(13.10 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
V praxi to znamená, že každý zaměstnanec dodavatelského subjektu i poskytovatelé zdravotních služeb musí být v tuto chvíli proškoleni pouze výrobcem. Vezmeme-li v úvahu např. situaci, kdy má výrobce sídlo mimo území České republiky a školení o instruktáži může u poskytovatele probíhat i několikrát do měsíce vzhledem k fluktuaci personálu, vyplývají z této povinnosti nejen vyšší finanční výdaje, ale také nadměrné pracovní zatížení zainteresovaných stran. I zde je proto navrženo rozšíření pravomocí provádět instruktáže nejen zástupci výrobce, ale i jím pověřenou osobou, případně zplnomocněným zástupcem daného výrobce nebo jím pověřenou osobou. V praxi to pak znamená, že zástupce dodavatele může proškolit pověřenou osobu zdravotnického zařízení, která bude dále školit nastupující zaměstnance.
Pokud se týká vyčíslení úspor, které přijetím zmíněné novely budou ušetřeny z veřejného zdravotního pojištění, a zdravotnická zařízení je budou moci použít na léčebnou činnost, je toto poněkud obtížné, ale jen navýšení nákladů zdravotnických zařízení na instruktáže po přijetí zákona č. 268/2014 Sb. se odhaduje v rámci celé České republiky na 235 milionů korun. U servisů a údržby je to pak částka kolem 70 milionů korun za rok. Avšak dle České společnosti pro zdravotnickou techniku je ve skutečnosti tato částka mnohem vyšší, resp. byla by ještě vyšší, kdyby se všechna zdravotnická zařízení striktně držela dikce zákona.
Předložená novela se důsledně drží vymezené problematiky, kterou jsem již zmínil, tedy servis, údržba a instruktáže u zdravotnických přístrojů. Nijak nezasahuje do dalších oblastí tohoto poměrně rozsáhlého zákona.
Kromě řešení již zmíněných věcných problémů pak návrh obsahuje ještě několik terminologických úprav, které si vyžádala praxe.
Vzhledem k poměrně jednoduchému rozsahu novely, která velmi pomůže fungování zdravotnických zařízení, je navrženo projednání tohoto zákona dle § 90 odst. 2 jednacího řádu, tedy aby byl s tímto zákonem vysloven souhlas již v prvním čtení. Vím, že některé poslanecké kluby uvažují o podání nebo o uplatnění veta na další projednávání tohoto tisku v režimu § 90, proto si dovolím v obecné rozpravě přednést návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech, kdyby veto uplatněno bylo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, málokdy máme takovou možnost jako v tomto případě jednoznačným způsobem pomoci praktickému chodu našich zdravotnických zařízení. Využijme ji prosím zvláště nyní, kdy se potýkáme s nedostatkem zdravotnického personálu. Bude to pro naše zdravotníky, myslím si, velmi dobrý signál.
Děkuji vám za pozornost i za případnou podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Přeji krásný den, vážené dámy, vážení pánové. Je třeba předeslat, že projednávaný návrh opravdu nepřináší nijak systémovou, komplexní nebo na první pohled zásadní změnu zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, přesto se však jedná o návrh, který si zaslouží naši pozornost.
Předkládaný návrh omezuje současné podmínky nastavení odborné údržby a opravy zdravotnických prostředků, které jsou nastaveny tak, že nyní může tento servis provádět pouze zástupce soukromého subjektu, který dané zdravotnické prostředky poskytovateli zdravotních služeb dodává. Analogicky přísná pak je i úprava provádění instruktáží, které může provádět podle současné úpravy pouze osoba, která je poučena výhradně výrobcem. Obě tyto podmínky jsou příliš přísné a zároveň finančně zatěžující. Návrhem předkladatel zamýšlí rozšířit pravomoc provádět servis zdravotnických prostředků i na poskytovatele zdravotních služeb, jehož zaměstnanci však musí splňovat stejné požadavky jako zaměstnanci soukromých subjektů zajišťujících servis zdravotnických prostředků. Instruktáž pak na základě tohoto návrhu bude oprávněna provádět osoba, která bude proškolena výrobcem nebo jím pověřenou osobou, popř. zplnomocněným zástupcem daného výrobce nebo jím pověřenou osobou.
