(15.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Přitom opět si dovolím pro příklad uvést praxi v Moravskoslezském kraji. Je tam vymezena elementární finanční spoluúčast obcí v roli veřejného zadavatele sociálních služeb zařazených v krajské základní síti, která je deklarována v krajských prováděcích dokumentech včetně již existující metodiky pro aktualizaci krajské sítě. Jinak řečeno, nepřispěje-li obec, nepřispěje ani kraj. Jaká je aktuální praxe v jiných krajích, pravda, nevím, ale ptám se, jaké konkrétní poznatky v této oblasti má Ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici a jak s nimi pracovalo, jak se vypořádalo se všemi připomínkami krajů.
V § 95 tohoto návrhu zákona vztahujícím se k povinnostem a činnostem krajů, je v odstavci h) uvedeno, že kraj určuje svou síť služeb, přitom přihlíží k informacím obcí sděleným podle § 94 písm. f), a tento paragraf jsem před chvílí citoval. Škrábeme se prostě pravou rukou za levým uchem a bojíme se jasných a jednoznačných formulací.
Potřeba srozumitelného vymezení pojmů a povinností krajů i obcí pak přímo souvisí a nutně navazuje na obsah novelizovaného ustanovení v části šesté - Financování sociálních služeb, kde však z důvodů mnou sdělených v předchozí části nastávají a budou nastávat podmínky pro nejednotnou praxi v jednotlivých krajích, což může být problémem i s ohledem na dodržování evropské legislativy v oblasti veřejné podpory. Problém veřejné podpory bych v žádném případě nepodceňoval.
V návrhu novely jsou rovněž zapracovány nové typy služeb včetně nových profesí zařazených v základní činnosti služeb. Tedy v činnostech, které jsou primárně financovány formou dotací či příspěvku z veřejných zdrojů, ať již z rozpočtu obcí, nebo krajů, či prostřednictvím krajů z kapitoly státního rozpočtu 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, a jsou uznatelnými náklady.
Osobně nemám nic proti tomu a dokážu pochopit u vybraných druhů služeb, např. dle § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo dle § 52a Sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu a osobám blízkým, deklaraci dalších odborných pracovníků uvedenou v § 116a odst. 1 bod g) pastorační pracovníci a kaplani. Zajímá mě však, jakým způsobem budou tyto pozice financovány. Dojde snad k navýšení objemu kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí na úkor kapitoly 334 Ministerstva kultury a postupně přejde financování pod církve a náboženské společnosti? Nebo zde půjde o personální zajištění základních činností bez nároku na finanční odměnu, resp. o dobrovolnickou činnost duchovního? Nebo to bude v gesci místně příslušných farností a podobně? Zde žádám jasné stanovisko, prostě odpověď.
Co mě rovněž zaujalo, a to v dílu 2 Sociální poradenství § 37 odst. 3, kde se píše o zaměření na potřeby jednotlivých druhů sociálních skupin osob v rámci poskytování odborného sociálního poradenství a kde je vyškrtnut termín "manželských a rodinných poraden", přičemž v dílu 4 Služby sociální prevence v aktualizovaném § 65 Služby pro rodinu se v odst. 3 píše, že služba podle odst. 1 poskytovaná v manželských a rodinných poradnách... Dále pak pokračuje vymezení základních činností. Namístě je proto otázka, co je směrodatné. Zda onen odst. 3 v rámci odborného sociálního poradenství, či mají existovat nějaké další specifické poradenské služby podle odst. 1 v § 65 Služby pro rodinu. Prosil bych také o vysvětlení, neboť v této logice či smyslu nerozumím, anebo jsem ho nepochopil.
A závěrem se zastavím u nově navrhovaného § 56a, který upravuje domovy pro děti na přechodnou dobu. Chci vyjádřit své pochopení stanovisku Federace dětských domovů České republiky. Důvodová zpráva totiž tvrdí, že se nejedná o zavedení nového druhu sociální služby, ale o pouhou legislativně technickou úpravu. Budiž. Ale na základě dosavadních zkušeností se i já domnívám, že jde o přípravu na převod dětských domovů do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nebudu se zde přít, ale jsem opravdu ostražitý.
Federace upozorňuje, že transformace zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy na pouhé poskytovatele sociálních služeb by přinesla značná rizika a mohla by vést k omezení odborné pomoci dětem, které se ocitly v nouzi. V těchto zařízeních je totiž po jejich nákladných a úspěšných transformacích zajišťována všestranná odborná pomoc kvalifikovaným personálem od výchovy, vzdělání a socializací až po intervenci krizovou a poradenskou. Je tedy třeba čelit snahám o to, aby peníze na tuto ryze odbornou činnost byly nenávratně převedeny jinam, třeba do neziskového sektoru. Abychom stejně, jako dnes řešíme nedostatek kvalifikovaných jeslí a mateřských škol náhradní cestou přes dětské skupiny, nehledali jednou náhradní řešení pro neuspokojivý stav na úseku sociálně-právní ochrany dětí.
Toť z mého pohledu zatím vše, děkuji všem těm, kteří mě poslouchali. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já ve svém vystoupení budu podstatně kratší a stručnější než mí předřečníci.
Zákon o sociálních službách, který platí od roku 2007, podle autorů novely již neodpovídá potřebám, a do praxe je proto potřeba zavést aktuální požadavky. Předkladateli navržená novela nepochybně obsahuje řadu dobrých návrhů, které i odborníci - myslím tím pracovníky v sociálních službách - vítají. Na to, že práce na novele byla zahájena již na začátku volebního období a vlastně probíhala po celé volební období, je ale předkládána do Poslanecké sněmovny až na poslední chvíli. Na její schvalování bude potřeba čas. Určitě přijde řada pozměňovacích návrhů, které mohou celou novelu posunout úplně jinam. Připomínky k novele zaznívají z krajů, od Národní rady zdravotně postižených i od poskytovatelů sociálních služeb. Novela má evidentně značné zpoždění. Podle původního harmonogramu měla být předložena právě proto, aby se stihla důkladně projednat, již v roce 2016. První verze však obsahovala řadu problematických pasáží, které by na lidi se zdravotním postižením měly spíše negativní dopady. Od MPSV je nezodpovědné takto důležitý zákon předkládat v samém závěru volebního období. ***