(17.10 hodin)
(pokračuje Bendl)
Že se nejste schopni ve vládě nějak domluvit, to je smutný příběh, protože k tomu máte všechny prostředky, abyste si najali ty nejlepší informatiky v téhle zemi a pokusili se vymyslet něco lepšího, moderního, chcete-li. Místo toho tedy přinášíte tento návrh. Já tedy říkám - kéž by alespoň něco, co bude sloužit lidem, nakonec vypadlo byť z této vlády, zaplať pánbůh za to, že se aspoň něco pozitivního v téhle oblasti stane. Přijdete-li s něčím lepším, my jsme to určitě připraveni podpořit. Ale když nemáte nic lepšího, co se s tím tedy vlastně ve skutečnosti dá dělat?
Já jsem si napsal tři zásady, se kterými nás Estonci seznámili, pro inspiraci všech. Estonci svůj eGovernment podřizují třem zásadám.
Stát chce - to je ta první - od občana informace jenom jednou. Nemusí třikrát chodit na úřad a říkat: Ano, tady je můj rodný list, tady je můj doklad, osvědčení o podnikání atd. atd. Už jednou to má. V této oblasti, mám pocit, máme obrovské rezervy, Estonsko je daleko před námi. Zákaz duplicitních vedení informací.
Další. Když tady kdokoli bude zpracovávat jakýkoli formulář a bude žádat jakýkoli operační program či ministerstvo o jakoukoli podporu, pomoc, atd., tak musí s milionem informací jít na jedno místo a s jiným milionem informací na místo druhé. Přeháním, milion informací, ale rozumíte mi, co tím myslím. To zjednodušení zkrátka by mohlo sloužit k tomu, aby se s tím občan lépe identifikoval a měl šanci věci využívat.
Co ještě mají jako třetí. Jediná brána k informacím a to je ta ID karta. Jestli to do budoucna z mého laického pohledu bude ID karta, nebo jestli to bude možnost to udělat přes mobilní telefon, je to úplně jedno, hlavně když ten systém bude uživatelsky pohodlný.
Co nám Estonci říkali, protože jedna z otázek byla - a to je reakce na to, co jste tady říkal, prostřednictvím pana předsedajícího panu předsedovi. My jsme se ptali, jak se s touhle situací popasují starší lidé, pro které elektronizace veřejné správy a obecně nakládání s internetem a s tím vším, jak je to možné udělat. A oni říkají: No, my musíme po nějakou dobu vést duplicitně ty systémy, protože musíme vyhovět občanům. Ale, a to podotýkám, bude-li ten systém uživatelsky příjemný, pak to nebude 20 %, pak ti lidé to sami budou chtít, když vytvoříme systém, který jim zjednoduší práci, ušetří jim čas atd. Takže oni sami budou chtít a budou říkat pane ministře vnitra, nebo kdo to bude mít na starosti, kýho víra, dejte nám tu občanku co nejdřív, abychom nemuseli stejně jako paní Nováková vedle obíhat všechny možné úřady.
Nerad, ale přimlouvám se za to, jsme-li schopni alespoň něco udělat a nepřít se o to, že tamhleto je ještě lepší a tohle ještě lepší, my se potřebujeme na něčem shodnout, co nás posune dál, tak tenhle materiál pusťme dál. A já opoziční poslanec se přimlouvám za to, abychom s touto věcí pohnuli a nepřešlapovali pořád dokola a neříkali někde, když už máme konečně něco domluveného, ale existuje něco lepšího, abychom se z toho kruhu vymanili. Přimlouval bych se za to, ať tedy zákon o občanským průkazech dál projde. Mám jenom takový smutný povzdech nad tím, že všichni ti, co si pořídili v dobré víře čip za pětistovku, že tedy pět set padlo na oltář státní vlasti. Doufejme, že tedy i ti, kteří si za to zaplatili, i ti, kteří si za ten čip do budoucna nezaplatí vůbec nic, z toho, že ten čip mají, budou mít co možná nejdřív vůbec nějakou výhodu. Moc bych se za to přimlouval, ať se v této věci pohneme, byť jednou, jednou se ten debatní kruh musí uzavřít. Tak teď, přestože s vědomím, a s tím souhlasím, ať zase nejsem úplně v opozici vůči panu předsedovi, že každý den je něco nového na tom internetovém a elektronickém světě. A za 14 dní nebo za půl roku možná už nebude pravda, co jste tady říkal. Už to bude zase všechno dál. Ale ten stát je v tom bohužel vždycky nějaký krok pozadu, ale aspoň nějaký už bychom měli udělat. Už se stojí fakt velmi dlouho.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní faktické poznámky, nejdříve pan poslanec Ivan Pilný, poté pan poslanec Jiří Běhounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem politikem příliš mladým, takže rozhodně si netroufám instruovat opozici, co má dělat a jak to má dělat. Já se držím pouze obsahu a rozhodně, to ještě musím říct, nejsem si vědom, že bych reprezentoval názor klubu ANO. Každý má právo na to se k tomu vyjádřit.