Přestože návrh podporuji, mám dvě menší výhrady. Ta zásadnější se týká právě navrhovaného postupu projednávání podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Schvalování předkládaných materiálů v tomto režimu nesmí být standardním procesem. Náš jednací řád proto klade zvláštní důraz na odůvodnění takového postupu a svazuje jej i poměrně zásadním omezením. Předkladatel si samozřejmě povinnosti odůvodnění je vědom a snaží se je podat, to bezesporu. Toto odůvodnění se ovšem v zásadě smrskává, v uvozovkách, do záměru schválit předlohu rychle, protože by to bylo záhodno, a mezi řádky lze číst: Protože za necelých pět měsíců končíme a rádi bychom to stihli. Blížící se konec volebního období by ale neměl sloužit jako bianko šek nám všem, že si omezíme proceduru projednávání, že si omezíme odbornou diskusi ve výborech, že si zamezíme podávat pozměňovací návrhy. Sněmovní tisk 1020 má tu výhodu, že je ale velmi úzce zaměřen, a naopak, kdyby se jeho závěr rozšířil, bylo by to možná na škodu. Ovšem nic to nemění na tom mém vlastně povzdechnutí.
Druhá připomínka je konkrétnější, na které se právě výše zmíněný nedostatek ukáže. V úpravách § 67 odst. 1, tedy elektrických tlakových a plynových revizí zdravotnických prostředků, kde se nově stanovují podmínky pouze pro prostředky pevně připojené ke zdroji elektrické energie. Kdybychom byli formalističtí, dala by se tato úprava číst i tak, že prostředky, které jsou odpojitelné, by nám vypadly z povinných elektrických revizí podle jiných předpisů. Ano, jistě se jedná o formalismus a jazykový výklad, ale třeba právě tato úprava by mohla být vyjasněna právě při standardním projednávání, anebo by se ukázalo, že nás to nikoho netrápí, ale měli bychom možnost to probrat.
Domnívám se však, že přes výše uvedené se jedná o velmi racionální návrh, který omezuje výhradní právo výrobců k provádění servisu a oprav zdravotnických prostředků a za přesně stanovených podmínek toto právo přiznává i poskytovatelům zdravotních služeb. Předkládanou novelou se rovněž umožňuje snadnější provádění instruktáže a navrhované změny přitom podle mého názoru nesnižují nároky na kvalitu prováděných služeb. V obecné rovině se tedy jedná o úpravu, která jde správným směrem, a z tohoto důvodu doporučuji předložený návrh zákona odsouhlasit, včetně zrychleného projednávání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jak už avizoval pan předkladatel, my jsme spolu o tom komunikovali, jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 02, vznáším veto na projednání podle § 90. Současně říkám, že nebudeme vznášet veto na snížení a souhlasíme se zkrácením na projednání ve výborech na 20 dní.
Souhlasím s tím, že ten návrh jde správným směrem, chtěli jsme mít možnost tam nějaké drobné věci ještě v odborné diskusi ve zdravotním výboru upravit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, registruji veto na § 90 odst. 2. A v rámci obecné rozpravy je ještě přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Prosím.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, vím, že už jsem poslední a koukáte na hodiny, přesto mi dovolte, abych k této problematice něco řekla i já. Sama osobně jsem měla na starosti bezpečnostně technické kontroly přístrojů dlouhou dobu, takže ten zákon znám, a musím říci, že jsem ráda, že bylo uplatněno právo veta, protože si myslím, že i když se s těmi navrženými změnami ztotožňuji, tak si myslím, že by ten zákon, když už je otevřen, mohl doznat i dalších změn, které by zdravotnickým zařízením ušetřily další nemalé finanční prostředky. ***