(10.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
Věřím, že to nakonec v pozměňovacích návrzích většina Poslanecké sněmovny podpoří. Pokud se tak nestane, a neznáte praxi výstavby zejména liniových staveb, pak se žádného takového slibu, který tady říkala paní ministryně, určitě nedočkáme, ba naopak. Ve stavebním zákoně existuje institut přerušení stavebního řízení. Je otázka odvahy stavebního úřadu, zda nebude přerušovat, či bude a co se kolem jednotlivé stavby bude dít. A sami víme, že čím větší stavba, tím více účelových podání a zpochybnění a komplikací stavebníkovi jako takovému.
My podporujeme maximálně to, aby zejména vlastníci nemovitostí v daném území, o které se jedná, zejména veřejná správa, samozřejmě představitelé měst, obcí a tak dále, zastupitelstva, řeknu neúčelová občanská sdružení, měli tu šanci jednou se zeptat, vyřešit, vysvětlit a tak dále, najít kompromis, ale ne donekonečna rozbalovat proces, tak aby investor nakonec po deseti letech zjistil, že stavba už nebude stát tolik, kolik plánoval, ale o 30, 50 % víc.
Na co jsme narazili v průběhu projednávání stavebního zákona, řeknu obecně, je také situace, která se týká památkového zákona. Na to bych chtěl všechny ty, kteří se snaží, aby se v této oblasti ledy pohnuly, upozornit, aby se zaměřili, neboť památkový zákon projednává Poslanecká sněmovna a má významný vliv na to, jestli se bude, či nebude stavět a jak se bude stavět a jestli stát, který diktuje v téhle oblasti vlastníkům nemovitostí, vlastníkům památek, co mají nebo nemají dělat, ale nepřispívá jim na to, to znamená komplikuje v tomhle ohledu život, neboť stát má nějaký zájem, měl by podle mě přispívat a měli bychom se v památkovém zákoně na tuhle oblast zaměřit a možná nejenom na tuhle.
Stavební zákon podle mě jako celek, ať už projde v jakékoliv podobě, co se týká pozměňovacích návrhů, posílí nebo zvýrazní důležitost územního plánování, protože my všichni chceme a přejeme si urychlit stavbu jako takovou. O to důležitější bude její projednávání v rámci územního plánu. A i my jsme podpořili ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj posunutí platnosti územních plánů na rok 2022. Padaly argumenty, že už se to týká jenom tří, Prahy, tuším Brna a Mladé Boleslavi, nebo někoho takového. A my říkáme, když už se to týká jenom tří, tak je to v zásadě jedno, jestli to bude 2017, 2020, 2021 nebo 2022. Už se to týká jenom tří. Ten, kdo někdy dělal územní plán, a já ho dělal, já za to dva roky byl placen na Městském úřadě v Kladně, kde jsem byl vedoucí oddělení odboru územního plánu, dělal jsem fyzicky územní plán včetně územně hospodářských zásad rozvoje města Kladna, vím, co to je. Přestože jsem to dělal, neumím si úplně přesně představit, co to je například dělat územní plán v Praze, kde jsou jednotlivé městské části, magistrát, kde prostě jsou vztahy tak propletené, že je to komplikovaná věc. Myslím si, že se nic strašného nestane, pokud to posuneme na rok 2020. (V sále je velký hluk a neklid.)
Ještě k některým pozměňovacím návrhům. Budeme podporovat maximální zjednodušování. Podpoříme návrh pana kolegy Kudely, který se týká zemědělských staveb.
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Děkuji.
Poslanec Petr Bendl: Pane premiére, já vás hrozně rád vidím, ale za sebou. (Usmívá se.) Děkuji.
