(15.30 hodin)
(pokračuje Luzar)
Ale každopádně, základ těchto bodů je, že různě početné a početnější delegace na základě smlouvy, která nemá žádný konkrétní bod, žádný konkrétní hmatatelně vyjádřený zájem, budou jezdit, konzultovat, radit se a vlastně svým způsobem nic nedělat. Protože v tom článku politický dialog se hovoří: Strany se snaží o posílení dialogu a konzultací účinným a pragmatickým způsobem, aby podpořily své rozvíjející se vztahy, dále je prohloubily a podpořily své společné zájmy a hodnoty prostřednictvím mnohostranných závazků. Tomu říkám věta! To je klasický příklad úřednické deklarace: my bychom rádi, my všechno chceme, ale nevíme. Ale to nám vůbec nebrání v tom, abychom se nesetkávali, neříkali si o tom, že vlastně nevíme, ale chceme.
Je to prostě smlouva, ke které snad ani není možné při nejlepší vůli přijmout kladné stanovisko. Je to samozřejmě na vás, kolegyně a kolegové, jak dalece budete vnímat tuto potřebu. Minimálně úroveň zdržet se si myslím, že je úrovní, která by byla úroveň hodná této smlouvy. Ale chápu předkladatele. Co však nechápu, je, že se s ní málo hovoří o českých zájmech. Jsem rád, že pan ministr již zasedl. Doufám, že jsem mu dal dostatek prostoru, a budu rád, když mi odpoví, jak dalece tato smlouva bude schopna ochránit české zájmy, aby se neopakovalo to, co se opakovalo v minulosti ve vztazích s Kanadou a Českou republikou ohledně vízových problémů. Ano, byly vyvolány zvýšenou žádostí nebo zvýšenou žádostí českých občanů o pobyt, práci, popřípadě jiné záležitosti v Kanadě, přesto neadekvátní reakce proti jednomu ze států EU byla dle mého názoru chybná, přesto EU neučinila mimo zdviženého prstu žádný odvetný krok vůči Kanadě, a to považuji za chybu. Čekal jsem, že v této smlouvě by se mohl objevit nějaký prvek, který by toto do budoucna zapovídal. To znamená jedna unie, jedna zahraniční politika, minimálně jedna vízová politika, ne rozdělená podle toho, jestli se jedná o Francii a Německo na jedné straně, popřípadě Českou republiku, Slovensko, Maďarsko na druhé straně. To v této smlouvě není, byť se předkládá jako smlouva mezi Kanadou a EU. To považuji za základní problém mimo to, že byla vytažena a expolována z té obchodní smlouvy jako smlouva samostatná.
Cítím určitou povinnost to tady říci, byť je pravdou, že bych svůj příspěvek byl schopen docela hodně zkrátit, ale tím, že ob jeden bod je obchodní dohoda mezi Kanadou a EU a tato smlouva, jak už znovu zdůrazňuji, je interpolace nebo vytažení některých věcí z té původní smlouvy, cítil jsem za nutnost vás informovat o těchto výhradách. Bojím se, že pod dojmem té povinnosti vůči EU budeme hlasovat a nezohledníme ty věci, které zde jsou. Přece EU má vždy pravdu, přece EU moc dobře ví, co dělá, přece EU je ta, kterou musíme poslouchat, jinak nám dá sankce, jinak nás požene k soudu a bude nám dělat ty, ty, ty! Já se ptám, kde jsou české zájmy, kde jsou české priority, a hlavně, kde je poučení z minulosti? A to je ta otázka, která tady zůstává.
Opravdu by mě zajímalo, jak tato smlouva, pane ministře, reflektuje na minulý vývoj, to znamená na vztahy Česká republika - Kanada po jednostranných krocích Kanady vůči nám, a jestli se naše Ministerstvo zahraničních věcí aspoň minimálně pokusilo do této smlouvy při přípravě v Evropské unii uplatnit nějaké brzdy nebo nějaké věci, které by zabránily takovýmto krokům ze strany EU. Pane ministře, děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Žádnou další přihlášku neeviduji, v tom případě končím rozpravu a táži se na případná závěrečná slova. Je zájem o závěrečné slovo? (Ano.) Pane ministře, prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, já vám přeji dobré odpoledne. Byl bych rád, kdyby se poslanci dostavili do sněmovny, abychom mohli hlasovat tuto smlouvu o strategickém partnerství, protože jsem ji už tady ve Sněmovně uvedl asi pětkrát, pokud se nepletu, tak asi chápete, že i člověk, který je odhodlán tady diskutovat až do roztrhání těla, tak má představu, že je čas diskuze a pak je čas o věci hlasovat, takže bych si velice přál, kdyby se do sněmovny vrátili poslanci a kdybychom konečně o této smlouvě rozhodli. Protože já jsem přesvědčen, že v případě této smlouvy se dá definovat český zájem velice jednoduše, není třeba kolem toho tak dlouho mluvit. A je to tak prosté, jak říká Hamlet, jako lhaní, a já vám to řeknu velice rád a řeknu vám to velice krátce a vy budete podle toho v této sněmovně hlasovat.
