(15.00 hodin)
(pokračuje Černochová)
Víte, ten vládní návrh kromě těch chyb, které tady zmiňoval kolega Ondráček, vůbec nerespektuje nastavená legislativní pravidla, a to ve vztahu k nedostatečně zpracované důvodové zprávě. Respektive tato není pravdivá a je zavádějící co do dopadů na státní rozpočet.
Návrh novely zákona zavádí povinnost proplácet přesčasy příslušníkům bezpečnostních sborů v rozsahu do 150 hodin ročně, neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Podle důvodové zprávy - dovolte mi citovat: "Předmětné opatření předpokládá podle údajů, které byly poskytnuty bezpečnostními sbory, navýšení výdajů státního rozpočtu ve výši cirka 210 mil. korun ročně." To ale při znalosti současného stavu v bezpečnostních sborech není přece vůbec reálný odhad. Pokud ano, kde je analýza, která by uvedená čísla potvrzovala?
O navýšení tarifu a o tom, jak se k tomu postavil pan ministr Babiš, už tady také mluvil můj předřečník. Není přeci možné tvrdit, pane ministře, že v případě Policie České republiky bude dopad na státní rozpočet ve výši 88 mil. 400 tis. korun, což je odhad proplácení služby přesčas v rozsahu do 150 hodin ročně. Reálnější číslo by byla možná tak částka pohybující se okolo 1 mld. korun. 150 hodin je shodou okolností jako jeden pracovní měsíc policisty. A tak se lze dobře dopočítat reálnějšího dopadu na státní rozpočet. Navržený průměrný měsíční plat na rok 2017, jak jsem se dočetla v rozpočtu, u příslušníků policie je podle schváleného rozpočtu 35 393 korun. No ano, určitě většina těch, kteří nás možná sledují, si říkají zlatý voči. Pokud k tomu připočteme odvody, a tedy vynásobíme průměrný měsíční plat 1,35, vyjde nám částka 47 781 korun na jednoho policistu. V současnosti se pohybuje počet příslušníků policie okolo 40 tis. Samozřejmě neslouží všichni najednou. A tak slouží v danou chvíli například polovina, zhruba 20 tis. To znamená, že se pohybujeme již okolo částky 1 mld. korun. To jsou naprosto jednoduché kupecké počty. Tak nevím, proč vaše důvodová zpráva lže.
Argument, že primárně si budou policisté vybírat náhradní volno, neobstojí. Protože tak to lze udělat pouze v případě, že existuje někdo, kdo za ně může sloužit. Ale co když je podstav? A my víme, že ten podstav je. Opět kolega mluvil o mém rodném městě, o hlavním městě Praze. Může si někdo, pane ministře, vybírat náhradní volno za přesčas, když není nikdo, kdo by za takového policistu sloužil? No jistě že ne. A nastane nárok na proplacení přesčasu, který bude v praxi hodně využívaný. Ale ten rozpočet v té důvodové zprávě ty finanční prostředky vůbec nepokrývá.
A to se zatím bavíme jenom o proplácení přesčasů. Ale co navrhované příplatky za svátky a dny klidu? Nezdá se vám potom zcela liché tvrzení uvedené dále v důvodové zprávě, že - opět cituji - "další navrhovaná opatření jsou rozpočtově neutrální, a to včetně zavedení možnosti využití náborového příspěvku a zavedení příplatku za službu ve svátek, jelikož náklady s nimi související budou bezpečnostní sbory hradit z vlastního rozpočtu"?
Víte, napadá mě jedna věc. Všichni si polepší, nikdo nebude otročit zadarmo jako dosud, a přesto to nebude stát ani korunu? Zázrak, nebo nesmysl? Dobře, pokud si policie a další sbory budou další náklady hradit ze svých rozpočtů, nabízí se otázka, jak ty rozpočty byly koncipovány. Zdali s tím skutečně počítaly a jednotlivé bezpečnostní sbory mají i dostatek finančních prostředků pro své příslušníky. Není to jenom zákon, který by se vztahoval pouze na příslušníky Policie České republiky. Týká se to hasičů, celníků, příslušníků Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jen pro připomenutí, pokud mě paměť neklame, v minulosti byly příplatky za soboty a neděle a všechny státní svátky a všechny ostatní příplatky zrušeny a v návaznosti na to tedy došlo k navýšení platů skokově, to bylo asi o 30 %.
