(13.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím. V tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje. Není tomu tak. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Eviduji jednu přihlášku a tu má pan poslanec Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Odůvodnění mého návrhu je jednoduché. Návrh se projednává více než rok a za tu dobu tedy logicky je třeba prodloužit lhůty. Proto navrhuji pozměňovací návrh k usnesení, resp. pozměňovacímu návrhu ústavněprávního výboru, který má číslo 234 ze dne 9. června 2016, a to tak, že se v článku 1 v bodě 3 nahrazuje rok "2017" rokem "2018". To je tedy ten pozměňovací návrh. Jednoduše řečeno, pokud by ten návrh nebyl načten a schválen, tak lhůta pro uplatnění by skončila dříve, než zákon nabude účinnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy pan navrhovatel. Prosím.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pouze přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 6462, v obecné rozpravě jsem odůvodnil tento pozměňovací návrh. Konstatuji, že ty lhůty jsou úplně totožné s tím, co teď navrhl pan poslanec Tejc. Takže není žádný problém.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Žádnou další přihlášku nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. I zde se táži pana navrhovatele a zpravodajů na závěrečné slovo. Nevidím zájem. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám další bod dnešního jednání
183.
Návrh poslance Víta Kaňkovského na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1020/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1020/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl navrhovatel pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Chci vám předně poděkovat za to, že jste podpořili včera zařazení tohoto tisku na dnešní jednání. Velice dobře si uvědomuji, jak složité je dneska určit priority v projednávání tisků. Nicméně novela, kterou předkládám, nepatří mezi politická témata, která by měla budit vášně zde na půdě Poslanecké sněmovny.
Důvod, proč jsem před více než rokem vyvolal jednání s Ministerstvem zdravotnictví s cílem novelizovat zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl vyvolán reakcí zdravotnické veřejnosti na praktické dopady zmíněného zákona v praxi, konkrétně v oblasti údržby a servisu zdravotnických přístrojů a také instruktáží pro práci s nimi. Mám v tomto směru zkušenosti přímo z naší nemocnice, kde funguje na velmi vysoké úrovni oddělení zdravotnické techniky, ale tyto informace mi potvrdili i zdravotničtí technici napříč Českou republikou i zástupci České společnosti pro zdravotnickou techniku.
Fakt, že jsme ve zmíněném zákonu přijali mimo jiné ustanovení, která deklarují povinnost veškerý servis či údržbu zdravotnických přístrojů provádět pouze zástupcem výrobce či jím pověřenou osobou, a stejně tomu tak je u instruktáží, se ukázaly jako vrcholně nešťastné. Došlo jednak k nikoli nevýznamnému navýšení nákladů zdravotnických zařízení na provádění povinné údržby a servisních zásahů, ale také k ještě vyšším nákladům na povinné proškolování zdravotnických pracovníků pro práci se zdravotnickými přístroji, které oproti dřívějšímu stavu musí být nyní zajištěno striktně ze strany dodavatele - a to je velký problém. Zatímco dříve dodavatel zaškolil odborného pracovníka zdravotnického zařízení, který dále školil nastupující zaměstnance, dnes je to bohužel jinak. Vzhledem k fluktuaci pracovníků ve zdravotnictví se zejména oblast instruktáží stala s platností zmíněného zákona velmi nákladnou povinností zdravotnických zařízení. Kromě finančních nákladů je ale také třeba vidět i zvýšené personální zatížení zdravotnických zařízení, která musejí zajistit údržbu, servisní zásahy a instruktáže ze strany výrobců. A to je i logisticky velmi náročná činnost.
Praxe navíc ukázala, že ani zástupci dodavatelů nejsou dostatečně personálně saturováni, aby byli schopni v potřebné míře všechny tyto činnosti zajistit v co nejkratší době, což je důležité zejména u servisní činnosti. Běžně se pak stává, že nepostradatelný zdravotnický přístroj se ocitne několik dnů, ale někdy i několik týdnů mimo provoz, což je pro zdravotnické zařízení nezáviděníhodná komplikace, která mnohdy může vést i k ohrožení poskytování zdravotní péče. A chci připomenout, že zdaleka nejde jenom o nemocnice. Tyto informace máme i z ambulantních pracovišť. Také existují signály, že některá zdravotnická zařízení své povinnosti v této oblasti z obav před finančními dopady neprovádějí zcela v dikci zákona, ale vystavují se tak riziku uložení vysoké pokuty. A já se ptám, zda je správné, když tušíme, že zdravotnická zařízení nemají šanci dikci zákona v plné míře vyhovět, abychom k tomu byli nečinní.
Z výše uvedených důvodů vyvstala jednoznačná potřeba novelizovat zmíněný zákon, abychom odstranili nešťastnou úpravu týkající se zdravotnických přístrojů, která zbytečně odčerpává finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění a zatěžuje zdravotnická zařízení i personálně, což ve svém důsledku přináší další zvýšení nákladů, o frustraci zdravotnického personálu ani nemluvě. Jsem přesvědčen, že bude Poslanecké sněmovně ke cti, když dokážeme upravit tu zmíněnou část v tomto zákoně, která se nám prostě řečeno v roce 2014 zcela nevyvedla. Vzhledem k tomu, že trvalo řadu měsíců, než jsme se dokázali se zástupci České společnosti pro zdravotnickou techniku i s ministerstvem dohodnout na věcném i legislativním řešení, je novela předkládána až nyní ve formě poslaneckého návrhu.
A nyní konkrétně k navrhované úpravě. Předkládaný návrh má zjednodušit poskytovatelům zdravotních služeb provádění servisu, což je odborná údržba a opravy zdravotnických prostředků, neboť současná úprava je omezující v tom směru, že servis a údržbu včetně povinných revizí může provádět pouze zástupce subjektu, který dané zdravotnické prostředky poskytovateli zdravotních služeb dodává. Návrh rozšiřuje pravomoc provádět servis zdravotnických přístrojů i na poskytovatele zdravotních služeb, jehož zaměstnanci však musí splňovat stejné požadavky jako zaměstnanci subjektů zajišťující servis zdravotnických prostředků. Odpovědnost je vždy na výrobci zdravotnického prostředku, zda umožní, aby servis prováděla i jiná osoba, například zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb, nebo pouze osoba jím pověřená. Nadto je zde samotná odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb, zda zaměstnává dostatečně kvalifikovaný a erudovaný personál, který toto bude provádět. Na poskytovatele zdravotních služeb, resp. na jeho zaměstnance, a na soukromý subjekt zajišťující servis zdravotnických prostředků jsou tak kladeny stejné požadavky.
Obdobný problém je také v případě instruktáží. Podle současného znění zákona o zdravotnických prostředcích může instruktáž provádět pouze osoba, která je poučena výhradně výrobcem. Tato zákonná povinnost způsobila neúměrnou finanční zátěž nejen na poskytovatele zdravotních služeb, ale dokonce i na subjekty obchodující se zdravotními prostředky, což je dovozce, distributor, zplnomocněný zástupce, a to i z hlediska její proveditelnosti. ***