli v tom není něco pro nás riskantního, jíst to v Kanadě ošetřené hovězí maso. Tak věřte, že jsem nedávno navštívil několik měst. Jedno z nich je Vancouver, který asi znáte. A ve Vancouveru zjistíte, že tam žije zhruba 15 tisíc mladých Čechů, Moravanů a Slezanů. Ale v Torontu jich je ještě víc. A když jsem se ptal jedné děvčice tam v tom Vancouveru (pobavení v sále), jestli se někdy třeba chce vrátit domů, tak mi říkala ani ne. A já jsem jí říkal proč, přece u nás je pěkně. A ona říkala, tady je to takové čistší a zdravější. A tak jenom vám chci říci, že skutečně větší pohroma nás nemůže potkat než to, že by ty kanadské standardy na nás dopadly v oblasti životního prostředí, hygieny a podobně. (Řečník neustále zvyšuje hlas.) Předpokládám, že většina z vás se děsí toho, kdybychom byli konfrontováni s tímto drsným kanadským stylem. A proto vás chci ujistit, že si myslím, že skutečně v dohodě s Kanadou nám nehrozí zásadně, že by se zhoršilo naše zdraví. A bohužel je celá řada našich mladých dětí, které v té Kanadě už jsou, a budeme je těžko z toho nebezpečného prostředí dostávat zpátky do České republiky.
Takže to je jedna věc, kterou bych rád odpověděl na ty pochyby, které tady jsou, že to je pro nás riskantní.
A druhá tady v podstatě byla řečena myšlenka, ono se to těžko shrnuje dvěma větami, ale bylo to zhruba tak, že se vytvářejí ve světě nadnárodní korporace, které zakládají, nebo dohadují zóny volného obchodu, aby nás lépe utiskovaly a vydíraly a vykořisťovaly. Chtěl bych proti tomuto argumentu říct jeden takový zásadní... Vidím, že to není tak jednoduché, protože existuje jedna nadnárodní korporace, milí kolegové, do které jsme vstoupili, a ta se jmenuje Evropská unie. A to je takový příklad nadnárodní korporace, ve které kdybychom nebyli, tak by naše průměrné mzdy byly asi o 40 % nižší. A možná by vám někdo spočítal, kolik by znamenaly ztráty na našem hrubém domácím produktu.
Takže jenom chci naznačit pro ty, kteří poslouchali ty projevy, že se domnívám, že žijeme v o něco složitějším světě, než byl ten, který nám byl vylíčen. A já tady nemohu než opakovat to, co tady říkám celou dobu. Pokud bude přijata tato dohoda, tak to bude znamenat, že se usnadní vstup českého zboží na kanadský trh, že to bude znamenat snadnější přístup našich podnikatelů na trh kanadský. A domnívám se, že to pro Českou republiku znamená značnou výhodu.
Už tady padlo, že potřebujeme diverzifikaci. Kanada má podle mě obrovský potenciál. A záleží na nás, jestli ho chceme využít, nebo ne. Já bych nad tím, přátelé, neohrnoval nos. To mi připadá velmi nemoudré. Takže vás prosím, podpořte tu smlouvu. A doufám, že aspoň některé, nebo lépe většinu, jsem přesvědčil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Ještě než se zeptám pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo, sděluji přihlášeným, že nemohu nikomu udělit slovo, protože jsem rozpravu ukončil. Ještě když už jsem omezil právo zpravodaje na jeho závěrečné vystoupení, tak konstatuji omluvu. Od 18.30 se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Jiří Štětina a z osobních důvodů od 19 hodin paní poslankyně Olga Havlová.
Pane zpravodaji, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte zájem. Nechcete tedy vystoupit.
V tom případě se budeme zabývat návrhy, které padly v rozpravě. V rozpravě padl návrh na zamítnutí projednávání této mezinárodní smlouvy. A jinak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Všechny vás odhlásím. Zagonguji, protože část lidí byla mimo sněmovnu. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu, který padl v rozpravě, o zamítnutí projednávání této mezinárodní smlouvy...
Rozhodneme v hlasování číslo 156, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Leo Luzara. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 156, z přítomných 128 pro 30, proti 92. Návrh nebyl přijat.
Ještě před hlasováním o přikázání se hlásí pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že byť zřídkakdy, ale přece jenom sem tam musím použít své přednostní právo k vystoupení. Mně to nedá. Mně to nedá, abych prostřednictvím předsedajícího nezareagoval na výtku, řečeno jemně, pana ministra Zaorálka, že jsme snad zlehčovali onu dohodu. Měl-li jste, prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, pocit, že poslanci a poslankyně za KSČM, kteří vystupovali, velmi podrobně sdělovali obavy části veřejnosti z toho, co se také může stát, že šlo o nějaké zlehčování, tak vás ujišťuji, že tato materie bude mít ještě jedno čtení, a zdálo-li se vám to jako zlehčování, přidáme, přitvrdíme. Děkuju. (Potlesk poslanců KSČM.) ***