Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

189.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

První interpelace je na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Stanislava Štecha. Je to interpelace Leo Luzara ve věci vyhlášky 280 o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách, školských zařízeních, sněmovní tisk 1088. Tato interpelace je přerušena do přítomnosti ministra školství. V tom případě nemáme ani o čem hlasovat, protože ministr školství je omluven.

Můžeme tedy přejít k druhé interpelaci a tou je interpelace poslance Jiřího Valenty ve věci Národního elektronického nástroje, sněmovní tisk 1107, která je přerušena. A tu projednat můžeme, paní ministryně Karla Šlechtová je přítomna. Takže žádám pana poslance Jiřího Valentu, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, musím osobně přiznat, že nejsem příznivcem sáhodlouhých debat, často se točících v kruhu, ve kterých se stejně nic většinou nevyřeší. A tak nyní, když už jsem byl donucen využít institut odmítnuté odpovědi na písemnou interpelaci, věřím, že ani v tomto případě k obdobnému stavu a situaci nedojde.

Všem se omlouvám, ale poskytnutá písemná vyjádření paní ministryně jsem si vyhodnotil jako obsahově zcela nedostatečná, zavádějící, vyviňující se z jakékoliv odpovědnosti a také až podezřele nekonkrétní.

Ale již k samému problému. Co je to vlastně NEN, o kterém tady dnes bude řeč? Pro ty, kteří by náhodou nevěděli, a to nechci nikoho poučovat, vlastně jde o Národní elektronický nástroj, ve zkratce NEN, který by měl být komplexním elektronickým nástrojem pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a všechny kategorie zadavatelů, včetně těch sektorových. NEN podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení až po plně elektronické postupy, nebo alespoň by je takto podporovat měl.

Nyní si dovolím uvodit celý problém rámcovou citací z časopisu Veřejné zakázky, jehož redaktorem je například i ředitel odboru práva, veřejných zakázek a koncesí MMR. Zde se mj. v jednom příspěvku píše: "Národní elektronický nástroj je projektem MMR. Nástroj byl specifikován na přelomu let 2009/2010 a dokončen v březnu roku 2014. Cílem MMR bylo nabídnout zadavatelům státem placenou alternativu komerčních nástrojů." Do této chvíle bylo, dle mého názoru ještě všechno v pořádku. Ale v příspěvku se pokračuje: "Když zadavatelé nechtěli používat NEN ani zadarmo, začali na MMR objevovat myšlenku na zavedení povinnosti využívat NEN pro všechny zadavatele. Projektu se však lepí smůla na paty, ÚOHS označil průběh zakázek, ze kterých NEN vznikl, za nezákonný." Konec citátu.

Toto konstatování u mne vyvolalo vlnu pochybností a o celý problém jsem se začal blíže zajímat. Dvakrát jsem v tomto ohledu písemně oslovil paní ministryni, a kvalitu jejích odpovědí jsem popsal již v úvodu. A z pouhého podezření rázem začal před mýma očima růst státem zanedbaný a následně i minimálně a také nesprávně řešený problém. A blížím se již k samotnému jádru věci. Za jakých podmínek tento Národní elektronický nástroj vlastně vznikl?

Dovolte mi, abych vám ilustroval vlastní desatero, které stojí minimálně za seriózní zamyšlení, když už se to Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením paní Šlechtové, alespoň podle mého názoru, ne úplně podařilo.

1. NEN vznikl nejspíše v rozporu se zákonem, neboť byl soutěžen v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

2. Soutěže, ze kterých NEN vznikl, šetří Policie ČR.

3. Někteří dodavatelé jsou vyšetřováni a některým bylo dokonce i sděleno obvinění.

4. ÚOHS šetřil zakázku na vznik NEN a udělil MMR pokutu 500 tis. korun a zákaz plnění smlouvy. Rozhodnutí je pravomocné, podotýkám. A bylo mi konstatováno například - a teď poslouchejte, zejména vy, paní ministryně -, že postup MMR dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, nebo že došlo ke zcela flagrantnímu vyloučení hospodářské soutěže. Dovolte mi otázku: Jaká byla tedy vyvozena opatření, kdo a jak byl za tento šlendrián vůbec potrestán?

5. Evropská komise prověřuje způsob čerpání dotací na projekt NIPEZ, jehož součástí je i Národní elektronický nástroj, a požaduje vrácení více jak 41 mil. korun z dotace. Ta měla být původně v celku až 240 mil. korun.

6. Nejvyšší kontrolní úřad našel celou řadu pochybení.

7. Provoz NEN není zadarmo, jak by si někdo mohl myslet, a proto jeho provoz při minimálním využívání může být pro stát velice nerentabilní.

8. Zakázku na provoz NEN vyhrála firma Tesco Software a tento projekt je vysoutěžen na pět let. To je do roku 2019. Po konci tohoto období se financování projektu začne znovu řešit a další náklady začnou opět nabíhat. A zase zbytečně. NEN vlastní Ministerstvo pro místní rozvoj, ale rozvíjet ho může pouze společnost Tesco SW. A to je dost podivné.

9. Z historických zkušeností víme, že stát prostřednictvím MMR hradil provoz monitorovacího systému Monit, ale všichni ti, kteří chtěli například cokoliv mimo standard, platili další peníze za úpravy i podporu těchto úprav. Vyvstává tedy obava, že k tomuto analogickému aspektu bude docházet i nyní, což je ale v přímém rozporu s primárním záměrem MMR mít tento nástroj zcela zdarma.

10. NEN nebyl schopen podle mých informací až do února letošního roku získat certifikaci elektronického nástroje, čtyři měsíce byl tedy jeho chod bez certifikace. Tu sice zákon explicitně nevyžaduje, jak by mi řekla paní ministryně, ale u národního nástroje takovéto významnosti ji nejen já spatřuji jako zcela nezbytnou.

A některé další argumenty uvedu nyní proti NEN. Celý projekt je předražený a v této kvalitě i pro zadávající veřejnost obsahově zbytečný. Jeho pokračování pouze prodlužuje agonii a zvyšuje další náklady. Stát bohužel nemá v dnešních podmínkách flexibilitu ani legislativní volnost, aby úspěšně realizoval softwarový projekt. Role státu dnes spočívá - a to teď jako komunista řeknu bohužel - spíše v definici prostředí prostřednictvím legislativy, nikoliv v tomto prostředí soutěžit s komerčními subjekty.

Dle mého názoru je tedy třeba se zamýšlet nad zastavením projektu NEN nebo nad jeho novou a zcela unikátní koncepcí.

A jaké nástrahy čekají stát, pokud se rozhodne i do budoucna dále testovat tuto - a teď zcela milosrdně dodávám prozatím slepou cestu?

Veřejné zakázky by mohly být v rozporu se zákonem, mnohdy na hraně trestní odpovědnosti. Jedná se o zoufale zastaralý a jen omezeně funkční produkt, dodaný se zpožděním několika let. Existují již zmíněné úvahy MMR o zavedení povinnosti tak, aby zfušované dílo vůbec již a ještě někdo využíval. Mnohé subjekty se obávají nekonečně rostoucích nákladů. Uživatelé NEN jsou nespokojení a podvedenou se cítí velká část podnikatelské veřejnosti. Čekají nás bohužel nekonečné a vyčerpávající boje o udržení projektu v chodu.

Pro vaši další informaci, kolegyně a kolegové, paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předložila vládě na schůzi 12. září dokument s názvem Vyhodnocení prvního roku ostrého provozu Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek, ve zkratce NEN. A dle komentářů MMR byl první rok fungování NEN úspěšný. Ve zprávě se hovoří o 1 600 uživatelích, kteří mají přiděleny role u 299 zadavatelů a 390 dodavatelů. Celkem je aktivních 66 profilů zadavatele.

Jak je ale možné, že na 533 zadaných zakázek je pouze 390 registrovaných dodavatelů, si lze jen velice obtížně odpovědět. Problém takto nízkého počtu dodavatelů bude nepochybně velkým problémem pro MMR, které se snaží přesvědčit zadavatele, že NEN v červenci 2017 převezme roli, nebo měl by převzít roli, elektronického tržiště. Na současných elektronických tržištích je však registrováno více než 25 tisíc zadavatelů, dodavatelů. Jak transparentně probíhají soutěže na NEN, když je více soutěží než registrovaných dodavatelů, je také zajímavá otázka, a to nikoliv jen pro statistiky.

Dále připomínám, že ve Věstníku veřejných zakázek je registrováno aktuálně více jak 16 100 zadavatelů, což znamená, že Národní elektronický nástroj - a teď poslouchejte - obsluhuje pouze 0,4 % trhu, což je tristně nízké číslo, jak sami jistě uznáte.

V kapitole této zprávy, o které tu nyní hovořím, vyhodnocení práce provozovatele NEN, Ministerstvo pro místní rozvoj dále informuje, že ročně stojí provoz jeho dvou elektronických tržišť 43,3 mil. korun, což vychází na gigantických 100 tis. korun na jednu zakázku, a to v tom ani ještě nejsou zahrnuty ostatní náklady na prosazování NEN, to znamená propagace či školení zaměstnanců apod. Není to přece jenom již trošku moc peněz? Tedy nehospodárné zacházení s prostředky státu? Zcela jistě je.