Jenom bych zase poprosil, abychom tady nemíchali hrušky a jablka. Žádná občanka nám nevyřeší to, co tady říkal pan poslanec Bendl. Věci jako digital by default nebo data once, s těmi občanka vůbec nepohne. To je otázka procesu, a jestli někdo vymyslí nějaký formulář, který máte vyplnit, tak ta občanka vás této povinnosti a této nutnosti vůbec nezbaví. Takže nemluvme o tom, že ta občanka přispěje k něčemu, co mají v Estonsku. Ani náhodou. To je jenom prostředek identifikace, ostatní je otázka procesů, které jsou v tom eGovernmentu zpomaleny, ale ta občanka s tím nemá vůbec nic společného a ten proces vůbec nijak neusnadní.
A pokud tady byla zmíněna skupina přes 70 let, ke které také patřím, tak jenom říkám, že ten zákon, tak je konstruován, s touto skupinou vůbec nepočítá, protože tito lidé si nemusí vyměňovat občanské průkazy, tudíž nemusí mít tu občanku s čipem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Nyní pan poslanec Jiří Běhounek. Ještě předtím, než mu dám slovo, konstatuji došlou omluvu paní poslankyně Marie Benešové do konce dnešního jednacího dne.
Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Běhounek: Já vás ještě jednou zdravím. Děkuji panu kolegovi Bendlovi za to stanovisko, protože když si vzpomenete, jakým způsobem se eGovernment zaváděl, že se tady dohodlo několik skupin napříč politickým spektrem a posunuly to dál, tak ty bezbřehé diskuse... Samozřejmě že pan poslanec Pilný má určitým způsobem pravdu, jenomže to na to můžeme čekat dalších deset let, a jak bylo řečeno, bude něco nového.
Jestliže má být bezpečný prostředek pro vytváření kvalifikovaných podpisů podle nařízení eIDAS, je na základě prováděcích aktů jednoznačně materializovaný. To musí být hmotný nosič splňující požadavky prováděcích aktů a s ohledem na skutečnosti, že na elektronické občance by taková forma podpisového certifikátu byla, měl by právní účinky vlastnoručního podpisu, které by se daly využívat i bez připojení na internet, tzn. off-line, tak poté požadavky na kvalifikovaný podpis dle nařízení eIDAS materializovanou síť vyžadují. Stejně tak platí, že identifikační certifikát pro vzdálené prokázání totožnosti při vysoké úrovni záruk - zde je opět prováděcím aktem jasně stanoven požadavek na materializovaný nosič chráněný znalostním kódem. Potom tedy znamená, že ano, můžeme mít podpis s pozadím přes mobil, ale využívat off-line je nutno právě ten certifikovaný materializovaný nosič.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Běhounkovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se také k faktické poznámce pan kolega Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Pan kolega Pilný se mýlí, protože oni opravdu používají tu svou, říkejme tomu ID kartu, jako identifikátor, jako elektronický podpis. Funguje to stejně jako dneska naše kreditky směrem k bankovnímu systému. Nemusím nikam chodit dodatečně cokoli podepisovat. Jsem schopen se přihlásit do příslušného registru a ten mě skrzevá - jestli je to občanský průkaz, nebo jak tomu budeme říkat - prostě zaznamená a vezme jako osobu, která se tam prostřednictvím tohoto klíče přihlásila a může dělat operace, které mu systém dovoluje. Nemusí nic tisknout, nechat podepsat a někam poslat zpátky. Opravdu nemusí. A já mám pocit, že k tomu máme směřovat. A tohle k tomu směřovat může, budeme-li chtít. ***