Už opravdu nebudu příliš dlouhý. Jenom to zopakuji pro všechny ostatní, aby to slyšeli. My podpoříme zjednodušování staveb v oblasti zemědělství, protože si myslíme, že to má přímou vazbu na podporu živočišné produkce, protože ten, kdo chce udělat krmelec nebo sklad pro seno, slámu a tak dále, tak to znamená, že má jasné aktivity v oblasti chovu dobytka, a proto podpoříme zjednodušení v téhle oblasti stavebního zákona. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, pane poslanče. Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Chtěl bych říci, že to, co jsem poslouchal ve vystoupení svého kolegy pana Bendla, tak s celou řadou věcí naprosto souhlasím. Chtěl bych vás tady poprosit o podpoření svého pozměňovacího návrhu, který se bezprostředně dotýká i toho, co tady pan kolega Bendl říkal.
Já ve svém pozměňovacím návrhu chci omezit vstup a vliv takzvaných různých ekologických spolků a iniciativ. Domnívám se a jsem přesvědčen, že v současné době povolovací procesy v České republice jsou do jisté míry hendikepem pro příchod nových investorů. Nepředvídatelnost toho, co se tady v zemi bude odehrávat v povolovacím procesu, tím myslím stavební řízení, je tak složitá, že ti lidé od nás odcházejí. Je to ale i problém pro domácí investory. (V sále je stále velký hluk!)
Nechci nikomu ubírat právo, možnost vstupovat do rozhodovacích procesů. Myslím si, že tady novelizace zákona 100, o posuzování vlivu stavby na životní prostředí, dává dostatečný prostor všem spolkům a institucím, aby do toho vstoupily, aby mohly uplatnit názor občanů. Nicméně stavební povolení a stavební norma je technická záležitost. Tady by ten prostor měl být dán už jen těm opravdu dotčeným osobám, a proto vás chci poprosit, abyste podpořili pozměňovací návrh, který tady dávám, protože významně ulehčí práci investorům jak domácím, tak zejména zahraničním, zejména těm, kteří dělají vysokou high-tech technologii, která v procesech často bývá dehonestována různými názory pseudoochránců přírody. Takže vás prosím o podporu napříč politickým spektrem tohoto pozměňovacího návrhu.
Děkuji vám. (Potlesk poslance Faltýnka.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě řádná přihláška pana poslance Zemka.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem k tomu ani vystupovat nechtěl, ale po tom, co jsem tady slyšel, tak prostě musím. (Z levé části se ozývá pšt, v sále je stále velký hluk.)
Chtěl bych vám tady předat svoji určitou zkušenost z působení ve veřejné správě, kde jsem působil deset let. Mám určité zkušenosti se správním řádem, s aplikací stavebního zákona, s různými dalšími zákony, s účastí veřejnosti ve správním řízení a podobně. Já jsem tady zaregistroval vystoupení kolegy, který tady plédoval za pozměňovací návrh, který má omezit účast takzvaných zelených aktivistů. Nicméně je potřeba říct k tomu A taky to B. Ono to nevylučuje jen ty takzvané zelené aktivisty. Ono to vylučuje úplně celou širokou veřejnost. To znamená, že se vracíme o nějakých 30, 40 let zpátky. Přijde investor, chce něco postavit a nikdo mu do toho prostě kecat nebude. A na tom stavebním úřadě jsou ti odborníci, kteří to tam schválí.
Vážení kolegové, vážené kolegyně, realita je bohužel úplně někde jinde. Ono by to fungovalo za předpokladu, že bychom měli superkvalitní a superstoprocentní veřejnou správu, ale ono to tak není. Když si vezmeme realitu na stavebních úřadech, málokde, je to spíše hodně vzácná výjimka, na stavebním úřadě sedí vysokoškolák se stavebním vzděláním. Bohužel. Pokud uděláme to, že omezíme vliv veřejnosti, což je mimochodem proti vládnímu prohlášení, myslím si, že je to fatální chyba a je to krok zpátky. Já jsem příznivcem toho, aby se stavební řízení urychlilo, aby se to zjednodušilo. Na tom se shodneme asi úplně všichni. Ale toto správná cesta není. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy, které účast veřejnosti omezují, a to fatálním způsobem - tam se nedělá selekce na hodné, špatné a dobré, ono to omezuje úplně celou veřejnost. Tak si to, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozmysleme. Já doporučuji pro to nehlasovat, protože to je skutečně zásadní věc.
Děkuji za pozornost. ***