Stávající rizika provozu NEN - to je další kapitola této zprávy, kterou předložila paní ministryně. Toto je nenápadně se tvářící, ale velmi zajímavá kapitola. Dozvídáme se z ní, že na provoz NEN bude potřeba vynaložit další nemalé množství peněz, aby se vyřešila technická podpora pro komponenty využívané v informačním systému NEN. Lze se domnívat, že původní technologie byla zakoupena před pěti lety, tedy v roce 2012, a nyní bude končit její záruka i životnost. Technologie původně stála 20 mil. korun a dá se odůvodněně předpokládat, že podobně nákladná bude i její obnova.

Dále bych si dovolil paní ministryni - ale ona to zcela jistě ví - informovat, že na Ministerstvo pro místní rozvoj byla podána žaloba, a to na počátku května, v souvislosti s NEN, která požaduje zákaz nekalosoutěžního jednání. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj není připraveno k jakémukoliv dialogu ohledně postavení soukromých subjektů v oblasti elektronizace veřejných zakázek, podala firma QCM žalobu k Městskému soudu v Praze na zdržení se nekalosoutěžního jednání a odstranění závadného stavu. Žaloba se opírá o skutečnost, že Ministerstvo pro místní rozvoj figuruje zároveň jako regulátor a soutěžitel na stejném trhu. Svým konáním jako regulátor zvýhodňuje svoji pozici v roli soutěžitele na úkor ostatních soutěžitelů, což se dá demonstrovat například na účelové komplikaci při přístupu k Věstníku veřejných zakázek nebo při stanovování podmínek pro elektronické nástroje. Žaloba rovněž podpírá svá tvrzení skutečností, že soutěžitel nabízí na trhu nástroj, který vznikl v rozporu se zákony České republiky, tedy je právně vadný. Následně byl nástroj dokončen a certifikován v rozporu se zákazem plnění smlouvy. Na to bych chtěl potom také odpověď. Nabídka NEN je podporována klamavou reklamou ohledně funkčnosti nástroje, případně povinnosti jeho použití. Žalobce rovněž v jednání MMR spatřuje skutečnosti naplňující definici nekalosoutěžního jednání, tedy rozpor s dobrými mravy soutěže, i jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Tolik pouze pro informaci podaná žaloba.

Ale proti NEN existuje nejen odpor veřejnosti, ale i odpor ze strany některých ministerstev. A teď prosím zvyšte pozornost, dámy a pánové. Z osmého jednání meziresortní řídicí skupiny pro implementaci strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, které proběhlo 4. května tohoto roku, zde například zástupce Ministerstva životního prostředí uvedl, že předkladatel MMR nebyl doposud schopen po dobu realizace strategie vytvořit podmínky pro přechod na NEN a jeho bezproblémové používání z hlediska technického i z hlediska právního.

Jak to, paní ministryně?

Zástupci resortů na tomto jednání upozornili, že problémy s NEN eskalují na vedení svých resortů, a nevyloučili další oslovení ministryně pro místní rozvoj k řešení problémů s NEN. Ministerstvo zemědělství požaduje přítomnost zástupce vedení MMR na dalším jednání řídicí skupiny s tím, že pokud tomu tak nebude, zváží další účast na jednání řídicí skupiny, která se takto jeví jako zbytečná.

V tomto ohledu na vás, paní ministryně, apeluji, abyste účast kompetentního představitele MMR zabezpečila i do budoucna, když už sama nejspíše tuto problematiku nepovažujete za nutnou, ale spíše až za druhořadou. Ministr zemědělství Marian Jurečka dokonce vám jako své koaliční kolegyni píše - a teď mi dovolte citát: Dovolte, abych tímto dopisem vyjádřil své značné znepokojení ze stavu příprav na povinné zadávání veřejných zakázek prostřednictvím NEN a komunikace vámi řízeného ministerstva v této věci. Ministerstvo zemědělství a jeho resortní organizace doposud vyčkávají se zadáváním prostřednictvím NEN, protože odstranění zásadních nedostatků tohoto systému, které byly našimi zástupci uplatňovány v pracovních skupinách, je neustále odsouváno. Využívání NEN za stávajícího stavu tedy považuji za nekomfortní, drahé a rizikové.

Co vy také na to, paní ministryně? Neříkám to tady já, ale říká to i váš kolega ve vládě.

Na závěr tohoto mého prvního vystoupení prosím přijměte některá má doporučení, která samozřejmě nemusíte - a já se osobně obávám, že ani nebudete - respektovat, i když stávající dysfunkční stav v souvislosti s NEN vás k tomu přímo vybízí.

Takže zasaďte se vahou vaší funkce o odložení schválení povinného používání NEN na rok 2018.

Stejně tak by bylo v této souvislosti vhodné prodloužit smlouvy vašeho ministerstva s provozovateli elektronických tržišť, a to do minimálně do 30. 6. 2018. Nejen že to jde, ale že v případě, že se tomu tak nestane a stávající koncesionáři budou posílat stížnosti do Bruselu, tak se bude vracet. Nabízí se tedy otázka: Je tedy vhodné riskovat tyto vratky a funkční systém nahrazovat NENem, který funguje, když to řeknu velice zjednodušeně, pouze s výhradami?

A také bych vás, paní ministryně, rád upozornil, že stejný aspekt se objevil dokonce i ve vaší zprávě vládě, kde jste konstatovala, že pokud MMR ukončí provoz elektronických tržišť před květnem 2019, vystavuje se riziku možnosti vrácení dotace. Vidíte, sama jste na tenhleten problém svého času narazila. Tak prosím buďte hodně opatrná, ať se tento problém nemusí znovu otevírat a dále řešit.

Zamyslete se také prosím nad kontraproduktivitou některých vašich mediálních vyjádření, která jsou navíc někdy nepravdivá (?), když to řeknu kulantně, jen ve velice omezené míře a rozsahu. Obdobně prosím postupujte i při předkládání zpráv do vlády.

Dovolte mi pár příkladů. Tisková konference 22. listopadu loňského roku, paní ministryně: "Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo veřejnou zakázku na základě znaleckého posudku. Nicméně to je předmětem podnětu konkurenčních společností, které mají vlastní komerční nástroje." Konec citátu. A jaká je realita? Dokument, na který se ministryně odvolává, není znaleckým posudkem a byl dokončen až po vyhlášení zakázky. Komerční firmy nemohou být také z logiky věci přece jakoukoliv konkurencí MMR. Že by neznalost zákona nebo právního prostředí?

Další vyjádření paní ministryně. ÚOHS si nechal udělat vlastní posudek, který říká opak. Takže se domnívám, že proti sobě budou bojovat znalci. A můj komentář: Paní ministryně nejspíše neměla prostor si nález ÚOHS prostudovat detailně. Zmiňovaný znalecký posudek figuruje jen jako jeden z mnoha důkazních materiálů a také se zabýval převážně kvalitou zadávací dokumentace. To znamená, že vůbec o žádnou válku znalců v tomto případě nepůjde.

Další příklad z pořadu Partie: NEN je funkční. A skutečnost? NEN není funkční. Nemá, respektive v té době ještě neměl certifikát shody na nový zákon, který by prokázal, že jeho požadavkům odpovídá. Navíc jeho probíhající úprava byla s velkou pravděpodobností realizována v rozporu se zákonem, ale to už jsem v této zprávě několikrát zdůraznil.

Další tvrzení: NEN musíme mít. Skutečnost: NEN nemusíme mít. Naše legislativa ani Evropská komise jej nepožaduje. NEN je pouze výmysl MMR a byl možná užitečný kolem roku 2010, kdy vznikal. Ale nyní je velice obtížné udržet tento projekt při životě a stává se z něj jen efektivní prostředek pro někoho na čerpání stovek milionů ze státního rozpočtu. Ještě ani nefunguje, a už se bude muset kupovat nový software. Například pořízení licencí na Oracle, který se do řešení dostal kvůli změně způsobu řešení, bude stát určitě přes 100 milionů korun. A ty, daňový poplatníku, zbytečně plať a plať.

A ještě jedno tvrzení: Musí se v něm zadávat. A jaká je realita? Podle rozhodnutí ÚOHS, odstavec 380, je NEN zcela minoritní platforma pro zadávání veřejných zakázek. Pro informaci, například od 1. 10. do 29. listopadu loňského roku se nepodařilo zahájit žádné nové otevřené řízení veřejných zadavatelů na tomto nástroji. Proč skoro po dvou letech od dokončení nástroje a vynaložení stovek milionů korun jej využívá méně než sto zadavatelů a podíl na objemu veřejných zakázek je pod půl procentem? Je to reálně tristní stav.

A takto bych mohl pokračovat v komentování některých vašich mediálních výroků ještě dále. Pro ilustraci to ale stačí a budu pokračovat ve svých doporučeních. Vlastně se jedná již o jedno, které ale prakticky vše, o čem jsem zde hovořil, zobecňuje.

