(17.50 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)

Závěrem mi dovolte říci, že vzhledem k tomu, že se zákon zabývá problematikou zdravotně postižených, ke které se hlásí všechny parlamentní strany, si dovoluji věřit, že o parametrech předložené novely budeme intenzivně diskutovat a hlavně při jednání ve výborech se snažit o její případnou kultivaci. Za předkladatele chci prohlásit, že jsme připraveni na spolupráci napříč Sněmovnou, která povede k takové podobě zákona, která zdravotně postiženým zlepší podmínky jejich života. K tomuto cíli si vás dovoluji zdvořile požádat o propuštění našeho návrhu do dalšího legislativního procesu a avizuji, že v podrobné rozpravě požádám o zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 20 dnů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji zástupci navrhovatelů a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Hnyková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem měla připravenou velmi podrobnou zpravodajskou zprávu, ale kdybych vám ji zde tady přečetla, tak bych kopírovala pana předkladatele a myslím si, že bychom tento čas měli zkrátit a dát prostor diskutujícím. Já chci jenom potvrdit, že všechny informace, které tu pan předkladatel předložil, jsou zaneseny v daném zákoně, a myslím si a jako zpravodajka podporuji i zkrácení o 20 dní. Takže v tuto chvíli asi vše za mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky. Jako první se přihlásila opět paní poslankyně Jana Hnyková. Takže máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi vyjádřit se k novele zákona číslo 329/2011 Sb., která se týká poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 935. Ve svém příspěvku bych se chtěla zaměřit na život zdravotně postižených.

Deklarujeme a hlásíme se k řadě mezinárodních dokumentů, vytváříme národní plány, vydáváme zprávy o situaci zdravotně postižených. Ptáme se však opravdu zdravotně postižených, jaké mají problémy, co je trápí, v čem bychom jim mohli jako poslanci změnou legislativy pomoci? Možná si někteří z nás občas něco vyslechnou, ale děláme opravdu toho dost pro tyto lidi?

Naším obecným cílem by mělo být zlepšení prostředí, dostupnosti péče a služeb a především integrace zdravotně postižených do společnosti, do vzdělávacího systému, odstraňování bariér ve veřejném prostoru, zapojení zdravotně postižených do pracovního procesu a umožnit jim realizovat se. A to nemluvím o rodinném životě. Zapojení se do kulturního a společenského života. Pro nás, zdravé občany, naprosto běžné záležitosti, o kterých mnohdy ani nepřemýšlíme. Proč také? Je to tak samozřejmé. Zde musím říci, že zdravotně postiženým se můžeme stát kdykoliv. Stačí chvíle, a jsme upoutáni na invalidní vozík. Kolik takových případů známe. Kolik životů je takto ovlivněno. Přesto si doufám říci, že se situace změnila. Zlepšil se přístup, ale znovu se ptám, zda jsme udělali dost, zda bychom pro zdravotně postižené, a v tuto chvíli musím přidat i seniory, neměli dělat mnohem více.

Tato novela je toho důkazem, že je pořád co zlepšovat ve prospěch těchto lidí. A já bych si dovolila tlumočit stanovisko našeho poslaneckého klubu, že s navrhovanou novelou souhlasíme a budeme ji podporovat.

Loni jsem zde obhajovala svůj pozměňovací návrh v příspěvku na péči, který navazoval na seminář k této problematice, kde jsme slyšeli spoustu strastí lidí se zdravotním postižením. Jak se museli odvolávat kvůli příspěvku na péči po správním jednání až k soudu. Projednávali jsme zvýšení příspěvku na péči o deset procent po letech, kdy nebyl valorizován. Také to zlepšilo život zdravotně postižených. Připadá mi někdy, že si tito lidé musí změny přímo vynutit. Vláda k tomu nevyvíjí dostatečnou vlastní iniciativu. Po přečtení důvodů, proč vláda zaujala neutrální stanovisko, mě hned první bod nadzvedl ze židle. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje analýzu účinnosti zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. To jsme slyšeli již před dvěma lety na našem podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené seniory a sociálně ohrožené skupiny. A co se stalo do dneška? Nic! Musel přijít poslanecký návrh.

Závěrem. Nechci nikoho moralizovat, ale vzpomněla jsem si na zdravici pana premiéra u Hlávkovy koleje 17. listopadu, když říkal, že naše země prošla transformací a že to některé skupiny odnesly. Chci vám říct, že to především odnesli ti nejslabší a nejzranitelnější v této zemi. A mezi nimi je to i skupina zdravotně postižených a seniorů a těch, kteří se o ně starají. V České republice existuje řada nadací, organizací, které shánějí sponzorské dary pro lidi se zdravotním postižením. Chodíme na pochody, abychom vybrali peníze na jejich život. Neměli bychom se zde společně zaměřit na zlepšení života zdravotně postižených? Toho, co je trápí a jak bychom chtěli, aby žili? Politika by se měla dělat zespodu, ne svrchu a jen nařizovat. To je nepřijatelné.

Požádala bych vás, vážené kolegyně a kolegové, možná i některé z vás i poprosila, abyste tuto novelu zákona postoupili do druhého čtení, a tak usnadnili život zdravotně postižených. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí pan poslanec Vilímec a připraví se paní poslankyně Nohavová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já nechci detailně hodnotit, myslím, že to učiní výbor, zda všechny změny navrhované v zákoně o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením jsou odpovídající a jsou v podstatě namístě. Ten návrh je v každém případě veden snahou některé sociální dávky dosud poskytované osobám se zdravotním postižením přetvořit fakticky na automatické dávky. Těch změn je poměrně hodně. Koneckonců vyslechli jsme podrobný výčet pana předkladatele, nebo zástupce předkladatelů, a koneckonců i vláda samotná uvádí, že tento návrh zcela mění fungující způsob stanovení například výše příspěvku na zvláštní pomůcky.

Já se přiznám, že některé změny jsou mně sympatické, nechci o nich polemizovat, přesto bych očekával, protože ty změny jsou poměrně výraznější, to není změna jednoho paragrafu nebo jednoho odstavce, že s nějakým návrhem přijde vláda jako celek - zatímco ani při tom projednávání není paní ministryně práce a sociálních věcí. To také, myslím, stojí za povšimnutí. Já jsem si zvykl, nebo i všichni, že s blížícím se koncem volebního období jsme svědky stále častějšího podávání poslaneckých návrhů ze strany nejen opozice, tam je to logické, ale i ze strany koaličních poslanců. Některé ty návrhy nemají ani podporu celé koalice, nebo minimálně o nich koalice ani nejednala. Samozřejmě právem každého poslance, každého poslaneckého klubu je podávat poslanecké návrhy i pozměňovací návrhy, ale často v případech, kdy dochází k výraznější změně, bych očekával, že vláda jako celek předloží nějaký návrh. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP