(10.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Já jsem přesvědčena o tom, že máme zákon, který brání týrání zvířat. Že máme takový zákon, který je možno vznést na všechny okruhy chovatelů zvířat, ať už jsou to kožešinová zvířata nebo jiná zvířata. Mluvil o tom zčásti můj kolega Petr Bendl, když jsme viděli různé záběry v televizích nebo jinde o vychrtlých koních nebo zvířatech na různých farmách, že veterinární správa v souvislosti s ostatními úřady dokázala zasáhnout a soudy dokázaly odsoudit lidi, kteří se takového odporného chování vůči zvířatům dopouštějí. Jestliže dokážeme odebrat koně a neumíme odebrat kožešinová zvířata, asi tedy je to zvláštní pohled na to, jak funguje zákon nebo zda, jak tento zákon využíváme.
Myslím si, že ti, kteří byli svědky toho, že se špatně zachází s kožešinovými zvířaty na některé z farem, tak doufám, že to oznámili. Doufám, že nečekali z nějakých propagačních důvodů na to, až se sem nějak prosadí zákon, a budou tak dlouho přihlížet nečinně dalšímu týrání jenom proto, aby si udělali nějaké body a splnili si svoji vizi, že se zaslouží o daleko lepší společnost a budou to oni, kdo si připíšou nějakou čárku. Jestli tedy byl nějaký důkaz, který měl kdokoli o tom, že byla zvířata chována, ať už kožešinová, nebo jakákoli jiná, v nehumánním prostředí za nehumánní podmínek, doufám, že to oznámil příslušným úřadům. A já doufám, že příslušné úřady konaly.
Potom se chci také zeptat, jak to bude, když zakážeme tyto kožešinové chovy. Zda zakážeme také dovoz těchto kožešin do České republiky. Protože je jasné, že někde se ještě ta zvířata chovat budou. Jestli máme hluboké přesvědčení o tom, že se má člověk v 21. století obejít bez produktů z těchto zvířat, tak je tedy nemáme ani mít u nás, ale ani je k nám dovážet. To bych považovala za normální řešení a za systémové řešení. Ale zdá se mi, že my ke všemu - jako k zákazu kouření, jako k zákazu společenských akcí, soukromých, v létě, kdy ani nemůže proběhnout svatba na louce v obci, protože pro to musí mít obecní vyhláškou stanovené povolení, a pokud toto povolení není dáno nebo je dáno, tak ještě přijede úředník z ministerstva a ten to může zrušit - tak my ke všemu přistupujeme takhle povrchně. Teď si uděláme nějakou čárku, část z nás bude těmi milovanými ve veřejnosti, protože zabránila tomu, aby byla chována kožešinová zvířata. Na tento nátlak přistoupíme, místo abychom si připustili, že cesta je složitější, a zvažovali věc komplexněji.
Já bych tedy od navrhovatelů ještě před hlasováním chtěla slyšet, zda skutečně měli, když byli svědky toho, že se nezacházelo s těmi zvířaty tak, jak určuje už dosavadní zákon proti týrání, zda oni podali podnět k nějakému trestnímu stíhání chovatelů, nebo zda je jim známo, že ti, kteří se o takových skutečnostech dověděli, to udělali, a jak tedy tyto případy byly řešeny. Já si myslím, že ta cesta, jestliže nezakazujeme chov koní v celé České republice, když vidíme případy, které jsou odporné, odpudivé, a v žádném případě s nimi nesouhlasím, jak někteří chovatelé s nimi zacházejí, tak nezakazujeme komplexně všechny chovy koní. Zrovna tak nezakazujeme chovy ostatních zvířat, přestože víme, že v některých chovech se k nim jejich majitelé, jejich vlastníci chovají naprosto nepřijatelným způsobem. Tak proč tedy tato výběrovost? Co to má znamenat ve vztahu k ochraně přírody, ve vztahu člověka k přírodě? To by mě velmi zajímalo. Zákon, jak jsem řekla, v této podobě nepodpořím.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Poté s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, musím asi na to, co tady řekla paní předřečnice, říct, že skutečně má v něčem pravdu a chováme se trochu pokrytecky. Nicméně chtěl jsem poznamenat, já svůj názor na ochranu zvířat proti týrání vyjádřím ve svém hlasování a nemám problém s tím být pro. Nicméně byl bych rád, abychom stejný čas, jako věnujeme tomuto zákonu, věnovali třeba týrání dětí, týrání lidí. Protože my se tady hodiny budeme bavit o týrání zvířat, a co se týká týrání dětí a podobných věcí, tak taková diskuse tady rozhodně nikdy neběžela. Děkuju.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Válková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Já budu mluvit hodně rychle, milé kolegyně, milí kolegové, protože teď moje předřečnice, vaším prostřednictvím, paní poslankyně Němcová, mně evokovala jednu vzpomínku, kdy jsem byla ještě velmi, velmi mladá. Bylo to na konci 60. a začátkem 70. let ještě v atmosféře uvolnění, zakládaly se tady vesničky SOS. A já jsem se už tenkrát zajímala o oblast zanedbávaných a týraných dětí a podobně a těch, které skončily potom v dětských zařízeních. A chtěli jsme tu síť - já jsem tam jako studentka pomáhala - rozšířit. A tenkrát přišlo z ÚV KSČ a od příslušných stranických orgánů takové usnesení, příkaz, že ne, protože jak by k tomu přišly ty děti, které, protože těch SOS vesniček bude určitě hrozně málo, které budou muset zůstat v ústavních zařízeních, v dětských domovech.