Dohlédněte prosím na mnohem lepší přípravu všech dalších IT projektů, aby se neopakovalo nehospodárné vynakládání finančních prostředků, které nyní nacházíme u NEN, případně u projektu MS2014 +.

A na samotný závěr tohoto mého prvního vystoupení ještě oficiálně požádám o písemnou podrobnou analýzu technické proveditelnosti právních a ekonomických dopadů a dopadů veškerých rizik spojených se změnou nebo zachováním současného stavu elektronizace veřejných zakázek prováděných vaším ministerstvem. A v tomto případě a ohledu prosím o řádově vyšší kvalitu zpracování, než tomu bylo u předchozích odpovědí na mé písemné interpelace.

Vážená paní ministryně, děkuji vám za vaši dnešní účast, sice až napotřetí, ale přece jenom se nám podařilo se spolu setkat. Děkuji za vaše následující odpovědi a přirozeně i za urychlenou nápravu nelichotivého, nešťastného stavu v souvislosti s NEN. A vám všem, kolegyně a kolegové, za trpělivost a některým snad i za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. A nyní samozřejmě první vystupuje paní ministryně Karla Šlechtová a mám tady další přihlášku. Ještě předtím, než paní ministryně přistoupí k pultu, přečtu došlé omluvy. Pan místopředseda vlády Bělobrádek se omlouvá od 11 do 14 hodin, pan poslanec Karel Černý ze čtvrtečního i pátečního jednání a kolegyně Matušovská na celý den z osobních důvodů.

Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, vážený poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem také ráda, že se konečně můžeme vidět v této věci. Nicméně evidentně jste nerespektoval žádnou mou omluvu, ještě jste napsal dopis panu premiérovi, kde napadáte mě z mnohých důvodů. Nicméně k tomu jste se nevyjádřil, takže já na to také nebudu reagovat, jakým způsobem o mě hovoříte v dopisu panu premiérovi. Možná by i vaše veřejnost, která se na vás kouká, to měla vědět, jakým způsobem hovoříte o ministrovi této vlády bez ohledu na to, že se to týká problematiky NEN.

Vážený pane poslanče, vy jste vyjádřil svou nespokojenost s mými reakcemi jako statutárního orgánu Ministerstva pro místní rozvoj ve věci jednak NIPEZ a jednak Národního elektronického nástroje. Na všechny vaše interpelace jsme řádně odpověděli. V obou případech, respektive ve třech případech jsem byla omluvená. V jednom případě došlo k administrativní chybě, jak jste byl s tím seznámen. Ale já bych možná šla vzhledem k tomu, že jste položil pouze dvě otázky ve svém úvodním projevu, tak v podstatě podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny já v tuto chvíli mám reagovat na dané otázky na tomto plénu. Nicméně já bych vás ráda seznámila s celým, s celým úvodem tohoto Národního elektronického nástroje. A možná trochu změníte i celkový nástroj. Nemusíte vůči mně, vůči mé osobě samozřejmě, prostřednictvím pana předsedajícího, to ani nečekám a ani to nechci, nicméně vůči celkovému Národnímu elektronickému nástroji.

Myslím si, že ve svém proslovu, který byl opravdu velmi dobrým screeningem mnohých záležitostí týkajících se NEN, myslím si, že takto já si opravdu představuji práci poslanců a poslankyň ČR, Parlamentu ČR, protože takovýto detailní screening, sice někdy chybný, na který budu reagovat, nicméně takto detailní opravdu musím velice pochválit a sdělit, že jsem i za něj ráda. A některé věci, které nebyly pravdivé, tak se k nim také vyjádřím. Dobrá práce.

Úvodem mi tedy dovolte uvést informace o vzniku celkového Národního elektronického nástroje. V roce 2012 byl zahájen vývoj Národního elektronického nástroje, a to na základě zakázky realizované v otevřeném zadávacím řízení. Nabízené nabídkové ceny za realizaci díla byly od společnosti DATASYS 150 milionů korun, dále Accenture za 200 milionů korun, společnost NWT, respektive NWT byla vyřazena z důvodů chybějících informací v nabídce. Chyběla například typová úloha, což byl podklad pro hodnocení. Výsledkem této veřejné zakázky bylo vybrání nejvýhodnější nabídky od společnosti DATASYS. Realizace NEN byla dokončena k datu 31. 3. 2014. Opakuji - 31. 3. 2014 byla dokončena realizace zakázky společností DATASYS. To znamená, NEN byl vyvinut společností DATASYS. Dne 31. 3. byl také převzat Ministerstvem pro místní rozvoj, byl akceptován a byl převzat do vlastnictví Ministerstva pro místní rozvoj. Dne 1. 8. 2015 byl Národní elektronický nástroj spuštěn do ostrého provozu.

Ráda bych zde také zmínila, že v roce 2014 došlo k dalším dvěma věcem, a to v červenci 2014 vláda České republiky, celková vláda České republiky, jak si jistě můžete dohledat nebo někdo vám dohledá ve vašem screeningu - já jsem ještě nebyla členem vlády v této době - nicméně v červenci 2014 vláda schválila asi třístránkové usnesení vlády České republiky o povinnosti Národního elektronického nástroje s tím, že datum bude určeno po některých analýzách Ministerstva pro místní rozvoj. Během srpna a během září 2014, což jste zde nezmínil, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, byla podepsána smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ne se společností TESCO, jak zde mylně uvádíte drahou Poslaneckou sněmovnu v omyl, ale se sdružením O2 a TESCO, kde vedoucím tohoto sdružení je O2. Čili ten váš screening zde jenom doplňuji pravdivou informací o tom, jak je opravdu ta smlouva nastavena. Pokud vaše rešerše byla činěna v rámci registru smluv nebo otevřených dat v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, tato informace je tam veřejná již několik let.

K zakázkám, které jste zde zmiňoval, to jsou další zakázky, které se týkají dalších let. Takže v tuto chvíli se domnívám, že Poslanecká sněmovna zde byla informována velmi zjednodušeně o celkovém tomto nástroji. Takže mi dovolte se opravdu vyjádřit detailně k tomu, co se odehrávalo.

K zakázkám, které prověřoval - budu zkráceně hovořit o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS, mi tedy dovolte uvést, že nebylo řešeno samotné zadání veřejné zakázky, ale prodloužení plnění, které bylo způsobeno dvěma novelami zákona číslo 137/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o transparentní novelu z roku 2012 a novelu výše uvedeného zákona také v roce 2013. Ministerstvu pro místní rozvoj bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže uložena pokuta ve výši 550 tisíc za prodloužení doby plnění zakázky na vývoj Národního elektronického nástroje, která byla již uhrazena. To se týká těch minulých let 2012, 2013. Zakázka týkající se úpravy Národního elektronického nástroje podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, byla realizovaná také v otevřeném zadávacím řízení, přičemž byla přijata pouze jedna nabídka. V této nabídce byly nalezeny vady a z tohoto důvodu bylo nutno nabídku vyřadit a zrušit zadávací řízení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. V souladu s § 22 odstavce 2 zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo realizováno jednání s jediným zájemcem o tuto zakázku a následně byla v květnu 2016 uzavřena smlouva se společností DEZADATA. Tuto zakázku paralelně také zkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prvostupňové rozhodnutí ÚOHSu obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj dne 22. listopadu 2016. Druhostupňové rozhodnutí, kterým byl zamítnut podaný rozklad, bylo obdrženo dne 9. února 2017. Za důležitou informaci zde považuji - a zde bych chtěla také vyvést informaci podanou panem poslancem drahé Poslanecké sněmovně v pravdivé informace -, že v období mezi 22. listopadem 2016 a 9. únorem 2017 nedocházelo k implementaci nových aktualizací v Národním elektronickém nástroji, a to podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Probíhalo pouze řízení o odstranění vad díla.

Zde bych také ráda se vyjádřila k tomu, co zde sdělil drahé Poslanecké sněmovně pan poslanec prostřednictvím pana předsedajícího, a to o žalobě na nekalou soutěž. Já jsem si rychle nechala ověřit, my o této žalobě vůbec nevíme. Takže pokud pan poslanec disponuje více informacemi než samotné Ministerstvo pro místní rozvoj, tak budu ráda, pokud mi vážený pan poslanec toto i předá. Nicméně předpokládám, že se jedná o úplně jinou žalobu než na nekalou soutěž, kterou pravděpodobně pan poslanec měl na mysli. K implementaci nových funkcí nedochází ani od 9. února 2017 a v současné době probíhá vypořádání celé záležitosti s dodavatelem a intenzivní příprava nového zadávacího řízení.

