(12.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já sám jsem navštívil Írán a íránská strana projevila velký zájem a také očekávání, že dojde ke zrušení tohoto zákona, protože ten zákon brání v zahájení spolupráce v určitých oblastech. Myslím si, že mohu garantovat Sněmovně, že přijetí tohoto návrhu je skutečně v souladu nejenom s našimi mezinárodněprávními závazky, ale je to také zájem České republiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí a dám slovo zpravodaji, panu poslanci Vlastimilu Vozkovi, který je zpravodajem tohoto tisku pro prvé čtení. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Vozka: Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, na téma merita tohoto zákona již v Poslanecké sněmovně padlo mnoho vět. V úvodu bych jenom rekapituloval, že návrh byl rozeslán poslancům 9. 6. 2016 a navrhovatel navrhl schválit jej v režimu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Samotné jádro sněmovního tisku 836 se týká vládního návrhu zákona, kterým se zrušuje zákon č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Vláda ve své důvodové zprávě uvádí, že tento zákon byl přijat v souvislosti s mezinárodními sankcemi vůči Íránu, které byly přijaty v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006 a rozšířeny v roce 2007.
Tak jak již tady mezinárodní souvislosti vysvětlil pan ministr zahraničních věcí, vzhledem ke zrušení uvedených sankcí a v návaznosti na rezoluci Rady Evropské unie z roku 2015 se navrhuje zrušit tento zákon. Souhlasím tedy s vyslovením souhlasu již v prvním čtení podle režimu § 90 odst. 2 a připomínám, že se k tomu kladně vyjádřila též Hospodářská komora České republiky v podstatě v souvislostech, které již zdůvodnil i předkladatel zákona, pan ministr. Z vyjádření Hospodářské komory je důležité, že komora cítí důvody, které vedou k návrhu zrušit předmětný zákon, jako správné. Jeho přijetí v současné době znamená konkurenční nevýhodu pro české podnikatelské subjekty v porovnání se zahraniční konkurencí. V oblasti výroby jaderných technologií a v navazujících odvětvích úspěšně podniká celá řada český firem či institucí aplikovaného výzkumu. Z tohoto důvodu tedy pan prezident Hospodářské komory doporučuje rovněž zrušení tohoto zákona.
Pane předsedající, toť vše, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Zdenka Soukupa. A s přednostním právem se hlásí paní poslankyně Jana Černochová? Dobře, čili bez přednostního práva. Prosím, pan kolega Zdeněk Soukup. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, já mám jiný názor. Nehlasoval jsem pro návrh komunistů, nebudu hlasovat ani pro vládní návrh. Mám pro to jediný důvod: Nechci, aby se nebezpečný materiál, jakým je odpad, který vzniká právě v jaderných elektrárnách ruského typu VVR, dostal do nepovolaných rukou. A to v Íránu stejně jako v dalších zemích Blízkého a Středního východu hrozí. Nevíte, co se tam stane zítra.
Ostatně ochota dát do rukou nedůvěryhodného partnera nebezpečný materiál je pozoruhodná ještě z jiného pohledu. Nedávno jsme tady přijali novelu zákona, podle kterého musí v českých jaderných elektrárnách lidé, kteří nakládají s palivem a odpadem, mít zvláštní bezpečnostní prověrku. Dost přísnou prověrku. Doma si tedy rizika uvědomujeme.
Aktuální zpráva, včerejší zpráva, kterou jsem zaznamenal: Írán testuje raketu středního doletu. To také vypovídá o mnoha věcech. Ta raketa sice dopadla někam do pouště, nic nepoškodila, ale hovoří to za své.
Jaká jsou rizika? Z odpadu se dá velmi jednoduše levně vyrobit špinavá bomba. Já jsem si to ověřil u lidí, u odborníků, kteří s tím mají co do činění. Ostatně stačí ho jakýmkoli způsobem rozptýlit na určitém území. Je to zbraň, která vyvolává přinejmenším paniku, ideální pro teroristické útoky. Pár příkladů, jaký zájem mají, řekl bych, někteří lidé, některé síly o tuto zbraň nebo o tento materiál. V roce 1995 čečenští teroristé se pokusili o rozmetání radioaktivního odpadu v moskevském parku Izmajlovskij. Rok 2002: Ve Spojených státech amerických byl zatčen terorista José Padilla. Při domovní prohlídce u něj byl nalezen materiál na sestrojení špinavé bomby. Podobný příběh z Velké Británie, v kterém byl jistý (nesrozumitelné).
Už v rozpravě nad návrhem KSČM tady padlo, že Izraelci dávají najevo jisté pochopení důvodů, které nás eventuálně povedou k obnovení dodávek pro Búšehr. Sice je to ohrozí, ale říkají, že když nepomůžeme elektrárnu dostavět my, najde se někdo jiný. Já tento argument zneužít nechci. Prostě přátelům, jakkoliv velkorysým, se něco takového nedělá.
Prosím, původně jsem chtěl navrhnout zamítnutí v prvním čtení, ale neudělám to. Chci tomu dát šanci, ale zvažte ještě důvody, které jsem tady uvedl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Černochová, poté pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. V souladu s § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vznáším námitku za poslanecký klub ODS a TOP 09 proti postupu podle § 90. To zaprvé, procedurální návrh.
A za druhé, děkuji za vystoupení panu kolegovi Soukupovi, vaším prostřednictvím. Musím říct, že na tuto záležitost mám naprosto shodný názor, i jsem ty obavy vznášela na výboru pro obranu, kde jsme také nebyli úplně ubezpečeni, co to bude znamenat pro naše vztahy s Izraelem. Když jsme se účastnili v rámci delegace s panem předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem jednání s Izraelci, tak není pravda, že by se Izraelci toho neobávali a že by říkali "jsme rádi, že do toho jdete". Ne, naopak. Ty obavy tam zaznívaly velmi hlasitě.
Víme všichni, co se stalo 20. ledna 2017. Změnila se americká administrativa, v Bílém domě sedí americký prezident Donald Trump. Víme, jaký je jeho postoj k Íránu, že ten postoj je zásadním způsobem jiný, než jaký byl u Obamovy administrativy. A já bych varovala před nějakou ukvapeností v tom rozhodování, v tom projednávání. Proto jsme navrhovali i to veto, a to z toho důvodu, že samozřejmě jeho administrativa bude mít nějaký čas na to, aby se rozhodla, jakým způsobem bude v této oblasti vztahů s Íránem dál postupovat. A pokud jsme jako Česká republika součástí nějakých kolektivních smluv mezi Spojenými státy a Českou republikou nebo mezi Českou republikou a Evropskou unií, mám na mysli Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, tak si myslím, že je vhodné netlačit na pilu a vyčkat, jaký další vývoj ve vztazích mezi státy z toho stejného civilizačního pásma, do kterého patříme, a Íránem, jaké ty vztahy v budoucnu budou.
Takže si myslím, že nás žádný čas netlačí, a než rozhodovat něco, co nebude mít tak příznivý dopad pro Českou republiku, jak si možná někteří kolegové myslí, tak raději v tuto chvíli v tomto volebním období nerozhodovat nic. Z tohoto důvodu tedy, opakuji, vznáším námitku na § 90 a prosím, aby naopak lhůta pro projednání ve výborech byla delší než běžně podle jednacího řádu. Děkuji.***