(15.20 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Na závěr bych chtěla jenom shrnout, co podle mého názoru tento kariérní řád přináší. Kariérní řád přináší tři věci. Za prvé vytyčuje tři prostory, ve kterých se pedagog může během své kariéry pohybovat. Za druhé zajišťuje promítnutí tohoto rozdělení do skutečného světa tím, že garantuje nutné finance, bez kterých by zařazení učitelů na kariérní posty nemělo smysl. Za třetí přináší systém soustavné pomoci začínajícím učitelům během jejich prvních dvou let praxe. Na druhou stranu kariérní řád v žádném případě neruší osobní ohodnocení a další pobídkové mechanismy, které má k dispozici ředitel školského zařízení. Neboť znovu je třeba říci, že jde o dva souběžné, ale odlišné systémy, a bylo by velkou chybou, pokud by existence kariérního řádu měla snižovat pravomoci vedení škol.
Myslím, že o této normě zde budeme velmi diskutovat, a byla bych nerada, kdybychom tuto legislativní změnu bagatelizovali, kdybychom se na to dívali, jak se mnoho lidí dívá - no jo, zase se jedná o učitele.
Já bych na závěr chtěla připomenout jednu věc. Změna financování regionálního školství za prvé, navýšení rozpočtu kapitoly školství o 13,5 mld. pro rok 2017 za druhé a nyní kariérní řád jsou tři zásadní věci, které mohou české školství posunout dopředu. A máme je tady ve chvíli, která - možná se vám zdá, že nebudu mít pravdu, ale je alarmující. Mluvila jsem včera ve své poslanecké kanceláři se dvěma ředitelkami základních škol, které jsou v zoufalé situaci, protože nemohou sehnat kvalifikované učitele. Chtějí mladé lidi. Ale jakmile se jim mladá kolegyně, která na škole učí tři čtyři roky, po těch třech čtyřech letech objeví v ředitelně, mají v očích hrůzu, protože si říkají - tak buď jde na mateřskou a už se nevrátí, nebo mi jde říct, že končí. Opravdu sehnat učitele prvostupňaře nebo základní předměty na druhý stupeň začíná být dneska problém. Takže tyto tři základní body, které já jsem tady řekla, navýšení rozpočtu, změna financování regionálního školství a kariérní řád, je to, co můžeme aspoň teď pro školství udělat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, paní zpravodajko, a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. První prosím k mikrofonu pana poslance Junka, připraví se paní poslankyně Nováková a po ní paní poslankyně Semelová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, než se pustíme do diskuse o kariérním řádu, já bych jenom velice rád a stručně upozornil na možná marginálii z pohledu celé této normy, ale jedná se o konkrétně § 133 s názvem příplatek pedagogického pracovníka, konkrétně na příplatky třídním učitelům. Ty jsou v současné době upraveny nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nyní se ovšem v této novele navrhuje tyto příplatky vložit přímo do zákona, což samo o sobě si nejsem jist, jestli je úplně ideální stav, protože případně kvůli každému navyšování finančních prostředků za třídnictví vždycky otevírat zákon nevím, jestli je dobře. Ale budiž.
Co ale dle mého názoru není úplně v pořádku, je to, že je tam rozdílná částka za třídnictví pro učitele prvních stupňů a pro učitele druhých stupňů. Nyní se tedy nově navrhuje, aby příplatek za třídnictví pro učitele prvních stupňů zůstal stejný, tzn. 400 až 1 000 korun, a pro učitele druhých stupňů se navrhuje příplatek zvýšit na 1 000 až 2 000 korun. Když se tedy bavíme o kariérním řádu, motivaci učitelů atd., tak se ptám, zda je to krok správným směrem a zda je to věc spravedlivá.
Samozřejmě argumentace, že třídní učitel na druhém stupni má víc práce než třídní učitel na prvním stupni, asi není ta správná, je poněkud lichá. Můžeme se samozřejmě dohadovat o tom, kdo má víc práce, jestli učitelé na prvním stupni, nebo na druhém stupni. O tom bychom mohli diskutovat dlouho. Nerad bych do toho zabředával. Ale přece jenom nějaké tři základní argumenty.
Myslím si, že třídní učitel na prvním stupni se svými žáky tráví když ne víc, tak určitě stejně času jako ten na druhém stupni. Tráví s nimi všechny malé a někdy i velké přestávky, před vyučováním s nimi řeší jejich drobné domácí problémy atd., které mu žáci musí před vyučováním určitě sdělit, a po vyučování s nimi řeší takové drobnosti, jako je úklid atd. atd.
Ten druhý argument. Myslím si, že veškeré dokumenty musí třídní učitel na prvém stupni vyplnit úplně stejně jako ten na druhém stupni. Rozsah je stejný, má s tím úplně stejně práce atd. atd. Čili tady absolutně žádný rozdíl není. Navíc ten učitel prvního stupně v daleko větší míře než učitel z druhého stupně zajišťuje komunikaci s pedagogicko-psychologickou poradnou při vyšetřování svých žáků, na druhém stupni už většina žáků je diagnostikována.
A třetí argument. Myslím si, že když máme např. školu, kde je jak první, tak i druhý stupeň, a na prvním stupni máme třídu o třiceti žácích, na druhém stupni už může být třída také třeba jen o sedmnácti žácích, tak je určitě nespravedlivé, aby učitel na prvním stupni měl menší příplatek za třídnictví než ten na druhém stupni, který má polovinu žáků než učitel na prvním stupni.
Takže to jen některé podpůrné argumenty, které si myslím, že by měly podpořit to, aby se ten příplatek srovnal, aby byl pro všechny třídní učitele stejný. Já bych byl rád, kdybychom se k tomu mohli tady pobavit, nebo jestli je k tomu nějaké vysvětlení, příp. se o tom pobavit na výborech, nějak to změnit. Ale třeba mě paní ministryně nějak opraví a řekne, jak celá věc byla myšlena. Ale říkám, byl bych rád, kdyby se to mohlo narovnat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. A prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolím si říci několik poznámek. Jsem ráda, že v několika diskusích, které jsme mohli vést, poslanci ze všech politických stran, s paní ministryní, se podařilo vyjasnit, že skutečně je nutné na maximum prodloužit období mezi prvním a druhým čtením, i když svá úskalí to má. Protože s druhým čtením počítáme na přelomu února a března a mezitím nejen že proběhnou Vánoce, ale budou probíhat také jarní prázdniny atd. a takový finiš konce prvního pololetí, takže pro skutečnou opravdovou práci v terénu, do které bychom se opravdu museli zapojit všichni, moc času nebude a bude to muset být opravdu velmi, velmi intenzivní.
Když tady paní zpravodajka mluvila o tom, že má do sebe zapadat pozitivní změna ve školství, že do sebe má zapadat navýšení rozpočtu, změna financování a kariérní řád, dovolím si upozornit, že tyhle věci jsou správné. Když se ale jedna z nich udělá špatně, zejména ta změna financování a kariérní řád, a nebude se při těch obou změnách přemýšlet komplexně o škole jako organismu, jako živém organismu, tak to nemusí přinést automaticky pozitivní změnu ve školství. Třeba u té změny financování. Pokud budeme mluvit o změně financování a zároveň nedáme jasně najevo, že jsme si vědomi, že před x měsíci jsme schválili inkluzi, která nemůže být pozitivní, když neprovedeme záměrné snížení počtu žáků ve třídě, tak tady už narážíme u změny financování školství, že tady to důsledně vůbec neděláme. ***