Dovoluji si zdůraznit, skutečnost, že Národní elektronický nástroj je funkčním informačním systémem, který je určený pro zadávání veřejných zakázek a úspěšně prošel certifikací. A tady bych také trochu vyvedla jaksi Poslaneckou sněmovnou prostřednictvím pana předsedajícího v pravdu versus slova pana poslance s tím, že není pravda, že čtyři měsíce NEN byl v provozu, aniž by v podstatě měl tu certifikaci. Pokud si vážený pan poslanec zjišťoval i další dva nástroje, které, pravděpodobně je mu známo, které existují, a pravděpodobně ano, je mu to známo, protože v dubnu 2017 proběhlo jednání mezi váženým panem poslancem, nějakým panem Čížkem, který tam byl představen jako občan lidu, a mými zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, kde se tato věc diskutovala, a zde mohu říci, že oba dva nástroje certifikaci získaly až někdy v roce 2017. Takže v tuto chvíli to, že MMR získalo certifikaci, naopak já považuji za dobrou věc, protože také bych ráda vyvedla vaše slova, vážený pane poslanče, s tím, že pokud tento systém má certifikaci, tak není možné, že se v něm zadává protizákonně. To jenom ohledně té certifikace.

Samozřejmě k tlakům, které jsou vůči tomu nástroji činěny, se velmi ráda vyjádřím, protože bez ohledu na to, že já zde stojím jako ministryně pro místní rozvoj, to znamená, ministr vlády, a vláda je jaksi odpovědná Poslanecké sněmovně, tak já zde stojím také jako statutární orgán tohoto resortu, který nese plnou odpovědnost za všechno, co se na tomto resortu děje, a ráda bych také sdělila Poslanecké sněmovně, že - a to myslím, že se domnívám, že drahé poslankyně a poslanci vědí - že jsem nenechala nic jen tak být, a pokud samozřejmě se děla tato věc, tak ono je těžké Národní elektronický nástroj zastavit kvůli mnoha věcem. A k tomu, pane poslanče, bych vám ráda také následně po svém úvodní slově dala stanovisko. Nicméně pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, sdělil, že se jedná o jeho úvodní řeč, takže předpokládám, že asi zde povedeme dlouhou debatu. Já jsem na ni velice, velice připravena, protože samozřejmě i informace, ke kterým jsem byla vyzvána, už dávno jsou schváleny vládou České republiky a v tuto chvíli já je považuji za irelevantní, ale velmi ráda je vysvětlím.

Takže v tuto chvíli bych ještě ráda zmínila, že v současné době objem veřejných zakázek - a zde tedy také doplňuji tu informaci, protože nebyla pravdivá, která byla sdělena Poslanecké sněmovně -, že v současné době objem veřejných zakázek, které se realizují v systému Národního elektronického nástroje, přesahuje již přes 22 miliard korun, z toho jsou zadané veřejné zakázky v hodnotě téměř 8 miliard korun bez DPH a ten systém jako samotný je využíván více jak 18 společnostmi a institucemi. Celkově NEN využívá přes 300 zadavatelů. Největší zadavatelé jsou Ministerstvo vnitra, které zcela i se svými společnostmi přešlo na Národní elektronický nástroj. Takže není pravdivé žádné tvrzení, které se objevuje v různých médiích, které zde také bylo sděleno, že ten systém je nefunkční, pokud takto velké Ministerstvo i se svými organizacemi na NEN přešlo. Zároveň stoprocentně na NEN přešlo Ministerstvo zahraničních věcí a samozřejmě Ministerstvo pro místní rozvoj, to bylo samozřejmé.

Ráda bych možná informovala také váženou Poslaneckou sněmovnu, že zakázky, které já považuji například za velké, to znamená nad 500 milionů korun, nebo zhruba 400 milionů korun, byly zadány například Ústřední vojenskou nemocnicí, Vojenská fakultní nemocnice Praha, například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Národní bezpečnostní úřad zakázku za 100 milionů korun, například LOM PRAHA zakázka za 292 milionů, dále zde máme například obec Staříč za 260 milionů korun. Čili ten systém je využíván mnohými, a to nejenom státní veřejnou správou, ale už i územní veřejnou správou, za což já jsem opravdu ráda, protože k ní bude sloužit, a například zde máme i zakázku Národní archivu České republiky a celá zakázka opravy Národního muzea ve výši zhruba téměř jedné miliardy byla zadána v Národním elektronickém nástroji. Čili veškeré informace o tom, že ten nástroj je nefunkční, nejsou pravdivé. To, že není tak vymazlen, jako jsou ostatní komerční nástroje, to je samozřejmě pravda a k tomu se také vyjádřím.

Od roku 2015 bylo proškoleno na práci s Národním elektronickým nástrojem celkem přes tři tisíce osob, což tyto statistiky potvrzují, že NEN je využíván ve stále vyšší míře, a Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě upozorňuje na schválenou strategii elektronizace veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, kde je s povinným využíváním Národního elektronického nástroje počítáno, a to od roku 2018. Tato strategie, připomínám, byla schválena vládou České republiky v lednu 2016.

Čili je zde možná trochu reakce na váženého pana poslance. Všechny resorty, protože to schválila vláda a ta jedná jako kolektivní orgán, nejedná tam pouze Šlechtová a někteří ministři, vláda jako kolektivní orgán přijala takzvanou elektronizaci veřejných zakázek, strategii k této elektronizaci v lednu 2016, a tím odmávla povinnost tohoto elektronického nástroje.

To, že v tuto chvíli, jak sděloval i pan poslanec, někteří vážení kolegové vlády České republiky, koaliční partneři, nekoaliční partneři, kritizují tento Národní elektronický nástroj, je samozřejmě pravdivá informace. Nicméně také je nutné, a to se jim připomínalo mými dopisy a dopisy pana premiéra, aby postupně odcházeli z komerčních subjektů na Národní elektronický nástroj, aby tam zkoušeli zakázky. To, že to nečinili, je bohužel samozřejmě problém především pro ně, protože v tuto chvíli jsou po schválení materiálů vládou České republiky předminulý týden samozřejmě vystaveni jistým rizikům.

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek vyvinulo NEN pro zadávání veřejných zakázek s cílem zavést moderní informační a komunikační technologie do procesu zadávání veřejných zakázek, a zajistit tak dostupnost elektronického nástroje umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. Kontrolu čerpaných dotací na projekt NIPEZ realizoval auditní orgán Ministerstva financí a konstatoval pochybení v projektu s finanční hodnotou. Auditní orgán sděloval, že to bylo zhruba 50 mil. korun. Po reakcích ze strany Ministerstva pro místní rozvoj částka zůstává na 42 mil. korun. V tuto chvíli já osobně čekám, kdy k nám přijde Finanční správa a v uvozovkách dostanu složenku a na základě této věci já osobně ihned podávám trestní oznámení, protože toto jsou věci, které se děly v letech 2011, 2012 a 2013. Tato korekce byla vyčíslena kvůli podstatné změně smlouvy v důsledku dodání jiného plnění z technického pohledu než toho, které bylo vysoutěženo. A toto je možná hned ta první věc, kde došlo jaksi k tomu, co se nemělo stát, kde Ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2011, 2012 a 2013 mělo v podstatě dodavatele na základě zadávací dokumentace, kde dodavatel dodal nějaké věci úplně navíc, které nejsou v podstatě použitelné.

Musím říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ztotožnilo s touto korekcí, a to až za mého vedení, protože to považuji samozřejmě za velké pochybení. Ta částka 42 mil. nebyla v České republice proplacena z Evropské unie, přičemž celková hodnota projektu NIPEZ byla 250 mil. korun.

V této souvislosti také mohu doplnit, že tento projekt, a to jak NIPEZ, tak NEN, je prověřován Policií České republiky, která si od Ministerstva pro místní rozvoj opakovaně vyžádala materiály k předmětnému projektu. Tady mohu sdělit, že za poslední dva roky, co jsem ve funkci, Policie České republiky koná na Ministerstvu pro místní rozvoj velice aktivně, nicméně dosud nemáme žádné vyjádření Policie České republiky. To, co se šetří, samozřejmě zde nemohu sdělovat, nicméně řeší se v podstatě kompletně všechno a téměř všechny zakázky a samozřejmě i osoby.

Dále proběhly v roce 2013 a 2015 kontroly na NKÚ zaměřené na celkový projekt NIPEZ, kdy bylo Ministerstvu pro místní rozvoj doporučeno několik hlavních bodů. Zde mi dovolte je strukturálně uvést. Zde mi dovolte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, opravit vaše slova, protože já to opravdu budu citovat z nálezu NKÚ a také vám sdělím naše reakce.

Iniciovat zavedení povinného využívání certifikovaných nástrojů pro elektronické zadávání veřejných zakázek, což bylo realizováno prostřednictvím usnesení vlády k povinnému využívání NEN, to znamená, že zadavatelé mohou požádat o výjimku z používání NEN, pokud mají certifikovaný nástroj - první věc.

Druhá věc je definovat standardy pro elektronické nástroje. Zde byla přijata vyhláška č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.