A teď další, pro mě velmi podstatná věc. Nejvyšší správní soud, pane ministře, na ten váš návrh zareagoval kritikou - a dovolte mi citovat: Předložený návrh zákona takto deklarovaným cílům vůbec neodpovídá. Neodstraňuje totiž samotnou povinnost konat službu přesčas v rozsahu 150 hodin, ale toliko časové omezení této povinnosti. Nadále tedy povinnost konat službu přesčas, trvá, a to dokonce bez jakéhokoliv omezení. To, co se mění, je nově přiznaný nárok na odměnu za službu přesčas s výjimkou služby přesčas v rozsahu do 150 hodin za krizových stavů. Nejvyšší správní soud požaduje odstranit uvedený rozpor mezi jednotlivými dokumenty předkládaného návrhu a uvádí to jako zásadní připomínku. Jak jste se s touto připomínkou Nejvyššího správního soudu, pane ministře, vypořádali?
Jak tedy vyplývá z této zásadní připomínky Nejvyššího správního soudu, už nyní lze povinnost 150 hodin přesčas aplikovat správně, a že se tak neděje, je vina funkcionářů bezpečnostních sborů.
Nutno připomenout, že nejen Ústavní soud, ale ani Nejvyšší správní soud neshledal problematickou samotnou právní úpravu povinnosti služby přesčas. Jako problematickou byl opakovaně shledán způsob aplikace této právní úpravy služebními funkcionáři. Opět cituji z toho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nevymýšlím si to.
Podle Nejvyššího správního soudu jsou zrušení a současně nezrušení předmětné povinnosti jen politické mimikry. Je tedy zcela věcí předkladatele jakožto ústředního správního orgánu - tedy vás, pane ministře, do jehož kompetence spadá koordinace v oblasti služebního poměru příslušníků veřejných bezpečnostních sborů a její náležitá právní úprava -, zda zabezpečí řádnou aplikaci stávající právní úpravy v souladu s právy příslušníků bezpečnostních sborů, nebo se ji rozhodne změnit. I podle argumentace předestřené v důvodové zprávě ji k navrženému řešení vedly spíše důvody politické než právní. - Tohle napsal doslova Nejvyšší správní soud.
Vládní návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků je absolutně nesystémový a povede k ještě hlubší destabilizaci policie a dalších sborů.
Nesmíme opomíjet ani fakt, že se služební zákon vztahuje, jak jsem řekla, na hasiče, vězeňskou službu, celníky, GIBS. Nejsou uspokojivě vysvětleny ani rozdíly mezi jednotlivými příslušníky různých bezpečnostních sborů. Například hasič, dovolte mi použít slovo mokrý, který jde do zásahu, pracuje 24hodinové směny a má za měsíc odslouženo 240 hodin. Ale policista 37,5 hodiny týdně. Pro srovnání, voják má 40 hodin týdně.
A co vězeňská služba a celníci? Ostatní ministři tady bohužel nejsou. Nechali vás v tom, pane ministře Chovanče, samotného. Mě by skutečně zajímalo, jakým způsobem bude postupovat ministr obrany Stropnický v případě vojáků z povolání. Vždyť tam je to úplně stejné. Tak opět se tady budou odehrávat rozdíly mezi příslušníky bezpečnostních a ozbrojených sborů? Nemůžete prosím, kolegové z ANO, poprosit pana ministra Stropnického, jestli by nám nemohl přijít odpovědět na tyto moje otázky? Jestli plánuje něco podobného pro vojáky z povolání? Aby zase tady někdo neříkal a nepodával námitky k Ústavnímu soudu, že zde dochází k jinému posuzování práce lidí, kteří se starají o naši obranu a o bezpečnost.
Víte, problematický je i samotný náborový příspěvek - opět o tom hovořil můj předřečník - který má dostat nový příslušník po čtyřech odsloužených letech, kdy slouží na dobu určitou. Pozoruhodné je, že vůbec nikdo neřeší otázku, jak stabilizovat a motivovat již vycvičené a sloužící příslušníky policie, kteří potom logicky odcházejí jinam a jsou znechuceni tím, že jim politici pořád jen něco slibují a skutek utek'. ***