(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Černochové. Faktická poznámka pana poslance Gabala, Šarapatky, Grospiče a Rujbrové. Musím dát nejdřív přednost, paní poslankyně, elektronickým přihláškám k faktickým poznámkám. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi jenom stručně zopakovat závěry z jednání výboru pro obranu, který projednával ke stejnému tématu jinou předlohu, prakticky identickou. Výbor pro obranu podpořil uvolnění embarga za prvé na podkladě výroku předsedkyně Drábové, zda má mezinárodní kontrolní orgán jakékoliv informace o porušování nebo nedodržování jaderné dohody s Íránem, kdy odpověď zněla: Board ředitelů ve Vídni kontrolního institutu žádné takové informace nemá.
Za druhé. Dotazovali jsme se zástupce Ministerstva zahraničních věcí, do jaké míry věc je konzultována se zastupitelstvím Izraele, odpověď byla kladná. To znamená, informace byly předány.
Podle mého názoru - třetí, jenom interpretativní. Já to nechci tady rozebírat příliš, kam směřuje nebo nesměřuje americká administrativa. Podle předvolebních koncepcí a konzultací, které jsem měl možnost ve Washingtonu vyslechnout, zásadním cílem nové administrativy bude kontrola toho, aby Írán dohodu dodržoval, nikoliv její zrušení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Grospiče. (V sále je velký hluk a neklid. Poslanec Šarapatka mluví z lavice.) Já jsem vás hlásil, pane poslanče, jste v pořadí. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagoval na své předřečníky a zejména na paní kolegyni Černochovou. Mě trošičku překvapuje, když posledně zákon, který byl z dílny poslaneckého klubu KSČM, nebyl přijat právě proto, že byl z dílny KSČM, a zaznělo to tady na mikrofon, lze to určitě vyhledat i ve stenozáznamu, a byla projevena vůle, že vládní návrh má vysokou naději na to, aby tedy prošel, a dnes se tady zase spekuluje s nevypočitatelností administrativy po amerických prezidentských volbách, která zcela zamíchala kartami a ukázala, že stále holt ve světě existují tři mocenská centra, to znamená Japonsko, Evropa, potažmo Spolková republika Německo, a Spojené státy americké. Česká republika je tedy součástí Evropské unie, nicméně se domnívám, že stále bychom měli razit tezi, že je také mimo jiné svrchovaným samostatným státem a může hájit i své obchodní zájmy a svou zahraniční samostatnou politiku, která se v tomto případě nekříží s politikou Evropské unie, anebo jestli tedy vykročíme cestou, že se skutečně přihlásíme plně hrdě k tomu, že Česká republika je polokolonií vázanou na závazky Evropské unie, Spolkové republiky Německo nebo potažmo americké administrativy. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Nyní pan poslanec Šarapatka. Dobře, ruší svou přihlášku k faktické poznámce. Mám tím tedy vyčerpanou celou obecnou rozpravu. Pardon, přihláška z místa paní poslankyně Zuzky Bebarové Rujbrové. Já vás nemám elektronicky, tak jsem si vás nepoznamenal. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Je to něco málo přes měsíc, kdy jsem se jako členka delegace této Sněmovny zúčastnila cesty do Sýrie. Syrští partneři velmi oceňovali, a podotýkám, že je to podobně bojové území jako to, o kterém nyní jednáme, humanitární pomoc České republiky, to, že Česká republika je zde v kontaktu, že zde má ambasádu. Na každém setkání se netajili tím, že čeští podnikatelé budou mít přednost potom, až válka skončí.
Nevím, jestli znáte přísloví našich babiček "dva se perou a třetí se směje". Vzpomeňte, jak jsme si sami zlikvidovali zbrojní výrobu, aby nás potom nahradili ti, kteří tímto způsobem nepostupovali. Takže čekejme, co udělají naši bratři v Bruselu, co udělají naši bratři ve Washingtonu, a opět utřeme ústa. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzce Bebarové Rujbrové. Tím jsem vyčerpal rozpravu. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Nejdřív pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře. (V sále je velký hluk.)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že je pro mě určitým zklamáním postoj klubů TOP 09 a ODS, které mají potřebu to znovu řádně projednávat. My už jsme to díky tomu, že tady byl podobný návrh, nebo skoro stejný návrh předložený KSČM, měli možnost diskutovat.
Chtěl bych říci, že jsem se v Izraeli také o této věci bavil. Zřejmě jsem slyšel trochu jiné věci, než slyšel kolega Herman.
Především proč vůbec byla možná dohoda o tom, že Írán se vzdal svého jaderného programu, který podle všeho měl, a měl někde v bunkrech v horách mnoho centrifug, kde podle všeho docházelo k pokusům vyrobit obohacený uran pro výrobu jaderné bomby. V Íránu se stala taková věc, která není úplně vysvětlená, že tak nějak v ulicích Teheránu někdo zastřelil čelné fyziky z tohoto programu. Dodneška se úplně neví bezpečně kdo. Ale zejména se podařilo nějakým hackerům, a opět nevíme, jakým hackerům, dosáhnout toho, že se jim zavirovali centrifugy, a to takovým způsobem, že na obrazovkách běželo, že je všechno v pořádku. Mezitím se centrifugy roztáčely a některé havarovaly. A Írán pochopil, že se musí dohodnout s mezinárodním společenstvím. A teď nechme stranou, proč se to stalo a jak se to stalo.
Írán se dohodl, že nebude dělat ani žádné pokusy o jadernou bombu, došlo k dohodě, že má možnost mírového jaderného programu, a Mezinárodní agentura pro jadernou energii, jak tady už byla citována paní Drábová, to monitoruje. My bychom měli být docela rádi z tohoto vývoje, protože on přináší možnosti pro naše firmy, které samozřejmě dodávají pro jaderné elektrárny, mají tam velké možnosti. My díky tomu, že jaderné elektrárny provozujeme už od 60. let, program tady má dlouhou tradici, máme tady na to odborníky, tak máme obrovskou šanci tuto příležitost využít. Místo toho jsme tady opět svědky sebemrskačství, kterému nerozumím, poškozování zájmů českých firem.
Toto je gold-plating, dohoda je překonaná. Bylo to přijato v době, kdy byla představa, že musíme zachytit to, co není označeno jako materiál vojenského použití, dokonce to, co není označeno ani jako materiál dvojího použití, tenkrát ještě nebyla klauzule catch all, že se tam zahrne i materiál, který nepatří do těchto dvou kategorií, přesto by mohl být zneužit. Čili je to gold-plating, je to naprosto zbytečný zákon. Proto jediné, co se s ním dá udělat, je ho zrušit.
Co se týká onoho jaderného paliva, o kterém se zmiňoval pan kolega Soukup. Upřímně řečeno, věcná informace je o tom, že Írán první blok jaderné elektrárny v Búšehru již dnes provozuje a hodlá provozovat. To znamená, že jestli bude provozovat jeden blok, dva bloky nebo tři bloky, tak to nic nezmění na tom riziku, že z toho někdo bude vyrábět špinavou bombu. To se musí uhlídat jinými mechanismy. Těmi mechanismy, které má Mezinárodní agentura pro jadernou energetiku. My opravdu ničemu nepomůžeme, protože oni už to palivo mají dneska. Když nedodáme na další blok, druhý nebo třetí, tak opravdu blahobyt světa ani rizika tím vůbec, ale vůbec nezmenšíme.
Z těchto důvodů díky zklamání, že máme to veto, které samozřejmě musím respektovat, nicméně si dovolím navrhnout v podrobné rozpravě zkrácení lhůty pro jednání z 60 na 30 dní.
Děkuji za pozornost. ***