Ta třetí věc je zintenzivnění komunikace se zadavateli o NEN. Od roku 2015 bylo tedy proškoleno přes tři tisíce osob. Za rok 2017 - jenom za jeden rok - bylo proškoleno přes tisíc osob. Máme zde taky funkční e-learning, který jsem zadala, že se prostě musí udělat, abychom měli lepší komunikaci se všemi zadavateli. A samozřejmě nám také v tuto chvíli NKÚ nalezlo, že máme zpracovat takzvanou enterprise architecture NIPEZu. A zde bych ráda také reagovala a potvrdila slova pana poslance, protože pokud existuje takovýto nástroj a my dostaneme po vyhodnocení roku 2013- 2014 od NKÚ zpracovat enterprise architecture NIPEZu, tak já osobně se v tuto chvíli jako statutární orgán MMR ptám, jak to, že architektura nebyla zadána v roce 2011 při úplně prvních zadávacích řízeních.

V závěru své řeči nebo následně po další debatě, pravděpodobně s panem poslancem, vám také sdělím rizika, která nesu já jako občan České republiky, a po skončení funkce ministryně pro místní rozvoj je samozřejmě zřejmé, že já budu chodit na výslechy, kam už chodím nyní, a samozřejmě já také žádám od státu právní ochranu a jsem zvědavá, kdo mi osobně ji dá. To jenom tak.

K otázce propojení Národního elektronického nástroje s interními informačními systémy zadavatelů, na což upozorňoval pan poslanec prostřednictvím pana předsedajícího správně, sděluji, že NEN je koncipován jako univerzální nástroj pro všechny zadavatele, a to státní veřejnou správu, územní veřejnou správu plus naše všechny organizace, což znamená do budoucna školy zřizované obcemi i kraji a podobně. Jako takový logický krok nemůžeme vyhovět všem individuálním požadavkům všech zadavatelů, kterých je v České republice několik tisíc. A tady dodávám, protože toto cvičení jsem si zažila s monitorovacím systémem, kde po velkém auditu Ministerstva financí, kdy nakonec korekce, respektive nález Finanční správy je nula, takže celý audit byl opravdu akorát velkým zbytečným boomem, že v tuto chvíli nebudeme vyhovovat všem individuálním požadavkům, protože je to státní nástroj, který je zdarma. To jsem vlastně neřekla - je to zdarma připravený nástroj pro zadavatele pro elektronizaci veřejných zakázek. Pokud má zadavatel individuální elektronický nástroj propojen se svými interními systémy a změna na NEN by pro něj znamenala nepřiměřené vysoké náklady, může podle návrhu usnesení vlády požádat vládu České republiky o udělení výjimky. A v tu chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj založilo takzvanou pracovní skupinu, nejenom ten řídicí výbor, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale také pracovní skupinu pro funkčnost NEN, kde se jí účastní i zástupci všech ministerstev, a jsou tam řešeny požadavky na změnu systému ze stran jeho uživatelů.

Co já v tuto chvíli považuji za velice klíčové, je integrace a migrace dat. K tomu se ještě vyjádřím. Národní elektronický nástroj využívá technologii od společnosti Microsoft, u které bylo ohlášeno ze strany právě Microsoftu ukončení této podpory, to znamená takzvaného Silverlightu, což znamená, že tato technologie nebude dále rozvíjena a podporována ze strany této společnosti. MMR si je toho vědomo a připravujeme kroky, které tento problém řeší. Nicméně zde bych ráda zmínila, že toto se netýká pouze Národního elektronického nástroje, ale mnoha státních nástrojů na různých státních organizacích, to znamená resortech české vlády a našeho státu, protože na Silverlightu Microsoftu jede mnoho systémů, čili dodatečné náklady na mnoho státních systémů musí připravovat každý resort. Veřejná zakázka na tuto podporu v tuto chvíli již probíhá, to znamená, není jenom připravovaná, ale probíhá.

Teď se vyjádřím k účasti náměstka pro řízení sekce veřejného investování na jednání řídicí skupiny. Tady bych ráda uvedla, že skupina je sestavena z řadových referentů, vedoucí oddělení a ředitele odboru, kde je to na úrovni ředitele, kde se účastní za Ministerstvo pro místní rozvoj ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek, a z tohoto důvodu se náměstci neúčastní ani za ostatní resorty.

Zde bych ráda informovala ctěnou Poslaneckou sněmovnu a v detailech i váženého pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího, že 21. 6. vláda České republiky rozhodla, že ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízených orgánů a organizací, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, povinnost používat NEN jako elektronické tržiště. To znamená od 1. 7. 2018 pro komodity, které jsou stanoveny v příloze předmětného usnesení, příloha č. 1, komodit je tam velké množství, je to samozřejmě k nalezení v eKLEPu, je to nalezeno na našich stránkách mmr.cz.

Dále uložila povinnost používat NEN pro zadávání veřejných zakázek, které nejsou povinnými komoditami uvedenými v příloze č. 1 s možností požádání vlády České republiky o udělení výjimky z této povinnosti od 1. 7. 2018.

A dále umožňuje nezadávat prostřednictvím NEN veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 500 tis. korun bez daně z přidané hodnoty.

Poslednímu tématu, kterému bych se v tomto dopise a resp. který následně obdrží také pan poslanec, ráda věnovala, jsou náklady na elektronická tržiště spravovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. To se týká e-tržišť. Tady bych Poslaneckou sněmovnu ráda informovala, že tady existuje nějaký velký projekt NIPEZ, který má elektronizovat veškeré veřejné zakázky. Ten má pod sebou NEN. A součástí NEN jsou takzvaná elektronická tržiště.

Elektronická tržiště vznikla i k mému velkému překvapení, když jsem si nechala udělat analýzu, proč vůbec MMR uzavíralo takové smlouvy v roce 2011 s komerčními dodavateli. Nicméně stalo se. V roce 2011 a 2012 byly uzavřeny koncesní smlouvy ze strany Ministerstva pro místní rozvoj se soukromými společnostmi na provozování elektronických tržišť. V tu dobu - v tu dobu, informuji Poslaneckou sněmovnu - již Ministerstvo pro místní rozvoj a vláda věděly, že elektronická tržiště budou součástí NEN, vědělo se, že NEN bude povinný. Takže v tuto chvíli toto měla být dočasná věc, aby elektronická tržiště fungovala v České republice.

Cílem těchto koncesních smluv byla akcelerace elektronického zadávání veřejných zakázek. Bylo stanoveno povinné využívání těchto nástrojů pro ústřední orgány státní správy, přičemž povinné zadávání se týkalo především veřejných zakázek malého rozsahu na vybrané komodity.

Zde zdůrazňuji, že MMR nemůže platit soukromé nástroje a zároveň vlastnit Národní elektronický nástroj se stejnou funkcionalitou, když NEN je nabízen zdarma. Ministerstvo pro místní rozvoj proto dlouhodobě prosazuje využívání NEN místo těch a i jiných soukromých nástrojů. Šlo to prostřednictvím v podstatě každoměsíčního upozorňování členů vlády, sedmi dopisů, které jsem zasílala za poslední rok a půl členům vlády. Nicméně v tuto chvíli bych zde také ráda zmínila, že udělením výšeuvedené certifikace se opět potvrdilo, že i mnoho mediálních útoků společností, které provozují tyto komerční elektronické nástroje, se nezakládá úplně na pravdě. A samozřejmě jejich jediný cíl je udržet si vlastní nástroje a finanční prostředky z nich plynoucí.

Tady pouze informuji váženou, ctěnou Poslaneckou sněmovnu, protože ono se to neví. Existují tady dva komerční elektronické nástroje. Existovalo jich víc. Teď tedy zbývají dva. Jednu z těch společností sděloval ve svém projevu i pan poslanec prostřednictvím pana předsedajícího. Všichni věděli, že koncesní smlouvy končí 30. 6. 2017. To, že se na to samozřejmě nepřipravili, to, že se na to nepřipravily resorty, to, že v tuto chvíli samozřejmě MMR je pod palbou, a dokonce byl návrh na vládě mně uložit podepsat dodatky s těmito smlouvami nezákonně - upozorňuji, nezákonně - tak v tuto chvíli já osobně nevím, jak bych reagovala, pokud by mi to vláda uložila. Nicméně respektovala bych bývala usnesení vlády. Nicméně vláda rozhodla následně, jak již jsem říkala.

Od 1. 7. 2017 je povinné elektronické tržiště, které je pod NEN. A v tuto chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj nebude prodlužovat smlouvy s komerčními subjekty. My si to ani nemůžeme dovolit podle dalších zákonů, a to zákona o majetku státu, následně velkých rozpočtových pravidel, protože pokud by Ministerstvo pro místní rozvoj uzavřelo smlouvy s komerčními subjekty, které poskytují úplně to samé jako Ministerstvo pro místní rozvoj, a to ještě k tomu zdarma, tak v tuto chvíli já jako statutární orgán porušuji tyto zákony. To znamená, nehospodárně hospodařím s veřejnými prostředky státu a to bych samozřejmě mohla jít rovnou do vězení.