Mně to připadá jako úplně stejná argumentace. My sice uznáváme na jedné straně, že zvířata, která jsou v tomto případě opravdu pěstována jenom pro nějakou naši luxusní potřebu, rozmařilost, nechci tady zabíhat do detailů, jsou usmrcována a je s nimi zacházeno tak, že to možná, možná, naplňuje skutkovou podstatu týrání zvířat, tak jak je v trestním zákoníku, možná také ne. Takže ti, kteří neoznámili, se nevystavují rozhodně žádnému riziku trestního postihu a ani bych řekla negativnímu etickému hodnocení. Takže tato zvířata, teď máme příležitost zakázat jejich chov. A my jenom s argumentací, že přece existuje strašně moc jiných zvířat a druhů, které na tom budou stejně nebo ještě hůře, tak ten zákon nepodpoříme? To je řečnická otázka, na kterou nepotřebuji odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Milé kolegyně, vážení kolegové, bavíme se o tom tedy jenom půl hodiny, ale možná že to stačilo, že by se to dalo vyřešit už hlasováním, protože předmět dnešního hlasování není zas tak složitý pro každého, kdo chce vnímat. Neřešíme týrání zvířat všech a za všech okolností, neřešíme celý svět. Vybrali jsme si z té problematiky jenom jeden střípek. Jenom jeden střípek, a na základě v podstatě dvou faktorů. Jeden faktor je, že považujeme výrobu, produkci kožešin jako zbytnou, protože se to dá nahradit umělými kožešinami. A druhý faktor je, že ze všech možných zvířat jsme vybrali šelmy, které se chovají pro tento druh kožešin, protože etologie šelem je taková, že mají poněkud jiné nároky na svůj, řekl bych, životní komfort. A i kdybychom přiznali, že v České republice se nedějí tak strašné věci jako v chovatelských zařízeních ve třetím světě, tak samo o sobě je to takový střet se životním stylem zvířete, že to stačí.
Já myslím, že veřejnost to tak vnímá. Když se podíváte na průzkumy veřejných mínění, jsou poměrně jasné. A jediné, co zbývá, je dohodnout to pravidlo, protože samozřejmě chceme postupovat směrem k podnikatelskému prostředí kulturně, a jde o to, aby ten útlum byl podle určitých pravidel. A to se dá poměrně rychle dosáhnout toho, že těch několik pozměňovacích návrhů za chvilinku prohlasujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Böhnisch. S faktickou? Dobře, prosím, s přednostním právem.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, plně respektuji probíhající rozpravu na téma kožešinových zvířat. Jenom pro pořádek, mám potřebu dodat jeden drobný detail a týká se včerejšího hlasování, kdy jsme měli možnost zařadit na program schůze senátní návrh o financování takzvaných ZDVOPů. Zlepšení financování zařízení, která se věnují týraným dětem, zneužívaným dětem a podobně. Včerejší návrh neprošel díky vašemu hlasování. Kdybyste stejnou iniciativu a energii věnovali týraným dětem a starosti o ně, možná, že bychom této republice a lidem prospěli víc než diskusí nad tím, jakým způsobem se věnujeme kožešinovým zvířatům. Je to otázka priorit a hodnot. Za lidovce říkám, že mě velmi mrzí, že energii, kterou vkládáte do dnešní debaty, jste nevložili do včerejšího hlasování a nepodpořili jste změnu financování ZDVOPů, které se věnují týraným dětem! Děkuji. (Potlesk zprava.) ***