(15.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Z toho titulu mi nezbývá nic jiného než vás upozornit na to, že tato smlouva nemá obsah. Tato smlouva ani jak z pohledu Evropské unie, tak z pohledu Kanady nemá žádný věcný obsah, který by našim občanům, popř. občanům Kanady, nějak pomohl. Ani v jednom z bodů se nezavazujeme, ani my, ani Kanada, ani jiné státy Evropské unie, k něčemu konkrétnímu. Vše zůstává v tom volném poli vysvětlení - máme zájem, chceme, možná - ale ani v jednom z bodů není konkrétní záležitost týkající se jasně deklarovaných cílů. Mimo samozřejmě ty obecné, které obecně uznáváme a o kterých se hovoří již delší dobu, jako Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a podobné záležitosti, na které je Kanada i Evropská unie vázána jinými mezinárodními smlouvami.
Pro zajímavost uvedu článek 22, který je velice aktuální. Tento článek se vztahuje k oblasti, o které naše média už poslední měsíc velice intenzivně informují, dovoluji si říct, že americká média od prezidentských voleb Donalda Trumpa informují ještě podrobněji, a to je oblast kyberkriminality. My jsme dokonce v této oblasti šli tak daleko, že jsme při Ministerstvu vnitra vytvořili speciální odbor zabývající se odhalováním kyberkriminality. Dokonce poslední novinové články hovoří o náboru velké skupiny specialistů, kteří by se touto oblastí měli zabývat. V tomto článku 22 se hovoří: "Strany uznávají, že kyberkriminalita představuje celosvětový problém, který si žádá globální řešení. Strany proto posilují spolupráci za účelem předcházení kyberkriminalitě a boje proti této trestné činnosti prostřednictvím výměny informací, praktických znalostí v souladu se svými právními řády a zákony. Strany se snaží ve vhodných případech spolupracovat s cílem poskytnout pomoc a podporu ostatním státům při vytváření účinné právní úpravy politik a postupů pro předcházení kyberkriminalitě, boje proti ní, kdekoliv se tento problém objeví. Strany se v souladu se svými právními řády a zákony vyměňují informace v oblasti, jako jsou vzdělávání, odborná příprava vyšetřovatelů kyberkriminality, postupy při vyšetřování kyberkriminality a digitální forenzní analýza."
Mě by zajímalo v této části, jak dalece doposud tyto strany spolupracovaly. Pokud se čekalo na tuto smlouvu mezi Evropskou unií a Kanadou, jak se tato věc řešila doposud? Nebo naopak máme podezření, že Kanada, tento národ severský, ač obývající velké území, co se týče kilometrů čtverečních, tak velice řídce obydlené, je problém nebo je zdrojem kyberkriminality, popřípadě je ten, z jehož území kyberkriminalita pochází a ze kterého bychom měli čerpat znalosti a zkušenosti pro boj s naší kyberkriminalitou? Bojím se, že to tak není a že tento bod se sem dostal hlavně pod tlakem určité módnosti a snahy naplnit určitý rozsah předem daných normostránek mezinárodních smluv.
O něco zajímavější je článek 23, následný, tzn. Migrace, azyl a správa hranic. To je ten článek, na který jsem upozorňoval i z pohledu vízových povinností a toho, co Kanada učinila vůči České republice a kdy Evropská unie opět prokázala, že jí na jednotlivých státech až tak dalece nezáleží a není schopna se jednotně postavit za stát, kterému je na mezinárodním poli ve věcech, které spadají do činnosti Evropské unie, činěna křivda. V tomto článku je jeden jediný bod, který hovoří: "Strany potvrzují svůj závazek ke spolupráci a výměně názorů v oblasti svých právních předpisů, v oblasti migrace (včetně legální migrace, nelegální migrace, obchodování s lidmi, migrace a rozvoje azylu, integrace, víz a správy hranic)." Tady by mě opravdu zajímalo, jak dalece bylo postupováno právě v té oblasti víz. Protože si myslím, že v této části smlouvy jsme zůstali před tvůrci z Bruselu vcelku osamoceni. A nevím ani, jestli tuto smlouvu v této části konzultovali naši odborníci z Ministerstva zahraničních věcí a podíleli se na přípravě těchto bodů. Protože to je další výhrada, které je tato smlouva z mé strany označena, a to že tuto smlouvu podle mnohých bodů, které se v ní nacházejí, připravovali lidé nebo úředníci bruselští. Nic proti nim, ale přesto, chybí mi tam vyjádření toho českého zájmu. Už na začátku jsem zase řekl, že český zájem, který jsme měli vůči sporným vztahům s Kanadou, zůstal nevyslyšen v Evropské unii. O to více bychom se měli při přípravě těchto smluv se státy, kdy máme tuto negativní zkušenost z minula, jak se zachovaly vůči České republice, intenzivně podílet na přípravě takovéto smlouvy. Postrádám tady určité jasné deklaratorní stanovisko ze strany Ministerstva zahraničí. Ano, v článku XY se nám podařilo doplnit to a to. Prostě tato smlouva toto postrádá.
Opět se vracím k tomu, proč toto postrádá: protože nikdy neměla takhle vzniknout. Je to umělý výtvor, který pouze má za cíl zakrýt hlavní smysl předkládání, a to projednávání té obchodní části. Ani jeden z bodů, který tady je, není závazný, přesto připravuje předpolí pro projednávání obchodní smlouvy. Ta obchodní smlouva bude o to zajímavější a těším se na tu debatu, kdy vás s ní budu moci podrobně seznámit, proto nebudu příliš protahovat tuto smlouvu řekněme deklaratorní. Pouze chci opravdu upozornit na to, že za tu dobu, co jsem měl možnost číst mezinárodní smlouvy, jsem na prázdnější text ještě nenarazil. Není veden ani snahou o budoucí spolupráci, rozvoj něčeho. Většina smluv má ekonomický podtext toho, proč chceme, nebo ochranářský, chceme zabránit něčemu. V této smlouvě není ani půl slova o těchto záležitostech. Pouze a jedině deklarace.
Zajímavá je hlava VI. Politický dialog a mechanismy pro konzultace. Tady ty mechanismy pro konzultace jsou velice zajímavé, protože ten má nejvíc bodů. Ten článek 27, který hovoří o mechanismech pro konzultaci, se rozkládá na asi osmi nebo devíti stránkách oproti všem jiným hlavám a bodům, protože hovoří o tom hlavním. O tom, že tato smlouva bude docela dobrou cestovkou pro úředníky, kteří se budou starat o tuto budoucí spolupráci. Vrcholné schůzky konané jednou ročně nebo podle vzájemné dohody střídavě v Unii a v Kanadě. Zasedání na úrovni ministrů zahraničních věcí. Konzultace na ministerské úrovni o politických otázkách společného zájmu. Konzultace na úrovni vysokých úředníků a na pracovní úrovni, pokud jde o otázky společného zájmu, nebo informace o spolupráci v oblasti hlavního vývoje na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Podpora výměny delegací Evropského parlamentu a Parlamentu Kanady. Smíšený ministerský výbor. Zřizuje se smíšený ministerský výbor. Společně mu předsedají ministr zahraničních věcí Kanady, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Zasedá jednou ročně na základě dohody. Přijímá výroční zprávu. ***