Takže v tuto chvíli to dotování soukromých systémů na základě koncesních smluv za poslední čtyři roky - a teď, vážená, ctěná Poslanecká sněmovno, vám sdělím tu částku - je 170 milionů, za které vznikly oba dva komerční systémy. Za 170 milionů si tyto dva komerční subjekty samozřejmě udělaly své systémy, které já akceptuji, a jsem si toho vědoma, že mají lepší uživatelské prostředí než Národní elektronický nástroj. Nicméně tyto systému vznikly za podpory státu České republiky, za podpory Ministerstva pro místní rozvoj, které si to uzavřelo na základě toho, že to bude pouze dočasné, následně se ta data převedou do NEN.

A v tuto chvíli jsem i nařídila svým úředníkům, aby se setkali - čili zde, pane poslanče, další informace, kterou jste zmínil, že my nejsme ochotni jednat na úrovni šéfů mého právního, náměstků, státní tajemnice. Proběhla schůzka se zástupci společnosti QCM a Tendermarket, kde výstupem z tohoto jednání v podstatě je nic. To znamená, oba dva subjekty trvají na tom, že budou existovat jejich komerční subjekty, trvají na tom, že MMR má s nimi prodloužit koncesní smlouvy. Nicméně jak jsem sdělila před chvílí, to mi již vláda neuložila, takže k tomu již nedojde v tuto chvíli. Nicméně z výstupů a ze zápisu, který mám, a mám ho od svých lidí, tak tam byla velká negace ze strany těchto subjektů.

Nabízela jsem možnou dohodu, protože není možné, abychom se tady několik let napadali. A tady možná ještě doplním, že Národní elektronický nástroj je součástí splnění podmínek, ke kterým se zavázala Česká republika splnit všechny evropské směrnice, které tedy jsou tři v rámci elektronizace veřejných zakázek, je to součástí i našeho nového zákona o zadávání veřejných zakázek, a zároveň je NEN součástí takzvaných již předběžných podmínek ex ante kondicionality k tomu, že tento NEN bude zdarma pro všechny zadavatele. Čili ten NEN je velice komplexní.

Doufám, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že jsem vás přesvědčila, že se tímto zabývám. Já osobně z toho vůbec nejsem šťastná. Nicméně jako statutární orgán jsem to čistě a jenom a jenom já, kdo nese tu odpovědnost na základě i uložení usnesení vládou České republiky, kde mi vláda uložila mnoho věcí, které v tuto chvíli já musím dodržovat.

V tuto chvíli, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, bych asi ukončila svoje vyjádření k vašemu úvodu, k vašemu projevu. Nicméně samozřejmě mohu doplnit jak usneseními vlády, tak samozřejmě vás mohu informovat i o dalších krocích, které MMR v tuto dobu chystá.

Pardon. Vy jste ještě položil dvě otázky. Kdo nese odpovědnost, nebo jak MMR konalo za tento šlendrián. Vzhledem k tomu, že i Poslanecká sněmovna schválila zákon o státní službě, za tyto věci nese odpovědnost státní tajemnice, ke které jsem podala podnět, aby řešila tuto záležitost se zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsme to řešili i s panem Postráneckým, to znamená nejvyšším státním úředníkem. A samozřejmě úředníci, kteří nesou odpovědnost za chyby, které se týkají zakázek za rok 2016, byli potrestáni podle zákona o státní službě, podle služebního zákona.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Šlechtové. Pan kolega Šrámek se odhlásil z faktické poznámky. Takže může pokračovat pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Současně bych si dovolil poděkovat za kvalitní odpověď, která byla od paní ministryně, která byla opravdu o řád kvalitnější, než se mi dostalo v té písemné formě. Děkuji vám tedy i za informaci. Změním si zadavatele Tesco SW na O2+Tesco. To jsem tedy skutečně nevěděl. Ale myslím si, že to není až taková podstatná náležitost toho, o čem se tady bavíme.

Tu pravomocnou pokutu jste mi vysvětlila. Samozřejmě to budu dál sledovat, jak bude proces potrestání viníků pokračovat, protože se domnívám, a to nejen jako předseda podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment, že vyhazování sto tisíc právě za takovýhle šlendrián bychom neměli v naší zemi trpět.

A teď bych ještě na samý závěr - už tento problém nechci dál rozvádět, protože je to poměrně technicistní záležitost. Málokdo z vás asi do toho tolik vidí. Nechám si, jak jsem paní ministryni požádal, ještě zpracovat tu písemnou podrobnou analýzu technické proveditelnosti, právních a ekonomických dopadů a dopadů veškerých rizik spojených se změnou nebo zachováním současného stavu elektronizace veřejných zakázek prováděných MMR. Nechám si to vypracovat. A kdybyste někdo z vás potom, vážení kolegové a kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, měli zájem, budete to mít u mě k dispozici, nebo i samotné ministerstvo to potom někde zveřejní.

Ale na zcela samotný závěr bych potřeboval od paní ministryně vysvětlit jednu věc a na jednu věc se zeptat.

Mě trošku, nechci říct urazilo, ale trošku mě zarazilo, když jsem na jejím bloku četl vyjádření, že pan poslanec zřejmě zapomněl, že speciálně kvůli němu jsem nechala na mnou řízeném Ministerstvu pro místní rozvoj zorganizovat vysvětlující seminář, kam pan poslanec Valenta dorazil společně i s jedním z podnikatelů zainteresovaných na konkurenčním systému elektronických zakázek. Zmiňuje a naráží tak na možné postranní úmysly Valenty. Myslí si, že Valenta tak nepracuje v zájmu občanů a státu, ale v zájmu byznysmenů, doplňuje server Eurozprávy.

Tak paní ministryně, já tedy nevím, ale žádný takovýto seminář na vašem ministerstvu nikdy neproběhl, ani letos, ani předloni, nikdy prostě neproběhl. Proběhla pouze jedna informační schůzka, která byla iniciována vaším ministerstvem u mě v kanceláři za přítomnosti tří vašich úředníků, a já jsem si tam přizval jednoho protihráče z protistrany. A na tom nevidím zhola nic špatného a vůbec nic, že pracuji v zájmu byznysmenů. Já jsem pouze nechtěl, aby mi ten mozek byl jednostranně vyplachován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. A to se na mě nesmíte zlobit, to přece takto asi by mělo být v každém případě.

A další věc. Ano, uváděla jste některé mé informace na pravou míru, souhlasím s tím. V tom mém vystoupení byly informace staré zhruba dva tři měsíce, a to bylo ale způsobeno nejen mnou, ale bylo to způsobeno i chybou v tom, že jste se tady tomu, nechci říct vyhýbala, tomuto projednávání, a opravdu jste tady až napočtvrté, a zejména ta vaše poslední ústní omluva Sněmovně, že jste v zahraničí, přičemž mi bylo některými informátory, když to řeknu takhle, řečeno, že v žádném zahraničí jste nebyla, tak to mi taky vadilo. Ale nechci vás na tom teď nějak kroutit, ale spíš by mě zajímalo, proč, takže ty informace nejsou aktuální, že. Takže jestli mi na to odpovíte, budu rád. Jestli jste tedy skutečně na té Maltě, jak vaším sekretariátem řečeno bylo, jestli jste tam skutečně v té době byla, protože se to explicitně Sněmovně poslala jako svoji omluvu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, ještě musíte posečkat, protože faktickou poznámku má pan poslanec Vladimír Koníček a u vás vnímám přihlášku jako s přednostním právem. I kdyby byla faktická, tak elektronická má přednost. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedkyně, já si jenom dovolím poznámku k tomu Silverlightu, protože Microsoft ukončil podporu toho prostředí už v roce 2012, takže to už se mělo řešit podstatně dřív.

Ještě bych vás chtěl požádat o vyčíslení úspor za rok 2016, které NEN přinesl. Tu informaci podle mě musíte mít, protože zítra je termín, kdy máte tuto informaci předat kontrolnímu výboru, a ještě jsme tam nic nedostali. Takže věřím, že už je ta informace připravena.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Koníčkovi za dodržení času k faktické poznámce a paní ministryně má šanci odpovědět. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci prostřednictvím pana předsedajícího, nejdříve tedy budu reagovat na pana poslance Valentu.

