(16.00 hodin)
(pokračuje Nohavová)
Novela například určuje povinnosti poskytovatelů definovat jasné standardy kvality poskytování sociálních služeb, aby se nestávalo, že život klientů bude ohrožen nebo budou žít v neúnosných hygienických podmínkách, což je v pořádku.
Dále. Do novely jsou zařazeny i hospice, které se mají stát oficiální sociální službou, kdy léčebná část bude nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V zákoně je zařazena proto, aby se i do legislativy promítla realita dnešní podoby sociálních služeb. Vyšetření (?) této záležitosti ve velké novele uložil MPSV výbor pro sociální politiku.
Dále. Podle návrhu by nejzávažněji postižení či nemohoucí občané mohli dostávat příspěvek na péči ve čtvrtém stupni, což je úplná závislost, o 6 tisíc korun vyšší, tedy na 19 200 korun měsíčně. Ale pobírali by ho jen ti lidé, kteří by byli takzvaně opatrováni v domácím prostředí. Ministerstvo práce tak chce podpořit pečující rodiny i služby v terénu. Lidem v ústavech a domovech pro seniory by se částka ale nezměnila. Tato část je sporná i pro Národní radu zdravotně postižených, kdy osoby, které budou hospitalizovány ve zdravotních zařízeních po kratší dobu než měsíc, o část příspěvku, která by za péči náležela zdravotnímu zařízení, přijdou, a je tak nebezpečí, že ti pak budou odmítat hospitalizaci i v případech, kdy bude pro jejich zdraví nezbytná, čímž se zhorší léčebná péče. Zákonná úprava by v žádném případě neměla takzvaně motivovat nemocné k neléčení se, což ale tato úprava fakticky činí.
Dále. Domovy pro děti v nouzi by nově měly patřit mezi sociální služby. V důvodové zprávě se tvrdí, že se nejedná o zavedení nového druhu sociální služby, ale o pouhou legislativně technickou úpravu. Vzhledem k sílícím tendencím zasáhnout do stávajícího systému ochrany ohrožených dětí to považuji za záměr, jak krátce před koncem volebního období zahájit převod dětských domovů do gesce Ministerstva práce asociálních věcí. Transformace zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy na pouhé poskytovatele sociálních služeb by přinesla značná rizika a mohla by vést k omezení odborné pomoci dětem, které se ocitnou v nouzi. Péče, která je v domovech dětem poskytována, a prostředí, ve kterém nacházejí útočiště, jsou na špičkové úrovni a je jim zajišťována všestranná odborná pomoc. Tady nejde jen o výchovu, ale je to i vzdělávání a socializace.
Ve výčtu novelou navrhovaných změn by se dalo dále pokračovat. Tato novela z dílny MPSV je jako myšlenka dobrá, ale jako u řady jiných zákonů zůstává a vzhledem k termínu jejího předložení zřejmě i nadále zůstane jen u té myšlenky. I na tomto zákoně se bohužel potvrzuje, že privatizace velké části sociálních služeb a jejich poskytování na komerční bázi byla chyba. O sociálně slabé a nemocné by se měl postarat stát. Charita a komerční soukromé aktivity mohou být vhodným doplňkem, ale nesmí být základem péče. Naskýtá se proto otázka, zda za pozdním předložením se spíše neskrývá úmysl předkladatelů tímto způsobem zákon, který nemá plnou koaliční podporu, zablokovat a moci se tvářit, že to vlastně moc chceme, ale ti poslanci z opozičních stran nám to nechtějí schválit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám o vystoupení řádně přihlášenou paní poslankyni Chalánkovou, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Návrh obsahuje řadu dobrých změn, například, jak již bylo sděleno, diferenciaci příspěvku na péči v případě poskytování nepobytových služeb sociální péče, sloučení domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, zavedení jasného personálního a materiálně technického standardu, pokud ho Ministerstvo práce a sociálních věcí dokáže nadefinovat. Teď mají v zákoně také povinnost, že měli od letošního roku vyhláškou stanovit obvyklé náklady na jednotlivé sociální služby s ohledem na regionální specifika sociálních služeb - to se týká § 105a -, přitom toho asi nejsou schopni, protože prováděcí právní předpis Ministerstvo práce a sociálních věcí nevydalo.
Ale více je tam toho, co považuji za špatné. K nejdůležitějším věcem patří: Mělo dojít k výraznému snížení druhů služeb. Dochází však pouze ke spojení domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, což je sice dobře, ale naopak přibývají zcela nové druhy služeb, takže nikoliv snížení počtu druhů služeb, ale jejich navýšení.
Nové základní činnosti, které jsou ukládány některým sociálním službám. Původně měly být rozděleny základní činnosti na povinné a volitelné, nakonec jsou všechny přidávány na povinné, kdy zejména pastorační a duchovní péče je z tohoto pohledu velmi problematická. Poskytovatel služeb by měl zaměstnat ať už na dohodu, či jiný druh pracovněprávního vztahu duchovního a platit ho z peněz určených na sociální službu. Navíc není zřejmé, jestli duchovního každé církve, ke které se případně klient přihlásí.
Nová služba: § 52a - sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu a osobám blízkým, a to pouze ve formě terénních služeb. Přestože lze souhlasit s potřebou výslovné právní úpravy, tak se nelze ztotožnit s navrhovanou změnou, neboť tato neřeší hospicovou péči komplexně a systémově. Příklad. Například hospic na Svatém Kopečku u Olomouce by v návaznosti na konstrukci úhrady přišel o minimálně milion korun ročně z úhrad od klientů, uživatelů. Navíc není řešena ani povinnost přeregistrovat odlehčovací služby, které nyní hospice často mají zaregistrovány na tento nový druh služby. Je tak možné, že hospice budou dále zaregistrovány jako zdravotnická zařízení a současně poskytovatel sociální služby odlehčovací a jiné budou mít jinou registraci. Domníváme se, že je potřeba hospicovou péči upravit, ale je to asi nezbytné samostatným zákonem, který tuto oblast postihne komplexně v souvislosti se zdravotními službami.
Stále nelze souhlasit se změnou, která spočívá v převedení služeb z režimu zákona o sociálně-právní ochraně dětí do sociálních služeb. K tomu se ještě podrobněji vyjádřím.
Do registrace se přidává nová informace - nepříznivá sociální situace. Lze souhlasit s tím, že je potřeba zpřehlednit registr sociálních služeb pro zájemce o služby, ale to je v mnohém pouze technická záležitost stávajícího informačním systému, který je uživatelsky nepřívětivý. Pokud nedojde ke komplexnější úpravě toho, jak mají být služby registrovány, tak tato nová kategorie registr ještě více znepřehlední.
Nelze souhlasit s přidáním nové kompetence pověřených obecních úřadů v § 91d písm. b) a c). Pověřené obecní úřady nemají žádné nástroje k tomu, aby ověřovaly využití kapacit, budou jenom zatěžovat poskytovatele sociálních služeb. To je úlohou kraje v rámci plánování sociálních služeb. ***