Tato smlouva o strategickém partnerství je deklaratorní, o tom není třeba mnoho diskutovat, akorát by nebylo dobré to shazovat, protože diplomacie pracuje už stovky let tímto způsobem, že jedna věc jsou deklarace a druhá věc jsou smlouvy, takže ta deklarace má svůj smysl, i když je obecná, stejně jako má svůj smysl obchodní dohoda, kterou doufám budeme diskutovat dneska jako druhou.
A já vám řeknu ten český zájem, který spojuje ty smlouvy. Já vám ho řeknu najednou, protože si myslím, že je naprosto jednoznačný a naprosto přesný. A zajímalo by mě, kdo v této Sněmovně je schopen ho zpochybnit. Český zájem, přátelé, na této smlouvě je ten, že když tohle ratifikuje EU, její státy a Česká republika, tak se nám, České republice, otevře příležitost získat trh bez cel, bez administrativních bariér, trh, který se nám otevře, České republice, proexportní zemi, jejíž obchod s Kanadou dneska vůčihledně roste, a doufám, že v této Sněmovně si všichni přejí, aby rostl i dál, a tyto smlouvy nám umožňují v této cestě pokračovat. Představte si, já bych se vás zeptal, co je v této smlouvě nebo v těchto smlouvách proti našim zájmům? Naopak hlasovat proti této smlouvě nebo se zdržet je proti zájmům České republiky je to proti českým pracovním místům, to je, rozumíte, proti ekonomice této země! Nám se prostě otevírá stabilní trh. Vy dobře víte, už jsem to tady řekl, že jsem v Kanadě byl, že jsou ministři, jako je ministr průmyslu, vědy, výzkumu, všichni mají veliký zájem do České republiky přijet, vnímají nás jako industriální vyspělou zemi, vnímají to, že se tady vyvíjí vodíkový motor a celá řada dalších věcí, které je dneska zajímají. Oni mají dneska v Kanadě excelentní vědecká pracoviště. Pro nás je to obrovské terno, pokud budeme s nimi moci spolupracovat, dokonce na konkrétních projektech. O tom všem oni chtějí, jsou připraveni k nám přijet a bavit se o tom. Myslím si, že už v poslední době bychom nezažili období, kdy byla Kanada takto otevřena České republice. Má to celou řadu důvodů, a jestli tady bylo zmíněno takovým ironickým způsobem, že se komplikuje NAFTA, tak si myslím, že to je velice zjednodušené vidění. Chápete? Tato smlouva poskytne platformu podnikatelům v Kanadě. Oni o to mají zájem, a když se budou třeba i jinde věci komplikovat, tím spíš ji samozřejmě využijí.
Pro nás je to obrovská šance. To je prostě jednoznačný ekonomický zájem České republiky! Já vůbec nechápu, jak tohle může někdo zpochybňovat a někdo tohle může vidět jinak. Jsme snad industriální země? Jsme exportně orientovaná země? Žijeme z toho, jak nám tento export roste? Máme tu velmi vyspělou zemi, která pracuje v podobných oblastech jako my, mohu vám je tady vyjmenovat, a ona je ochotna, připravena s námi dělat, a my nejsme schopni ratifikovat smlouvu mezi Kanadou a Evropskou unií? Já bych spíš rád slyšel někoho, kdo mi soudně řekne, proč tady na pětkrát předkládám tuto smlouvu. Proboha proč? Tady je někdo, kdo si myslí, že je to pro Českou republiku špatně? Ne já abych vysvětloval, proč je špatně to podepsat. Ať tady někdo soudně srozumitelně řekne, co je na tomhle proti České republice, co je na tom proti zájmům českého exportu, co je na tom prosti českým pracovním místům v této zemi!
Nezlobte se, já naopak si myslím, že situace je úplně jasná. Já o ní nemám žádných pochyb. Dokonce pokud byly kdysi nějaké komplikace ve vízové oblasti, právě tato smlouva to přece řeší, a dokonce i ty vztahy, konkrétní vztahy mezi lidmi, přátelé, to je to, co vylučuje, aby se podobné situace opakovaly. ***