Já tedy nevím, jestli opravdu je to o mně, nebo je to o NENu, nebo je to o NIPEZu, protože vlastně nevím, kam tady směřujete. Já se ničemu nevyhýbám a myslím si, že jsem vám prokázala, že se NENem opravdu velice intenzivně zabývám. Byla jsem to já, kdo přišel na ten barák 8. října 2014. Na první poradě jsem si nechala zjistit, v jakém stavu je tento nástroj, a v tuto chvíli mi bylo sděleno: My nevíme. My nevíme, jestli bude povinný, nebo nepovinný. A v tu chvíli, již v říjnu 2014, ti úředníci, co tam seděli a teď sedí na Ministerstvu financí, dávno měli vědět, že půl roku předtím dali paní Jourové materiál, kde vláda České republiky schválila povinnost toho NENu. Takže upřímně, já osobně to šetřím samozřejmě personálními věcmi, ale také Policií České republiky. A v tuto chvíli vás nebudu a ani nemohu seznamovat s detaily, jakými způsoby já postupuji vůči celému tomuto projektu. Já osobě dělám maximum, aby to, k čemu se zavázala Česká republika vůči státu, protože jinak MMR dávno v roce 2011, 2012 uvedlo stát v omyl, a možná i v roce 2013, a samozřejmě i vůči Evropské komisi, protože jsem to já, kdo lítá na osmadvacítku do Bruselu, na Maltu a na jiné záležitosti, kde se scházíme s 28 ministry a řešíme jednotlivé ex ante kondicionality, kde např. je stavební zákon, kde jsou veřejné zakázky. A tady musím říct, že naše Česká republika je velice chválena Evropskou komisí za transpozici toho našeho nového zákona, ale zároveň i tím, že my jsme v podstatě jediní, kdo mají tady ten zdarma systém, a to, že já se otočím, a teď mluvím prosím abstraktně a metaforicky, já se otočím vlevo, jedna nebo obě dvě dané společnosti to napadnou u ÚOHSu, já se otočím vpravo, znovu je to napadané u ÚOHSu. My jsme v tuto chvíli v kleštích. Takže Ministerstvo pro místní rozvoj si najalo advokátní kancelář, která zpracovává zadávací dokumentaci na další rozvoj Národního elektronického nástroje, kde očekávám samozřejmě kvalitní zpracování. A následně Ministerstvo pro místní rozvoj prostě musí, musí vysoutěžit tuto zakázku, protože v tuto chvíli nám bylo ÚOHSem zakázáno pokračovat se společností Dezadata.

Samozřejmě, tady jenom v přátelském duchu, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jak jsem vám sdělila, že neexistuje žádná žaloba na nekalou soutěž, tam je žaloba vlastně na poskytování služeb ze strany té společnosti vůči MMR, kde to není pravda, protože my žádné jejich služby nevyužíváme v tom daném okamžiku, od té doby, kdy to bylo zakázáno. Pokud, tak je to samozřejmě v rámci reklamace toho NENu. Takže to naprosto není pravdivé. My se v tuto chvíli budeme soudit, takže to jde i do žaloby, a prostě opravdu je to velký právní problém.

Tady možná ještě ctěnou Poslaneckou sněmovnu informuji o jedné věci, abyste věděli, kam se stát dokáže dostat. Já jsem tam nastoupila v říjnu 2014 a jako fyzická osoba Karla Šlechtová, občan České republiky, já jsem si najala svého vlastního advokáta, protože v tuto chvíli jako statutární orgán, který nemá poslanecký mandát, nemám žádnou imunitu, tak samozřejmě jsem to já, kdo může jít do vězení, jsem to já, kdo bude chodit na výslechy a chodí, kdo vysvětluje věci z roku 2011, 2012, 2013. A tady musím sdělit, že já osobně očekávám, že Policie České republiky opravdu bude konat velmi rychle, protože tento nástroj prostě musí jet dál bez ohledu na to, co se bude dít. My jsme se tím zavázali. A v tuto chvíli, pokud ten NEN zrušíme, tak samozřejmě to je nehospodárné hospodaření s veřejnými prostředky. Já jsem zvědavá, který ministr pro místní rozvoj, nebo vláda České republiky by to uložila tomu ministrovi pro místní rozvoj, protože tahle věc by byla opravdu na zavření. Takže v tuto chvíli to MMR musí dobojovat. A věřte mi, že já jsem zkoušela a velice jsem byla přísná na své úředníky v této věci, kde jsem opravdu chtěla vědět různé alternativy, kterými můžeme jít, s tím, že samozřejmě mi k tomu dávali názory právníci, a v tuto chvíli my s tím NENem musíme jet dál. Musíme s ním jet dál. Vláda uložila, že bude povinný od 1. 7. 2018. Resorty opakovaně - a včera jsem odesílala svůj dopis, aby pochopily, že ten NEN musí používat. Nicméně ony mají smlouvy s těmi dvěma komerčními subjekty, takže je to na každém ministrovi, který v tuto chvíli odpovídá za náklady, které vynaloží od 1. 7. 2017 na tyto komerční subjekty.

A samozřejmě pro mě je zde další věc, kde jsem byla seznámena, a teď jsem byla seznámena opravdu pouze svými úředníky, nemám to ověřené na úrovni vlády, kdy samozřejmě dané společnosti, které ty komerční společnosti vlastní, ta data těch jednotlivých resortů, protože nezadávaly v NENu a v NENu to nemáme, protože zadávaly v komerčních subjektech, tak samozřejmě my jsme teď připraveni si převzít všechna ta data do toho NENu, ale tam je samozřejmě taky otázka ochoty těch daných společností. A tady vám jen oznamuji, že v rámci té koncesní smlouvy, té slavné koncesní smlouvy, kterou s nimi MMR uzavřelo v roce 2012, je podchyceno, že tam nejsou v podstatě vůbec žádné sankce vůči těm dvěma společnostem. Osobně vůbec nechápu, jak toto MMR mohlo uzavřít. Nicméně v konečném důsledku je tam až žaloba vůči těm dvěma společnostem.

Takže v tuto chvíli já budu velmi ráda za spolupráci úplně všech aktérů na tomto trhu, protože ten NEN se může stát problémem. A myslím si, že v tuto chvíli odpovědnost by měly nést osoby, které vůbec nastavily celý ten projekt. A tam je otázka, co bylo cílem toho projektu, když až v roce 2014, tzn. čtyři roky poté, vláda rozhodla o povinnosti toho NENu. Pokud by ten NEN byl nepovinný a existovaly další komerční nástroje, tak se to mělo s tou komisí vyjednat, ale vláda řekla, že bude povinný, takže my jsme tam vyjednávali jenom tu povinnost toho Národního elektronického nástroje.

Co se týká váženého dalšího pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího, zítra obdržíte daný materiál. Já ho teď zde mám k dispozici, nicméně s tím nebudu seznamovat Poslaneckou sněmovnu, protože si jej vyžádal kontrolní výbor a ten jej obdrží do zítřejšího dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Karle Šlechtové. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Šrámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom zareagoval na dvě věci. Paní ministryně se zde ptala, o čem to vlastně je. Je to o předvolební kampani. Jak asi mnozí víte, tak pan Valenta je lídrem v Plzeňském kraji, paní ministryně také, takže možná že tyto některé výstupy bychom si mohli přenést až do září, do října.

Ale rád bych zareagoval na pana Valentu, když tady mluvil o tzv. výplachu mozků. Že si musel pozvat lobbistu, aby ten jeho mozek nebyl tak vyplachován. Víte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vaše strana nám tady vyplachovala mozek 40 let a my jsme taky neměli nárok na žádného lobbistu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byla faktická, děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Michal Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Mne trochu mrzí poznámka pana předřečníka. Nemyslím o tom 40letém výplachu mozků, s tím bych i souhlasil, ale o tom, že tady se vede nějaká předvolební kampaň. Na tuhle otázku, problematiku tzv. NENu, se tady upozorňovalo už téměř dva roky zpátky. Já jsem byl jeden z těch, který měl interpelaci na paní ministryni Šlechtovou, a upozorňovali jsme na ty problémy, které se dneska skutečně staly skutkem. Takže toto není věc nová, ta se tady neobjevila včera nebo předevčírem, ale táhne se tady poměrně déle. A to jednání ze strany paní ministryně, dneska, jak jsem ho sledoval, tak bylo poměrně faktické, dokud se tomu nedal ten zbytečný emocionální nádech. To, že tam jsou problémy, je jasné. To, že někdo půjde sedět, to je asi taky jasné, protože tam ten problém je skutečně obrovský. Nechci předjímat, ale když sleduji tu kauzu, tak tam skutečně, rád se budu mýlit, ale tam to nemůže dopadnout dobře.

A jenom k paní ministryni. Ono jak říkala, že není poslanec - no od toho neuchrání ani poslanecký mandát. To by mohli mluvit jiní ministři, kteří podepisovali zakázky. A tím nemyslím nic špatného, ale podepisovali zakázky a ještě dnes se teprve třeba dostávají k soudu. Já tady zmíním ministryni obrany, která de facto byla v tom úplně nevinně a zbytečně teď několik let řeší tenhle problém. Takže my bychom tomu měli spíše předcházet a hledat řešení teď než zpětně hasit problémy. A bohužel ten čas prostě využit nebyl. Takže jsme se dostali do situace, do jaké jsme se dostali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. K paní ministryni už nyní vystupovat nebudu, víceméně její odpověď, nechci říct, že mě uspokojila, za plno věcí paní ministryně nemůže právě proto, že nasedla do již rozjetého vlaku. Ale samozřejmě s její odpovědí spokojený být nemůžu. Reálný stav na Ministerstvu pro místní rozvoj, kdy se teď hasí, co se hasit dá, mě opravdu nemůže uspokojit.

