(17.30 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Třetí pozměňující návrh se týká § 55 odst. 1. V současné úpravě zákoníku práce je poněkud nešťastně řešen § 55, ve kterém se řeší okolnosti, za kterých může dát zaměstnavatel zaměstnanci okamžitou výpověď. Jeden z důvodů možného okamžitého rozvázání pracovněprávního vztahu se zaměstnancem je pravomocné odsouzení zaměstnance za úmyslný trestný čin s nepodmíněným trestem. Zaměstnavatel ovšem v praxi řeší otázku pracovněprávního vztahu mnohem dříve, než dojde k nabytí právní moci rozsudkem, a to v momentě, kdy se o trestné činnosti zaměstnance dozví. Proto navrhuji zrušení této části § 55 zákoníku práce.
Čtvrtý pozměňující návrh se vztahuje k § 146 písm. c), které se dotýká pravidel pro srážení členských příspěvků členů odborové organizace. Dle stávající právní normy může být jednou z možných příčin srážek ze mzdy i úhrada členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Jenomže zaměstnavatelé tohoto bodu často využívají k nátlaku na odborovou organizaci během kolektivního vyjednávání. Jsem přesvědčená, že takováto praxe je v rozporu s dobrými mravy, a proto navrhuji v zájmu ochrany zaměstnanců vyžadovat písemnou žádost odborové organizace, jejímž je zaměstnanec členem, a souhlas zaměstnance.
Pátý pozměňující návrh se týká § 200 a § 203. Jelikož dochází k nedorozumění nad výkladem části § 203 zákoníku práce, sněmovní tisk 903, přicházím s tímto pozměňujícím návrhem, kdy stanoví jasný výklad onoho sporného bodu. V § 203 se totiž hovoří o tom, že zaměstnanec má právo na pracovní volno pro jiný úkol a přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace podle tohoto zákona. Běžně dochází ke sporům o rozsahu této překážky v práci. Navrhuji stanovit minimální rozsah této překážky v práci výslovně zákonem, a to nejméně v rozsahu patnácti minut za jednoho zastupovaného zaměstnance v průběhu čtyř týdnů.
Šestým pozměňujícím návrhem je změna v § 227, který se dotýká odborného rozvoje zaměstnanců. V roce 2012 došlo ke koncepční novele zákoníku práce, během níž byla zcela neodůvodněně zrušena první věta, ve které se hovořilo o povinnosti pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Tento fakt je ještě více zarážející v souvislosti s následným ustanovením, které v zákoně zůstalo a které říká, že zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou praxi absolventů škol a prohlubování kvalifikace. I když má navrhované ustanovení charakter deklarace, je pro zaměstnavatele i zaměstnance velmi důležité, protože zahrnuje základní formy odborného rozvoje zaměstnanců a pro zaměstnavatele zakotvuje požadovaný standard řízení rozvoje a lidských zdrojů. Zdůrazňuje, že personální poznatky, procesy, metody a nástroje neplní svou funkci samy o sobě, nýbrž pouze v souvislostech s ostatními procesy ve firmě a jejich celistvém souhrnném chápání.
Sedmý pozměňující návrh se týká - mám ho v několika variantách - § 109 odst. 3, kam se vkládá písm. f) zákoníku práce, kdy navrhuji - a toto je pro mě velmi důležité, protože se to týká zdravotnických pracovníků v nemocnicích a dalších zařízeních, týká se to odměňování zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni u poskytovatele zdravotní lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách... (Ministři sedící za poslankyní Hnykovou se hlasitě baví.)
Já můžu křičet ještě víc, pánové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vám zjednám klid a pan ministr si půjde povídat jinde.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. To znamená v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných a ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních. Tato změna se vztahuje na všechny zaměstnance poskytovatele lůžkové péče odměňované dosud mzdou, a to bez ohledu na práci, kterou vykonávají, s výjimkou pro poskytovatele poskytující lázeňskou, léčebnou, rehabilitační péči, a to s platností od 1. 1. 2018, a toto se liší od pozměňujícího návrhu pana předsedy Zavadila, který to zde bude předkládat také.
Osmý pozměňující návrh se také týká § 109 odst. 3, kam vkládám písm. f) zákoníku práce a rozšiřuji v tomto pozměňujícím návrhu o zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni ve všech zdravotnických lůžkových zařízeních, to znamená, že se to týká i lázeňství.
Vážené dámy, vážení pánové, takto jsem vás seznámila s obsahem všech svých pozměňujících návrhů a v podrobné rozpravě se k těmto návrhům přihlásím. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Paní poslankyně Kailová je řádně omluvena, takže na řadě je pan poslanec Vilímec, ale před ním ještě s faktickou poznámkou pan kolega Ivan Adamec a po kolegovi Vilímcovi pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jsem tady chtěl vaším prostřednictvím reagovat na paní poslankyni Hnykovou. Prosím vás, nedělejte to, tohle, co jste udělala na začátku té své řeči. Možná na to máme každý trošku jiný pohled. Já si myslím, že to tady řekl pan poslanec Zavadil, což je v pořádku, projednáváme tady důležitou normu, která bude de facto regulovat naše prostředí, ve kterém žijeme, pracovní prostředí, a pokud máte pocit, že někdo tady osočuje zaměstnance, což já tedy tak nevidím, a pokud tam došlo k nějaké reakci, tak možná na neobratné slovní spojení, nic jiného. Ale prosím, neříkejte to.
Já už jsem to tady zažil na začátku této Sněmovny, když jistý pan ministr koukal na nás a křičel na nás, že všetci kradnú. Tak prosím vás kdo. Kdo to říká, jak to říká, co říká? Já si myslím, že dnes každý zaměstnavatel prostě si váží svých dobrých zaměstnanců. Nakonec dneska jich je jako šafránu, žijeme v době, kdy zaměstnanost je na vysoké úrovni, a sehnat kvalitního pracovníka opravdu není úplně jednoduché a všichni dobří zaměstnavatelé si svých dobrých zaměstnanců velmi považují.
Takže neříkejme si to tady takto. Můžeme tady mít politický střet na to, kdo jak vidí postavení zaměstnavatele, kdo jak vidí postavení zaměstnance, to je v pořádku, ale prosím, toto si odpusťme.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu poslanci Ivanu Adamcovi. Ještě paní poslankyně Hnyková také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Já jsem velmi ráda slyšela od vás tato slova. A v minulosti, když jsem o tom mluvila, tak jsme se vždycky s panem kolegou Zavadilem ohradili proti tomu, když se takto vystupovalo proti zaměstnancům. Já jsem to jen obecně řekla a jsem velmi ráda, že z vašich úst zazněla tato slova. Ještě jednou děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Hnykové také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ještě kolega Laudát také s faktickou poznámkou. Pan kolega Vilímec je připraven. Konstatuji, že to bude možná poslední faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem tedy kolegyni Hnykovou, tak jak to říkala, pochopil, že říkala doslova: jako udělali jsme tady mnohé pro podnikatele, a já bych se zásadně ohradil proti takovéto větě v jakémkoliv kontextu. Nikdy od roku 1989 nebo 1990 čeští podnikatelé nedostali takovou ránu mezi oči, jakou uštědřila tato Sněmovna prostřednictvím většinou vládní koalice a nějakými hlasy sem tam někde odjinud. To, co jste navalili na podnikatele, kteří jako jediní vytvářejí zásadní hodnoty, které slouží potom pro placení daní, a z těch žije zbytek. ***