Ale chtěl jsem něco říci k panu kolegovi poslanci Šrámkovi, který zde předvedl učebnicový demagogický příklad toho, jak by se ve Sněmovně vystupovat a jednat nemělo. To znamená, od podstaty problémů uhýbat směrem k politizaci a k personifikaci jednotlivých lidí. A prostě nálepkování úplně zbytečného, je to nesmyslné. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nepadl žádný návrh. Prosím, paní ministryně, máte samozřejmě ještě slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já bych možná ještě využila tu chvíli v rámci tohoto tématu, v rámci této písemné interpelace. Já bych vás chtěla požádat a také apelovat na vás, protože mnozí z vás jste zastupiteli a v podstatě máte kontakty na své komunální politiky, ať používají i obce ten NEN. Protože je tam mnoho obcí, které ho používají, jsou tam i kraje, které ho používají. Takže já vás jenom tímto žádám, abyste oslovili, ať se ten NEN opravdu používá. Je zdarma, je funkční, dotazy ať se tahají na Ministerstvo pro místní rozvoj. Já za to budu velmi ráda, protože je to státní nástroj a jakýkoliv ministr pro místní rozvoj tady bude před vámi stát a hájit ho. Ten nástroj stát potáhne dál. Možná jako břemeno, ale pojďme ho společně udělat funkčním. Takže pokud i tímto můžu oslovit vás jako zastupitele nebo radní nebo samozřejmě členy rad různých krajů, budu za to velice ráda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové. Protože nepadl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat, to znamená, pan kolega Jiří Valenta nevyužil možnosti odmítnout ještě tu doplňující odpověď, tak já myslím, že můžeme tuto interpelaci ukončit.

Než budeme pokračovat, ještě přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 10 do 13 hodin se omlouvá paní poslankyně Helena Langšádlová a od 14.30 do konce jednacího dne paní poslankyně Miloslava Rutová.

Ukončil jsem tedy odpověď na interpelaci Jiřího Valenty na ministryni Karlu Šlechtovou a následující odmítnutou odpovědí je moje interpelace na pana předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Pan předseda vlády Bohuslav Sobotka je řádně omluven na dnešním jednání.

 

A já tedy požádám, když dovolíte, z tohoto místa, protože tu nemám nikoho, kdo by mě nahradil, a mohu to udělat z pozice předsedajícího, navrhnu, aby byl tento tisk, projednání tisku 1136 přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. O tom rozhodneme v hlasování 59, které zahájím, a zjistím tedy, jestli mi vyhovíte.

Zahájil jsem hlasování 59 a ptám se, kdo je pro přerušení projednávání tisku 1136 do doby přítomnosti předsedy vlády. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 59. Z přítomných 84 pro 50, proti 2. Návrh byl přijat. Děkuji vám.

 

Tím jsme vyčerpali odpovědi na písemné interpelace na ministry vlády České republiky, se kterými nevyslovili poslanci, poslankyně souhlas.

Vzhledem k našemu pořadu schůze přeruším jednání do 11 hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze pevně zařazenými body, a prvním bodem je bod číslo 43, tisk 1076, který uvede pan ministr pro lidská práva. Děkuji vám a přerušuji jednání do 11 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.18 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že na dnešní jednání od 11 hodin máme již pevně zařazené body. Jsou to body 43, 50, 59 a 60. Poté bychom projednávali další body, a to jsou body z bloku Smlouvy - první čtení.

Táži se, zda máte nějaké návrhy na úpravu schváleného pořadu této schůze. Pan předseda Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych navrhl změny pořadu schůze týkající se zítřejšího dne. Tedy nikoliv dnešního.

Jedna věc. Kolega Votava zde navrhl projednat zákon o státním rozpočtu. To jsme absolvovali. Podle mých informací včera zasedl rozpočtový výbor, který ten tisk také projednal, a vzhledem k tomu, že jsme tam velmi radikálně zkrátili lhůty na projednání, tak by bylo vhodné, abychom pokračovali i ve druhém a třetím čtení. Já tedy navrhuji, abychom zařadili na pořad schůze druhé a třetí čtení tisku 1100, a současně navrhuji, abychom to druhé čtení absolvovali zítra jako úplně první bod. Vzhledem k tomu, jaká na tom je shoda a jak probíhalo rychlé jednání v prvním čtení, tak nepředpokládám, že by ten bod trval déle než několik málo minut. To je jeden můj návrh.

Současně dovolte, abych reagoval na průběh včerejšího dne schůze Poslanecké sněmovny, kdy jsme se nedostali k dvěma důležitým tiskům, které jsme předpokládali, že projednáme, konkrétně jsou to body 84 a 85, sněmovní tisky 1017 a 1018 ve třetím čtení. Díval jsem se také na stenozáznam, jak probíhalo projednávání v prvním a ve druhém čtení. Není to podle mého názoru časově nějak náročné a mohli bychom tyto body zítra ve třetím čtení schválit také poměrně rychle. Navrhuji tedy, abychom je pevně zařadili za bod, který tam teď je jako první pevně zařazený, pokud by prošel ten můj první návrh, tak by to tedy byl jako třetí bod po novele státního rozpočtu a po návrhu kolegy Kaňkovského a dalších.

A poslední můj návrh se týká bodu 98, což je třetí čtení zákona o živnostenském podnikání, tisk 1014. Tam jenom si vám dovolím sdělit, že v prvním a ve druhém čtení nevystoupil žádný poslanec v obecné rozpravě, tak předpokládám, že tomu tak bude i v tom třetím čtení. Takže také velmi časově nenáročný bod a ten bych navrhl zařadit zítra jako poslední pevně zařazený. Tedy po všech již pevně zařazených bodech zítra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, kdo další se hlásí. Viděl jsem... Dobře. Pan předseda Stanjura. Po něm pan předseda Mihola. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana předsedy Sklenáka, mít protinávrh k tomu druhému bodu, kdy navrhuje zařadit body číslo... vteřinku. (Místopředseda Bartošek: 84, 85.) 84, 85 jako v zásadě třetí a čtvrtý. Já bych dal protinávrh a zařadil bych je za bod 42. To znamená, pevně zařadit za bod 42, což je prvé čtení v devadesátce. To znamená, ještě před ten bod živnostenský zákon. To je můj protinávrh, jestli si rozumíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Také děkuji. Prosím, pane předsedo, jestli to chcete upřesnit.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já tomu rozumím. Já jenom bohužel jsem musel navrhnout to zařazení tak, jak jsem navrhl, z důvodu časové zaneprázdněnosti ministra zdravotnictví. A obávám se, že pokud bychom schválili protinávrh kolegy Stanjury, tak by se to projednávání dostalo na čas, kdy pan ministr nebude moci být přítomen ve Sněmovně z pracovních důvodů. Tak bych přece jen si vás dovolil požádat o podporu toho mého návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. A nyní pan předseda Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl požádat o pevné zařazení bodu 32, sněmovní tisk 1020, jedná se o novelu zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., a o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to na čtvrtek 13. 7. ve 12.30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Táži se, zda někdo další ještě má návrhy k úpravě programu této schůze. Žádné návrhy nevidím. V tom případě bychom dali hlasovat. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat o návrzích, které přednesl pan předseda Sklenák. Budu přednášet ten návrh. Poprosím vás, pane kolego, o pozornost, kdybych náhodou je neměl přesně poznamenány. Chcete zařadit na tuto schůzi druhé a třetí čtení zákona o státním rozpočtu.

Takže já zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 60. Přihlášeno je 112 poslankyň a poslanců, pro návrh 100, proti žádný. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh, aby druhé čtení státního rozpočtu bylo zařazeno zítra jako první bod jednání.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 61. Přihlášeno je 112 poslankyň a poslanců, pro návrh 95, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a druhé čtení státního rozpočtu bylo zařazeno v pátek jako první bod.

 

A dále zde máme návrh, aby jako druhý a třetí bod zítřejšího jednání byly zařazeny body 84 a 85. Za bod 88, ano. To znamená, jako třetí a čtvrtý bod zítřejšího jednání za bod 88. (Posl. Sklenák: Třetí a čtvrtý.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 62. Přihlášeno je 112 poslankyň a poslanců, pro návrh 93, proti 6. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A dále zde je třetí návrh a to je, aby bod číslo 98, sněmovní tisk 1014, byl zařazen zítra po pevně zařazených bodech.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 63. Přihlášeno je 112 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

Nyní je zde návrh pana předsedy Stanjury, aby body 84 a 85 byly zařazeny za bod 42, ale myslím si, že Sněmovna odhlasovala pevné zařazení, tudíž je tento bod nehlasovatelný.

 

Máme zde návrh pana poslance Miholy, aby bod 32, zákon o zdravotních prostředcích, sněmovní tisk 1020 byl pevně zařazen na 13. 7. ve 12.30 hodin.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 113 poslankyň a poslanců, pro návrh 101, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Tím jsme se vypořádali s návrhy na změnu pořadu schůze. Začneme projednávat jednotlivé body. (K mikrofonu přistupuje poslanec Kořenek.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. V hlasování číslo 60 mi nešlo zapnout hlasovací zařízení. Byl jsem jinak pro. To jenom pro stenozáznam, nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já vám také děkuji.

Nyní tedy budeme projednávat jednotlivé body podle schváleného programu. Zahajuji první bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.